DOPIS PAROUBKOVI
Anonym
19.3.2009 - 14:50
Anonymní uživatel
Hlavně pro: mlok19.3.2009 - 14:50
To se mýlíš,Topolánek je velký státník,a Paroubek teď dupe nohama zlostí,protože na ty jeho intriky není nikdo zvědavý,vůbec mu nejde o lidi ,ale jen o moc,když byl u moci a hospodářství rostlo,tak rozhazoval a víc a víc se zadlužoval,kdyby měl rezervu tak by krize prošla u nás snadněji.
mirek
12.9.2006 - 09:28
Anonymní uživatel
Hlavně pro: Jaroslav12.9.2006 - 09:28
Jako volič ODS musím bohužel napsat, že ano, měl by mít předseda druhé nejsilnější strany nárok na pověření a aby zůstala tato republika normálním státem, něl by to Klaus udělat. Navzdory tomu, že se jedná o člověka, který je bohužel pro tuto funkci s jeho způsobem práce a metodami získávání politického vlivu nepřijatelný pro čím dál větší počet občanů. Kubiceho zpráva II je toho nejnázornějším příkladem, jen totální prosťáček po přečtení může autentičnosti uvěřit. Je ale také druhou stranou mince, že se určitá část politiků pro udržení u vesla spojí třeba i s ďáblem, kterého jinak zaklínají každou neděli, Jan Kasal je toho příkladem. Takže díky podobným názorovým měkkýšům je možná Paroubkova inaugurace po získání důvěry v parlamentu.
AP
11.9.2006 - 21:29
Anonymní uživatel
Hlavně pro: quido11.9.2006 - 21:29
"Slyšel jsem, že prý někdo zaslech, že tenhleten údajně viděl tamtoho tento." :D Jémine!
quido
11.9.2006 - 14:54
Anonymní uživatel
Hlavně pro: XY a anonym11.9.2006 - 14:54
Je to pravda, že náš rádoby zase premiér Paroubek
je cikánského původu, vím to od lidí, kteří jej osobně znají. Podle tohoto tady taky tak vypadalo.
Mluvit neumí, chovat se neumí, každého jen osočuje a napadá jako ti cikáni /když se proti nim někdo brání byť pravdivě/. A všichni si uvědomte, ža jestliže se vrátí k moci bude to tady jak za Stalina.
je cikánského původu, vím to od lidí, kteří jej osobně znají. Podle tohoto tady taky tak vypadalo.
Mluvit neumí, chovat se neumí, každého jen osočuje a napadá jako ti cikáni /když se proti nim někdo brání byť pravdivě/. A všichni si uvědomte, ža jestliže se vrátí k moci bude to tady jak za Stalina.
XY
11.9.2006 - 13:58
Anonymní uživatel
Hlavně pro: anonym 11.9.2006 - 13:58
A pročpak by se měl po....? On se pan Paroubek stydí za svůj původ?
To sdělení je pravdivé.
To sdělení je pravdivé.
anonym
11.9.2006 - 13:22
Anonymní uživatel
Hlavně pro: anonym11.9.2006 - 13:22
Kdyby byla odhalena tvoje identita tak se nejenom zpotíš , ale i po..... !!
anonym
10.9.2006 - 19:58
Anonymní uživatel
Hlavně pro: Všechny10.9.2006 - 19:58
Bamberská aféra II
http://www.cssd.cz/soubory/422010/kubice%20ii.pdf
http://www.cssd.cz/soubory/422010/kubice%20ii.pdf
anonym
10.9.2006 - 19:50
Anonymní uživatel
Hlavně pro: anonym10.9.2006 - 19:50
Taky vypadám jako zpocený prase a co má bejt?
anonym
9.9.2006 - 02:15
Anonymní uživatel
Hlavně pro: Jaroslav9.9.2006 - 02:15
Předseda strany, co dostala jako druhá nejvíc hlasů by měl mít logicky nárok, aby byl jmenován po neúspěšném pokusu vítězné strany dalším premiérem. Ústava však nic takového nenařizuje a není předseda jako předseda. Strana si to zaslouží, ale Paroubek nikoliv.
