Nulova tolerance ve Slaném
2.11.2003 - 19:25
2.11.2003 - 18:32
S pozdravem.
P.S. Jsem zvědav, jak se do mne navezete ..:)
2.11.2003 - 17:10
S pozdravem.
P.S. Jsem zvědav, jak se do mne ten grafoman naveze..:)
2.11.2003 - 15:33
UFF, když už je to pod tou cenzurou, tak snad ani nemá cenu sem již psát.
Lučím se s Vámi všemi a doufám v lepší zítřky.
2.11.2003 - 13:30
shledávám-li některý z Vašich kroků křivý či pokrytecký, netvrdím, že Vy osobně jste křivák nebo pokrytec; tvrdím - na svou zodpovědnost - že to či ono, co jste učinil, je takové či makové. Ale to Vy jistě dobře víte, jen se vyhýbáte argumentaci. To zaprvé.
Zadruhé - segregací Cikánů (mimochodem - nejste schopen definovat, kdo to je Cikán) od jiných lidí porušujete zákony tohoto státu. I toto dobře víte. Činíte to proto, že z toho vytloukáte svůj pochybný kapitál. V tom jste kompatibilní s bolševiky.
2.11.2003 - 11:58
Každá koruna, pozitivně diskriminačně věnovaná Cikánovi, schází negativně diskriminovanému Hanákovi.
Nejsem stoupencem pozitivní diskriminace a zde o pozitivní diskriminaci vůbec nejde: nájemní smlouvy jsou platné, město potřebovalo domy zbourat a náhradní byty se někde opatřit musí. Není rozhodné, jestli v kolonii bydlí Romové, Němci nebo Etruskové.
A odpusťe si, prosím, neustálé okrašlování svých polemik urážkami. Když vám scházejí argumenty, osobním napadáním oponenta to nedoženete.
2.11.2003 - 10:50
2.11.2003 - 10:24
Á propó - jak odlišíte chudého Róma od chudého Hanáka, pane Pecino?
A proč bych měl rozlišovat? Velká část Romů žije ve špatných sociálních poměrech, ale ne všichni, kdo žijí ve špatných sociálních poměrech, jsou Romové.
2.11.2003 - 10:14
Nenavist a pronasledovani mensin je hrozne a pro normalni lidi nepochopitelne - to abyste NEZAVADEL od jazyka ! Abyste vedel: pravdepodobne vim o onech dobach ve Slanem dost,abych byl skepticky. Pamatuji se na osud Jiriho Lewitta ( mel v paralelni ulici k "Londe"
obchod kuzemi - kamarad meho taty), a "arijce" drogisty Tusera (jemuz byla pri prohlidce podvrzena pistole). Pamatuji se ale na radeni 9.5.45 tech, kteri se predtim tak snazive hlasili na mimoradne smeny v Kolbence (cigarety a sardinky!) . Jak se bali hodit kousek chleba zajatym Rusum v dubnu 45 (pri onech hroznych pochodech mestem) ale jak " statecne" vytahovali
jednotlivce z dlouhych rad zajatcu nekolik dni po valce a kamenovali je v protitankovych prikopech u krizovatky Chomutov/Karlovy Vary. A jak to bylo ve Slanem po unoru?
2.11.2003 - 07:39
1.11.2003 - 23:50
Situací kolonie U Sv. Anny v Prostějově jsem se zabýval poměrně podrobně, ale protože v té době už jsem se rozcházel s Britskými listy, zbyla z té práce pouze tato fotogalerie.
Stará dělnická kolonie, tuším že ze 20. let, se postupně bourá, takže městu vznikla povinnost zajistit pro její obyvatele náhradní byty. Radní tam nejprve zvolili "slánskou" cestu a přestěhovali Romy do slušných náhradních bytů, ale s tím, že s podmínkou, že přistoupí na smlouvu na dobu určitou. Tu pak město při prvním možném termínu odmítlo prodloužit.
Tento postup ovšem narazil na daleko větší odpor než obdobná akce ve Slaném (byl to opět neplatný nebo zrušitelný právní úkon, a Romové si to na rozdíl od slánských z Mexika nenechali líbit), a tak radní zvolili druhá variantu, vystěhování Romů mimo města do domů, které pro Romy chtěli formou účelově vázané půjčky koupit.
