Diskuze na www.slansko.cz

Shark
Počet příspěvků: 5231
Hlavně pro: Martin Šťovíček
3.10.2011 - 00:25

Zobrazit související předchozí příspěvky

ItHaz dne 7.9.2011 v 11:27 napsal(a):

líbí se mi místní debata :) shark více teorie, martin více praxe, zdá se na první pohled. Ale rád bych jen dodal, že efektivita práce, či produktivita, nejde ruku v ruce s pracovní dobou. Je pravda, že jsou firmy v německu, kde člověk 4 hodiny pracuje a 5 hodin se fláká, ale takové jsou i v české republice. Český dělník může pracovat tvrději, český stroj může pracovat déle a rychleji, ale ve výsledku je výstup firmy horší, neboť jsou zde ztráty, které na západě nejsou, či ne v takovém velkém množství.

Nobody dne 7.9.2011 v 12:09 napsal(a):

Ano , ty ztráty jsou například poměrem řídících pracovníků a výrobních, Produktivitu ale nelze zjistit pohledem do tovární haly, je třeba mít spousta dat, o počtu pracovních sil, produktivních, neproduktivních , o pracovní době.

Martin Šťovíček dne 8.9.2011 v 23:28 napsal(a):

Souhlasím. Ale nakonec lze celý výpočet jednoduše převést na 1) jednu pracovní dobu, 2) velikost vyprodukované práce za tuto dobu a 3) sečíst náklady na mzdy (všech lidí zainteresovaných do výroby - THP, ředitele, uklízečky, úkolovou mzdu...), materiál, energii atd. Vyjdou tři podstatné veličiny. Pracovní doba (stejná v obou případech), množství práce (výrobků) a vynaložené peníze pro výrobu daného množství za jednotku času. Ostatní veličiny jsou jen podpůrné a upřesňující a jen rozpitvávají ty tři základní veličiny. Ty ztráty (prostoje atd) snižují počet výrobků za časový úsek. Takže žádný problém se spoustou dat v tom posledním jednoduchém vzorci. Podle mne přece logicky efektivita a produktivita jde ruku v ruce ve stejné úměrnosti. Roste-li produktivita, roste i produkce (stále uvažuji konstatntní pracovní dobu).
V tom uvedeném případě jsem uvažoval cenu výrobní, nikoliv prodejní! Ale jak známo, ceny energií i materiálu jsou u nás i na "západě" +/- srovnatelné. Jen cena práce se liší v desítkách procent (a opět uvažuji euro - nic nepřepočítávám. Kdyby byla cena práce v obou případech stejná, pak pochopím, že se někdo může točit na naší nižší produktivitě. Ale tu jsem zohlednil menším počtem výrobků (prostoje, administrativa ?...) A ve vzorci by to pak také tak vyšlo - že jsme o 40% méně produktivní. Ale protože máme k "dobru" nižší mzdové náklady, není to zaostávání v produktivitě podle mne takové, jak ho líčí Shark a jeho autority. HOWGH! :-)

Shark dne 9.9.2011 v 18:59 napsal(a):

Poslouchejte , kdyby byl pořad o ekonomickým kutilství, tak byste mohl dělat moderátora.
Připomenu , co jsme probrali.
Vyzval jsem vás, abyste tedy našel alespoň jeden názor podobný vašemu, samozřejmě od ekonoma.
Kde nic tu nic, nedivím se tomu, na těch výsledcích je totiž shoda ekonomů, zleva doprava, a dokonce i politiků zleva doprava.
Jelikož nenajdete žádnou oporu, uchylíte se k následujícmu, typickému kroku.
Když nejde zpochybnit výsledek nominálně, zpochybníme postup. ( což je opravdu úžasné, protože srovnávací tabulky respektují nejen EU, ale i všechny státy OECD)
A co víc, vymyslíte tedy vlastní..
A to:
1.vyfabulujete nesmyslně zadaný příklad
2. zadáte špatný parametry
3.správně ho vypočtete
4. výsledné rozdílné hodnoty podrobíte zdrcující kritice
Jste se asi začetl do Jiráska, ne? Proti všem.

Nevymýšlejte blbosti, diskuze s vámi ztrácí smysl, protože se tím kutilstvím zesměšňujete. Zakmile totiž argumentujete slovy..." Podle mne přece ", tak se nikam nedostaneme.
PROSÍM, nepočítaj to podle vás.

Martin Šťovíček dne 10.9.2011 v 15:01 napsal(a):

Zajímalo by mě, co víte o ekonomice kromě toho, že si o ní něco přečtete a mně přirovnáváte ke kutilovi? 30 let nedělám nic jiného, než ve strojírenských fabrikách i v malých firmách řeším dílčí úkoly, aby ty firmy dělaly víc práce za méně peněz a s méně lidma, jsem nucen to číselně vyjadřovat v jednotkách kusů, hodin a finančních nákladech s přihlédnutím k zachované kvalitě opracování a často i předkládat výsledky vedení firmy. Jsou to čísla, která si můžete ověřit na hodinách a v bedně plné výrobků,.Vím přibližně, kolik lidí se na tom podílí. Můžu to porovnat (pravda jen) s několika fabrikami v zahraničí ale zase i tam jsem v té fabrice osobně. A vy proti mně argumentujete přečtenými čísly, které vypočítala zahraniční kapacita zase na základě čísel, které jí dal zase někdo jiný, který je zase vypočítal na základě jiných čísel, které mu dal někdo jiný... Můžete mi říci, kdo z nás dvou se blíží realitě? Vy tady máváte papírovými statistikami, které vyjadřují hospodářské výsledky od uklízečky přes prodavačku, instalatéra, zemědělský podnik, česačku chmele, opravnu traktorů, čističku vod , Českých drah až po automobilku, které vypočítala kapacita ve statistickém úřadu EU, OECD a v Americké hospodářské komoře. Nepochybuji ani ve snu, že ty výpočty jsou správné. Ale jste odborník přes všechny tyto obory? Může sebevětší kapacita v ekonomii a ve statistice reálně posoudit pravdivost stovek čísel ze stovek oborů, které dostane na stůl? Já se celou dobu bavím o výrobě v jednom odvětví, tedy o tom, čemu rozumím a co osobně znám. Jestliže jsem se něco dověděl o ekonomii a statistice, tak přinejmenším i to, že existuje vždy několik metod, jak se dobrat určitého výsledku a každá metoda svůj výsledek nemusí interpretovat stejně. Proto já o voze (sám ho tlačím a vím co váží) a vy o koze (o které si přečtete zleva doprava a od shora dolů v hospovářských statistikách - pochopitelně se musí mnohdy také přibližně shodovat, protože je to jedna koza). Můžete vy svá citovaná tvrzení dokázat? Můžete si ověřit, že v ČR upeklo vloni 14 tisíc pekařů 10 milionů rohlíků a spotřebovalo při tom 9MW el.energie? Pro vás je podstatné tomu věřit a mávat s tím. Já vám mohu předložit desítky zpracovaných konkrétních případů, na kterých jsem se podílel. Spočítat minuty a náklady chodu stroje a výsledek jeho práce a práce jeho obsluhy. Vím, že dva technologové u nás musí umět to, co v Německu 6 technologů (o platech ani nemluvím) a pod. Pokud byste měl možnost navštívit srovnatelné firmy u nás a v Německu, žasl byste, jak velké zázemí má jejich technický a ekonomický úsek proti našim firmám. Jestli jsem ochoten něco podrobit zdrcující kritice, tak to není samotná statistika nebo ekonomie ale přítel Ferdy Mravence ve vašich reakcích.
Jestli jsem udělal ve svých úvahách něco špatně, tak že jsem dal pomyslné skororovnítko mezi naším strojírenstvím a naším celkovým hospodářstvím. A to opravdu není stejné.
No to jsme se ale dostali HODNĚ daleko od dluhopisu :-DDD

Shark dne 11.9.2011 v 01:53 napsal(a):

K dluhopisu se tedy ještě vrátím.
Vy jste totiž napsal:

3) Vracím se k původnímu tématu. Ano, stát mi vyplatí po 5 letech se 100% garancí 2-3% z ceny dluhopisů. Ale když hospodaří s takovou ztrátou rozpočtu, tak se při výplatě zase zadluží

I na tomhle textu si vůbec nejsem jist, zda víte o čem je řeč.
Jednak jste vyspekuloval výši kuponu, který dodnes není znám a za druhé i tady jste blbě počítal.

Stát vám totiž , podle vašeho zadání, vyplatí po 5 letech nikoli 2-3%, ale 10 -15 % výše vaší investice do nominálu dluhopisu. Je-li výše kuponu 2-3 % p.a., pak po 5 letech to je 10 -15%.nominálního vkladu.

Stranou ponecháme skutečnost, že se zadluží tímto způsobem ménně, než obvyklým komerčním úvěrem, který takjakotak musí na svoje vydání uzavřít.

Martin Šťovíček dne 21.9.2011 v 00:20 napsal(a):

Dal jsem si práci s detailní výpočtem.
Aby byly tedy počty puntičkářsky a krystalicky jasné i pro vás Sharku:
dnes mám výdaje 200tis/rok.
1)                zákl.DPH                DPH 10%           celkem
    Dnes      182000                  18200                 200200
                                                   DPH 14%
   2012        182000                  25480                207480
                                                   DPH 17%
   2013        182000                  30940                212940
   2014        182000                  30940                212940
   2015        182000                  30940                212940
   2016        182000                  30940                212940

zvýšení DPH v r. 2012 - 2016 mi přinese výdaje o 58240Kč vyšší proti 5 letům v dnešních cenách.                         -"-
2) Abych to pouze kompenzoval NEZDANĚNÝMI výnosy za 5 let, musím při průměrném výnosu dluhopisů 2,5%/rok investovat nyní přibližně necelých 450tis Kč.
Normální banka vám dá úrok 4-5%/rok, jestliže na uložené peníze 4 roky nesáhnete. Takže ze stejného základu získáte za 4 roky přibližně nezdaněných 87tis.
Tohle snad o "vynikající" investici do dluhopisů přesvědčí :-D

Shark dne 21.9.2011 v 19:08 napsal(a):

Proč jste tohle počítal?! K čemu to je?
Někdo vám tvrdil, že výnosy z jakéhokoli investičního produktu vám srovnají nějaký vaše deficity?
Proč srovnáváte nějaký investiční instrument s vaším pseudovýhledem na DPH na 5 let dopředu.

Když už jste tohle "počítal", kde máte rozlišení základní sazbu a snížené?
U potravin totiž nebude automaticky cena vyšší o rozdíl sazeb, v potravinách je velká konkurence a čeká se, že dopady nebudou v nominální výši, ale podstatně nižší. a i tak, nikdo neumí dělat cenové prognozy 5 let dopředu, ceny potravin jsou volatilní, ovlivnitelné například vývojem počasí. Ted například jde nahoru vše s cukrem a kávou, zatímco brambory půjdou dolů, například. A nikdo to před rokem nemohl předpovídat, na 5 let to umíte jen vy. Ale mě už to nepřekvapuje, už vás znám.