Jaroslav
9.9.2006 - 00:55
Anonymní uživatel
Hlavně pro: Všechny9.9.2006 - 00:55
Nechová se jako dítě. Chová se jako politik, který ví že ČSSD nemusí vládu premiera Topolánka podpořit. Protože tuto vládu napodpoří KSČM, tak asi tento pokus o sestavení vlády bude neůspěšný.Potom se samozřejmě očekává od prezidenta aby pověření k sestavení vlády podle ústavy dal předsedovi druhé nejsilnější strany.
Paroubek tuto možnost chce využít. Kdyby jste byli předsedy strany která je druhá nejsilnější, vy by jste to vzdali? Pokud říkáte ano tak to znamená že se předsedou velké strany nikdy nestanete.
p
Paroubek tuto možnost chce využít. Kdyby jste byli předsedy strany která je druhá nejsilnější, vy by jste to vzdali? Pokud říkáte ano tak to znamená že se předsedou velké strany nikdy nestanete.
p
Skála existuje
6.9.2006 - 23:59
Anonymní uživatel
Hlavně pro: Všechny6.9.2006 - 23:59
Snědý, černovlasý mladík, na nějž lidé z jeho okolí vzpomínají jako na ambiciózního suchara, v "Ráji" začal coby šéf sekretariátu ředitele a po čase se vyšvihl na post hlavního plánovače, který měl na starosti rozpočet a finance. V exponovaném centru Prahy zajišťoval chod podniku s pěti tisíci zaměstnanci, 160 provozovnami (z toho například 40 vinárnami) a na tehdejší dobu závratným půlmiliardovým obratem. V této funkci, která se v hierarchii normalizační elity svou lukrativností dala srovnat s pozicí náměstka na obvodním výboru KSČ, byl tehdy v Praze zřejmě jediným "nestraníkem". Členství ve vládnoucí partaji totiž bylo takřka nutnou podmínkou ke kariérními vzestupu v mnohem méně atraktivních oborech.
Proč byl právě Paroubek výjimkou? Nemusel tehdy také přistoupit na nějaký výměnný obchod? Na tuto otázku premiér během krátkého rozhovoru nad kolou neodpověděl a téma zamluvil. Členství v Československé straně socialistické, kam vstoupil už jako osmnáctiletý v roce 1970, klíčem ke vstupu do ekonomického establishmentu - jak sám ostatně připouští - zřejmě nebylo. I když v této straně Národní fronty, která bez pardonu podléhala politice KSČ, byl velice aktivní. "Ještě když byl na vojně, stal se nejmladším členem ústředního výboru strany," vzpomíná jeho tehdejší spolustraník Milan Horský.
"Třeba si myslel, že se dostane až do parlamentu," domnívá se další bývalý člen ČSS Přemysl Votava. Sám Paroubek tvrdí, že mezi socialisty vstoupil kvůli ideálům: "Myslel jsem si, že ta strana může něco změnit. Byla to strana, která vycházela z tradic národněsocialistického hnutí, což byla nejvýznamnější protikomunistická síla před únorem 1948, a proto mi imponovala. A pokud někdo tvrdí, že jsem musel dělat nějaké úlitby, ať mně přinese jeden můj projev, kde bych velebil normalizační režim. Já ani nikdy necitoval marxistické klasiky."
Na mladého socialistu ale vsadila Státní bezpečnost, která jej vedla ve svých záznamech od roku 1979 jako "kandidáta tajné spolupráce" pod krycím jménem Roko (jméno Paroubkova papouška). Podle Paroubka po něm policie chtěla informace o dění ve straně.
"Nebylo to pro mě snadný s nimi sehrát tu hru, aby mě nechali na pokoji," popisuje bez dalších podrobností předseda vlády. Po třech letech občasných schůzek tajná policie svazek Jiřího Paroubka odkládá do archivu. "Roko nemá takové možnosti a styky, které by splňovaly potřeby při jeho využití ve zpravodajské činnosti," citovaly záznamy StB nedávno Hospodářské noviny.
