Česká blokáda proti rakušanům

Ty víš jaký bude počasí až do konce roku?
Naprosto úžasná a přesná předpověď!

Tak jí vypni ne? :-)

A letos to bude mnohem více, klimatizace to ovlivní naprosto přesvědčivě

Vono bude dobrý chtít přesný čísla, zvlášť když je kritický nedostatek informací:)))

Myslíte, že 4,1 % je kritický?
howgh

nemusíte to hledat
Souhrná teritoriální informace MZV uvádí toto za rok 2005:
...
Dovoz tedy kryl asi 4,1% rakouské spotřeby.

Rakousko, ještě v 90. letech čistý vývozce elektřiny, má již několik let celkové negativní saldo v obchodu s elektřinou. Vrcholu bylo dosaženo v klimaticky extrémním roce 2003, kdy deficit dosáhl 5,6 GWh a spotřeba byla ze zahraničních zdrojů kryta téměř z 9%. Ve vzájemné bilanci je Rakousko čistým exportérem do Švýcarska, Lichtenštejnska, Itálie a Slovinska, s Maďarskem je bilance vyrovnaná. Vůči SRN a ČR je saldo dlouhodobě hluboce negativní a v roce 2005 dosáhlo 8 GWh se SRN a 6,1 GWh s ČR.

4,1%

Nevím je li pro vás ekonomika.ihned.cz hodnověrným zdrojem. Jinak o mém monitoru nepochybujte. Ale i tady zbytečně opakujeme to, co si může na netu každý najít.Zareagoval jsem pouze na vaše pochybnosti o tom, že Rakousko má kritický nedostatek energie, konkretně elektřiny.Takže i tady howg.

Poslyšte, dívám se na výroční zprávu za rok 2006
Verbundu a ta čísla nějak nesouhlasí
Oni uvádí
vývoz do Německa v roce 2006/ tedy + 1 měsíc Vašich čísle/ 26,4 TWh

koukněte na to je to strana 6
http://www.verbund.at/cps/rde/xbcr/SID-3E1B22D8-2957D303/internet/gb_2006_de_final.pdf

Českou republiku samozřejmě v bilanci vůbec nauvádí, máte ta čísla z hodnověrného zdroje?

Zaplťpánbu, děkuji, to je konečně číslo.

je správně www.utce.org ???
už jsem tam měl americkou univerzitu....

Tam jsou čísla? Máte asi zázračný monitor.
Dovozcem se může stát s 1% převahou nákupu na vývozem.
Chci vědět jak VELKÝ je podíl cizí energie na rakouské spotřebě, máte to?
ostatně ten link je 6 let starý

Toužíte po bilanci? Tak 11 měsíců roku 2006 :
( v milionech kWh )
Dovoz 18.436 ( z Něměcka 13109 , z ČR 5327 )
Vývoz 13.231 ( do Německa 4.077 , do ČR 22 )
Čistý dovoz 5.126 Stačí vám to ?

Vás je nutné stále poučovat. Rakousko je již od roku 2001 čistým dovozcem elektřiny. Příklad :www.csvts.cz/cns/news07/070125r.htm

Anonyme máš nějaký čísla o bilanci?

Když má Rakousko nedostatek elektrické energie tak musí samozřejmě dovážet. Pro vás opět novinka ?

Jak jsou na tom tedy Rakušané v celkové roční bilanci?
Je mi jasné, že během roku může dojít k toku sem i tam, ale jak vypadá výsledek?
Musí tedy dovážet, jak uvádíte, z Vámi uvedených zemí?

Není zač. Pokud budete chtít procentuální rozdělní nákupu energíí je možné tyto a ostatní informace najít na webu. Vše co děje kolem ATOMU je sprostý útok na Českou Republiku a ne na Temelín, ten je jen záminkou.

DÍKY!

...že tě to baví...

A tady máte dohodu z Melku:-)
Přeji příjemné počtení .-)


Závěry melkského procesu a následná opatření

Preambule
Za účelem dalšího rozvoje dobrých sousedských vztahů mezi Českou republikou a Rakouskou republikou byl dne 12. prosince 2000 v Melku podepsán “Protokol z jednání mezi českou a rakouskou vládou, vedených premiérem Zemanem a spolkovým kancléřem Schüsselem za účasti komisaře Verheugena”, dále “Protokol z Melku”,
Signatáři “Protokolu z Melku” považovali za vhodné se setkat v Bruselu dne 29. listopadu 2001, aby formulovali následná opatření procesu upraveného výše uvedeným Protokolem.
Signatáři se shodují na tom, že proces započatý v Melku vedl ke zkvalitnění výměny informací o jaderné elektrárně Temelín, čímž byly vytvořeny předpoklady pro posílení důvěry mezi Českou republikou a Rakouskem v rámci intenzivního dialogu o jaderné energetice.
Signatáři se shodují na tom, že je užitečné zahájit expertní jednání o změně stávající dvoustranné Dohody o výměně informací o jaderné bezpečnosti, uzavřené mezi oběma státy v roce 1989 tak, aby odpovídala dosažené úrovni důvěry a potřebám obou stran, včetně spolehlivé horké linky.
Respektujíce svrchované právo zvolit vlastní energetickou politiku, obě země sdílejí zájem na vysoké úrovni jaderné bezpečnosti jaderných zařízení. Česká strana uznává konkrétní zájem Rakouské republiky jako sousedního státu na vysoké úrovni bezpečnosti českých jaderných elektráren.
Česká republika je výlučně vázána ustanoveními Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody a Společného protokolu o aplikaci Vídeňské úmluvy a Pařížské úmluvy. Rakouská republika je výlučně vázána rakouským zákonem o odpovědnosti za jaderné škody z roku 1999.

Hlava I – Informační horká linka
Horká linka byla zavedena bezprostředně po jednáních v Melku a její funkčnost hodnotí obě strany kladně.
Česká strana rovněž poskytuje informace o spouštění nejaderné části prvního bloku, jakož i informace o druhém bloku jaderné elektrárny Temelín.
Česká republika a Rakousko se shodují na tom, že horká linka představuje užitečné opatření rovněž v souvislosti s jadernými a nejadernými zkouškami obou bloků, že její funkčnost bude pravidelně vyhodnocována v rámci dvoustranné Dohody o výměně informací a že v případě potřeby budou přijata opatření ke zvýšení její efektivity.

Hlava II - Systém včasného varování
Dne 24. dubna 2001 bylo v Českých Budějovicích instalováno automatické monitorovací zařízení poskytnuté Rakouskem a poskytování údajů o úrovních radiace z monitorovací sítě pokračuje bez problémů.
Obě strany se shodují na tom, že toto zařízení plně vyhovuje svému účelu a bude provozováno i nadále.
Vzhledem k dlouhodobému záměru vytvořit regionální síť, která by mohla být začleněna do ECURIE, budou zkoumány možnosti výměny informací s jinými národními monitorovacími sítěmi.



Hlava III - Energetické partnerství
Česká energetická agentura spolupracuje s rakouskou energetickou agenturou v oblasti energetické účinnosti a rekonstrukce nájemních domů, využívání obnovitelných zdrojů energie a kogeneračních jednotek. Obě strany budou nadále usilovat o zintenzívnění této spolupráce.