Vy si radši přečtěte tohle, zjistíte, že dluhopis má 1-letý kupon ve výši 2% , tedy nemusíte si pořizovat 5ti letý, ten nevidím výhodný.
http://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/nabizene-typy-dluhopisu.html

A 2% úrok je momentálně spíš nadprůměrný
http://finexpert.e15.cz/kam-s-usporami-v-roce-2011.

Takže mi nahoďte banku, kde jste viděl ty vaše 4-5%, to bych moc rád viděl. Momentálně nejlepší nabídka na trhu je 6-ti měsíční vklad u Zuno bank s 3,5% úrokem p.a., a to je akce, která končí v září.
Tu vaší banku s 4-5% úrokem mi sem dejte, ať se poučím.

Martin Šťovíček dne 27.9.2011 v 23:08 napsal(a):

Nebudu se s vámi hádat o 1,5% úroků v bance. Město zatím během 12 měsíců zdražuje plošný nájem o víc jak 36%. (od 1.4.2011 o 18% a od 1.1.2012 zase o 18%) Tak běžte už konečně s obhajobou dluhopisů k šípku. I s tou jednoroční 2% "kuponovkou".
Stále nechápete, že hlavně ukazuju na nesmyslnost dluhopisu pro normální lidi? Chápu to jako rozumnou stabilizační investici právnických subjektů. Můj první příspěvek na tohle téma vznikl právě na popud informace, že tentokrát budou přístupné státní dluhopisy i pro normální občany. Jděte k šípku s nějakou základní a sníženou sazbou. Od r.2013 bude pravděpodobně jen jedna 17,5%! S konkurencí u potravin to asi nebude tak slavné jak tvrdíte. Zdraží pravděpodobně všichni byť ne o celou nominální hodnotu DPH, protože zdraží voda elektřina plyn, rozvodné sítě... Pošta už se chystá zdražit o 20%. A klidně se vsadím, že výše zmíněné subjekty zdraží o celou nominální hodnotu zvýšené sazby DPH. Jestli doufáte, že během těch následujících 5 let zlevní tyto komodity dlouhodobě o více než 1-2%, doporučuji vám konzultaci u lékaře. Ale možná že nezdraží kvůli konkurenci jenom vám. Budiž vám to přáno. A jestli někde na internetu najdete, že bude nájem voda elktřina nebo plyn či pošta o více jak 2% zlevňovat, máte u mě flašku. Moje nabídka platí během následujících 5 let.

Shark dne 29.9.2011 v 20:31 napsal(a):

A to já se hádat budu, protože jestliže je v současnosti nabídka někdo kolem 1,75 % p.a.( A TO UŽ JE TA LEPŠÍ NABÍDKA !) a vy klidně tvrdíte, že vám nějaká banka dá 4-5% tak sorry, ale vy vůbec tyhle produkty a jejich aktuální stav neznáte a klidně nabízíte 3-násobek , ještě kus a budete jak Viktor Kožený.

Nechtěl byste nám vysvětlit, proč spojujete nějaká zvýšení cen s hodnocením
investičních produktů. !? Že vám zdražej uhlí, tak je nějakej dluhopis špatnej? Jakou to má logiku?
Asi jen vy víte, jakou to má spojitost, ale já tedy skutečně netuším.
Moje rada:
Pokud vám zdražej bydlení, tak byste se měl zajímat o to, zda by hypotéka a vlastnické bydlení nestálo podobně, ne?! Vás baví platit nájem?

Právě pro normálního investora je dluhopis vhodný, zejména proto, že není závislý na nějakém hospodaření jakéhosi družstva. Tím jste to tedy skutečně vyzdobil, vy byste strčil svoje peníze kdejakému družstvu jen proto, že jste našel výhodnější nabídku? Vy jste tedy hospodář exot. Zajímalo by mne kolik pádů výhodných nabídek jste už zažil, vás tipuju na horkýho kandidáta.

Jaká bude sazba DPH v roce 2013 určitě neví ani ministerstvo financí, to víte jen vy, protože jen vy víte, jak bude vypadat bilance státního rozpočtu v tom roce a tím se bude výše DPH řídit. My to nevíme, ale vy jo.

U potravin se v každém případě nebude konat nárůst o nominál, protože český trh potravin je konkurenční a skutečně se řídí poptávkou. Krom toho tyhle komodity jsou silně volatilní,například brambory jsou letos někde na 50% loňské ceny
Nevím, jaké DPH platíte u plynu a elektřiny vy, ale já 20%, takže nečekám nárůst nominálu.Vy možná platíte nějaké jiné, vy máte všechno jinak. A že cena energií v časové ose spíš roste a poroste , to není pro mne překvapení. A pokud by došlo k útlumu hospodářského růstu v Evropě, tak očekávám zlevnění plynu na zimu někde na hranici 5%, pokud se vývoj nezhorší, dojde spíš k nárůstu, ale nejsou k dispozici zatím nová čísla a záleží například u PHM i na tom, jaký je stav zásob v USA. Vzhledem k tomu, že se uvolní Libye, lze předpokládat uklidnění trhu a pokles cen PHM na zimu.

A pokud chcete dobře investovat, tak moje investiční rada zní: kupte akcie některé české firmy, která pravidelně vyplácí dividendu, přehled máte zde:
http://www.investicniweb.cz/trhy/akcie-cr/2011/4/28/clanky/burza-praha-prehled-vyplacenych-ocekavanych-dividend-v-roce-2011/
jak vidíte, tak například tabák vydělává 12% brutto ročně a kyslik 9,5%, a tihle dva to vyplácí pravidelně každej rok, momentálně kyslik koupíte za 388 za papír a vyplácí za něj obvykle 40, to je víc než 10% roční výnos . Počkat si ovšem musíte u kysliku na září 2012, kdy bude rozhodný den a u tabáku na květen 2012
https://cz.brokerjet.com/markets/details/indices/single/sortp/?notation=.PX

Martin Šťovíček dne 2.10.2011 v 11:11 napsal(a):

Přikládáte mým úvahám zcela jiný význam, než mají. Nikomu nedoporučuji pochybné investice do družstevních záložen, ale např. Reifka teď nabízí s 3-letým stopem produkt okolo 7% (přesné podmínky ovšem neznám, protože mne nezajímají, to ať si zájemce zjistí sám). Já nejsem investor, který spatřuje jakékoliv výhody v ukládání peněz kamkoliv do bankovního sektoru. Moje osvědčená priorita směřuje k akciím, ale ani tohle nikomu nevnucuji, protože je to složitý proces. A z toho vyplývá můj názor na absolutní nevýhodu dluhopisů pro jejich neefektivnost. Každé investiční peníze snad mají vydělávat s minimální mírou rizika co nejvíce. Vám na tomhle nezáleží? Vaše rady a doporučení z internetu nepotřebuji ale nikomum také nic nevnucuji. Předpokládám, že každý má svůj rozum. Jen vy ten svůj nadřazujete ostatním. Trvám na tom, že investice do současných státních dluhopisů je neefektivní při dnešní míře inflace.
Co se týká výše DPH, vaše inteligence zřejmě nepostřehla, že jsem psal o tom, že její míra není ještě stanovena a závisí na schválení sněmovnou a prezidentem. O rozpočtu tu nebyla řeč už vůbec. To jste se ukázal jako prvotřídní demagog. Nejste náhodou politik? Nikdy jsem netvrdil, že jsem chytrý jako vy (a ani být nechci)! Na Viktoru Koženém jsem vydělal minimum, ale na kuponovce desetitisíce. Mě váš mozek nic nového nemůže nenaučit.

Co se týká Raiffeisen banky , tak ta žádná produkt s podobným úročením nenabízí, aktuální přehled máte zde
http://www.rb.cz/o-bance/urokove-sazby/#tv
maximální výše p.a. je 2,5 u 4 letého TV s fixací.

Píšete, že vaše osvědčená priorita směřuje k akciím.
A jelikož delší dobu se zabývám aktivně akciovým trhem, zajímalo by mne, kde obchodujete a s jakými akciemi či komoditami. Jsem velmi zvědav, zejména proto, že v tom nic složitého nespatřuji.

Shark
Počet příspěvků: 5231
Hlavně pro: Čtenář + Šťovíček
3.10.2011 - 00:11

Zobrazit související předchozí příspěvky

ItHaz dne 7.9.2011 v 11:27 napsal(a):

líbí se mi místní debata :) shark více teorie, martin více praxe, zdá se na první pohled. Ale rád bych jen dodal, že efektivita práce, či produktivita, nejde ruku v ruce s pracovní dobou. Je pravda, že jsou firmy v německu, kde člověk 4 hodiny pracuje a 5 hodin se fláká, ale takové jsou i v české republice. Český dělník může pracovat tvrději, český stroj může pracovat déle a rychleji, ale ve výsledku je výstup firmy horší, neboť jsou zde ztráty, které na západě nejsou, či ne v takovém velkém množství.

Nobody dne 7.9.2011 v 12:09 napsal(a):

Ano , ty ztráty jsou například poměrem řídících pracovníků a výrobních, Produktivitu ale nelze zjistit pohledem do tovární haly, je třeba mít spousta dat, o počtu pracovních sil, produktivních, neproduktivních , o pracovní době.