Sociolog Matějů ovšem připomíná, že pražské restaurace, zejména ty v Praze 1, byly oblíbenými rejdišti tajných služeb, kde mohli být zákazníci pohodlně sledováni. "Známý třeba je případ čínské restaurace ve Vodičkově ulici, kde byly pod stolem štěnice. Pracovníci RaJ se tak podíleli nejen na korupci, ale nepřímo i na politické moci," popisuje Matějů prostředí, v němž současný šéf kabinetu pracoval deset let. V roce 1986 Paroubek ze socialistické strany vystupuje. "Bylo to hnutí, kde neprobíhal přirozený výběr kádrů, byla tam snaha lidi schopné spíš utlumovat," vysvětluje dnes. "Nebylo jednoduché si připustit, že to je hnutí k ničemu, které nic nedokáže."
V polovině 80. let Paroubek opouští z neznámých důvodů také zlatonosné Restaurace a jídelny a nastupuje jako hlavní ekonom do výrobny prefabrikátů pražského podniku Prefa Malešice. S novými kolegy se ale nesžil. "Měl silně arogantní chování," vybavuje si ho tehdejší účetní Karin Karausová.
Paroubkův politický vzestup se odehrál pod heslem "šábovat se". Působí jako řízný muž, který se umí rychle rozhodovat a jednat s lidmi, lépe řečeno "směňovat". Paroubek je fenomén a možná přivodí, aniž by chtěl, proměnu české politiky.
"Dával najevo, že je pan někdo, a ti, co byli níž, pro něj byli plebs. Nikdo do něj neviděl, byl naprosto uzavřenej. Měli jsme trochu obavy, jestli to není konfident," říká tehdejší provozní náměstek z Prefy Záviš Trtík. I kdyby Paroubek čistě hypoteticky agentem byl, asi by se toho mnoho nedozvěděl, protože podle bývalých zaměstnanců Prefy se s ním nikdo nechtěl moc bavit. "Neuměl si s lidmi sednout a kamarádsky kecat," tvrdí Trtík.
Po dvouletém angažmá v Prefě získal budoucí politik post opět v RaJ, tentokrát jako ekonomický náměstek v Praze 5. Po třech letech, na jaře 1989, odtud odchází do podniku Obuv Praha.
"Sociální demokraté o něm v novinách mluví jako o pracovitém a energickém člověku, ale já si vybavuji, že jako ekonom nestál za moc, nebyl schopný týmové práce a chyby hledal jen u podřízených," vypráví Paroubkův tehdejší šéf Přemysl Skála. "Přijal jsem ho do kolektivu, kde byly samé ženy, a čekal jsem, že jako chlap by mohl být trochu velkorysý. Je mi celkem lhostejný až na to, že předsedu vlády teď bude dělat člověk, kterého bych musel vykopat pro neschopnost, kdyby nepřišel převrat," tvrdí Skála. Krátce po listopadu 1989 Paroubek z firmy odchází sám, rozhodnutý dělat politiku.
Proč byl právě Paroubek výjimkou? Nemusel tehdy také přistoupit na nějaký výměnný obchod? Na tuto otázku premiér během krátkého rozhovoru nad kolou neodpověděl a téma zamluvil. Členství v Československé straně socialistické, kam vstoupil už jako osmnáctiletý v roce 1970, klíčem ke vstupu do ekonomického establishmentu - jak sám ostatně připouští - zřejmě nebylo. I když v této straně Národní fronty, která bez pardonu podléhala politice KSČ, byl velice aktivní. "Ještě když byl na vojně, stal se nejmladším členem ústředního výboru strany," vzpomíná jeho tehdejší spolustraník Milan Horský.
"Třeba si myslel, že se dostane až do parlamentu," domnívá se další bývalý člen ČSS Přemysl Votava. Sám Paroubek tvrdí, že mezi socialisty vstoupil kvůli ideálům: "Myslel jsem si, že ta strana může něco změnit. Byla to strana, která vycházela z tradic národněsocialistického hnutí, což byla nejvýznamnější protikomunistická síla před únorem 1948, a proto mi imponovala. A pokud někdo tvrdí, že jsem musel dělat nějaké úlitby, ať mně přinese jeden můj projev, kde bych velebil normalizační režim. Já ani nikdy necitoval marxistické klasiky."
Na mladého socialistu ale vsadila Státní bezpečnost, která jej vedla ve svých záznamech od roku 1979 jako "kandidáta tajné spolupráce" pod krycím jménem Roko (jméno Paroubkova papouška). Podle Paroubka po něm policie chtěla informace o dění ve straně.