Hlava IV - Otázky bezpečnosti
Česká a rakouská strana oceňují roli, kterou sehrála Evropská komise zahájením a usnadněním “trialogu”, otevřeného s cílem nalézt větší vzájemné porozumění v otázce jaderné elektrárny Temelín v souvislosti s jadernou bezpečností.
V průběhu tohoto procesu bylo předloženo dvacet devět otázek, které znepokojovaly Rakousko. Všechny tyto otázky byly zdokumentovány a projednány. Expertní mise ustavená podle Protokolu z Melku považovala devět z nich za uzavřené, čímž byl splněn účel melkského procesu. Vzhledem k povaze příslušných témat expertní mise shledala, že u dalších deseti otázek budou vhodná následná opatření v rámci stávající česko-rakouské dvoustranné dohody. Melkský proces konečně také přispěl k částečnému sblížení ve zbývajících deseti otázkách.
Přestože nebylo možné dospět k dohodě ve všech sporných technických otázkách, všichni účastníci se shodli, že cílů stanovených v Melku, zejména usnadnění dialogu mezi českou a rakouskou vládou, bylo dosaženo.
V zájmu účinného využití výsledků melkského procesu dosažených v oblasti jaderné bezpečnosti obsahuje Příloha I tohoto Protokolu podrobnosti o:
- Průběhu a dokumentaci “trialogu“
- Konkrétních činnostech navazujících na “trialog” v rámci příslušné česko-rakouské dvoustranné dohody.
Signatáři jsou plně obeznámeni se Zprávou AQG/WPNS o jaderné bezpečnosti v kontextu rozšíření, zejména s v ní obsaženými doporučeními ohledně jaderné elektrárny Temelín. Signatáři se shodují na tom, že “peer review procedure” předpokládaná EU pro účely monitorování realizace těchto doporučení by měla sloužit jako další významný nástroj řešení zbývajících otázek jaderné bezpečnosti.
Česká republika a Rakousko se dále dohodly na zintenzivnění dvoustranné spolupráce v oblasti havarijní připravenosti.

Hlava V - Hodnocení vlivu na životní prostředí

V rámci Protokolu z Melku se signatáři dohodli, že bude provedeno komplexní a úplné vyhodnocení vlivu jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí, které se bude řídit Směrnicí rady o vyhodnocování dopadů některých veřejných a soukromých projektů na životní prostředí (Směrnice Rady 85/337/EEC ve znění Směrnice Rady 97/11/EC), zejména pokud jde o účast sousedních zemí.
Za tímto účelem byla na základě usnesení vlády České republiky ustavena čtyřčlenná Komise pro vyhodnocování vlivu jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí.
Komise pro vyhodnocování vlivu jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí předložila zprávu a ve svém stanovisku doporučila provést jedenadvacet konkrétních opatření (Příloha II).
Signatáři se shodují na tom, že čeští a rakouští experti budou pravidelně společně kontrolovat realizaci těchto opatření v rámci dvoustranné dohody o výměně informací.
Česká republika a Rakousko dále souhlasí se zintenzivněním dvoustranné spolupráce v oblasti havarijní připravenosti.

Hlava VI - Komerční provoz

Komerční provoz bloků 1 a 2 jaderné elektrárny Temelín bude zahájen až po úspěšném dokončení spouštění a zkušebního provozu. V těchto fázích musí být provedeny veškeré zkoušky, které předepisují programy schválené Státním úřadem pro jadernou bezpečnost a požadované českými právními předpisy, a musí být splněna veškerá příslušná kritéria odpovídající nejmodernějším bezpečnostním kritériím uplatňovaným v členských státech Evropské unie, včetně tohoto Protokolu. V každém případě, implementace bezpečnostních opatření vyjmenovaných v Příloze I, která jsou podmínkou bezpečného provozu JE Temelín podle české legislativy, je nezbytným předpokladem komerčního provozu.

Hlava VII - Volný pohyb zboží a zveřejňování informací v hromadných sdělovacích prostředcích

Obě strany kladně hodnotí snahy zachovat a respektovat volný pohyb zboží a osob. V tomto ohledu obě strany rovněž souhlasí, že budou nadále plnit příslušný závazek obsažený v “Protokolu z Melku”.

Hlava VIII - Rozšíření

Na základě porozumění, že Česká republika podá Přístupové konferenci (Accession Conference) vyčerpávající informaci o technické a procedurální podstatě, jakož i závazné povaze tohoto dokumentu, a na základě porozumění, že Společná pozice EU ke kapitole Energetika bude odpovídajícím způsobem odrážet informaci podanou uvedené Přístupové konferenci, souhlasí Rakouská republika s tím, že přistoupí konstruktivně k zahájení dalších kroků týkajících se kapitoly Energetika předpokládaných časovým plánem (road map) z Nice, aby tak zahájila provádění tohoto Protokolu.

Závěrečná ustanovení

Signatáři, bez ohledu na vlastníka JE Temelín, zaručují realizaci závěrů tohoto Protokolu v souladu s vnitrostátními právními předpisy České republiky a mezinárodními dohodami.

Signatáři konstatují, že provádění konkrétních kroků podle těchto “Závěrů z melkského procesu a následných opatření” bude sledovat místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí České republiky a ministr zemědělství a lesního hospodářství, životního prostředí a vodního hospodářství Rakouské republiky.

Časový plán (road map) monitorování na technické úrovni v rámci příslušné česko-rakouské bilaterální dohody bude, jak předpokládá tento protokol, vypracován a schválen místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí České republiky a ministrem zemědělství a lesního hospodářství, životního prostředí a vodního hospodářství Rakouské republiky nejpozději do 10. prosince 2001.

V souladu s důležitostí, kterou EU přikládá jaderné bezpečnosti, jak bylo zdůrazněno Evropskou radou v Kolíně a Helsinkách, obě strany budou aktivně podporovat a prohlubovat vysokou úroveň jaderné bezpečnosti v rozšířené EU.

Rakousko a Česká republika se shodují na společném záměru zahrnout dvoustranné závazky obsažené v těchto „závěrech“ do Protokolu k Přístupovému aktu (Protocol to the Accession Act).


V Bruselu, 29. listopadu 2001

Příloha I

Na základě Hlavy IV Protokolu ustavily strany “expertní misi s třístrannou účastí”, která byla vyslána nejprve do Vídně, 2. února 2001, aby zjistila hlavní otázky vzbuzující obavy Rakouska. V průběhu následné mise do Prahy a JETE, 15. a 16. března 2001, vyslechla tato expertní mise vysvětlení, přednesená zástupci České republiky k těmto otázkám, vzbuzujícím obavy. Pět otázek vzbuzujících největší obavy v Rakousku bylo vybráno a detailně projednáno. Česká strana zorganizovala v únoru a dubnu další dva workshopy, na nichž byly řešeny konkrétní technické otázky. Provozní bezpečnost elektrárny byla prozkoumána v rámci mise “IAEA Operational Safety Review Team” v průběhu tří týdnů v únoru 2001. Závěry byly předloženy třístranné expertní misi. V Bruselu se 14. a 15. května 2001 konala závěrečná společná schůzka, jejíž cílem bylo najít řešení stanovených problémů na úrovni odpovídající současným řešením ve členských státech Evropské unie. Závěrečná diskuse mezi vedoucími delegací se konala na žádost rakouské strany v Bruselu 30. května 2001.

