Slanoviny

Miloslav Nič
Vzpomínání na Národní třídu 17. listopadu 1989

http://slanoviny.cz/vzpominani-na-narodni-tridu-17-listopadu-1989/


... Nevím, kdy přesně se objevily 2 transportéry VB a oddíl vojáků s červenými barety.

Nikdy nezapomenu na to, jak se několik z nich dostávalo na nějakou zeď. Vždycky ho dva vzali, vyhodili do vzduchu, ten se zachytil prsty za okraj zdi a vyšvihl nahoru. Alespoň na mne to působilo jako děsivá demonstrace síly. ...

Polina Agapiou
Slaný očima cizinky


http://slanoviny.cz/ocima-cizinky/

Kdyby mi někdo před dvěma lety řekl, že budu žít v malém městě v České republice, nevěřila bych mu. No, a tady mě máte. Po ukončení školy jsem na Kypru 3 roky pracovala jako sekretářka a pak jsem se rozhodla, že je čas zkusit něco jiného.

... Léto na Kypru trvá 7 měsíců a teplota v zimě se pohybuje kolem 5-10°C. Když jsem přijela sem, bylo minus patnáct. Bylo to poprvé v životě, co jsem zažila takový mráz. Také jsem narážela na jazykovou bariéru. Většina lidí ve Slaném nemluví anglicky,

Petr Hauptmann
Gruzie – země cestovatelům zaslíbená

http://slanoviny.cz/gruzie/

.... My si vyšlapovali jen s lehkými batohy a krosny jsme nasadili jen při prudkém sestupu ze sedla. Další výhodou průvodce s koněm byla i jistota, že se nezabloudíme. Ačkoliv je trasa značená, Klub českých turistů ji neznačil a proto je značek poskromnu. Část cesty vede pohraniční zónou (hranice s ruskou Republikou Ingušsko). Na pohraniční kontrole jsme ukázali pasy a dostali jsme bumážku s povolením k průchodu. ....

.... Chevsurové jsou zvláštní etnická skupina a jejich náboženství je směsicí křesťanství a pohanství, uctívají třeba mraky nebo duchy hor. Před 2.světovou válkou zde žilo kolem 4 tisíc obyvatel, dnes jich tady v několika vesnicích žije trvale jen asi 400. Opuštěná je i vesnice Muco ležící nedaleko Šatili. Komunisté postupně vysídlili místní strážce hranic do nížin. Místní obranná pevnost se opravuje a objevuje ji stále více turistů. Najdete u ní i stánek s občerstvením, kde mají plechovkového Kozla.

Kdo by se chtěl o Gruzii dozvědět víc a podívat se na pár fotek, je srdečně zván 22.listopadu v 18.00 do kavárny V Ráji. Účast přislíbil i Tomáš Kopal ze spolku Přátelé Gruzie, který zná Gruzii jako své boty a tak doplní další zážitky a zajímavosti z ostatních částí země.

Kateřina Jandová
Arménsko – česká  výměna mládeže

http://slanoviny.cz/vymena-mladeze/


Informační centrum pro mládež Slaný uskutečnilo ve spolupráci s arménskou organizací Armenian Open Society hned dva úspěšné projekty. V září 2015 to byla výměna mládeže v České republice, konkrétně v Bechyni, kde se setkalo čtrnáct Čechů a čtrnáct Arménů, aby se společně zamysleli nad celosvětovými problémy. Již při loučení na letišti jsme se s arménskými leadry nadšeně domlouvali na pokračování projektu v Arménii.

Marie Záborcová
Vernisáž Renaty Frančíkové v knihovně - čtvrtek 3. listopadu

http://slanoviny.cz/vernisaz-renaty-francikove-v-knihovne-ctvrtek-3-listopadu/

Před časem jsem psala o „obrázcích, které mají duši“ . Jejich autorkou je slánská výtvarnice, ilustrátorka dětských knížek Renata Frančíková. Chtěli byste zhlédnout originály těchto ilustrací a její další kresby? Renata Frančíková je vystavuje v chodbě slánské knihovny.
Vernisáž výstavy se koná ve čtvrtek 3. listopadu  2016 v 16 hod.

Jaroslav Záborec
Rozhledna Valy 292 m. n. m.

http://slanoviny.cz/rozhledna-valy-292-m-n-m/

Dnes mám návrh na pěkný cyklovýlet. Ze Slaného vyrazíme po menších silničkách.  ...

