Realitní kancelář **píp** - jaké máte zkušenosti II. ?

Níže uvedené rady berte jako nezávazné.
=======================================================================
Právnické osoby - ve vašem případě fi. "PÍP", nejsou v českém právním řádu trestně odpovědné. Trestní odpovědnost mají jen individuální fyzické osoby, které jejich jménem jednají ( jednající za právnickou osobu ). Nejste-li si jisti, kdo se trestného činu dopustil, raději podejte trestní oznámení na neznámého pachatele, s tím, že máte podezření, že se trestného činu dopustila určitá osoba. Nechte na orgánech činných v trestním řízení, ať zjistí, kdo se protiprávního jednání dopustil.
=======================================================================
citace § 55 Občanského zákoníku - zákon č. 40/1964 Sb., v platném znění:
(1) Smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení.
(2) Ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za platná, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti (§ 40a). Ovlivňuje-li však takové ujednání přímo i další ujednání smlouvy, může se spotřebitel dovolat neplatnosti celé smlouvy.
(3) V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější.
-----------------------------------------------------------------------
výklad § 55 odst. 3 Občanského zákoníku - zákon č. 40/1964 Sb., v platném znění:
Ustanovení § 55 odst. 3, které stanoví, že v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější, je interpretačním pravidlem, které vychází z článku 5 Směrnice. Z tohoto ustanovení vyplývá, že podmínky spotřebitelských smluv by měly být vyjádřeny jednoduchým, srozumitelným jazykem.
Spotřebitelské smlouvy, které jsou zcela nebo v podstatné části vyhotoveny písemně, musí být vyjádřeny jednoduchým jazykem a obecně srozumitelným způsobem. V pochybnostech významu jejich ujednání platí výklad pro spotřebitele příznivější.
Při pochybnostech o významu smluvních ustanovení platí výklad pro spotřebitele příznivější.
V neposlední řadě je třeba upozornit na interpretační pravidlo zakotvené v § 55 odst. 3 OZ. Podle tohoto pravidla platí v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv výklad pro spotřebitele příznivější. Pokud tedy bude spotřebitelská smlouva obsahovat výraz či formulaci připouštějící její různý výklad, potom budou nejasnosti a tím i případné nepříznivé důsledky s nimi spojené přičteny k tíži provozovateli.
-----------------------------------------------------------------------
Rozhodčí doložka ve smluvních ujednání na druhé straně smlouvy o podpoře prodeje nemovitostí - spotřebitelské smlouvě fi. "PÍP" zní:

Čl. VI. Závěrečná ustanovení
2. Veškeré z této smlouvy v budoucnu vzešlé majetkové spory se strany zavazují řešit v rozhodčím řízení před jediným rozhodcem ze Seznamu rozhodců vedeného Sdružením rozhodců, s.r.o., v souladu se zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, v platném znění, podle Rozhodčího řádu a Poplatkového řádu vydanými Sdružením rozhodců, s.r.o., IČ: 63 49 66 58, sídlem Příkop 8 (budova IBC), 604 10 Brno, s tím, že tyto dokumenty jsou zveřejněny v platném znění na internetových stránkách Sdružení rozhodců, s.r.o., http://www.sdruzenirozhodcu.cz a jsou veřejně k dispozici v sídle Sdružení rozhodců, s.r.o. a v sídle poskytovatele. Případné odstoupení některé smluvní strany od této smlouvy nemá vliv na platnost sjednané rozhodčí doložky.
-----------------------------------------------------------------------
Ve spotřebitelské smlouvě ve smluvních ujednáních v čl. VI bod 2 se v první větě píše "....Veškeré z této smlouvy v budoucnu vzešlé majetkové spory....", slova "majetkové spory" jsou zde uvedena v množném čísle. V jednotném čísle by začátek první věty zněl "....Veškerý z této smlouvy v budoucnu vzešlý majetkový spor....". V některých jiných rozhodčích doložkách je slovo „spor“ zmiňované i v jednotném čísle. Z toho vyplývá, že výše uvedené smluvní ustanovení se dá interpretovat i tak, že v případě jednoho sporu mezi poskytovatelem a klientem, kterých je většina, není tento spor možné řešit v rozhodčím řízení, to by bylo možné jen v případě, že by se řešilo více sporů, tj. že se strany zavazují řešit jen veškeré vzešlé majetkové spory v rozhodčím řízení a ne jeden spor.
Otázka je, kdo je oprávněn k obecně závaznému výkladu tohoto smluvního ujednání - z trojice - poskytovatel - klient (popř. jeho advokát) - rozhodčí soudce - to nebude ani jeden, pravděpodobně by to bylo na nezávislém soudu. Snad by to k využití § 55/3 OZ mohlo stačit. Tuto námitku musíte vznést nejpozději při prvním úkonu v řízení rozhodčího soudu. Rozhodčí soudce se buď bude věcí zabývat nebo ne. Když vydá rozhodčí nález, tak máte zákonnou možnost navrhnout soudu zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 zál. č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.
Dalším možným řešením pro spotřebitele ( klienta ) je soudní obrana proti nepříznivým důsledkům nekalé rozhodčí doložky - domáhat se u soudu zrušení rozhodčí doložky v této smlouvě jako skryté nekalé smluvní ujednání. Doložit to lze odkazem na internetové diskuze a TV pořady věnované tomuto tématu, množstvím podaných trestních oznámeních stejně postižených klientů u orgánů činných v trestním řízení na tuto fi. "PÍP", reputací této fi. "PÍP" u jiných realitních kanceláří a u Asociace realitních kanceláří České republiky (ARK). Skutečnosti, které jsou soudu, respektive soudci známé není třeba dokazovat. A jako vše co tu je uvedeno si tento "boj" musíte vybojovat individuálně, nelze ho řešit obecně.