Tento proces je zdokumentován ve zprávě (“Working Paper”) shrnující výsledek Expertní mise s třístrannou účastí, ustavené v rámci Protokolu z Melku (červenec 2001). Byla vypracována výhradně experty Evropské komise zapojenými do tohoto procesu. Shrnuje práci třístranné mise. Ke každé z 29 otázek, označených jako otázky vzbuzující obavy, obsahuje tento dokument shrnutí konaných diskusí. Aby se omezil rozsah dokumentu, obsahujícího stanoviska stran, byla tato stanoviska shrnuta. Shrnutí tudíž nepředstavují v plném rozsahu vyjádřené obavy či podrobnosti poskytnutých informací.

S cílem umožnit účinné pokračování “trialogu” v rámci příslušné česko - rakouské dvoustranné dohody, bude přijata níže uvedená sedmibodová struktura. Jednotlivé body obsahují:

Specifické cíle stanovené v bezpečnostní dokumentaci předložené při licencování bloků JETE,
Popisu současného stavu a budoucích kroků předpokládaných držitelem povolení a SÚJB.

Každý projednávaný bod bude sledován podle pracovního plánu odsouhlaseného na výročním jednání organizovaném v rámci česko - rakouské dvoustranné dohody.

S ohledem na “peer review procedure”, kterou předpokládá EU sledovat realizaci doporučení Zprávy AQG/WPNS o jaderné bezpečnosti v kontextu rozšíření, chápe česká a rakouská strana, že především níže uvedené první dva body budou podrobeny této “peer review procedure”.

Bod č. 1 Vysokoenergetické potrubí na úrovni +28,8 m
( doporučení AQG/WPNS specifická pro jednotlivé země)
Cíl:
Zajistit, aby bezpečnostní dokumentace, prokazující přiměřenou ochranu proti prasknutí vysokoenergetického potrubí a následným poškozením parního a napájecího potrubí, splňovala požadavky a odpovídala praxi běžné v rámci EU a aby byla uplatňována vhodná kombinace opatření.

Současný stav a plánované specifické akce:
Otázka ochrany proti prasknutí vysokoenergetického potrubí a následnému poškození parního a napájecího potrubí je zahrnuta ve stávající bezpečnostní dokumentaci posuzované při licencování 1. bloku JETE. Za účelem vyřešení rozdílnosti v názorech expertů, pokud jde o tuto otázku, inicioval dozorný orgán opětovné posouzení této části bezpečnostní dokumentace s cílem znovu posoudit, zda odpovídá požadavkům a metodám běžně uplatňovaným v EU. Za tímto účelem jsou uplatňovány alternativní metody hodnocení a data získaná během zkušebního provozu 1. bloku. Výsledek této práce bude dán k dispozici dozornému orgánu do konce září 2002 ke konečnému rozhodnutí. V závislosti na výsledku, do výše zmíněného povolení může být zahrnut harmonogram provedení dodatečných bezpečnostních opatření. Obě strany jsou srozuměny s tím, že dodatečná bezpečnostní opatření pro oba bloky budou zvážena dozorným orgánem a v případě potřeby zahrnuta do výše zmíněného povolení tak, aby bylo dosaženo cíle uvedeného tomto bodě.

Bod č. 2 Kvalifikace ventilů na uzlu parogenerátoru
(doporučení AQG/WPNS specifická pro jednotlivé země )
Cíl:
Průkaz spolehlivého fungování klíčových bezpečnostních parních a pojišťovacích ventilů při dynamickém zatížení směsí proudu páry-vody

Současný stav a plánované specifické akce:
Průkaz spolehlivého fungování klíčových bezpečnostních parních a pojišťovacích ventilů je zahrnut v původní části bezpečnostní dokumentace předložené pro licencování 1. bloku JETE. Za účelem vyřešení rozdílnosti názorů expertů ohledně této otázky, inicioval dozorný orgán opětovné posouzení kvalifikační dokumentace za účelem nového vyhodnocení způsobilosti klíčových bezpečnostních parních ventilů na JETE. Výsledek této práce bude mít dozorný orgán k dispozici do června 2002 ke konečnému rozhodnutí. V závislosti na výsledku může být do výše zmíněného povolení5 zahrnut harmonogram provedení dodatečných bezpečnostních opatření. Obě strany jsou srozuměny s tím, že dodatečná bezpečnostní opatření pro oba bloky budou zvážena dozorným orgánem a v případě potřeby zahrnuta do výše zmíněného povolení tak, aby byl dosažen cíl uvedený v tomto bodě.

Bod č. 3 Integrita tlakové nádoby a tlakově teplotní šok
Cíl:
Integrita tlakové nádoby reaktoru (RPV) při tlakově teplotním šoku (PTS) bude zajištěna s dostatečnou mírou bezpečnosti po celou dobu životnosti JETE proti křehkému lomu.

Současný stav a plánované specifické akce:
JETE je uváděna do provozu a provozována při respektování výpočtů křivek tlaku-teploty (PT) provedených podle metodiky firmy Westinghouse. Tyto výpočty budou rozšířeny o další PTS analýzy pro oba bloky za použití přístupu „krok za krokem“, při plném respektování Návodů MAAE pro PTS analýzu. Analýza PTS bude ukončena v souladu se schváleným plánem projektových prací k této otázce.

Bod č. 4 Integrita komponent primární smyčky - nedestruktivní zkoušky (NDT)
Cíl:
Vybraná zařízení primární smyčky budou kontrolována za použití ověřených metod NDT tak, aby byla zachována jejich bezpečná funkce.

Současný stav a plánované specifické akce:
Kvalifikační program NDT je uplatňován v souladu s Evropskou sítí pro kontrolu kvalifikace (ENIQ), doporučeními evropských dozorných orgánů (dokument EUR 16802) a zásadami MAAE. Kvalifikace inspekčních postupů s použitím “test bloků” bude provedena nejpozději při první aplikaci v rámci inspekčního provozního programu.

Bod č. 5 Kvalifikace bezpečnostně významných komponent
Cíl:
Všechny bezpečnostní systémy budou kvalifikovány z hlediska jejich bezpečnostní funkce.

Současný stav a plánované specifické akce:
Kvalifikace z hlediska seismicity byla dokončena. Kvalifikace EMC (elektromagnetická kompatibilita) byla dokončena. Příslušná dokumentace je kompletní a zaprotokolovaná. Pokud jde o kvalifikaci z hlediska životního prostředí byly dokončeny všechny procesy (testy a/nebo analýzy) požadované v rámci licenčního postupu. Kvalifikace z hlediska I&C a dodávek elektřiny, které představují většinu zařízení relevantního pro kvalifikaci, je dokumentována a zaprotokolována ve standardním formátu. V omezeném množství případů (kdy zařízení bylo pořízeno na začátku devadesátých let) si dozorný orgán vyžádal převod dokumentace o kvalifikaci do standardního formátu do konce roku 2001. Toto předložení bude předmětem posouzení a schválení dozorným orgánem s přihlédnutím k požadavkům na dostupnost dokumentace v souladu s nejnovějšími standardy.

Bod č. 6 Seismicita v dané lokalitě
Cíl:
Umístění zařízení bude brát ohled na seismicitu jako jedno z možných vnějších rizik.