Martin Šťovíček dne 8.9.2011 v 23:28 napsal(a):

Souhlasím. Ale nakonec lze celý výpočet jednoduše převést na 1) jednu pracovní dobu, 2) velikost vyprodukované práce za tuto dobu a 3) sečíst náklady na mzdy (všech lidí zainteresovaných do výroby - THP, ředitele, uklízečky, úkolovou mzdu...), materiál, energii atd. Vyjdou tři podstatné veličiny. Pracovní doba (stejná v obou případech), množství práce (výrobků) a vynaložené peníze pro výrobu daného množství za jednotku času. Ostatní veličiny jsou jen podpůrné a upřesňující a jen rozpitvávají ty tři základní veličiny. Ty ztráty (prostoje atd) snižují počet výrobků za časový úsek. Takže žádný problém se spoustou dat v tom posledním jednoduchém vzorci. Podle mne přece logicky efektivita a produktivita jde ruku v ruce ve stejné úměrnosti. Roste-li produktivita, roste i produkce (stále uvažuji konstatntní pracovní dobu).
V tom uvedeném případě jsem uvažoval cenu výrobní, nikoliv prodejní! Ale jak známo, ceny energií i materiálu jsou u nás i na "západě" +/- srovnatelné. Jen cena práce se liší v desítkách procent (a opět uvažuji euro - nic nepřepočítávám. Kdyby byla cena práce v obou případech stejná, pak pochopím, že se někdo může točit na naší nižší produktivitě. Ale tu jsem zohlednil menším počtem výrobků (prostoje, administrativa ?...) A ve vzorci by to pak také tak vyšlo - že jsme o 40% méně produktivní. Ale protože máme k "dobru" nižší mzdové náklady, není to zaostávání v produktivitě podle mne takové, jak ho líčí Shark a jeho autority. HOWGH! :-)

Shark dne 9.9.2011 v 18:59 napsal(a):

Poslouchejte , kdyby byl pořad o ekonomickým kutilství, tak byste mohl dělat moderátora.
Připomenu , co jsme probrali.
Vyzval jsem vás, abyste tedy našel alespoň jeden názor podobný vašemu, samozřejmě od ekonoma.
Kde nic tu nic, nedivím se tomu, na těch výsledcích je totiž shoda ekonomů, zleva doprava, a dokonce i politiků zleva doprava.
Jelikož nenajdete žádnou oporu, uchylíte se k následujícmu, typickému kroku.
Když nejde zpochybnit výsledek nominálně, zpochybníme postup. ( což je opravdu úžasné, protože srovnávací tabulky respektují nejen EU, ale i všechny státy OECD)
A co víc, vymyslíte tedy vlastní..
A to:
1.vyfabulujete nesmyslně zadaný příklad
2. zadáte špatný parametry
3.správně ho vypočtete
4. výsledné rozdílné hodnoty podrobíte zdrcující kritice
Jste se asi začetl do Jiráska, ne? Proti všem.

Nevymýšlejte blbosti, diskuze s vámi ztrácí smysl, protože se tím kutilstvím zesměšňujete. Zakmile totiž argumentujete slovy..." Podle mne přece ", tak se nikam nedostaneme.
PROSÍM, nepočítaj to podle vás.

Martin Šťovíček dne 10.9.2011 v 15:01 napsal(a):

Zajímalo by mě, co víte o ekonomice kromě toho, že si o ní něco přečtete a mně přirovnáváte ke kutilovi? 30 let nedělám nic jiného, než ve strojírenských fabrikách i v malých firmách řeším dílčí úkoly, aby ty firmy dělaly víc práce za méně peněz a s méně lidma, jsem nucen to číselně vyjadřovat v jednotkách kusů, hodin a finančních nákladech s přihlédnutím k zachované kvalitě opracování a často i předkládat výsledky vedení firmy. Jsou to čísla, která si můžete ověřit na hodinách a v bedně plné výrobků,.Vím přibližně, kolik lidí se na tom podílí. Můžu to porovnat (pravda jen) s několika fabrikami v zahraničí ale zase i tam jsem v té fabrice osobně. A vy proti mně argumentujete přečtenými čísly, které vypočítala zahraniční kapacita zase na základě čísel, které jí dal zase někdo jiný, který je zase vypočítal na základě jiných čísel, které mu dal někdo jiný... Můžete mi říci, kdo z nás dvou se blíží realitě? Vy tady máváte papírovými statistikami, které vyjadřují hospodářské výsledky od uklízečky přes prodavačku, instalatéra, zemědělský podnik, česačku chmele, opravnu traktorů, čističku vod , Českých drah až po automobilku, které vypočítala kapacita ve statistickém úřadu EU, OECD a v Americké hospodářské komoře. Nepochybuji ani ve snu, že ty výpočty jsou správné. Ale jste odborník přes všechny tyto obory? Může sebevětší kapacita v ekonomii a ve statistice reálně posoudit pravdivost stovek čísel ze stovek oborů, které dostane na stůl? Já se celou dobu bavím o výrobě v jednom odvětví, tedy o tom, čemu rozumím a co osobně znám. Jestliže jsem se něco dověděl o ekonomii a statistice, tak přinejmenším i to, že existuje vždy několik metod, jak se dobrat určitého výsledku a každá metoda svůj výsledek nemusí interpretovat stejně. Proto já o voze (sám ho tlačím a vím co váží) a vy o koze (o které si přečtete zleva doprava a od shora dolů v hospovářských statistikách - pochopitelně se musí mnohdy také přibližně shodovat, protože je to jedna koza). Můžete vy svá citovaná tvrzení dokázat? Můžete si ověřit, že v ČR upeklo vloni 14 tisíc pekařů 10 milionů rohlíků a spotřebovalo při tom 9MW el.energie? Pro vás je podstatné tomu věřit a mávat s tím. Já vám mohu předložit desítky zpracovaných konkrétních případů, na kterých jsem se podílel. Spočítat minuty a náklady chodu stroje a výsledek jeho práce a práce jeho obsluhy. Vím, že dva technologové u nás musí umět to, co v Německu 6 technologů (o platech ani nemluvím) a pod. Pokud byste měl možnost navštívit srovnatelné firmy u nás a v Německu, žasl byste, jak velké zázemí má jejich technický a ekonomický úsek proti našim firmám. Jestli jsem ochoten něco podrobit zdrcující kritice, tak to není samotná statistika nebo ekonomie ale přítel Ferdy Mravence ve vašich reakcích.
Jestli jsem udělal ve svých úvahách něco špatně, tak že jsem dal pomyslné skororovnítko mezi naším strojírenstvím a naším celkovým hospodářstvím. A to opravdu není stejné.
No to jsme se ale dostali HODNĚ daleko od dluhopisu :-DDD

Shark dne 11.9.2011 v 01:53 napsal(a):

K dluhopisu se tedy ještě vrátím.
Vy jste totiž napsal:

3) Vracím se k původnímu tématu. Ano, stát mi vyplatí po 5 letech se 100% garancí 2-3% z ceny dluhopisů. Ale když hospodaří s takovou ztrátou rozpočtu, tak se při výplatě zase zadluží

I na tomhle textu si vůbec nejsem jist, zda víte o čem je řeč.
Jednak jste vyspekuloval výši kuponu, který dodnes není znám a za druhé i tady jste blbě počítal.

Stát vám totiž , podle vašeho zadání, vyplatí po 5 letech nikoli 2-3%, ale 10 -15 % výše vaší investice do nominálu dluhopisu. Je-li výše kuponu 2-3 % p.a., pak po 5 letech to je 10 -15%.nominálního vkladu.

Stranou ponecháme skutečnost, že se zadluží tímto způsobem ménně, než obvyklým komerčním úvěrem, který takjakotak musí na svoje vydání uzavřít.

Martin Šťovíček dne 21.9.2011 v 00:20 napsal(a):

Dal jsem si práci s detailní výpočtem.
Aby byly tedy počty puntičkářsky a krystalicky jasné i pro vás Sharku:
dnes mám výdaje 200tis/rok.
1)                zákl.DPH                DPH 10%           celkem
    Dnes      182000                  18200                 200200
                                                   DPH 14%
   2012        182000                  25480                207480
                                                   DPH 17%
   2013        182000                  30940                212940
   2014        182000                  30940                212940
   2015        182000                  30940                212940
   2016        182000                  30940                212940

zvýšení DPH v r. 2012 - 2016 mi přinese výdaje o 58240Kč vyšší proti 5 letům v dnešních cenách.                         -"-
2) Abych to pouze kompenzoval NEZDANĚNÝMI výnosy za 5 let, musím při průměrném výnosu dluhopisů 2,5%/rok investovat nyní přibližně necelých 450tis Kč.
Normální banka vám dá úrok 4-5%/rok, jestliže na uložené peníze 4 roky nesáhnete. Takže ze stejného základu získáte za 4 roky přibližně nezdaněných 87tis.
Tohle snad o "vynikající" investici do dluhopisů přesvědčí :-D

Shark dne 21.9.2011 v 19:08 napsal(a):

Proč jste tohle počítal?! K čemu to je?
Někdo vám tvrdil, že výnosy z jakéhokoli investičního produktu vám srovnají nějaký vaše deficity?
Proč srovnáváte nějaký investiční instrument s vaším pseudovýhledem na DPH na 5 let dopředu.

Když už jste tohle "počítal", kde máte rozlišení základní sazbu a snížené?
U potravin totiž nebude automaticky cena vyšší o rozdíl sazeb, v potravinách je velká konkurence a čeká se, že dopady nebudou v nominální výši, ale podstatně nižší. a i tak, nikdo neumí dělat cenové prognozy 5 let dopředu, ceny potravin jsou volatilní, ovlivnitelné například vývojem počasí. Ted například jde nahoru vše s cukrem a kávou, zatímco brambory půjdou dolů, například. A nikdo to před rokem nemohl předpovídat, na 5 let to umíte jen vy. Ale mě už to nepřekvapuje, už vás znám.

Vy si radši přečtěte tohle, zjistíte, že dluhopis má 1-letý kupon ve výši 2% , tedy nemusíte si pořizovat 5ti letý, ten nevidím výhodný.
http://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/nabizene-typy-dluhopisu.html

A 2% úrok je momentálně spíš nadprůměrný
http://finexpert.e15.cz/kam-s-usporami-v-roce-2011.

Takže mi nahoďte banku, kde jste viděl ty vaše 4-5%, to bych moc rád viděl. Momentálně nejlepší nabídka na trhu je 6-ti měsíční vklad u Zuno bank s 3,5% úrokem p.a., a to je akce, která končí v září.
Tu vaší banku s 4-5% úrokem mi sem dejte, ať se poučím.

Martin Šťovíček dne 27.9.2011 v 23:08 napsal(a):

Nebudu se s vámi hádat o 1,5% úroků v bance. Město zatím během 12 měsíců zdražuje plošný nájem o víc jak 36%. (od 1.4.2011 o 18% a od 1.1.2012 zase o 18%) Tak běžte už konečně s obhajobou dluhopisů k šípku. I s tou jednoroční 2% "kuponovkou".
Stále nechápete, že hlavně ukazuju na nesmyslnost dluhopisu pro normální lidi? Chápu to jako rozumnou stabilizační investici právnických subjektů. Můj první příspěvek na tohle téma vznikl právě na popud informace, že tentokrát budou přístupné státní dluhopisy i pro normální občany. Jděte k šípku s nějakou základní a sníženou sazbou. Od r.2013 bude pravděpodobně jen jedna 17,5%! S konkurencí u potravin to asi nebude tak slavné jak tvrdíte. Zdraží pravděpodobně všichni byť ne o celou nominální hodnotu DPH, protože zdraží voda elektřina plyn, rozvodné sítě... Pošta už se chystá zdražit o 20%. A klidně se vsadím, že výše zmíněné subjekty zdraží o celou nominální hodnotu zvýšené sazby DPH. Jestli doufáte, že během těch následujících 5 let zlevní tyto komodity dlouhodobě o více než 1-2%, doporučuji vám konzultaci u lékaře. Ale možná že nezdraží kvůli konkurenci jenom vám. Budiž vám to přáno. A jestli někde na internetu najdete, že bude nájem voda elktřina nebo plyn či pošta o více jak 2% zlevňovat, máte u mě flašku. Moje nabídka platí během následujících 5 let.