"Nebylo to pro mě snadný s nimi sehrát tu hru, aby mě nechali na pokoji," popisuje bez dalších podrobností předseda vlády. Po třech letech občasných schůzek tajná policie svazek Jiřího Paroubka odkládá do archivu. "Roko nemá takové možnosti a styky, které by splňovaly potřeby při jeho využití ve zpravodajské činnosti," citovaly záznamy StB nedávno Hospodářské noviny.
Sociolog Matějů ovšem připomíná, že pražské restaurace, zejména ty v Praze 1, byly oblíbenými rejdišti tajných služeb, kde mohli být zákazníci pohodlně sledováni. "Známý třeba je případ čínské restaurace ve Vodičkově ulici, kde byly pod stolem štěnice. Pracovníci RaJ se tak podíleli nejen na korupci, ale nepřímo i na politické moci," popisuje Matějů prostředí, v němž současný šéf kabinetu pracoval deset let. V roce 1986 Paroubek ze socialistické strany vystupuje. "Bylo to hnutí, kde neprobíhal přirozený výběr kádrů, byla tam snaha lidi schopné spíš utlumovat," vysvětluje dnes. "Nebylo jednoduché si připustit, že to je hnutí k ničemu, které nic nedokáže."
V polovině 80. let Paroubek opouští z neznámých důvodů také zlatonosné Restaurace a jídelny a nastupuje jako hlavní ekonom do výrobny prefabrikátů pražského podniku Prefa Malešice. S novými kolegy se ale nesžil. "Měl silně arogantní chování," vybavuje si ho tehdejší účetní Karin Karausová.
Paroubkův politický vzestup se odehrál pod heslem "šábovat se". Působí jako řízný muž, který se umí rychle rozhodovat a jednat s lidmi, lépe řečeno "směňovat". Paroubek je fenomén a možná přivodí, aniž by chtěl, proměnu české politiky.
"Dával najevo, že je pan někdo, a ti, co byli níž, pro něj byli plebs. Nikdo do něj neviděl, byl naprosto uzavřenej. Měli jsme trochu obavy, jestli to není konfident," říká tehdejší provozní náměstek z Prefy Záviš Trtík. I kdyby Paroubek čistě hypoteticky agentem byl, asi by se toho mnoho nedozvěděl, protože podle bývalých zaměstnanců Prefy se s ním nikdo nechtěl moc bavit. "Neuměl si s lidmi sednout a kamarádsky kecat," tvrdí Trtík.
Po dvouletém angažmá v Prefě získal budoucí politik post opět v RaJ, tentokrát jako ekonomický náměstek v Praze 5. Po třech letech, na jaře 1989, odtud odchází do podniku Obuv Praha.
"Sociální demokraté o něm v novinách mluví jako o pracovitém a energickém člověku, ale já si vybavuji, že jako ekonom nestál za moc, nebyl schopný týmové práce a chyby hledal jen u podřízených," vypráví Paroubkův tehdejší šéf Přemysl Skála. "Přijal jsem ho do kolektivu, kde byly samé ženy, a čekal jsem, že jako chlap by mohl být trochu velkorysý. Je mi celkem lhostejný až na to, že předsedu vlády teď bude dělat člověk, kterého bych musel vykopat pro neschopnost, kdyby nepřišel převrat," tvrdí Skála. Krátce po listopadu 1989 Paroubek z firmy odchází sám, rozhodnutý dělat politiku.
anonym
6.9.2006 - 23:44
Anonymní uživatel
Hlavně pro: mlok6.9.2006 - 23:44
hele mluvící mlok, tak ten Čapek si to nevymyslel?
anonym
6.9.2006 - 23:08
Anonymní uživatel
Hlavně pro: Funghi6.9.2006 - 23:08
Skála je známá osoba, tady o věrohodnosti není pochyb a není takto v mediích citován poprve.
Funghi
6.9.2006 - 23:00
Anonymní uživatel
Hlavně pro: Všechny6.9.2006 - 23:00
Dopis nedopis. Schválně tady napište, na koho z vás působí věrohodně či sympaticky a nepodepisujte se jako anonym.