Současný stav a plánované specifické akce:
JETE prošla důkladnou procedurou týkající se jejího umístění ve vztahu k možným seismickým rizikům. Česká norma pro tuto proceduru vychází z doporučení MAAE. Před a v průběhu “trialogu” byla vydána série písemných dokumentů podávajících důkazy o tomto procesu. Vzhledem ke složitosti této otázky a s cílem zlepšení vzájemného porozumění, bude v rámci dvoustranné spolupráce zorganizován tématický workshop.

Bod č. 7 Otázky související s těžkými haváriemi
Cíl:
Účinná prevence a zmírňování následků nadprojektových havárií (těžkých havárií).

Současný stav a specifické plánované akce:
V současné době je v JETE uplatňován soubor opatření k prevenci a zmírnění následků nadprojektových havárií. Tento soubor zahrnuje opatření v oblasti hardwaru a softwaru, např. Symptomově orientované havarijní provozní předpisy, Technické podpůrné středisko, Pohavarijní systém monitorování, Havarijní připravenost.
Pro účely havarijní připravenosti byla pro identifikaci a kategorizaci událostí s různým spouštěcím momentem, ale podobnými konečnými důsledky, použita analýza PSA (Pravděpodobnostní bezpečnostní analýza). Na základě jejího vyhodnocení byl proveden odhad relativního rizika konkrétních událostí s cílem vybrat ty, které budou určující pro stanovení krizových opatření (předem plánované, prováděné při události).
Směrnice pro řešení havárií (SAMG), jako nejmodernější nástroj, doplní celý systém řízení opatření ke zmírnění následků nadprojektových havárií. Projekt na dopracování SAMG by měl být ukončen do konce roku 2002, a poté by mělo následovat ověřování.
Za účelem podpory vzájemného porozumění budou v rámci dvoustranné dohody probíhat činnosti po dvou liniích:
(a) Bude ustavena pracovní skupina pro porovnání výpočtů radiologických důsledků nadprojektových havárií s cílem harmonizovat základy pro určení rozsahu havarijní připravenosti.
(b) Výměna informací o SAMG bude zahrnovat diskusi o analytickém základu, jakož i příslušných opatřeních v oblasti hardwaru a softwaru.


Příloha II

S cílem minimalizovat pocit stresu především rakouské veřejnosti Komise doporučuje (vedle standardního monitoringu Laboratoře radiační kontroly elektrárny Temelín, standardního monitoringu ve státní síti Českého hydrometeorologického ústavu, příp. dalších) zajistit nezávislou nadstandardní kontrolu dopadů provozu elektrárny.
Pro nadstandardní opatření je optimálním řešením realizace výzkumného úkolu financovaného z účelových prostředků pro vědu a výzkum v programu Rady vlády ČR.

1. Založit systém průběžného informování široké veřejnosti jednak o aktuálních hodnotách faktorů ovlivňujících životní prostředí provozem Jaderné elektrárny Temelín („výpustě on-line“), jednak o vývoji časových řad vybraných parametrů monitoringu vlivu na prostředí (průběžně aktualizované grafy, snímky dálkového průzkumu Země, výsledky biomonitoringu apod.) i o dalších významných skutečnostech (zcela příkladmo: např. odraz zemětřesení v Alpách na seismologických stanicích v jižních Čechách…), a to na www Jaderné elektrárny Temelín, na veřejně přístupných monitorech v Týně nad Vltavou a v Českých Budějovicích a v informačním středisku Jaderné elektrárny Temelín v Temelíně.

2. Dále zajišťovat kontinuální měření plynných radioaktivních výpustí ve stávající Radiační monitorovací síti investora JE Temelín.

3. Průběžně zdokonalovat a modernizovat stávající radiační monitorovací síť provozovanou státními orgány České republiky.

4. Pravidelně informovat o všech měřeních veřejnost v České republice, v Rakousku a Spolkové republice Německo.

5. Trvale monitorovat vlivy provozu chladících věží Jaderné elektrárny Temelín na klima i v širším regionu (prostřednictvím stávající sítě meteorologických stanic Českého hydrometeorologického ústavu).

6. Zajistit v následujících okruzích nezávislou a průběžnou kontrolu dopadů provozu elektrárny Temelín:
• zabezpečenost dodávky a kvality pitné vody z hlediska elektrárny a vliv elektrárny na vodní zdroje v okolí elektrárny Temelín;
• zabezpečenost dodávky a kvality technologické vody z hlediska elektrárny;
• dopady emisí na vodní prostředí a riziko radioaktivního znečištění recipientu v důsledku vypouštění tritiových a dalších vod, včetně hodnocení teplotních vlivů, akumulace a synergického působení škodlivých látek (včetně eutrofizace) ve vodní nádrži Orlík;
• dopady emisí na ovzduší, verifikace tepelného znečištění a odparu vody na chladících věžích;
• dopady na zemědělskou činnost a lesní hospodářství.

7. Zadat vypracování půdní mapy okolí elektrárny v digitální formě pro plošnou generalizaci dopadů na pedosféru z hlediska dalšího dynamického vývoje.

8. Zajistit podmínky pro seismický monitoring (včetně vytvoření centra monitoringu, umístěného v areálu Jaderné elektrárny Temelín, případně v jeho Informačním středisku). Základním posláním tohoto centra bude informování veřejnosti, organizačních jednotek státu a místních samospráv o dopadech zemětřesení na lokalitu a okolí Jaderné elektrárny Temelín.

9. Garantovat průběžnou údržbu a obnovu veškerého technického vybavení jaderné elektrárny tak, aby odpovídala aktuálnímu stavu vývoje techniky a poznatků z oblasti seismického inženýrství.

10. Zajistit v rámci programu Radiační monitorovací sítě ČR zajistit stanovení radioaktivních látek v povrchových vodách, podzemních vodách a zdrojích pitné vody a ve složkách potravinového koše.

11. Vytvořit podmínky pro realizaci studie sledování zdravotního stavu cca 30 000 obyvatel v okolí Jaderné elektrárny Temelín epidemiologickými i radiobiologickými metodami (např. s použitím chromosomové analýzy).

12. Založit koncepci soustavného sociologického šetření populace v širším okolí Jaderné elektrárny Temelín, vytvořit podmínky pro realizaci navržených programů a na ně navazujících opatření v oblasti informatiky a kulturně-vzdělávacích akcí.

13. Projednat revitalizaci území v nejbližším okolí Jaderné elektrárny Temelín jako kompenzaci za vlivy na okolí areálu Jaderné elektrárny Temelín během výstavby, projednat zpětnou revitalizaci v poškozených úsecích povodí, včetně iniciace projednání systému revitalizace v dotčené části povodí Stropnice.

14. Zajistit údržbu (tlumení nežádoucí sukcese) na subxerofytních stanovištích bývalého vojenského prostoru Litoradlice a na plochách hodnotnějších mokřadů v okolí nové retenční nádrže v povodí Strouhy.

15. Nadále zajišťovat sledování kumulace radionuklidů v biologickém materiálu –mechorosty, lesní hrabanka a borová kůra a zachovat monitoring radionuklidů v rybách.