Shark dne 29.9.2011 v 20:31 napsal(a):

A to já se hádat budu, protože jestliže je v současnosti nabídka někdo kolem 1,75 % p.a.( A TO UŽ JE TA LEPŠÍ NABÍDKA !) a vy klidně tvrdíte, že vám nějaká banka dá 4-5% tak sorry, ale vy vůbec tyhle produkty a jejich aktuální stav neznáte a klidně nabízíte 3-násobek , ještě kus a budete jak Viktor Kožený.

Nechtěl byste nám vysvětlit, proč spojujete nějaká zvýšení cen s hodnocením
investičních produktů. !? Že vám zdražej uhlí, tak je nějakej dluhopis špatnej? Jakou to má logiku?
Asi jen vy víte, jakou to má spojitost, ale já tedy skutečně netuším.
Moje rada:
Pokud vám zdražej bydlení, tak byste se měl zajímat o to, zda by hypotéka a vlastnické bydlení nestálo podobně, ne?! Vás baví platit nájem?

Právě pro normálního investora je dluhopis vhodný, zejména proto, že není závislý na nějakém hospodaření jakéhosi družstva. Tím jste to tedy skutečně vyzdobil, vy byste strčil svoje peníze kdejakému družstvu jen proto, že jste našel výhodnější nabídku? Vy jste tedy hospodář exot. Zajímalo by mne kolik pádů výhodných nabídek jste už zažil, vás tipuju na horkýho kandidáta.

Jaká bude sazba DPH v roce 2013 určitě neví ani ministerstvo financí, to víte jen vy, protože jen vy víte, jak bude vypadat bilance státního rozpočtu v tom roce a tím se bude výše DPH řídit. My to nevíme, ale vy jo.

U potravin se v každém případě nebude konat nárůst o nominál, protože český trh potravin je konkurenční a skutečně se řídí poptávkou. Krom toho tyhle komodity jsou silně volatilní,například brambory jsou letos někde na 50% loňské ceny
Nevím, jaké DPH platíte u plynu a elektřiny vy, ale já 20%, takže nečekám nárůst nominálu.Vy možná platíte nějaké jiné, vy máte všechno jinak. A že cena energií v časové ose spíš roste a poroste , to není pro mne překvapení. A pokud by došlo k útlumu hospodářského růstu v Evropě, tak očekávám zlevnění plynu na zimu někde na hranici 5%, pokud se vývoj nezhorší, dojde spíš k nárůstu, ale nejsou k dispozici zatím nová čísla a záleží například u PHM i na tom, jaký je stav zásob v USA. Vzhledem k tomu, že se uvolní Libye, lze předpokládat uklidnění trhu a pokles cen PHM na zimu.

A pokud chcete dobře investovat, tak moje investiční rada zní: kupte akcie některé české firmy, která pravidelně vyplácí dividendu, přehled máte zde:
http://www.investicniweb.cz/trhy/akcie-cr/2011/4/28/clanky/burza-praha-prehled-vyplacenych-ocekavanych-dividend-v-roce-2011/
jak vidíte, tak například tabák vydělává 12% brutto ročně a kyslik 9,5%, a tihle dva to vyplácí pravidelně každej rok, momentálně kyslik koupíte za 388 za papír a vyplácí za něj obvykle 40, to je víc než 10% roční výnos . Počkat si ovšem musíte u kysliku na září 2012, kdy bude rozhodný den a u tabáku na květen 2012
https://cz.brokerjet.com/markets/details/indices/single/sortp/?notation=.PX

Martin Šťovíček dne 2.10.2011 v 11:11 napsal(a):

Přikládáte mým úvahám zcela jiný význam, než mají. Nikomu nedoporučuji pochybné investice do družstevních záložen, ale např. Reifka teď nabízí s 3-letým stopem produkt okolo 7% (přesné podmínky ovšem neznám, protože mne nezajímají, to ať si zájemce zjistí sám). Já nejsem investor, který spatřuje jakékoliv výhody v ukládání peněz kamkoliv do bankovního sektoru. Moje osvědčená priorita směřuje k akciím, ale ani tohle nikomu nevnucuji, protože je to složitý proces. A z toho vyplývá můj názor na absolutní nevýhodu dluhopisů pro jejich neefektivnost. Každé investiční peníze snad mají vydělávat s minimální mírou rizika co nejvíce. Vám na tomhle nezáleží? Vaše rady a doporučení z internetu nepotřebuji ale nikomum také nic nevnucuji. Předpokládám, že každý má svůj rozum. Jen vy ten svůj nadřazujete ostatním. Trvám na tom, že investice do současných státních dluhopisů je neefektivní při dnešní míře inflace.
Co se týká výše DPH, vaše inteligence zřejmě nepostřehla, že jsem psal o tom, že její míra není ještě stanovena a závisí na schválení sněmovnou a prezidentem. O rozpočtu tu nebyla řeč už vůbec. To jste se ukázal jako prvotřídní demagog. Nejste náhodou politik? Nikdy jsem netvrdil, že jsem chytrý jako vy (a ani být nechci)! Na Viktoru Koženém jsem vydělal minimum, ale na kuponovce desetitisíce. Mě váš mozek nic nového nemůže nenaučit.

L.Sch. dne 2.10.2011 v 23:45 napsal(a):

Starého psa novým kouskům nenaučíš - to je pravda a v tom s Vámi souhlasím, ale bude to přecejenom spíše asi Vaše škoda, že?
K dluhopisům :
Nikde nebylo řečeno, že státní dluhopisy jsou tou nejlepší cestou k zhodnocení Vašich úspor a k zbohatnutí. Jejich nákup, je výrazem - od těch, kteří mají dostatek kapitálu a dostatek dobré vůle - pomoci (spíše) svému státu. Nicméně, nákup státních dluhopisů není prodělečnou záležitostí a vždy jde alespoň o mírné zhodnocení této investice.

Nákup státního dluhopisu s kuponem 2% odpovídá současný velmi dobrý nabídce uložení penez na roční termínovaný vklad v bance, efektivní výnos kolem 1,75 a současně tomu, co popusuje čtenář, pomoci státu a tím i poplatníkům.

L.Sch.
Počet příspěvků: 5421
Hlavně pro: Martin Šťovíček
2.10.2011 - 23:45

Zobrazit související předchozí příspěvky

ItHaz dne 7.9.2011 v 11:27 napsal(a):

líbí se mi místní debata :) shark více teorie, martin více praxe, zdá se na první pohled. Ale rád bych jen dodal, že efektivita práce, či produktivita, nejde ruku v ruce s pracovní dobou. Je pravda, že jsou firmy v německu, kde člověk 4 hodiny pracuje a 5 hodin se fláká, ale takové jsou i v české republice. Český dělník může pracovat tvrději, český stroj může pracovat déle a rychleji, ale ve výsledku je výstup firmy horší, neboť jsou zde ztráty, které na západě nejsou, či ne v takovém velkém množství.

Nobody dne 7.9.2011 v 12:09 napsal(a):

Ano , ty ztráty jsou například poměrem řídících pracovníků a výrobních, Produktivitu ale nelze zjistit pohledem do tovární haly, je třeba mít spousta dat, o počtu pracovních sil, produktivních, neproduktivních , o pracovní době.

Martin Šťovíček dne 8.9.2011 v 23:28 napsal(a):

Souhlasím. Ale nakonec lze celý výpočet jednoduše převést na 1) jednu pracovní dobu, 2) velikost vyprodukované práce za tuto dobu a 3) sečíst náklady na mzdy (všech lidí zainteresovaných do výroby - THP, ředitele, uklízečky, úkolovou mzdu...), materiál, energii atd. Vyjdou tři podstatné veličiny. Pracovní doba (stejná v obou případech), množství práce (výrobků) a vynaložené peníze pro výrobu daného množství za jednotku času. Ostatní veličiny jsou jen podpůrné a upřesňující a jen rozpitvávají ty tři základní veličiny. Ty ztráty (prostoje atd) snižují počet výrobků za časový úsek. Takže žádný problém se spoustou dat v tom posledním jednoduchém vzorci. Podle mne přece logicky efektivita a produktivita jde ruku v ruce ve stejné úměrnosti. Roste-li produktivita, roste i produkce (stále uvažuji konstatntní pracovní dobu).
V tom uvedeném případě jsem uvažoval cenu výrobní, nikoliv prodejní! Ale jak známo, ceny energií i materiálu jsou u nás i na "západě" +/- srovnatelné. Jen cena práce se liší v desítkách procent (a opět uvažuji euro - nic nepřepočítávám. Kdyby byla cena práce v obou případech stejná, pak pochopím, že se někdo může točit na naší nižší produktivitě. Ale tu jsem zohlednil menším počtem výrobků (prostoje, administrativa ?...) A ve vzorci by to pak také tak vyšlo - že jsme o 40% méně produktivní. Ale protože máme k "dobru" nižší mzdové náklady, není to zaostávání v produktivitě podle mne takové, jak ho líčí Shark a jeho autority. HOWGH! :-)

Shark dne 9.9.2011 v 18:59 napsal(a):

Poslouchejte , kdyby byl pořad o ekonomickým kutilství, tak byste mohl dělat moderátora.
Připomenu , co jsme probrali.
Vyzval jsem vás, abyste tedy našel alespoň jeden názor podobný vašemu, samozřejmě od ekonoma.
Kde nic tu nic, nedivím se tomu, na těch výsledcích je totiž shoda ekonomů, zleva doprava, a dokonce i politiků zleva doprava.
Jelikož nenajdete žádnou oporu, uchylíte se k následujícmu, typickému kroku.
Když nejde zpochybnit výsledek nominálně, zpochybníme postup. ( což je opravdu úžasné, protože srovnávací tabulky respektují nejen EU, ale i všechny státy OECD)
A co víc, vymyslíte tedy vlastní..
A to:
1.vyfabulujete nesmyslně zadaný příklad
2. zadáte špatný parametry
3.správně ho vypočtete
4. výsledné rozdílné hodnoty podrobíte zdrcující kritice
Jste se asi začetl do Jiráska, ne? Proti všem.

Nevymýšlejte blbosti, diskuze s vámi ztrácí smysl, protože se tím kutilstvím zesměšňujete. Zakmile totiž argumentujete slovy..." Podle mne přece ", tak se nikam nedostaneme.
PROSÍM, nepočítaj to podle vás.