Smlouvu, na jejímž základě se tak mělo stát, mám (tak jako řadu dalších dokumentů) k dispozici, a přestože by se dalo s úspěchem polemizovat o její nezpochybnitelnosti, její podmínky jsou vůči dlužníkům férové a nepředstavuje ani nepřiměřenou zátěž pro městskou pokladnu. Kdyby totiž město mělo pro Romy, kteří žili v bytech s regulovanými nájmy, koupit byty náhradní, stálo by to spolu s jejich údržbou přibližně stejně, jako kolik se vydalo jednorázově na koupi domů, a je dost možné, že to takto bylo i levnější, protože se pořizovaly domy v místech, kde jsou nemovitosti vesměs levnější, než v Prostějově.
Někde probléhlo stěhování bez problémů a i když z početné romské komunity v Prostějově jsou Romové od Sv. Anny ti nejproblémovější (a nejchudší), na novém místě nevznikaly konflikty.
První výjimkou bylo město Kojetín, které se proti "vývozu" Romů postavilo téměř jako jeden muž. Mluvil jsem tam tehdy se starostou, který se postavil tomuto hnutí do čela. Jeho argumenty chápu: tvrdil, že v Kojetíně romský problém prakticky neexistuje, ale že tomu, aby toho dosáhli, museli věnovat značné úsilí; nechápe, proč by měli najednou řešit problémy dovezené z Prostějova - ať si problémy s prostějovskými Romy vyřeší tamní radnice sama. Nakonec, pokud si dobře vzpomínám, přeplatil Kojetín majitele té vytypované nemovitosti a koupil ji sám.
Osobně mám problém, jak se k metodě "vývoz" postavit: uznávám, že je ze strany Romů dobrovolná, je z dlouhodobého hlediska levná a je prokazatelně účinná (ghetto se rozdrobí a problémoví Romové se v menší obci snáz integrují), ale vadí mi nedobrovolnost ze strany cílové obce: mohlo by to také skončit tak, že si města a vesnice takto budou mezi sebou Romy vyměňovat navzájem.
Podle té zprávy na Dženu se zdá, že paní Rašková se v případě poslední rodiny vrací k neosvědčené metodě smlouvy na dobu určitou - nu, přeju jí měkký dopad.
1.11.2003 - 19:20
1.11.2003 - 18:22
1.11.2003 - 14:01
http://www.dzeno.cz/?c_id=2043&PHPSESSID=07b888ae7b2a224daa031db993379ac9
Z textu:
"V prostějovské kolonii U svaté Anny žilo původně asi tři sta Romů. Radnice jim přidělila sedmnáct městských bytů a zbývajícím půjčila peníze na nákup domků v okolních vesnicích. Místní obyvatelé si již nyní stěžují na hluk, nepořádek, krádeže a obtěžování. Petici, kterou zorganizovali, během tří dnů podepsalo 732 lidí. Půjčka je přitom velmi výhodná; pokud budou Romové obývat nové domy minimálně pět let a nezničí je, nemusejí městu vracet vůbec nic".
Obviňuji prostějovskou radnici z rasové segregace a teroru. Jak se k tomu postaví vícefunkční Chalupová s Polákem, pokrytecký Pecina, multifunkční regulovaný Křeček a samozvaný obhájce práv jen segregovaných Kotrba?
Tak hospodaří s penězi Prostějováků radní v Prostějově. Stejně hospodaří s penězi nás všech současná socialistická vláda. Jak dlouho to ještě budeme trpět? Co s tím uděláme? Víme, co se děje s našimi penězi? Platíme dobrovolně nebo z donucení? Kdo rozhoduje za nás bez nás?
1.11.2003 - 10:34
Proc se ale poustite do nemciny? Sdelite-li mne nejakym zpusobem Vasi adresu, poslu Vam rad ucebnici nemciny pro zacatecniky ( pouzival jsem ji v mych kurzech nemciny pro cizince. ;-)
MfG
Josef Franz
31.10.2003 - 20:15
31.10.2003 - 20:07
31.10.2003 - 19:02
31.10.2003 - 16:16
Ono to ale možná není tak složité, že to pochopí i slovenský policajt.
To těžko, protože část Romů podle vzhledu od Čechů nepoznáte (jsou to tzv. světští). Proto jsem se podivoval, jak to ti Slováci dokázali.