16. Vliv odpadních a dešťových vod nadále sledovat samostatným chemickým i biologickým monitoringem
• na soustavě Býšov v povodí Strouhy,
• sledování zonace kyslíku a teploty na vybraných profilech Vltavy
• na nádržích Hněvkovice, Kořensko, Orlík a vybraných modelových rybničních nádržích v blízkosti Jaderné elektrárny Temelín sezónní výskyt planktonních sinic, přitom zachovat, eventuelně rozšířit monitoring změn koncentrace chlorofylu ve vodní nádrži Orlík s důrazem na hodnocení podílu sinic, s jedním odběrným místem pod profilem Kořensko.
• rozšířit monitoring změn ve vodních ekosystémech o sledování změn ve složení zooplanktonu z důvodu jeho citlivosti na změny v teplotě vody a následné změny v trofické struktuře vodního ekosystému

17. Založit dlouhodobé sledování (i retrospektivní) změn krajinného prostředí prostřednictvím analýzy multispektrálních satelitních dat, zejména vhodné pro sledování vlhkostních a teplotních změn krajiny vztažených na změnu struktury a funkce vegetace. Doporučuje se roční vyhodnocování družicových dat a návazné vytvoření pozemního klíče pro družicová data, včetně definování klíčových biotopů včetně lesních porostů na družicovém snímku. V tomto kontextu zajišťovat pravidelné zobecnění v pětiletých intervalech. S ohledem na rozsah jednotlivých snímků lze zajistit objektivní vyhodnocení změn, které by mohly překračovat hranice Rakouska a Spolkové republiky Německo.

18. Vytvořit podmínky pro finanční zajištění péče o zbytkově zachovalé nemovité kulturní hodnoty v území kolem Jaderné elektrárny Temelín (včetně výhledu cca 65 dalších kulturních památek) provozovatelem Jaderné elektrárny Temelín jako kompenzaci za ovlivnění historické struktury krajiny výstavbou.

19. V souladu s vládou České republiky přijatou koncepcí o nakládání s vyhořelým palivem rozhodnout o jeho dalším využitím nebo v horizontu 65 let zajistit definitivní uložení v hlubinném úložišti.

20. Odstranit vysokou konzervativnost výpočtů projektových havárií a přejít na hodnocení typu best – estimate; srovnat tuzemské výpočtové programy se zahraničními.

21. Zdokonalovat systém indikace vzniku případných havarijních stavů včetně jeho vyhodnocování; za tím účelem procvičovat havarijní připravenost a případně novelizovat havarijní plány (podmínky pro rychlou informovanost, akceschopnost a koordinaci havarijních opatření).

Něco málo pro Vás

Ekonomické dopady jaderné elektrárny Temelín na ČR a EU




Jaderná elektrárna Temelín a evropská integrace

Jaderná elektrárna Temelín se často zmiňuje v rámci našich přístupových jednání s EU při diskusích o kapitole energetika. Přitom se jedná o problém zcela umělý, který odráží pouze politické zájmy jednotlivých skupin nebo států, ale nejde o problém z hlediska odborných faktů.

Česká energetika byla prvním odvětvím, které plně vstoupilo v roce 1996 do Evropy, kdy se elektrizační soustava České republiky, plně se propojila se západoevropskou soustavou UCPTE (Unie pro koordinaci přenosu energie).

Čeští zákazníci dostávají elektřinu naprosto stejné kvality jako kterýkoliv zákazník v zemích Unie. Všechny české elektrárny splňují přísné ekologické limity, plně srovnatelné s limity EU. Naše uhelné elektrárny byly kompletně odsířeny, přičemž vyčištění proběhlo v České republice nejrychleji ze všech evropských zemí. Jaderná elektrárna Dukovany se během posledních let dostala mezi pětinu nejlépe provozovaných jaderných elektráren na světě (výrazně lepší než průměr EU) a v některých ukazatelích (například v kolektivní dávce na zaměstnance) patří k vůbec nejlepším na světě. A v případě Jaderné elektrárny Temelín tomu bude obdobně, což konstatují i desítky zahraničních odborných studií. Zdůrazňuji odborných – některé politické postoje tato fakta zatím nerespektují.

Proč stavíme Temelín

O výstavbě jaderné elektrárny i elektráren uhelných nerozhodují úředníci na ministerstvech ani pracovníci energetických společností. Rozhodují spotřebitelé – tím, jak často otáčí vypínačem, a také tím, kolik a jak efektivní spotřebiče používají. Nyní, s uvolněním trhu s elektřinou, budou rozhodovat i tím, jakého dodavatele si vyberou, zda budou chtít elektřinu z jaderných elektráren.

Česká republika nemá významné prvotní energetické zdroje, na které by se mohla dlouhodobě spolehnout; i její potenciál obnovitelných zdrojů energie je nižší než ve většině zemí EU. Dlouhodobé bezpečné zajištění zdrojů energie (včetně jejich diverzifikace) je celospolečenský dlouhodobý problém, nikoli ekonomický a krátkodobý. Pro Českou republiku je optimální ta varianta, která počítá i s přiměřeným podílem jaderných zdrojů. Vyspělé státy, s výjimkou Japonska, již dosáhly potřebné diverzifikace prvotních energetických zdrojů a při relativně nízkém tempu ekonomického růstu v současné době nepotřebují další jaderné zdroje. O budoucnosti jaderné energetiky však rozhodnou procesy obnovy ve vyspělých západoevropských státech v období po roce 2010 (například jen v USA půjde o náhradu asi 90 jaderných bloků).

Vlastně nikdo nepotřebuje konkrétní elektrárnu, ale všichni chtějí elektřinu vyráběnou s co nejmenším dopadem na životní prostředí, bezpečně, spolehlivě a ekonomicky. Temelín takovou elektřinu bude dodávat – spolehlivě, relativně levnou a čistou. Temelínských 2000 MW není přírůstkem našich elektrárenských kapacit, ale moderní a nejlevnější náhradou za zastaralé uhelné bloky o stejném výkonu, které ČEZ v průběhu devadesátých let postupně odstavil. Můžeme namítnout, že v nejbližší době bychom se obešli i bez této náhrady. Elektrárna se ale nestaví pro zajištění elektřiny v tomto nebo příštím roce, ale pro zajištění elektřiny v následujících minimálně třiceti letech. Elektrárnu nelze postavit ze dne na den, stejně jako nelze vždycky postavit jen malou elektrárnu o výkonu, který nám zrovna chybí. To by všechny přišlo příliš draho. Proto se na celém světě staví elektrárny s předstihem, aby byly připraveny na krytí budoucích potřeb. Proto společnost ČEZ chce Temelín dokončit a nezvolila jinou alternativu.

Na to, že má Česká republika dnes, i bez Temelína, elektřiny dostatek, má vliv pouze skutečnost, že zde vzniklo v devadesátých letech z iniciativy řady investorů (tzv. nezávislých výrobců) nových 1500 MW elektrárenských kapacit. Ty v roce 1992 nikdo neavizoval.

Odhady spotřeby elektřiny z roku 1992 (z období, kdy se rozhodovalo, zda Jadernou elektrárnu Temelín (JETE) dostavět, či nikoli) dnes poměrně přesně vycházejí. Vláda v roce 1992 rozhodovala o dostavbě Temelína především na základě odhadů poptávky po elektřině od belgické konzultační firmy Tractebel. Prokázalo se, že zveřejněním těchto prognóz nedošlo k žádnému klamání veřejnosti, jak občas uvádějí hromadné sdělovací prostředky.