Martin Šťovíček dne 10.9.2011 v 15:01 napsal(a):

Zajímalo by mě, co víte o ekonomice kromě toho, že si o ní něco přečtete a mně přirovnáváte ke kutilovi? 30 let nedělám nic jiného, než ve strojírenských fabrikách i v malých firmách řeším dílčí úkoly, aby ty firmy dělaly víc práce za méně peněz a s méně lidma, jsem nucen to číselně vyjadřovat v jednotkách kusů, hodin a finančních nákladech s přihlédnutím k zachované kvalitě opracování a často i předkládat výsledky vedení firmy. Jsou to čísla, která si můžete ověřit na hodinách a v bedně plné výrobků,.Vím přibližně, kolik lidí se na tom podílí. Můžu to porovnat (pravda jen) s několika fabrikami v zahraničí ale zase i tam jsem v té fabrice osobně. A vy proti mně argumentujete přečtenými čísly, které vypočítala zahraniční kapacita zase na základě čísel, které jí dal zase někdo jiný, který je zase vypočítal na základě jiných čísel, které mu dal někdo jiný... Můžete mi říci, kdo z nás dvou se blíží realitě? Vy tady máváte papírovými statistikami, které vyjadřují hospodářské výsledky od uklízečky přes prodavačku, instalatéra, zemědělský podnik, česačku chmele, opravnu traktorů, čističku vod , Českých drah až po automobilku, které vypočítala kapacita ve statistickém úřadu EU, OECD a v Americké hospodářské komoře. Nepochybuji ani ve snu, že ty výpočty jsou správné. Ale jste odborník přes všechny tyto obory? Může sebevětší kapacita v ekonomii a ve statistice reálně posoudit pravdivost stovek čísel ze stovek oborů, které dostane na stůl? Já se celou dobu bavím o výrobě v jednom odvětví, tedy o tom, čemu rozumím a co osobně znám. Jestliže jsem se něco dověděl o ekonomii a statistice, tak přinejmenším i to, že existuje vždy několik metod, jak se dobrat určitého výsledku a každá metoda svůj výsledek nemusí interpretovat stejně. Proto já o voze (sám ho tlačím a vím co váží) a vy o koze (o které si přečtete zleva doprava a od shora dolů v hospovářských statistikách - pochopitelně se musí mnohdy také přibližně shodovat, protože je to jedna koza). Můžete vy svá citovaná tvrzení dokázat? Můžete si ověřit, že v ČR upeklo vloni 14 tisíc pekařů 10 milionů rohlíků a spotřebovalo při tom 9MW el.energie? Pro vás je podstatné tomu věřit a mávat s tím. Já vám mohu předložit desítky zpracovaných konkrétních případů, na kterých jsem se podílel. Spočítat minuty a náklady chodu stroje a výsledek jeho práce a práce jeho obsluhy. Vím, že dva technologové u nás musí umět to, co v Německu 6 technologů (o platech ani nemluvím) a pod. Pokud byste měl možnost navštívit srovnatelné firmy u nás a v Německu, žasl byste, jak velké zázemí má jejich technický a ekonomický úsek proti našim firmám. Jestli jsem ochoten něco podrobit zdrcující kritice, tak to není samotná statistika nebo ekonomie ale přítel Ferdy Mravence ve vašich reakcích.
Jestli jsem udělal ve svých úvahách něco špatně, tak že jsem dal pomyslné skororovnítko mezi naším strojírenstvím a naším celkovým hospodářstvím. A to opravdu není stejné.
No to jsme se ale dostali HODNĚ daleko od dluhopisu :-DDD

Shark dne 11.9.2011 v 01:53 napsal(a):

K dluhopisu se tedy ještě vrátím.
Vy jste totiž napsal:

3) Vracím se k původnímu tématu. Ano, stát mi vyplatí po 5 letech se 100% garancí 2-3% z ceny dluhopisů. Ale když hospodaří s takovou ztrátou rozpočtu, tak se při výplatě zase zadluží

I na tomhle textu si vůbec nejsem jist, zda víte o čem je řeč.
Jednak jste vyspekuloval výši kuponu, který dodnes není znám a za druhé i tady jste blbě počítal.

Stát vám totiž , podle vašeho zadání, vyplatí po 5 letech nikoli 2-3%, ale 10 -15 % výše vaší investice do nominálu dluhopisu. Je-li výše kuponu 2-3 % p.a., pak po 5 letech to je 10 -15%.nominálního vkladu.

Stranou ponecháme skutečnost, že se zadluží tímto způsobem ménně, než obvyklým komerčním úvěrem, který takjakotak musí na svoje vydání uzavřít.

Martin Šťovíček dne 21.9.2011 v 00:20 napsal(a):

Dal jsem si práci s detailní výpočtem.
Aby byly tedy počty puntičkářsky a krystalicky jasné i pro vás Sharku:
dnes mám výdaje 200tis/rok.
1)                zákl.DPH                DPH 10%           celkem
    Dnes      182000                  18200                 200200
                                                   DPH 14%
   2012        182000                  25480                207480
                                                   DPH 17%
   2013        182000                  30940                212940
   2014        182000                  30940                212940
   2015        182000                  30940                212940
   2016        182000                  30940                212940

zvýšení DPH v r. 2012 - 2016 mi přinese výdaje o 58240Kč vyšší proti 5 letům v dnešních cenách.                         -"-
2) Abych to pouze kompenzoval NEZDANĚNÝMI výnosy za 5 let, musím při průměrném výnosu dluhopisů 2,5%/rok investovat nyní přibližně necelých 450tis Kč.
Normální banka vám dá úrok 4-5%/rok, jestliže na uložené peníze 4 roky nesáhnete. Takže ze stejného základu získáte za 4 roky přibližně nezdaněných 87tis.
Tohle snad o "vynikající" investici do dluhopisů přesvědčí :-D

Shark dne 21.9.2011 v 19:08 napsal(a):

Proč jste tohle počítal?! K čemu to je?
Někdo vám tvrdil, že výnosy z jakéhokoli investičního produktu vám srovnají nějaký vaše deficity?
Proč srovnáváte nějaký investiční instrument s vaším pseudovýhledem na DPH na 5 let dopředu.

Když už jste tohle "počítal", kde máte rozlišení základní sazbu a snížené?
U potravin totiž nebude automaticky cena vyšší o rozdíl sazeb, v potravinách je velká konkurence a čeká se, že dopady nebudou v nominální výši, ale podstatně nižší. a i tak, nikdo neumí dělat cenové prognozy 5 let dopředu, ceny potravin jsou volatilní, ovlivnitelné například vývojem počasí. Ted například jde nahoru vše s cukrem a kávou, zatímco brambory půjdou dolů, například. A nikdo to před rokem nemohl předpovídat, na 5 let to umíte jen vy. Ale mě už to nepřekvapuje, už vás znám.

Vy si radši přečtěte tohle, zjistíte, že dluhopis má 1-letý kupon ve výši 2% , tedy nemusíte si pořizovat 5ti letý, ten nevidím výhodný.
http://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/nabizene-typy-dluhopisu.html

A 2% úrok je momentálně spíš nadprůměrný
http://finexpert.e15.cz/kam-s-usporami-v-roce-2011.

Takže mi nahoďte banku, kde jste viděl ty vaše 4-5%, to bych moc rád viděl. Momentálně nejlepší nabídka na trhu je 6-ti měsíční vklad u Zuno bank s 3,5% úrokem p.a., a to je akce, která končí v září.
Tu vaší banku s 4-5% úrokem mi sem dejte, ať se poučím.

Martin Šťovíček dne 27.9.2011 v 23:08 napsal(a):

Nebudu se s vámi hádat o 1,5% úroků v bance. Město zatím během 12 měsíců zdražuje plošný nájem o víc jak 36%. (od 1.4.2011 o 18% a od 1.1.2012 zase o 18%) Tak běžte už konečně s obhajobou dluhopisů k šípku. I s tou jednoroční 2% "kuponovkou".
Stále nechápete, že hlavně ukazuju na nesmyslnost dluhopisu pro normální lidi? Chápu to jako rozumnou stabilizační investici právnických subjektů. Můj první příspěvek na tohle téma vznikl právě na popud informace, že tentokrát budou přístupné státní dluhopisy i pro normální občany. Jděte k šípku s nějakou základní a sníženou sazbou. Od r.2013 bude pravděpodobně jen jedna 17,5%! S konkurencí u potravin to asi nebude tak slavné jak tvrdíte. Zdraží pravděpodobně všichni byť ne o celou nominální hodnotu DPH, protože zdraží voda elektřina plyn, rozvodné sítě... Pošta už se chystá zdražit o 20%. A klidně se vsadím, že výše zmíněné subjekty zdraží o celou nominální hodnotu zvýšené sazby DPH. Jestli doufáte, že během těch následujících 5 let zlevní tyto komodity dlouhodobě o více než 1-2%, doporučuji vám konzultaci u lékaře. Ale možná že nezdraží kvůli konkurenci jenom vám. Budiž vám to přáno. A jestli někde na internetu najdete, že bude nájem voda elktřina nebo plyn či pošta o více jak 2% zlevňovat, máte u mě flašku. Moje nabídka platí během následujících 5 let.

Shark dne 29.9.2011 v 20:31 napsal(a):

A to já se hádat budu, protože jestliže je v současnosti nabídka někdo kolem 1,75 % p.a.( A TO UŽ JE TA LEPŠÍ NABÍDKA !) a vy klidně tvrdíte, že vám nějaká banka dá 4-5% tak sorry, ale vy vůbec tyhle produkty a jejich aktuální stav neznáte a klidně nabízíte 3-násobek , ještě kus a budete jak Viktor Kožený.

Nechtěl byste nám vysvětlit, proč spojujete nějaká zvýšení cen s hodnocením
investičních produktů. !? Že vám zdražej uhlí, tak je nějakej dluhopis špatnej? Jakou to má logiku?
Asi jen vy víte, jakou to má spojitost, ale já tedy skutečně netuším.
Moje rada:
Pokud vám zdražej bydlení, tak byste se měl zajímat o to, zda by hypotéka a vlastnické bydlení nestálo podobně, ne?! Vás baví platit nájem?

Právě pro normálního investora je dluhopis vhodný, zejména proto, že není závislý na nějakém hospodaření jakéhosi družstva. Tím jste to tedy skutečně vyzdobil, vy byste strčil svoje peníze kdejakému družstvu jen proto, že jste našel výhodnější nabídku? Vy jste tedy hospodář exot. Zajímalo by mne kolik pádů výhodných nabídek jste už zažil, vás tipuju na horkýho kandidáta.

Jaká bude sazba DPH v roce 2013 určitě neví ani ministerstvo financí, to víte jen vy, protože jen vy víte, jak bude vypadat bilance státního rozpočtu v tom roce a tím se bude výše DPH řídit. My to nevíme, ale vy jo.