Tereza Kamarýtová
Z deníku žábožroutky(7): 8 rad, jak si užít Paříž jako locals

http://slanoviny.cz/francie-7/


Ve městě světel se život probouzí trochu později než u nás, proto nemá cenu nastavovat budíka na šestou a v sedm už bloudit špinavými uličkami (popeláři se taky chtějí vyspat). Jako správný Pařížan si musíte nejprve obstarat pekelně černý kafe a to vám před devátou/desátou  stejně nikde neprodají, takže vypnout budíky a dobrou noc. Eiffelovka ještě nikdy nikomu neutekla.

Barbora Štanglová

Konopná lékárna ve Slaném slaví

http://slanoviny.cz/konopi/

Jak se „Slaňáci“ na Konopnou lékárnu dívají?

Musím říci, že daleko pozitivněji než Kladeňáci. I když máme pár stálých zákazníků, kteří si neváhají přijet pro naše produkty z Kladna sem do Slaného, místní se daleko více zajímají o léčbu konopím, jako o celek, nejen jako o náhražku jiné léčby. Další výhodou menšího města je sdílení pozitivních zkušeností. Velmi často se nám totiž stává, že přijde zákazník s doporučením jakéhokoli našeho produktu od známého či příbuzného, který má již kladnou zkušenost s naší  výrobkem a doporučuje ho takto dalším lidem. To se nám v Kladně nestávalo, a když, tak velice zřídka. Ostatně kladný přístup „Slaňáků“ k našim produktům jsme zaregistrovali i na některých kulturních akcích, kterých jsme se jako Konopná lékárna účastnili.

Kateřina Jandová
Co je ICM
http://slanoviny.cz/co-je-icm/

Informační centrum pro mládež ve Slaném sídlí v Šultysově ulici, v domě DDM Ostrov. Spousta Slaňáků už o „íčku“ určitě slyšela, mnoho z nich ale stále ještě nevědí, co si pod tímto názvem představit.

ICM je nezisková organizace, jejíž cílovou skupinou je mládež. Právě pro mladé lidi ze Slaného a okolí pořádáme vzdělávací workshopy a poznávací akce. Může se tedy stát, že vás navštívíme na vaší škole a uspořádáme zajímavý workshop i pro vás. Mimo jiné poskytujeme i poradenství v různých oblastech. Mladí lidé se tak na nás mohou obrátit, pokud chtějí například vycestovat do zahraničí, zvažují možnosti studia či zaměstnání a potřebují poradit, nebo mají nápady na vlastní projekty a zatím neví, jak je zrealizovat.

Tereza Kamarýtová
Z deníku žábožroutky(6): Gap Year

http://slanoviny.cz/francie-6/

 

Věřím, že nejsem jediná, kdo v maturitním ročníku nejvíce vyšiloval kvůli vysoké škole. „Kam mám jít? Dostanu se tam? Co když mě nevezmou? Co budu dělat? Jdu si hodit mašli dřív, než budu muset k lopatě…“ Generace Y je dnešní společností tlačena k tomu, aby pracovala rychle, produktivně a podle daného řádu. Vlastně celý náš život má jakýsi předem určený řád. Udělej maturitu, běž na vysokou, získej doktorát z jaderné fyziky, najdi si dobře placený job a jednou za rok odjeď na dva týdny do Jugošky…ehm, Chorvatska samozřejmě. Tohle je vzorec, který nám je dost často předkládán ze strany rodičů i učitelů. Já se ale ptám, je to tak správně? ....

Mezi záchvaty paniky a deprese a ranními kocovinami jsem si podala přihlášky na dvě vysoké školy. Na obě jsem byla po přijímačkách přijata a ani na jednu jsem nešla. Nasedla jsem do letadla a odletěla do Paříže. Dávalo mi to totiž větší smysl než nějaká vysoká. Takzvaný „gap year“ je v mnoha zemích velice rozšířen.

Jakub Hložek
Máte Prostor? A mohla bych ho vidět?

http://slanoviny.cz/prostor/


A tak vznikla nezisková organizace PROSTOR.  Řekli jsme si, pojďme vytvořit nějaký místa, který budou sloužit ke spolupráci s kulturníma organizacema, se středníma školama a širokou veřejností v našem půvabném městečku. Ke  smysluplnýmu využití volnýho času a taky k pořádání kulturních, sportovních nebo vzdělávacích akcí. Zkrátka vytvořme určitou platformou komunitního a kulturního života ve Slaným. Nabídněme veřejnosti PROSTOR, ve kterym najde oporu pro svoje nápady, ale taky místa, kde bude objevovat svůj vlastní vnitřní PROSTOR. Což by konec konců mohlo přispět k posílení identity našeho města, kulturní sounáležitosti a k takový tý celkový sousedský spokojenosti.