Odhadovaný a skutečný vývoj poptávky po elektřině v ČR

Temelínskou elektrárnu neplatí daňoví poplatníci. Celou stavbu financuje elektrárenská společnost ČEZ, a. s., z vlastních zdrojů, doplněných úvěry. Teprve nesplácení některých úvěrů by dopadlo na státní rozpočet. Elektrárna se v budoucnu zaplatí prodejem elektřiny především v České republice, protože elektřinu budeme potřebovat. Výmluvně to potvrzuje i fakt, že s vědomím výstavby Temelína postavily nové elektrárny v České republice i jiní výrobci (například ECKG Kladno).

Výstavba jaderné elektrárny v Temelíně začala koncem roku 1986 podle ruského projektu a první blok měl být dokončen v roce 1992. Vzhledem k tomu, že se po roce 1989 otevřely nové možnosti, rozhodli jsme se rozestavěnou elektrárnu zásadně modernizovat v těch částech ruského projektu, které v porovnání s nejmodernějšími západními jadernými technologiemi zaostávaly. Proto byla elektrárna v zájmu dosažení co nejvyšší úrovně jaderné bezpečnosti, srovnatelné se západoevropskými a americkými standardy, podrobena řadě mezinárodních analýz, především v období 1990 – 1992. Z nich vyplynula celá řada doporučení, které vyústily především ve výměnu řídícího systému, jaderného paliva a desítky dalších důležitých zlepšení projektu. Nahrazením původních komponent a systémů modernějšími a spolehlivějšími došlo ke zvýšení bezpečnosti, spolehlivosti i hospodárnosti jaderné elektrárny, přitom zůstaly zachovány původní charakteristiky projektu.


Například šestiúhelníková palivová kazeta byla podmínkou zadání i pro nové jaderné palivo vyvinuté firmou Westinghouse. Systémová výměna sledovala náhradu komponentami schopnými provádět původně naplánované funkce, konstruovanými na vyšší technologické úrovni. Pro systém instrumentace a řízení vyvinula firma Westinghouse velmi pokročilý mikroprocesorový systém na digitální bázi, který co do technické úrovně a spolehlivosti velmi významně převyšuje kvalitu systému navrhovaného původním projektem.


Stavba Jaderné elektrárny Temelín byla schválena v řádném stavebním řízení. Projektové změny byly prováděny tak, aby v žádném případě neměly negativní vliv na životní prostředí. Proto také platí původní stavební povolení. Za změny a posouvání termínu spuštění elektrárny jsme zaplatili vyšší cenou. Protihodnotou dostaneme vysoce moderní a bezpečnou elektrárnu, která bude pokrývat až čtvrtinu domácí spotřeby elektřiny v příštích letech.

Dostavba Temelína je dobrou variantou i z hlediska vlivu na životní prostředí, a to jak s ohledem na možnosti České republiky, tak i vzhledem ke globální situaci naší planety – skleníkovému efektu. Dnes i v krátkodobém horizontu prakticky jediná akceschopná alternativa k jaderné energetice – spalování fosilních paliv (v našich podmínkách uhlí nebo plynu) – představuje pro životní prostředí větší zátěž. Za jediný rok provozu ušetří dva bloky Jaderné elektrárny Temelín přibližně 12 miliónů tun hnědého uhlí a půl milionu tun kvalitního vápence nutného k odsíření. Tím každý rok nevznikne 100 krychlových kilometrů kouřových plynů a 5 miliónů tun popela. Místo toho se u jaderné elektrárny musíme postarat o přibližně 40 tun vyhořelého jaderného paliva a o několik set tun nízkoaktivního odpadu. To sice vyžaduje bezpečnostní opatření, zato tyto odpady mohou být od počátku odděleny od životního prostředí a nijak jej neovlivňovat. Eliminace kouřových plynů, z nichž velká část podporuje tzv. skleníkový efekt, je nepopiratelným přínosem jaderné energetiky ke snížení rizika nevratných klimatických změn, o jejichž hrozbě se dnes často diskutuje.



O cenách elektřiny aneb vyplatí se Temelín?

S cenami elektřiny se hraje hra, ve které jsou známé jen její konečné ceny. Z mezinárodního srovnání cen (Rakousko ceny nedodalo) z počátku tohoto roku je vidět, že ceny u nás zdaleka nedosahují výše zahraničních cen. Občas se zveřejní výrobní náklady, také z tohoto srovnání vycházejí naše elektrárny velmi dobře (například německý ISAR II. uvedl výrobní náklady ve výši 2,60 Kč/kWh, Slovinské Krško 1,20 Kč/kWh, náklady Temelína budou 1,07 Kč/kWh).

Ale náklady jsou jedna věc a ceny druhá a energetické společnosti přesouvají své ziskové marže podle toho, kdo všechno vlastní v řetězci výrobu, přenosové linky, distribuční linky. Například německé společnosti snížili cenu tzv. silové elektřiny a zbytek přesunuly na podpůrné služby – poměr mezi těmito cenami je 20:80 ve prospěch služeb – což vede k tomu, že silová elektřina je v Německu na přebytkovém trhu obchodována zhruba za 0,6 Kč/kWh (cca cena našeho vývozu), přičemž 70 – 80% se zaplatí ve službách poskytovaných pouze německými společnostmi. (Jde o ochranu německého trhu, ani ne tak před ČR, ale především před francouzskými dodávkami). A tuto cenu my srovnáváme s našimi silovými 0,97 Kč/kWh, zatímco služby u nás stojí pouze 0,17 kč/kWh (necelých 20% silové složky).

Ale teď k Rakousku. Ceny v řetězci – od výrobce, přes přenos a distribuci, po otevření trhu – zcela zmizely a jsou k dispozici pouze konečné ceny. Přesná čísla sice nelze z výročních zpráv vyčíst, ale hrubé obrysy ano. Za pozornost stojí výroční zpráva rakouské energetické společnosti Verbund (svojí strukturou je nejpodobnější ČEZ). Z ní vyplývá, že v roce 2000 Verbund prodal do zahraničí více než 15 TWh (terawatthodin) elektřiny, což představovalo 40% z celkového prodeje společnosti (pro srovnání: vývoz ČEZ představuje 12 TWh). Z internetových stránek západoevropské propojené soustavy (www.utce.org) plyne, že Rakousko dováží z polských neodsířených elektráren a vyváží do Německa, do Švýcarska, Itálie a Slovinska (proto tamní jaderná elektrárna Krško možná v tuto chvíli tak nevadí). Z příjmů a prodeje lze odhadnout i náznaky cen. Silová elektřina pro domácí odběratele vychází zhruba na 0,93 Kč/kWh a služby na 0,28 Kč/kWh (pro srovnání s ČR: 0,97 a 0,17 Kč/kWh). Cena za vývoz ale u Verbundu činila zhruba 0,7 Kč/kWh (ne příliš odlišná cena od ČR). Tedy rozdílné ceny doma a v zahraničí panují i v Rakousku.

Údajně dumpingové ceny českých vývozů zkoumalo v loňském roce rakouské ministerstvo pro hospodářské záležitosti a na žádost rakouské společnosti Energie AG (která vlastní podíly i v českých distribučních společnostech Jihočeská energetika a Západočeská energetika) i Evropská komise. Obě šetření měla stejný závěr – o žádný dumping nejde.