U potravin se v každém případě nebude konat nárůst o nominál, protože český trh potravin je konkurenční a skutečně se řídí poptávkou. Krom toho tyhle komodity jsou silně volatilní,například brambory jsou letos někde na 50% loňské ceny
Nevím, jaké DPH platíte u plynu a elektřiny vy, ale já 20%, takže nečekám nárůst nominálu.Vy možná platíte nějaké jiné, vy máte všechno jinak. A že cena energií v časové ose spíš roste a poroste , to není pro mne překvapení. A pokud by došlo k útlumu hospodářského růstu v Evropě, tak očekávám zlevnění plynu na zimu někde na hranici 5%, pokud se vývoj nezhorší, dojde spíš k nárůstu, ale nejsou k dispozici zatím nová čísla a záleží například u PHM i na tom, jaký je stav zásob v USA. Vzhledem k tomu, že se uvolní Libye, lze předpokládat uklidnění trhu a pokles cen PHM na zimu.

A pokud chcete dobře investovat, tak moje investiční rada zní: kupte akcie některé české firmy, která pravidelně vyplácí dividendu, přehled máte zde:
http://www.investicniweb.cz/trhy/akcie-cr/2011/4/28/clanky/burza-praha-prehled-vyplacenych-ocekavanych-dividend-v-roce-2011/
jak vidíte, tak například tabák vydělává 12% brutto ročně a kyslik 9,5%, a tihle dva to vyplácí pravidelně každej rok, momentálně kyslik koupíte za 388 za papír a vyplácí za něj obvykle 40, to je víc než 10% roční výnos . Počkat si ovšem musíte u kysliku na září 2012, kdy bude rozhodný den a u tabáku na květen 2012
https://cz.brokerjet.com/markets/details/indices/single/sortp/?notation=.PX

Martin Šťovíček dne 2.10.2011 v 11:11 napsal(a):

Přikládáte mým úvahám zcela jiný význam, než mají. Nikomu nedoporučuji pochybné investice do družstevních záložen, ale např. Reifka teď nabízí s 3-letým stopem produkt okolo 7% (přesné podmínky ovšem neznám, protože mne nezajímají, to ať si zájemce zjistí sám). Já nejsem investor, který spatřuje jakékoliv výhody v ukládání peněz kamkoliv do bankovního sektoru. Moje osvědčená priorita směřuje k akciím, ale ani tohle nikomu nevnucuji, protože je to složitý proces. A z toho vyplývá můj názor na absolutní nevýhodu dluhopisů pro jejich neefektivnost. Každé investiční peníze snad mají vydělávat s minimální mírou rizika co nejvíce. Vám na tomhle nezáleží? Vaše rady a doporučení z internetu nepotřebuji ale nikomum také nic nevnucuji. Předpokládám, že každý má svůj rozum. Jen vy ten svůj nadřazujete ostatním. Trvám na tom, že investice do současných státních dluhopisů je neefektivní při dnešní míře inflace.
Co se týká výše DPH, vaše inteligence zřejmě nepostřehla, že jsem psal o tom, že její míra není ještě stanovena a závisí na schválení sněmovnou a prezidentem. O rozpočtu tu nebyla řeč už vůbec. To jste se ukázal jako prvotřídní demagog. Nejste náhodou politik? Nikdy jsem netvrdil, že jsem chytrý jako vy (a ani být nechci)! Na Viktoru Koženém jsem vydělal minimum, ale na kuponovce desetitisíce. Mě váš mozek nic nového nemůže nenaučit.

Starého psa novým kouskům nenaučíš - to je pravda a v tom s Vámi souhlasím, ale bude to přecejenom spíše asi Vaše škoda, že?
K dluhopisům :
Nikde nebylo řečeno, že státní dluhopisy jsou tou nejlepší cestou k zhodnocení Vašich úspor a k zbohatnutí. Jejich nákup, je výrazem - od těch, kteří mají dostatek kapitálu a dostatek dobré vůle - pomoci (spíše) svému státu. Nicméně, nákup státních dluhopisů není prodělečnou záležitostí a vždy jde alespoň o mírné zhodnocení této investice.

Naposledy upraveno 02.10.2011 - 23:46

Martin Šťovíček

OSVČ

Počet příspěvků: 28
Hlavně pro: ItHaz
2.10.2011 - 11:13

Zobrazit související předchozí příspěvky

O tom, kdo se lépe vyzná v ekonomice, s vámi nebudu vůbec polemizovat. To nemá efekt.

Martin Šťovíček

OSVČ

Počet příspěvků: 28
Hlavně pro: Shark
2.10.2011 - 11:11

Zobrazit související předchozí příspěvky

ItHaz dne 7.9.2011 v 11:27 napsal(a):

líbí se mi místní debata :) shark více teorie, martin více praxe, zdá se na první pohled. Ale rád bych jen dodal, že efektivita práce, či produktivita, nejde ruku v ruce s pracovní dobou. Je pravda, že jsou firmy v německu, kde člověk 4 hodiny pracuje a 5 hodin se fláká, ale takové jsou i v české republice. Český dělník může pracovat tvrději, český stroj může pracovat déle a rychleji, ale ve výsledku je výstup firmy horší, neboť jsou zde ztráty, které na západě nejsou, či ne v takovém velkém množství.

Nobody dne 7.9.2011 v 12:09 napsal(a):

Ano , ty ztráty jsou například poměrem řídících pracovníků a výrobních, Produktivitu ale nelze zjistit pohledem do tovární haly, je třeba mít spousta dat, o počtu pracovních sil, produktivních, neproduktivních , o pracovní době.

Martin Šťovíček dne 8.9.2011 v 23:28 napsal(a):

Souhlasím. Ale nakonec lze celý výpočet jednoduše převést na 1) jednu pracovní dobu, 2) velikost vyprodukované práce za tuto dobu a 3) sečíst náklady na mzdy (všech lidí zainteresovaných do výroby - THP, ředitele, uklízečky, úkolovou mzdu...), materiál, energii atd. Vyjdou tři podstatné veličiny. Pracovní doba (stejná v obou případech), množství práce (výrobků) a vynaložené peníze pro výrobu daného množství za jednotku času. Ostatní veličiny jsou jen podpůrné a upřesňující a jen rozpitvávají ty tři základní veličiny. Ty ztráty (prostoje atd) snižují počet výrobků za časový úsek. Takže žádný problém se spoustou dat v tom posledním jednoduchém vzorci. Podle mne přece logicky efektivita a produktivita jde ruku v ruce ve stejné úměrnosti. Roste-li produktivita, roste i produkce (stále uvažuji konstatntní pracovní dobu).
V tom uvedeném případě jsem uvažoval cenu výrobní, nikoliv prodejní! Ale jak známo, ceny energií i materiálu jsou u nás i na "západě" +/- srovnatelné. Jen cena práce se liší v desítkách procent (a opět uvažuji euro - nic nepřepočítávám. Kdyby byla cena práce v obou případech stejná, pak pochopím, že se někdo může točit na naší nižší produktivitě. Ale tu jsem zohlednil menším počtem výrobků (prostoje, administrativa ?...) A ve vzorci by to pak také tak vyšlo - že jsme o 40% méně produktivní. Ale protože máme k "dobru" nižší mzdové náklady, není to zaostávání v produktivitě podle mne takové, jak ho líčí Shark a jeho autority. HOWGH! :-)

Shark dne 9.9.2011 v 18:59 napsal(a):

Poslouchejte , kdyby byl pořad o ekonomickým kutilství, tak byste mohl dělat moderátora.
Připomenu , co jsme probrali.
Vyzval jsem vás, abyste tedy našel alespoň jeden názor podobný vašemu, samozřejmě od ekonoma.
Kde nic tu nic, nedivím se tomu, na těch výsledcích je totiž shoda ekonomů, zleva doprava, a dokonce i politiků zleva doprava.
Jelikož nenajdete žádnou oporu, uchylíte se k následujícmu, typickému kroku.
Když nejde zpochybnit výsledek nominálně, zpochybníme postup. ( což je opravdu úžasné, protože srovnávací tabulky respektují nejen EU, ale i všechny státy OECD)
A co víc, vymyslíte tedy vlastní..
A to:
1.vyfabulujete nesmyslně zadaný příklad
2. zadáte špatný parametry
3.správně ho vypočtete
4. výsledné rozdílné hodnoty podrobíte zdrcující kritice
Jste se asi začetl do Jiráska, ne? Proti všem.

Nevymýšlejte blbosti, diskuze s vámi ztrácí smysl, protože se tím kutilstvím zesměšňujete. Zakmile totiž argumentujete slovy..." Podle mne přece ", tak se nikam nedostaneme.
PROSÍM, nepočítaj to podle vás.

Martin Šťovíček dne 10.9.2011 v 15:01 napsal(a):

Zajímalo by mě, co víte o ekonomice kromě toho, že si o ní něco přečtete a mně přirovnáváte ke kutilovi? 30 let nedělám nic jiného, než ve strojírenských fabrikách i v malých firmách řeším dílčí úkoly, aby ty firmy dělaly víc práce za méně peněz a s méně lidma, jsem nucen to číselně vyjadřovat v jednotkách kusů, hodin a finančních nákladech s přihlédnutím k zachované kvalitě opracování a často i předkládat výsledky vedení firmy. Jsou to čísla, která si můžete ověřit na hodinách a v bedně plné výrobků,.Vím přibližně, kolik lidí se na tom podílí. Můžu to porovnat (pravda jen) s několika fabrikami v zahraničí ale zase i tam jsem v té fabrice osobně. A vy proti mně argumentujete přečtenými čísly, které vypočítala zahraniční kapacita zase na základě čísel, které jí dal zase někdo jiný, který je zase vypočítal na základě jiných čísel, které mu dal někdo jiný... Můžete mi říci, kdo z nás dvou se blíží realitě? Vy tady máváte papírovými statistikami, které vyjadřují hospodářské výsledky od uklízečky přes prodavačku, instalatéra, zemědělský podnik, česačku chmele, opravnu traktorů, čističku vod , Českých drah až po automobilku, které vypočítala kapacita ve statistickém úřadu EU, OECD a v Americké hospodářské komoře. Nepochybuji ani ve snu, že ty výpočty jsou správné. Ale jste odborník přes všechny tyto obory? Může sebevětší kapacita v ekonomii a ve statistice reálně posoudit pravdivost stovek čísel ze stovek oborů, které dostane na stůl? Já se celou dobu bavím o výrobě v jednom odvětví, tedy o tom, čemu rozumím a co osobně znám. Jestliže jsem se něco dověděl o ekonomii a statistice, tak přinejmenším i to, že existuje vždy několik metod, jak se dobrat určitého výsledku a každá metoda svůj výsledek nemusí interpretovat stejně. Proto já o voze (sám ho tlačím a vím co váží) a vy o koze (o které si přečtete zleva doprava a od shora dolů v hospovářských statistikách - pochopitelně se musí mnohdy také přibližně shodovat, protože je to jedna koza). Můžete vy svá citovaná tvrzení dokázat? Můžete si ověřit, že v ČR upeklo vloni 14 tisíc pekařů 10 milionů rohlíků a spotřebovalo při tom 9MW el.energie? Pro vás je podstatné tomu věřit a mávat s tím. Já vám mohu předložit desítky zpracovaných konkrétních případů, na kterých jsem se podílel. Spočítat minuty a náklady chodu stroje a výsledek jeho práce a práce jeho obsluhy. Vím, že dva technologové u nás musí umět to, co v Německu 6 technologů (o platech ani nemluvím) a pod. Pokud byste měl možnost navštívit srovnatelné firmy u nás a v Německu, žasl byste, jak velké zázemí má jejich technický a ekonomický úsek proti našim firmám. Jestli jsem ochoten něco podrobit zdrcující kritice, tak to není samotná statistika nebo ekonomie ale přítel Ferdy Mravence ve vašich reakcích.
Jestli jsem udělal ve svých úvahách něco špatně, tak že jsem dal pomyslné skororovnítko mezi naším strojírenstvím a naším celkovým hospodářstvím. A to opravdu není stejné.
No to jsme se ale dostali HODNĚ daleko od dluhopisu :-DDD