Marie Záborcová
Pan učitel – člověk renesanční

http://slanoviny.cz/pan-ucitel/

Začala jsem v tomto roce chodit do 6. třídy Jedenácileté střední školy a naším třídním se stal pan učitel Hanuš. Zůstal jím až do konce osmičky. Byl to matematik. Do té doby mě zajímalo všechno víc, než právě matematika. Díky panu učiteli Hanušovi jsem vzala na milost i tu a dodnes ji ctím. Osnovy neosnovy – donutil nás psát stojaté číslice, abychom nesčítali křivé sloupce, natloukal do nás “kupecké počty”, nutil nás počítat rychle, naučil nás nejrůznější “fígle”. O kalkulačkách se nám tehdy ani nesnilo a já dodnes, než abych našla kalkulačku a všechna čísílka vyťukala, spočítám všechno rychleji z hlavy nebo na kousku papíru.

Věřím, že dobrých učitelů matematiky je mnoho. Ale pan učitel Hanuš byl člověk vpravdě renesanční. Hudebník, malíř, herec, mnoho věděl o historii, zvláště o antice, mnoho znal z literatury. A kantor tělem i duší. Své znalosti si nenechával pro sebe a po ty tři roky nás učil kromě matematiky ještě mnohému – a také skromnosti a pokoře. Už jako malá holka jsem si začala uvědomovat, jak málo toho vím a jak musím číst a číst… a hlavně také, o čem čtu, přemýšlet. Tenhle člověk nám vynahrazoval všechno, o co nás tehdejší školský systém ochuzoval.

Tereza Kamarýtová
Z deníku žábožroutky(5): Cesta je cíl

http://slanoviny.cz/francie-5/


Francie je nádherná země a je opravdu škoda, že se mnoho turistů nevydá za brány hlavního města. Paříž je sice úžasná, ale rozhodně vám nedá výpovědní obrázek o celé Francii. Takové Bordeaux vám mnohdy nabídne víc než ona metropole. ...  Pokud chcete zažít trochu vzrušení a nechat si vlít adrenalin do žil, není lepšího místa než Marseille.  ....

Kateřina Jandová 
Evropská dobrovolná služba a mezinárodní výměny mládeže

http://slanoviny.cz/eds/


Podle toho, na jak dlouho toužíte do zahraničí vyjet, si můžete zvolit mezi dlouhodobou (2 – 12 měsíců) a krátkodobou (14 dní – 2 měsíce) EDS. Ubytování, strava, kapesné a minimálně 80% cesty je hrazeno Evropskou Unií, může se tedy někdy stát, že si musíte doplatit část letenky, víceméně se ale jedná o zanedbatelné částky. Procesu se vždy účastní hostitelská organizace, tedy ta, která vás ve své zemi přijme a zajistí vám náplň práce, a vysílající organizace v České republice, kterou pro vás může být například ICM Slaný

Blbější název jste tomu fakt dát nemohli. To je jako Slonoviny.

Tereza Kamarýtová
Z deníku žábožroutky(4): Fotbalové šílenství

http://slanoviny.cz/francie-4/

EURO 2016! Fotbalový svátek tohoto roku se odehrál zrovna v mnou okupované Francii. Všichni čutálisti vykoupili letenky, jízdenky, stopy a velbloudy směrem domovina Ludvíka XIV., zatímco já zjišťovala, jestli se fotbal hraje hodinu nebo dvě.

Francie je na své fotbalové mužstvo pyšná víc než na historické odkazy onoho zmiňovaného slunečního panovníka, a to se samozřejmě nedalo přehlédnout. Reklamy na EURO byly všude, francouzské vlajky byly všude a taky pochybnosti ze stran médií se skrývaly na každém rohu. Po listopadových útocích se ohledně EURA nemluvilo o ničem jiném než o bezpečnosti: „Dokáže francouzská policie uchránit tak velkou akci?“, „Nemůže se opakovat obrázek z listopadového utkání Francie – Německo?“, „Nebylo by lepší zakázat veškeré Fan-Zone, aby se lidé příliš neshromažďovali a nevystavovali se tak nebezpečí?“. Takové otázky si média přehazovala již dlouhé týdny před prvním utkáním. Do poslední chvíle neměl nikdo jasno. Francouzi ale pověstnou bílou vlajku nevyvěsili, a tak jsem já i mnoho dalších mohla být v centru dění.