Dopady neuvedení jaderné elektrárny Temelín do provozu

Údaje o vynaložených prostředcích na výstavbu a výše škod

K 30. červnu 2001 bylo vynaloženo na výstavbu 91,7 miliard korun. Do konce výstavby zbývá investovat 6,9 miliard korun, z čehož 4,9 miliard bude vzhledem k současné rozpracovanosti určitě nutné zaplatit. V reaktoru prvního bloku je už aktivované palivo a probíhají testy směřující k jeho uvedení do zkušebního provozu. Druhý blok je v zásadě technologicky i stavebně dokončený a probíhají práce směřující k zavezení paliva v závěru tohoto roku.

Na pořízení zásob a zařízení souvisejících s provozem byly vynaloženy finanční prostředky ve výši 6,5 miliard korun:


4,734 miliard korun na pořízení paliva pro oba bloky JETE (tři čtvrtiny paliva pro druhý blok je už v JETE, zbylá část je vyrobená, zatím zůstává v USA)


900 miliónů korun na náhradní díly prvního vybavení


440 miliónů korun na základní prostředky v rezervě


475 miliónů korun na trenažér (simulátor)

V případě zastavení výstavby by tedy byly zmařeny vynaložené prostředky ve výši 103,1 miliard korun.

Navíc by bylo nutné vynaložit finanční prostředky ve výši 11,6 miliard korun:


2,2 miliardy korun na likvidaci zařízení staveniště


7,966 miliard korun na “vyřazování jaderných zařízení z provozu“ (náklady spojené s bezpečnou likvidací již aktivovaných částí jaderné elektrárny, tedy prvního bloku a budovy pomocných provozů)


1,465 miliard korun na náklady, vyvolané případným nedodržením smluv ze strany investora (sankce vyplývající ze smluv při jejich nedodržení v souvislosti s nedokončením stavby, náhrady související se zrušením pracovních míst, odškodné za výpovědi, náhrady za omezenou funkci ETE do doby likvidace jaderného ostrova prvního bloku, náhrad za ušlý zisk vyplývající z uzavřených smluv)


rozvodna Kočín (R400KV) má hodnotu 0,85 miliardy korun


vedení (vyvedení výkonu) V475 a 476 má hodnotu 1,85 miliard korun

Tyto náklady budou za provozu elektrárny uhrazeny z provozních nákladů a finančních zdrojů společnosti, respektive některé vůbec nevzniknou (například sankce).

Celkově by při dodržení veškerých zákonných požadavků České republiky elektrárenské společnosti ČEZ, která jadernou elektrárnu staví, vznikla škoda ve výši 117,4 miliard korun.

Další ekonomické dopady


ztráta možných tržeb z titulu obchodování s CO2

Při uvažované dodávce 12 TWh za rok a emisi na jednu MWh cca 1,2 tun CO2 se sníží emise o 14,4 milionu tun CO2 za rok. Při ceně 300 korun za 1 tunu CO2 (pro srovnání: Finsko 38,5 finských korun, Dánsko 100 dánských korun) to znamená roční tržby 4,32 miliard korun, při 50% úspěšnosti tržby více než 2 miliardy korun za rok.


dočasná možnost vyvážet z Jaderné elektrárny Temelín asi 7 – 8 TWh za rok po dobu zhruba pěti let

Při průměrné ceně 650 Kč/MWh to představuje v zahraniční obchodní bilanci částku 4,55 miliard korun. Zastavení by vedlo ke zvýšení dovozu plynu v hodnotě cca 0,6 miliard korun a spotřeba plynu by postupně narůstala, takže v roce 2010 by to již bylo cca 2,4 miliard korun v bilanci zahraničního obchodu atd. Dále je třeba vzít v úvahu nutnost náhrady JETE paroplynovou elektrárnou.

Dopady na hodnotu společnosti ČEZ (významný majetkový podílníkem je stát)

V případě zastavení procesu výstavby a uvádění Jaderné elektrárny Temelín do provozu by se ztráta (kalkulovaná v předchozím textu) promítla do hospodářských výsledků společnosti ČEZ v roce 2001 v plné výši (přímo či prostřednictvím opravných položek).

Společnost ČEZ by tak vykázala ztrátu ve výši 108,3 miliardy korun (při předpokládaném hrubém zisku v roce 2001 ve výši 6,4 miliardy korun). Při ztrátě převyšující polovinu vlastního jmění by představenstvo muselo svolat mimořádnou valnou hromadu akcionářů a navrhnout likvidaci společnosti. Ztráta by byla kryta fondy tvořenými ze zisku v minulých letech, případně snížením základního jmění společnosti.

Došlo by k výraznému zhoršení hospodářských výsledků společnosti ČEZ, v jehož důsledku by se:


dramaticky snížila hodnota společnosti ČEZ pro připravenou privatizaci (prodej podstatné části akcií ČEZ, a.s., je v držení Fondu národního majetku), pokud by za tohoto stavu byl tento krok vůbec reálný (to může být i záměr podpory protitemelínských aktivit ze strany budoucích kupců)


významně znehodnotil majetek v držení minoritních akcionářů (akcie společnosti ČEZ), zejména zahraničních (z 32,4% akcií v držení minoritních akcionářů drží 27,8% zahraniční subjekty)


umožnilo věřitelům společnosti uplatnit práva na okamžité splacení zápůjčního kapitálu ve výši 54,7 miliard korun (26,6 miliard korun emitovaných obligací, 28,1 miliard korun bankovních úvěrů, z čehož na 12,6 miliard korun byly poskytnuty státní garance), přičemž společnost ČEZ by nebyla schopna tyto závazky jednorázově splatit a hrozil by jí konkurs

Neekonomické důsledky neuvedení JETE do provozu

Aspekt právní

Zastavení procesu výstavby a uvádění Jaderné elektrárny Temelín do provozu by bylo možno učinit dvěma způsoby:


samostatným zákonem koncipovaným výhradně k tomuto účelu


rozhodnutím valné hromady akcionářů ČEZ, která by vyjádřila vůli státu jako majoritního akcionáře společnosti (prostřednictvím Fondu národního majetku)

V obou případech by neuvedení Jaderné elektrárny Temelín do provozu bylo důsledkem zásahu státu, který by nesl odpovědnost za vzniklé škody.

Nelze vyloučit ani úspěšné uplatnění žalob minoritních akcionářů ČEZ, a.s., kdy by náklady v takovém případ musel uhradit stát.

Sociální oblast

Rozhodnutí státu o neuvedení Jaderné elektrárny Temelín do provozu by velmi negativně dopadlo na zaměstnanost ve společnosti ČEZ, a.s., i u dodavatelských organizací a k dalším vyvolaným ztrátám v této oblasti.

Došlo by nejen ke ztrátám zaměstnání, ale ke ztrátám již vynaložených nákladů na speciální, nákladnou a časově náročnou přípravu obsluhujícího personálu. Lze předpokládat i významný vliv na vysoké školství tohoto a příbuzných oborů.

V oblasti zaměstnanosti by se toto opatření dotklo více než pěti tisíc pracovníků. Při průměrném počtu čtyř osob v domácnosti jde o přímý dopad na život více než dvaceti tisíc občanů.