Shark dne 11.9.2011 v 01:53 napsal(a):

K dluhopisu se tedy ještě vrátím.
Vy jste totiž napsal:

3) Vracím se k původnímu tématu. Ano, stát mi vyplatí po 5 letech se 100% garancí 2-3% z ceny dluhopisů. Ale když hospodaří s takovou ztrátou rozpočtu, tak se při výplatě zase zadluží

I na tomhle textu si vůbec nejsem jist, zda víte o čem je řeč.
Jednak jste vyspekuloval výši kuponu, který dodnes není znám a za druhé i tady jste blbě počítal.

Stát vám totiž , podle vašeho zadání, vyplatí po 5 letech nikoli 2-3%, ale 10 -15 % výše vaší investice do nominálu dluhopisu. Je-li výše kuponu 2-3 % p.a., pak po 5 letech to je 10 -15%.nominálního vkladu.

Stranou ponecháme skutečnost, že se zadluží tímto způsobem ménně, než obvyklým komerčním úvěrem, který takjakotak musí na svoje vydání uzavřít.

Martin Šťovíček dne 21.9.2011 v 00:20 napsal(a):

Dal jsem si práci s detailní výpočtem.
Aby byly tedy počty puntičkářsky a krystalicky jasné i pro vás Sharku:
dnes mám výdaje 200tis/rok.
1)                zákl.DPH                DPH 10%           celkem
    Dnes      182000                  18200                 200200
                                                   DPH 14%
   2012        182000                  25480                207480
                                                   DPH 17%
   2013        182000                  30940                212940
   2014        182000                  30940                212940
   2015        182000                  30940                212940
   2016        182000                  30940                212940

zvýšení DPH v r. 2012 - 2016 mi přinese výdaje o 58240Kč vyšší proti 5 letům v dnešních cenách.                         -"-
2) Abych to pouze kompenzoval NEZDANĚNÝMI výnosy za 5 let, musím při průměrném výnosu dluhopisů 2,5%/rok investovat nyní přibližně necelých 450tis Kč.
Normální banka vám dá úrok 4-5%/rok, jestliže na uložené peníze 4 roky nesáhnete. Takže ze stejného základu získáte za 4 roky přibližně nezdaněných 87tis.
Tohle snad o "vynikající" investici do dluhopisů přesvědčí :-D

Shark dne 21.9.2011 v 19:08 napsal(a):

Proč jste tohle počítal?! K čemu to je?
Někdo vám tvrdil, že výnosy z jakéhokoli investičního produktu vám srovnají nějaký vaše deficity?
Proč srovnáváte nějaký investiční instrument s vaším pseudovýhledem na DPH na 5 let dopředu.

Když už jste tohle "počítal", kde máte rozlišení základní sazbu a snížené?
U potravin totiž nebude automaticky cena vyšší o rozdíl sazeb, v potravinách je velká konkurence a čeká se, že dopady nebudou v nominální výši, ale podstatně nižší. a i tak, nikdo neumí dělat cenové prognozy 5 let dopředu, ceny potravin jsou volatilní, ovlivnitelné například vývojem počasí. Ted například jde nahoru vše s cukrem a kávou, zatímco brambory půjdou dolů, například. A nikdo to před rokem nemohl předpovídat, na 5 let to umíte jen vy. Ale mě už to nepřekvapuje, už vás znám.

Vy si radši přečtěte tohle, zjistíte, že dluhopis má 1-letý kupon ve výši 2% , tedy nemusíte si pořizovat 5ti letý, ten nevidím výhodný.
http://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/nabizene-typy-dluhopisu.html

A 2% úrok je momentálně spíš nadprůměrný
http://finexpert.e15.cz/kam-s-usporami-v-roce-2011.

Takže mi nahoďte banku, kde jste viděl ty vaše 4-5%, to bych moc rád viděl. Momentálně nejlepší nabídka na trhu je 6-ti měsíční vklad u Zuno bank s 3,5% úrokem p.a., a to je akce, která končí v září.
Tu vaší banku s 4-5% úrokem mi sem dejte, ať se poučím.

Martin Šťovíček dne 27.9.2011 v 23:08 napsal(a):

Nebudu se s vámi hádat o 1,5% úroků v bance. Město zatím během 12 měsíců zdražuje plošný nájem o víc jak 36%. (od 1.4.2011 o 18% a od 1.1.2012 zase o 18%) Tak běžte už konečně s obhajobou dluhopisů k šípku. I s tou jednoroční 2% "kuponovkou".
Stále nechápete, že hlavně ukazuju na nesmyslnost dluhopisu pro normální lidi? Chápu to jako rozumnou stabilizační investici právnických subjektů. Můj první příspěvek na tohle téma vznikl právě na popud informace, že tentokrát budou přístupné státní dluhopisy i pro normální občany. Jděte k šípku s nějakou základní a sníženou sazbou. Od r.2013 bude pravděpodobně jen jedna 17,5%! S konkurencí u potravin to asi nebude tak slavné jak tvrdíte. Zdraží pravděpodobně všichni byť ne o celou nominální hodnotu DPH, protože zdraží voda elektřina plyn, rozvodné sítě... Pošta už se chystá zdražit o 20%. A klidně se vsadím, že výše zmíněné subjekty zdraží o celou nominální hodnotu zvýšené sazby DPH. Jestli doufáte, že během těch následujících 5 let zlevní tyto komodity dlouhodobě o více než 1-2%, doporučuji vám konzultaci u lékaře. Ale možná že nezdraží kvůli konkurenci jenom vám. Budiž vám to přáno. A jestli někde na internetu najdete, že bude nájem voda elktřina nebo plyn či pošta o více jak 2% zlevňovat, máte u mě flašku. Moje nabídka platí během následujících 5 let.

Shark dne 29.9.2011 v 20:31 napsal(a):

A to já se hádat budu, protože jestliže je v současnosti nabídka někdo kolem 1,75 % p.a.( A TO UŽ JE TA LEPŠÍ NABÍDKA !) a vy klidně tvrdíte, že vám nějaká banka dá 4-5% tak sorry, ale vy vůbec tyhle produkty a jejich aktuální stav neznáte a klidně nabízíte 3-násobek , ještě kus a budete jak Viktor Kožený.

Nechtěl byste nám vysvětlit, proč spojujete nějaká zvýšení cen s hodnocením
investičních produktů. !? Že vám zdražej uhlí, tak je nějakej dluhopis špatnej? Jakou to má logiku?
Asi jen vy víte, jakou to má spojitost, ale já tedy skutečně netuším.
Moje rada:
Pokud vám zdražej bydlení, tak byste se měl zajímat o to, zda by hypotéka a vlastnické bydlení nestálo podobně, ne?! Vás baví platit nájem?

Právě pro normálního investora je dluhopis vhodný, zejména proto, že není závislý na nějakém hospodaření jakéhosi družstva. Tím jste to tedy skutečně vyzdobil, vy byste strčil svoje peníze kdejakému družstvu jen proto, že jste našel výhodnější nabídku? Vy jste tedy hospodář exot. Zajímalo by mne kolik pádů výhodných nabídek jste už zažil, vás tipuju na horkýho kandidáta.

Jaká bude sazba DPH v roce 2013 určitě neví ani ministerstvo financí, to víte jen vy, protože jen vy víte, jak bude vypadat bilance státního rozpočtu v tom roce a tím se bude výše DPH řídit. My to nevíme, ale vy jo.

U potravin se v každém případě nebude konat nárůst o nominál, protože český trh potravin je konkurenční a skutečně se řídí poptávkou. Krom toho tyhle komodity jsou silně volatilní,například brambory jsou letos někde na 50% loňské ceny
Nevím, jaké DPH platíte u plynu a elektřiny vy, ale já 20%, takže nečekám nárůst nominálu.Vy možná platíte nějaké jiné, vy máte všechno jinak. A že cena energií v časové ose spíš roste a poroste , to není pro mne překvapení. A pokud by došlo k útlumu hospodářského růstu v Evropě, tak očekávám zlevnění plynu na zimu někde na hranici 5%, pokud se vývoj nezhorší, dojde spíš k nárůstu, ale nejsou k dispozici zatím nová čísla a záleží například u PHM i na tom, jaký je stav zásob v USA. Vzhledem k tomu, že se uvolní Libye, lze předpokládat uklidnění trhu a pokles cen PHM na zimu.