Výňatek na internetu volně přístupné bakalářské práce na téma
NEKALÁ ROZHODČÍ DOLOŽKA V ČESKÉM PRÁVU:

NEKALÁ ROZHODČÍ DOLOŽKA A „SITUACE NÁMITKY“
Ustanovení §106 OSŘ reaguje na situaci quasi litispendence mezi občanským soudním a rozhodčím řízením.
§ 106 odst. 3 OSŘ stanoví, že v případě kdy je jako první zahájeno řízení před rozhodcem, soud musí řízení přerušit do rozhodnutí rozhodce o své pravomoci nebo rozhodnutí ve věci samé. Dle ustanovení § 106 odst. 1 OSŘ pak soud musí zastavit řízení, pokud zjistí, při námitce žalovaného uplatněné nejpozději při prvním jeho úkonu ve věci samé, že věc má být podle smlouvy účastníků projednána v řízení před rozhodci. Soud však věc projedná, jestliže zjistí, že věc nemůže být podle práva České republiky podrobena rozhodčí smlouvě, nebo že rozhodčí smlouva je neplatná, popřípadě že vůbec neexistuje nebo že její projednání v řízení před rozhodci přesahuje rámec pravomoci přiznané jim smlouvou, anebo že rozhod čí soud odmítl věcí se zabývat.
Ustanovení § 106 OSŘ tak nicméně nabízí určitou možnost, jak se spotřebitel může vyhnout projednání věci rozhodcem ad hoc nominovaným podnikatelem na základě nekalé rozhodčí doložky. Spotřebitel, který se chce bránit např. nepřiměřené smluvní pokutě, o níž se domnívá, že je nekalým smluvním ujednáním nebo je v rozporu s dobrými mravy, může zahájit řízení na určení neplatnosti této smluvní pokuty na základě §106 OSŘ.
Musí tak ovšem učinit dříve, než podnikatel stihne podat žalobu k rozhodci, protože, jak bylo zmíněno, dle § 106 odst. 3 OSŘ soud musí řízení přerušit do doby, než rozhodne rozhodce o své pravomoci (viz ale výklad dále).
Jestliže spotřebitel stihl podat návrh k obecnému soudu dříve, než bylo zahájeno rozhodčí řízení, soud je povinen dle §106 odst. 1 OSŘ ex officio zkoumat neplatnost rozhodčí doložky. Toto legislativní řešení perfektně (bohužel nikoliv záměrně) konsonuje s účelem čl. 6 Směrnice a rozhodnutím Claro. Pokud soud zjistí, že rozhodčí doložka je neplatná (neboť je nekalá), pak spor mezi spotřebitelem a podnikatelem projedná. Tímto bude spotřebiteli alespoň zaručena rovnost zbraní před nezávislým a nestranným soudem.
Rovněž je zde vysoká pravděpodobnost, že se bude soud zabývat nekalostí, příp. nemravností některých ustanovení spotřebitelské smlouvy (např. smluvní pokuty) a jejich souladu s kogentními normami občanského práva, což u rozhodce ad hoc nominovaného podnikatelem není v žádném případě zaručeno.
Navíc rozhodování před obecným soudem otevírá možnost podat odvolání, což by v rozhodčím řízení rovněž nepřicházelo v úvahu.
Ustanovení § 106 odst. 3 OS Ř se podle našeho názoru neslučuje zejména s čl. 6 a 7 Směrnice. Judikatura Soudního dvora tuto otázku výslovně neřeší, takže spotřebitel nemá po zahájení řízení žádnou možnost, jak zabránit projednání věci rozhodcem. Jak bylo zmíněno výše, nezbývá mu než podat návrh na zrušení rozhodčího nálezu.
Všechny subjekty v České republice jsou povinny dodržovat komunitární právo jako integrální součást českého práva. Rozhodci nejsou výjimkou. Musejí proto při rozhodování sporů komunitární (spotřebitelské) právo aplikovat. V případě neochoty k aplikaci komunitárního práva ze strany rozhodců je na obecných soudech, aby v rámci jejich kontrolní funkce zasáhly a zrušily rozhod čí nález, pokud bylo rozhodčí řízení zahájeno na základě nekalé rozhodčí doložky. Toto jim umožňuje výklad čl. 6 Směrnice provedený Soudním dvorem ve věci Claro v Móvil.
Spotřebitel se může bránit nepříznivým důsledkům nekalé rozhodčí doložky rovněž ve fázi výkonu rozhodčího nálezu. Eurokonformní výklad ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) umožňuje obecnému soudu zastavit výkon rozhodčího nálezu z důvodu, že rozhodčí řízení, v němž byl vydán rozhodčí nález jakožto exekuční titul, bylo zahájeno na základě nekalého smluvního ujednání.
=======================================================================
Neprodloužení smlouvy ve smluvních ujednání na druhé straně smlouvy o podpoře prodeje nemovitostí - spotřebitelské smlouvě fi. "PÍP" zní:

