Budou bouře ?

Podle čínských finančních zdrojů se americký prezident Barack Obama příliš soustředí na zácharnu americké ekonomiky a nemá čas zabývat se důsledky přechodu od dolaru ke koši měn, který se zrealizuje v horizontě 9 let. V současnsoti je termínem pro přechod na koš měn rok 2018.

Američtí představitelé v krátkosti hovořili o trendu směřujícího ke zmenšení úlohy dolaru i na summitu skupiny G20 v Pittsburghu. Číně dělá dolar starosti už dlouho. Hlavním problémem je, že Čína má obrovské dolarové rezervy a vlastní množství aktiv denominovaných v dolarech.

"Tyto plány změní podobu mezinárodních finančních transakcí," konstatoval jeden čínský bankéř. Dodal, že USA a Británie se těchto plánů velmi obávají.

Írán dávno informoval, že od jisté doby  bude při doplnění svých devizových rezerv preferovat euro. Bankéři připomínají, co se stalo poslední zemi na Blízkém východě, která chtěla prodávat ropu za eura. Několik měsíců po tom, jakmile irácký diktátor Saddám Husajn oznámil světu toto své rozhodnutí, Američané a Briti napadli Irák.

Informoval o tom britský denník The Independent a agentury Reuters a DPA.

Podle čínských finančních zdrojů se americký prezident Barack Obama příliš soustředí na zácharnu americké ekonomiky a nemá čas zabývat se důsledky přechodu od dolaru ke koši měn, který se zrealizuje v horizontě 9 let. V současnsoti je termínem pro přechod na koš měn rok 2018.

Američtí představitelé v krátkosti hovořili o trendu směřujícího ke zmenšení úlohy dolaru i na summitu skupiny G20 v Pittsburghu. Číně dělá dolar starosti už dlouho. Hlavním problémem je, že Čína má obrovské dolarové rezervy a vlastní množství aktiv denominovaných v dolarech.

"Tyto plány změní podobu mezinárodních finančních transakcí," konstatoval jeden čínský bankéř. Dodal, že USA a Británie se těchto plánů velmi obávají.

Írán dávno informoval, že od jisté doby  bude při doplnění svých devizových rezerv preferovat euro. Bankéři připomínají, co se stalo poslední zemi na Blízkém východě, která chtěla prodávat ropu za eura. Několik měsíců po tom, jakmile irácký diktátor Saddám Husajn oznámil světu toto své rozhodnutí, Američané a Briti napadli Irák.

Informoval o tom britský denník The Independent a agentury Reuters a DPA.

Prvním vládcem, který se odvážil otevřeně se postavit Americe a požadovat platbu za naftu v eurech, byl v roce 2000 Saddám Hussein. Zpočátku ho nebrali vážně, pak se ho snažili ignorovat, ale když viděli, že to ten paličák myslí vážně, zkusili své obvyklé finty – politický tlak, očerňování a zastrašování. Skutečný problém se objevil, když se k Iráku připojil Írán a další země a požadovaly také platbu v euro nebo v jenech. Američanům bylo jasné, že chlapa je třeba potrestat. Bushova vojenská akce Shock-and-Awe v Iráku nebyla kvůli Saddamovým ZHN. Nebyla kvůli demokracii, ani lidským právům. Dokonce nešlo ani o zabrání ropných polí. Šlo o zachování amerického impéria. Saddáma bylo nutno exemplárně potrestat, aby to odradilo jeho případné následovníky. Každý, kdo bude požadovat platbu za naftu v něčem jiném než v dolarech, dopadne stejně. To bylo americké varování světu.
    
     Mnoho lidí se domnívá, že Bush začal válku v Iráku kvůli tomu, aby získal iráckou naftu. Nedochází jim, že Bushovi stačilo natisknout si další dolary za cenu papíru a koupit za ně třeba všechnu naftu světa. 
    
     Historie nás učí, že impérium vstupuje do války jedině když (a) se musí bránit, nebo (b) má z války prospěch. Pokud ani jedna podmínka není splněná, vojenské náklady na válku budou vysávat ekonomiku země až do úplného jejího zhroucení. Nezdá se, že by obsazení iráckých ropných polí stálo z dlouhodobého hlediska Bushovi za tuto válku. Nikoliv pro naftu napadl Bush Irák, ale proto, že americkému impériu šlo o život. A skutečně. Do dvou měsíců po obsazení zrušil Irák svá euro konta a začal opět přijímat platby za naftu pouze v dolarech. Svět už nemohl kupovat v Iráku naftu za euro. Světová nadvláda dolaru byla opět (ještě naposledy) potvrzena. Když Bush z paluby letadlové lodi oznamoval světu, že mise je skončená, znamenalo to jen to, že úspěšně ochránil americký dolar a tím americké impérium.

Jaký je rozdíl mezi Ruskem a USA?

Prvním vládcem, který se odvážil otevřeně se postavit Americe a požadovat platbu za naftu v eurech, byl v roce 2000 Saddám Hussein. Zpočátku ho nebrali vážně, pak se ho snažili ignorovat, ale když viděli, že to ten paličák myslí vážně, zkusili své obvyklé finty – politický tlak, očerňování a zastrašování. Skutečný problém se objevil, když se k Iráku připojil Írán a další země a požadovaly také platbu v euro nebo v jenech. Američanům bylo jasné, že chlapa je třeba potrestat. Bushova vojenská akce Shock-and-Awe v Iráku nebyla kvůli Saddamovým ZHN. Nebyla kvůli demokracii, ani lidským právům. Dokonce nešlo ani o zabrání ropných polí. Šlo o zachování amerického impéria. Saddáma bylo nutno exemplárně potrestat, aby to odradilo jeho případné následovníky. Každý, kdo bude požadovat platbu za naftu v něčem jiném než v dolarech, dopadne stejně. To bylo americké varování světu.
    
     Mnoho lidí se domnívá, že Bush začal válku v Iráku kvůli tomu, aby získal iráckou naftu. Nedochází jim, že Bushovi stačilo natisknout si další dolary za cenu papíru a koupit za ně třeba všechnu naftu světa. 
    
     Historie nás učí, že impérium vstupuje do války jedině když (a) se musí bránit, nebo (b) má z války prospěch. Pokud ani jedna podmínka není splněná, vojenské náklady na válku budou vysávat ekonomiku země až do úplného jejího zhroucení. Nezdá se, že by obsazení iráckých ropných polí stálo z dlouhodobého hlediska Bushovi za tuto válku. Nikoliv pro naftu napadl Bush Irák, ale proto, že americkému impériu šlo o život. A skutečně. Do dvou měsíců po obsazení zrušil Irák svá euro konta a začal opět přijímat platby za naftu pouze v dolarech. Svět už nemohl kupovat v Iráku naftu za euro. Světová nadvláda dolaru byla opět (ještě naposledy) potvrzena. Když Bush z paluby letadlové lodi oznamoval světu, že mise je skončená, znamenalo to jen to, že úspěšně ochránil americký dolar a tím americké impérium.

Jaký je rozdíl mezi Ruskem a USA?