Miloslav Nič
Zichovecká 12 – jak jsme se ctí běželi i pili

http://slanoviny.cz/zichovec-bezeli/

Včera,  v neděli 2. října, se konal 3. ročník běhu, na který jsem zval článkem Ve znamení 12 – za 12 km běhu 12° pivo za 12 Kč. Nikdy předtím jsem se žádného závodu v běhu neúčastnil (když nepočítám start na 1500 m v roce 1986 když jsem byl  studentíkem gymnázia v Dobrušce). Donedávna by mne ani nenapadlo, že někdy podobný nesmysl udělám. Vždyť co na tom ti blázni vidí, někam přijet, pak se trápit hodinu na trati, za běhu si prohlédnout zprvu z blízka a poté z dálky záda většiny přítomných, a nakonec v cíli lapat po dechu a s údivem zjišťovat, kolik svalů dokáže na těle bolet.

Jenže na jaře stačil kamarádský hec, vyzkoušel jsem si minitriatlon (O plechových ženách a mužích) a řádně oplechován jsem nyní podlehl pokušení zjistit, kolik uběhnu. Někam jinam bych se nedokopal, ale Zichoveckou 12  pořádá Martin “Matty” Matoušek, a tak jsem mu chtěl pomoci překonat hranici 100 účastníků. Tento cíl se podařilo s rezervou splnit. Na trať vyběhlo  123 běžců a běžkyň ve věku 17 – 76 let.

Filip Němeček
Zdravé pochutnání v Kynského ulici

http://slanoviny.cz/kantyna-kubr/


Ve středu 31. 8. jsem se vydal do nového slánského podniku Kantýna Jan Kubr v centru města, abych pro vás zjistil, jak to zde chodí a o co vlastně jde. Hned při vstupu do příjemné, světlé kantýny nás přivítala milá obsluha a majitel v jedné osobě.

Od kdy máte kantýnu otevřenou?

V tuto chvíli máme otevřeno od pondělí 15.8. Hned první den jsem řešil malou komplikaci. Kdy nápor zákazníků byl tak velký, že se připravené zboží za necelou hodinu vyprodalo a musel jsem operativně přidělat další výrobky. V té chvíli mi zatrnulo, ale s odstupem času se musím přiznat, že to byly příjemné starosti. Mým cílem bylo nabídnout zákazníkům zdravé jídlo z čerstvých surovin. Chvíli trvalo, než zákazníci poznali tento můj způsob přípravy potravin a zdravá strava mi zbývala. Jsem rád, že jsem přes počáteční vysoké náklady vydržel a našel zákazníky. Jen dnes jsem dělal sedm pekáčů francouzských brambor.

Nikola Sedloňová
Výtvarný život v období druhé světové války představuje výstava Umělci slánské Trhliny I

http://slanoviny.cz/slanska-trhlina/

Vlastivědné muzeum ve Slaném otevřelo 10. září novou výstavu s názvem Umělci slánské Trhliny. Ta poukazuje na nelehký život v období druhé světové války a představuje díla autorů, kteří se v této době scházeli jako „slánští Trhlináři“ či tomuto uskupení byli blízcí. „Navázali jsme na loňskou výstavu Ludvík Kuba a Slaný, která byla věnována pouze tomuto umělci. Letos jsme se již zaměřili na celou skupinu malířů, kteří se slánským Trhlináři byli v kontaktu, jezdili sem, vystavovali tady a malovali,“ popsal záměr Vladimír Přibyl, autor výstavy a vedoucí odboru kultury na Městském úřadě ve Slaném.

Návštěvníci expozice mohou v druhém patře slánského muzea spatřit díla Václava Fialy, Václava Nejtka, Karla Vika, Aloise a Julie Mezerových či T. F. Šimona a dalších hollaristů.  Za zmínku stojí například největší veduta Slaného od Karla Vika, která ukazuje pohled na město od Ovčár. „Výstava umožňuje návštěvníkům setkat se s neznámými výtvarnými díly, která mají vztah ke Slanému,“ dodává Přibyl. V expozici jsou také kresby Slaného, jak vypadalo před desítkami let.

Tereza Kamarýtová
Z deníku žábožroutky(3): Špatný čas a špatné místo

http://slanoviny.cz/z-deniku-zabozroutky3-spatny-cas-a-spatne-misto/


Když jsem v loni touto dobou odjížděla do Francie, tak mě ani nenapadlo, že bych se mohla dostat do centra dění tak děsivé události, jako byla série atentátů v pátek 13. listopadu. Tenkrát v lednu, při útoku na redakci Charlie Hebdo, se vše zdálo tak vzdálené a nereálné. „Prostě se to stalo.“ To jsem si říkala. A o pár měsíců později se TO stalo znovu. V mnohem horší formě a mnohem blíž.