Čl. III. Trvání smlouvy
Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou, a to 12 kalendářních měsíců ode dne jejího podpisu smluvními stranami. Strany sjednávají, že tato smlouva se automaticky prodlužuje vždy o dalších 12 kalendářních měsíců, pokud alespoň jedna ze stran ve lhůtě nejpozději 2 měsíce před uplynutím aktuální l2 měsíční doby trvaní smlouvy neoznámí druhé straně prostřednictvím doporučeného dopisu, že trvá na neprodloužení smlouvy.
-----------------------------------------------------------------------
Ve spotřebitelské smlouvě ve smluvních ujednáních v čl. III se ve 2. větě píše "....prostřednictvím doporučeného dopisu....", nikde zde není psáno, že tak musíte učinit prostřednictvím pošty ( a není to uvedeno ani v čl. VI. bod 5 výše uvedených smluvních ujednání ) a žádný zákon fyzické osobě nenařizuje, že tak musí učinit. Vždyť i státní instituce, atd., mají možnost výběru, koho si vyberou jako zprostředkovatele doručení doporučeného dopisu, písemnosti - pošta, Policie ČR, justiční stráž, kurýr, advokátní kancelář.
Adresu máte uvedenou na první straně smlouvy - poskytovatel - a zde je uvedena i pro klienta oprávněná osoba, kterou poskytovatel zmocnil nebo pověřil jednat jeho jménem, k převzetí doporučeného dopisu. Když může jménem společnosti uzavírat a podepisovat s klienty smlouvy, tak je zmocněn ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází - tj. i k přebírání doporučených dopisů a písemností od klientů, se kterými uzavřel smlouvu.
-----------------------------------------------------------------------
Zde jsou na internetu volně dostupné adresy fi. "PÍP":
**píp** Consulting Int. s.r.o.
Václavské nám. 819
110 00 Praha 1
**píp** Consulting Int. s.r.o.
Krupská 15
415 01 Teplice
**píp** Consulting Int. s.r.o.
Chelčického
415 01 Teplice
-----------------------------------------------------------------------
PRAHA, TEPLICE, ČESKÉ BUDĚJOVICE, LIBEREC, K. VARY, PLZEN, PŘÍBRAM,
CHRUDIM, JIHLAVA, PREROV, BRUNTÁL, BRNO a OSTRAVA
-----------------------------------------------------------------------
Pracoviště:
Strojírenská 4/7, Staré Hory, 586 01 Jihlava - Jihlava 1
Rooseveltova 593/10, 602 00 Brno - Brno-město
Tovární 1112, 537 01 Chrudim - Chrudim IV
Piaristická 16/1, 370 01 České Budějovice - České Budějovice 1
Husova 2846/2, 750 02 Přerov - Přerov I-Město
Dr. Milady Horákové 391/1, 460 01 Liberec - Liberec IV-Perštýn (Liberec 1),
kde máte možnost svého makléře kontaktovat, nejlépe přes advokátní kancelář.
=======================================================================
Uzavření smlouvy dle Obchodního zákoníku

Čl. VI. Závěrečná ustanovení
7. Smluvní strany Se dohodly, že se tento jejich závazkový vztah řídí dle ustanovení § 269 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů.
-----------------------------------------------------------------------
citace § 269 odst. 2 Obchodního zákoníku - zákon č. 513/1991 Sb., v platném znění:
Část třetí
Obchodní závazkové vztahy
Hlava I: Obecná ustanovení
Díl III: Některá ustanovení o uzavírání smlouvy
Oddíl 1: Jednání o uzavření smlouvy
§ 269
(2) Účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřená není.

citace § 262 Obchodního zákoníku - zákon č. 513/1991 Sb., v platném znění:
Část třetí
Obchodní závazkové vztahy
Hlava I: Obecná ustanovení
Díl I: Předmět právní úpravy a její povaha
§ 262
(1) Strany si mohou dohodnout, že jejich závazkový vztah, který nespadá pod vztahy uvedené v § 261, se řídí tímto zákonem. Jestliže taková dohoda směřuje ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem, je neplatná.
(2) Dohoda podle odstavce 1 vyžaduje písemnou formu.
(3) Touto částí zákona se řídí i vztahy vzniklé při zajištění závazků ze smluv, pro něž si strany zvolily použití tohoto zákona podle odstavce 1, jestliže osoba poskytující zajištění s tím projeví souhlas nebo v době vzniku zajištění ví, že zajišťovaný závazek se řídí touto částí zákona.
(4) Ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.
=======================================================================