Zvládnutím dostavby a uvedením JETE do provozu by se mělo potvrdit, že české firmy, čeští výrobci a čeští pracovníci jako výrobci a dodavatelé jaderných technologií a inženýrsko-obchodních služeb jsou spolehlivým obchodním partnerem.

Oblast politická


Podle výsledků veřejného mínění česká veřejnost z více než 60% (podle některých průzkumů až 70%) podporuje jadernou energetiku a uvedení JETE do provozu. Ústupek by byl vnímán jako selhání státu, který by neumí stát za vlastním oprávněnými zájmy.


Jaderná energetika je nástrojem hospodářské stabilizace, a to jak z pohledu výroby a dodávek elektrické energie, tak i z pohledu průmyslu podílejícího se na projektech a dodávkách jaderných komponent. S tím souvisí rozvoj ostatních oborů (výrobní sféra, služby, školství).


Česká republika by zpochybnila spolehlivost ochrany investic. Zároveň by byl zpochybněn výkon práva v České republice, protože investor konal vždy podle platných zákonů ČR.


Výroba elektřiny z jádra posílí energetickou nezávislost ČR a učiní ji odolnější vůči výkyvům světového trhu energetických komodit, ale i ekonomickému či obchodnímu nátlaku (v případě plynu a ropy).


Dlouhodobá energetická koncepce je založena na podílu jaderné energetiky. Bez tohoto podílu by došlo k rychlejšímu vyčerpání zásob domácích paliv a ČR by se stala energeticky závislou na dovozu v horizontu dvou desetiletí.


Úspěšnost připravované privatizace elektroenergetiky, respektive společnosti ČEZ, je do značné míry závislá na dokončení Jaderné elektrárny Temelín, která se odrazí v ceně prodávaného státního podílu.

Jaderná elektrárna Temelín – konkurent na evropském energetickém poli

Jaderná elektrárna Temelín bude moderní elektrárna, splňující veškeré požadavky, které jsou v dnešním světě kladeny na bezpečnost a spolehlivost provozu jaderných elektráren. Temelínská elektrárna zůstává i přes zvýšení investičních nákladů a prodloužení termínu spuštění stále ekonomicky nejvýhodnější variantou potřebného elektrárenského výkonu.

Připomeňme také, že výstavbu Jaderné elektrárny Temelín neplatí stát, respektive daňoví poplatníci, jak lze občas zaslechnout. Ve státním rozpočtu žádná kapitola Výstavba jaderné elektrárny Temelín není. Platí ji elektrárenská společnost ČEZ z vlastních zdrojů a z úvěrů. Vedle Temelína platil a platí ČEZ stejným způsobem i další investiční projekty, například modernizaci uhelných elektráren. Zpět získává prostředky, stejně jako každý jiný výrobce, prodejem svého zboží – elektřiny. A pro zákazníka dostavba Temelína neznamená větší útok na jeho peněženku. Naopak mu nabídne elektřinu za cenu odpovídající zhruba úrovni odsířených uhelných elektráren (viz graf). Žádná další elektrárna v budoucnu již zřejmě nebude schopna vyrábět elektřinu při tak nízkých nákladech.

Měrné náklady na elektřinu dodanou

Kalkulační náklady na dodávku elektřiny z Jaderné elektrárny Temelín budou pod hranicí 1,10 korun za kWh (přesně 1,075 korun za kWh, v cenové úrovni roku 1999 tato částka představuje 0,9 korun za kWh). Naproti tomu často zmiňované paroplynové elektrárny by dosáhly u nově budovaných jednotek nákladů nad 1,20 korun za kWh při vysokém časovém využití, při obvyklém časovém využití jako u ostatních elektráren až 1,80 korun za kWh a více. Náklady Temelína budou dlouhodobě konkurenceschopné i v podmínkách ČR, a to zejména proto, že vysoká investiční část těchto nákladů (odpisy, finanční náklady) nebude podléhat inflaci. Inflace zvyšuje náklady především u ostatních elektráren, které mají vyšší palivové náklady. Tato prostá ekonomická skutečnost bývá často opomíjena. Ne všem je známé, že výše uvedená koruna nákladů obsahuje i náklady spojené s likvidací zamořených částí elektrárny, náklady na meziskladování vyhořelého jaderného paliva i náklady na jeho budoucí konečné uložení či zpracování (viz obrázek).

Dožití jaderné elektrárny - Kdo zaplatí následné náklady?

Na trzích s elektřinou na západ od našich hranic ale mezi sebou soutěží jednotlivé elektrárny především svými proměnnými náklady (stálé náklady kryjí odběratelé v teritoriu jejich působnosti). Proměnné náklady Temelína budou na úrovni 210 Kč/MWh (respektive 265 Kč/MWh při zahrnutí odvodu na jaderný účet), tedy necelých 14 DM/MWh, přičemž nejnižší ceny na spotovém trhu se pohybují nad 30 DM/MWh. Západoevropské společnosti proto mají oprávněnou obavu ze vstupu levnějších východoevropských elektráren na společný evropský trh.

Dostavba Jaderné elektrárny Temelín je jednoznačně ekonomicky výhodné řešení. Temelín spolehlivě zabezpečí elektřinu pro elektrizační soustavu ČR na období následujících třiceti let s nejnižšími náklady. Prostá návratnost veškerých prostředků vložených do stavby Jaderné elektrárny Temelín bude za dobu životnosti (30 let) bezpečně dosažena již při prodejní ceně 903 Kč/MWh (v cenové úrovni roku 1999), což odpovídá 0,903 Kč/kWh. ČEZ nikdy nerozhodoval o vynaložení celkových investičních nákladů, tedy o 98,6 miliardách korun, ale vždy rozhodoval o investování pouze části celkového rozpočtu. V době založení ČEZ bylo již na stavbě “utopeno“ více než 28 miliard korun.

S ohledem na postupnou liberalizaci trhů elektřiny v západoevropských státech nelze korektně srovnávat ceny elektřiny, které jsou mezi výrobci a obchodníky, protože tyto ceny jsou uměle vytvářeny společnostmi, které vlastní jak výrobu, tak i přenosové a distribuční sítě a prodávají elektrickou energiii přímo konečným odběratelům. Jediné korektní srovnání lze provést u nákladů na výrobu v elektrárnách (tyto ceny jsou ale obchodní tajemství a jejich dostupnost je velmi omezená) a srovnáním konečných cen elektřiny.

Ze srovnání konečných cen elektřiny jasně plyne, že v České republice jsou ceny výrazně nižší:

pro velké zákazníky na úrovni 60 – 80% cen v západoevropských zemích
pro domácnosti na úrovni 36 – 50%


(různé zdroje - přepočet kurzem dané měny z 27. července 1999)

Poznámka:

Uvedené hodnoty v zemích EU zřejmě nezahrnují tvorbu rezervy na likvidaci jaderné elektrárny. Hodnoty v ČR zahrnují rezervu na skladování vyhořelého paliva na likvidaci elektrárny a odvod na tzv. Jaderný účet, který je stanoven nařízením vlády a slouží ke konečné likvidaci vyhořelého paliva.

Další informace lze získat na internetových adresách:

www.cez.cz

www.utce.org