Kamarádi na venčení

starali by jste se takhle i o děti kdyby jste nějaké omylem měli

starali by jste se takhle i o děti kdyby jste nějaké omylem měli

aha super :) tak to bude mit Remus radost...myslim ze ho to pekne zaskoci az absolvuje cele venceni s hlavou otočenou :)))
Díky, vyskousim a pak poreferuju jak jsme dopadli

na tahání doporučuju toto : http://www.zerodc.cz/zero-d… Halti ohlávka my jsme ji používali cca dva měsíce a naše stafice nám chodí u nohy krásně - když pes zatáhne otočí mu to hlavu směrem zpět k tobě ,nebolí ho to ,rychle se učí a naučí! popravdě by to potřebovalo 50% psů ve Slanym ((o:

muj hafan Parson russel terier je takovy pako ze kdyz jsme sami vrati se suverene na jmeno, ale jakmile vidi jineho psa prepne se mu to v hlave a proste si musi hrat, hlava ne hlava...je to proste mazel vubec neresi s kym ma tu cest starik mladik jorksir dobrman...
dalsi vec kterou nejsem schopna mu vysvetlit(predpokladam ze je to moje chyba) je chozeni na voditku, tahne jak husky...chozeni u nohy je pro nej spanelska vesnice...

Mě pomohlo u Rustíka, že když nepřišel, tak jsem si pro něj došel já :))) Ale muselo přijít potrestání. To nám radili na cvičáku :) Bylo období ze začátku, kdy prostě zmerčil srnku nebo jiné zvíře a rozběhl se za ním, a nešel odvolat. Nemělo cenu ho hned odvolávat, protože nevnímal, stačilo jen chvilku počkat, potom zavolat a přiběhl... Často jsem ho bral na pole, s piškotama ( ty piškoty snad fungujou na všechny :))) ) a učil ho sednout a pomalu jsem odcházel dál a dál, a na povel Rusty, ke mně přiběhl.. Je důležité vždy zavolat jméno a povel, a prý bys to měla říct jen jednou. Pak si pro něj dojít a vytknout mu to. Párkrát to zkusí, ale pak mu to dojde, pokud je to chytrý pejsek :))) Dnes mohu klidně chodit s Rustíkem na volno, na 1. zavolání nebo písknutí přijde, i když třeba zmerčí jiné zvíře.

Piškoty jsou pro ně velkou odměnou, takže pytlík piškotů do kapsy a alou na slandu, nebo někam, kde na to budeš mít klid :)

Fakt? My jdeme zítra prvně - musí přijít do styku s ostatními psy - neříkám, že bychom jich potkávali málo, to ne - ale tam to bude o něčem jiném.
Hlavně z ní nechceme mít nevychovanýho hajzlíka, co si lítá kde se mu zlíbí :-)
Stále řešíme jak nejlépe jí nalákat (když pamlsky a hračky nezabírají) na povel „KE MNĚ“ – máte nějaké tipy/triky? :-)

Hustý... :)

Mám 3letého retrívra, na cvičáku jsme všehovšudy 3x, když byl ještě malej, ale přišlo mi to takové divné, hodně psů, jeden lektor, žádný osobní přístup. Tak jsem ho trénoval sám ve volných chvílích, a myslím, že je vychovaný dobře. Na pejsky reaguje dobře, když se na něj usmějou, tak spolu dovádí jako nejlepší kamarádi, a když se podívá špatně, tak ho raději obloukem obejde.

Ano, klidně to sem napíšu. Koně jsou pro mě v dnešní době taky jatečná zvířata jako všichni doma chovaní býložravci. Už dávno převzaly úlohu koní na polích i v lesích traktory a že se chodí někteří lidé bavit takovými nesmysly jako jsou rovinné dostihy, parkur či steeplechase tak nad tím mi taky zůstává rozum stát. To já si s chutí zajdu na fotbal nebo hokej, to je to pravé ořechové a ne čumět na dusající a frkající kabanosy jak se ženou po rovině nebo přes překážky.
Nyní se podívejme na koně z hlediska kulinářského. Takový koňský guláš s feferony je delikatesa, to je bez pochyby. Nebo aplikovat místo hovězího do karbanátků či sekané maso koňské (60% konina, 40% vepřové). Také delikatesa. Ono je koňské maso jednak šťavnatější než hovězí a jednak má takovou skvělou specifickou chuť, kterou maso jiných býložravců nemá. Anebo hříběcí řízky, to je něco. To jsem jedl jednou v životě u známého koňského řezníka a musím říct kam se za nimi hrabou řízky telecí. Byly k tomu hranolky a tatarka, ale opravdu to byly ty nejlepší řízky, které jsem kdy jedl.
Teď jsem možná některé diskutující dosti popudil, ale já opravdu beru koně jen jako jatečné zvíře, ALE PSA BYCH V ŽIVOTĚ NESNĚDL. Když už jsme u toho tak kůň je nejmilejší když chňapne nebo kopne. Jedna moje kámoška dělala u koní a šla nakrmit jednoho hřebce a ten jí jediným kopnutím zlomil holenní kost. Samozřejmě, že už nechce koně ani vidět, všechny plakáty koní sundala ze zdi a spálila. A to tomu koni nikdy nic neudělala. Prostě mu ruplo v bedně. Teď má štěňátko labradora (feničku) a je spokojená. Už ani na ty dostihy v TV nekouká, na ty je přímo alergická. Nyní uvažuje o tom, že si založí chovnou stanici labradorů. Tak ono na vesnici to jde dobře.

Zvláštní, že jedlíkovi píšeš, co bys sám slyšet zasloužil (ale vůI to je, to nepopírám). Pochlubil ses vůbec novejm kamarádům, jak jsi na tom s koněma? To by vás mohlo zajímat. ;)