A pokud chcete dobře investovat, tak moje investiční rada zní: kupte akcie některé české firmy, která pravidelně vyplácí dividendu, přehled máte zde:
http://www.investicniweb.cz/trhy/akcie-cr/2011/4/28/clanky/burza-praha-prehled-vyplacenych-ocekavanych-dividend-v-roce-2011/
jak vidíte, tak například tabák vydělává 12% brutto ročně a kyslik 9,5%, a tihle dva to vyplácí pravidelně každej rok, momentálně kyslik koupíte za 388 za papír a vyplácí za něj obvykle 40, to je víc než 10% roční výnos . Počkat si ovšem musíte u kysliku na září 2012, kdy bude rozhodný den a u tabáku na květen 2012
https://cz.brokerjet.com/markets/details/indices/single/sortp/?notation=.PX

Přikládáte mým úvahám zcela jiný význam, než mají. Nikomu nedoporučuji pochybné investice do družstevních záložen, ale např. Reifka teď nabízí s 3-letým stopem produkt okolo 7% (přesné podmínky ovšem neznám, protože mne nezajímají, to ať si zájemce zjistí sám). Já nejsem investor, který spatřuje jakékoliv výhody v ukládání peněz kamkoliv do bankovního sektoru. Moje osvědčená priorita směřuje k akciím, ale ani tohle nikomu nevnucuji, protože je to složitý proces. A z toho vyplývá můj názor na absolutní nevýhodu dluhopisů pro jejich neefektivnost. Každé investiční peníze snad mají vydělávat s minimální mírou rizika co nejvíce. Vám na tomhle nezáleží? Vaše rady a doporučení z internetu nepotřebuji ale nikomum také nic nevnucuji. Předpokládám, že každý má svůj rozum. Jen vy ten svůj nadřazujete ostatním. Trvám na tom, že investice do současných státních dluhopisů je neefektivní při dnešní míře inflace.
Co se týká výše DPH, vaše inteligence zřejmě nepostřehla, že jsem psal o tom, že její míra není ještě stanovena a závisí na schválení sněmovnou a prezidentem. O rozpočtu tu nebyla řeč už vůbec. To jste se ukázal jako prvotřídní demagog. Nejste náhodou politik? Nikdy jsem netvrdil, že jsem chytrý jako vy (a ani být nechci)! Na Viktoru Koženém jsem vydělal minimum, ale na kuponovce desetitisíce. Mě váš mozek nic nového nemůže nenaučit.

Shark
Počet příspěvků: 5231
Hlavně pro: Martin Šťovíček
29.9.2011 - 20:31

Zobrazit související předchozí příspěvky

ItHaz dne 7.9.2011 v 11:27 napsal(a):

líbí se mi místní debata :) shark více teorie, martin více praxe, zdá se na první pohled. Ale rád bych jen dodal, že efektivita práce, či produktivita, nejde ruku v ruce s pracovní dobou. Je pravda, že jsou firmy v německu, kde člověk 4 hodiny pracuje a 5 hodin se fláká, ale takové jsou i v české republice. Český dělník může pracovat tvrději, český stroj může pracovat déle a rychleji, ale ve výsledku je výstup firmy horší, neboť jsou zde ztráty, které na západě nejsou, či ne v takovém velkém množství.

Nobody dne 7.9.2011 v 12:09 napsal(a):

Ano , ty ztráty jsou například poměrem řídících pracovníků a výrobních, Produktivitu ale nelze zjistit pohledem do tovární haly, je třeba mít spousta dat, o počtu pracovních sil, produktivních, neproduktivních , o pracovní době.

Martin Šťovíček dne 8.9.2011 v 23:28 napsal(a):

Souhlasím. Ale nakonec lze celý výpočet jednoduše převést na 1) jednu pracovní dobu, 2) velikost vyprodukované práce za tuto dobu a 3) sečíst náklady na mzdy (všech lidí zainteresovaných do výroby - THP, ředitele, uklízečky, úkolovou mzdu...), materiál, energii atd. Vyjdou tři podstatné veličiny. Pracovní doba (stejná v obou případech), množství práce (výrobků) a vynaložené peníze pro výrobu daného množství za jednotku času. Ostatní veličiny jsou jen podpůrné a upřesňující a jen rozpitvávají ty tři základní veličiny. Ty ztráty (prostoje atd) snižují počet výrobků za časový úsek. Takže žádný problém se spoustou dat v tom posledním jednoduchém vzorci. Podle mne přece logicky efektivita a produktivita jde ruku v ruce ve stejné úměrnosti. Roste-li produktivita, roste i produkce (stále uvažuji konstatntní pracovní dobu).
V tom uvedeném případě jsem uvažoval cenu výrobní, nikoliv prodejní! Ale jak známo, ceny energií i materiálu jsou u nás i na "západě" +/- srovnatelné. Jen cena práce se liší v desítkách procent (a opět uvažuji euro - nic nepřepočítávám. Kdyby byla cena práce v obou případech stejná, pak pochopím, že se někdo může točit na naší nižší produktivitě. Ale tu jsem zohlednil menším počtem výrobků (prostoje, administrativa ?...) A ve vzorci by to pak také tak vyšlo - že jsme o 40% méně produktivní. Ale protože máme k "dobru" nižší mzdové náklady, není to zaostávání v produktivitě podle mne takové, jak ho líčí Shark a jeho autority. HOWGH! :-)

Shark dne 9.9.2011 v 18:59 napsal(a):

Poslouchejte , kdyby byl pořad o ekonomickým kutilství, tak byste mohl dělat moderátora.
Připomenu , co jsme probrali.
Vyzval jsem vás, abyste tedy našel alespoň jeden názor podobný vašemu, samozřejmě od ekonoma.
Kde nic tu nic, nedivím se tomu, na těch výsledcích je totiž shoda ekonomů, zleva doprava, a dokonce i politiků zleva doprava.
Jelikož nenajdete žádnou oporu, uchylíte se k následujícmu, typickému kroku.
Když nejde zpochybnit výsledek nominálně, zpochybníme postup. ( což je opravdu úžasné, protože srovnávací tabulky respektují nejen EU, ale i všechny státy OECD)
A co víc, vymyslíte tedy vlastní..
A to:
1.vyfabulujete nesmyslně zadaný příklad
2. zadáte špatný parametry
3.správně ho vypočtete
4. výsledné rozdílné hodnoty podrobíte zdrcující kritice
Jste se asi začetl do Jiráska, ne? Proti všem.

Nevymýšlejte blbosti, diskuze s vámi ztrácí smysl, protože se tím kutilstvím zesměšňujete. Zakmile totiž argumentujete slovy..." Podle mne přece ", tak se nikam nedostaneme.
PROSÍM, nepočítaj to podle vás.

Martin Šťovíček dne 10.9.2011 v 15:01 napsal(a):

Zajímalo by mě, co víte o ekonomice kromě toho, že si o ní něco přečtete a mně přirovnáváte ke kutilovi? 30 let nedělám nic jiného, než ve strojírenských fabrikách i v malých firmách řeším dílčí úkoly, aby ty firmy dělaly víc práce za méně peněz a s méně lidma, jsem nucen to číselně vyjadřovat v jednotkách kusů, hodin a finančních nákladech s přihlédnutím k zachované kvalitě opracování a často i předkládat výsledky vedení firmy. Jsou to čísla, která si můžete ověřit na hodinách a v bedně plné výrobků,.Vím přibližně, kolik lidí se na tom podílí. Můžu to porovnat (pravda jen) s několika fabrikami v zahraničí ale zase i tam jsem v té fabrice osobně. A vy proti mně argumentujete přečtenými čísly, které vypočítala zahraniční kapacita zase na základě čísel, které jí dal zase někdo jiný, který je zase vypočítal na základě jiných čísel, které mu dal někdo jiný... Můžete mi říci, kdo z nás dvou se blíží realitě? Vy tady máváte papírovými statistikami, které vyjadřují hospodářské výsledky od uklízečky přes prodavačku, instalatéra, zemědělský podnik, česačku chmele, opravnu traktorů, čističku vod , Českých drah až po automobilku, které vypočítala kapacita ve statistickém úřadu EU, OECD a v Americké hospodářské komoře. Nepochybuji ani ve snu, že ty výpočty jsou správné. Ale jste odborník přes všechny tyto obory? Může sebevětší kapacita v ekonomii a ve statistice reálně posoudit pravdivost stovek čísel ze stovek oborů, které dostane na stůl? Já se celou dobu bavím o výrobě v jednom odvětví, tedy o tom, čemu rozumím a co osobně znám. Jestliže jsem se něco dověděl o ekonomii a statistice, tak přinejmenším i to, že existuje vždy několik metod, jak se dobrat určitého výsledku a každá metoda svůj výsledek nemusí interpretovat stejně. Proto já o voze (sám ho tlačím a vím co váží) a vy o koze (o které si přečtete zleva doprava a od shora dolů v hospovářských statistikách - pochopitelně se musí mnohdy také přibližně shodovat, protože je to jedna koza). Můžete vy svá citovaná tvrzení dokázat? Můžete si ověřit, že v ČR upeklo vloni 14 tisíc pekařů 10 milionů rohlíků a spotřebovalo při tom 9MW el.energie? Pro vás je podstatné tomu věřit a mávat s tím. Já vám mohu předložit desítky zpracovaných konkrétních případů, na kterých jsem se podílel. Spočítat minuty a náklady chodu stroje a výsledek jeho práce a práce jeho obsluhy. Vím, že dva technologové u nás musí umět to, co v Německu 6 technologů (o platech ani nemluvím) a pod. Pokud byste měl možnost navštívit srovnatelné firmy u nás a v Německu, žasl byste, jak velké zázemí má jejich technický a ekonomický úsek proti našim firmám. Jestli jsem ochoten něco podrobit zdrcující kritice, tak to není samotná statistika nebo ekonomie ale přítel Ferdy Mravence ve vašich reakcích.
Jestli jsem udělal ve svých úvahách něco špatně, tak že jsem dal pomyslné skororovnítko mezi naším strojírenstvím a naším celkovým hospodářstvím. A to opravdu není stejné.
No to jsme se ale dostali HODNĚ daleko od dluhopisu :-DDD

Shark dne 11.9.2011 v 01:53 napsal(a):

K dluhopisu se tedy ještě vrátím.
Vy jste totiž napsal:

3) Vracím se k původnímu tématu. Ano, stát mi vyplatí po 5 letech se 100% garancí 2-3% z ceny dluhopisů. Ale když hospodaří s takovou ztrátou rozpočtu, tak se při výplatě zase zadluží

I na tomhle textu si vůbec nejsem jist, zda víte o čem je řeč.
Jednak jste vyspekuloval výši kuponu, který dodnes není znám a za druhé i tady jste blbě počítal.

Stát vám totiž , podle vašeho zadání, vyplatí po 5 letech nikoli 2-3%, ale 10 -15 % výše vaší investice do nominálu dluhopisu. Je-li výše kuponu 2-3 % p.a., pak po 5 letech to je 10 -15%.nominálního vkladu.

Stranou ponecháme skutečnost, že se zadluží tímto způsobem ménně, než obvyklým komerčním úvěrem, který takjakotak musí na svoje vydání uzavřít.

Martin Šťovíček dne 21.9.2011 v 00:20 napsal(a):

Dal jsem si práci s detailní výpočtem.
Aby byly tedy počty puntičkářsky a krystalicky jasné i pro vás Sharku:
dnes mám výdaje 200tis/rok.
1)                zákl.DPH                DPH 10%           celkem
    Dnes      182000                  18200                 200200
                                                   DPH 14%
   2012        182000                  25480                207480
                                                   DPH 17%
   2013        182000                  30940                212940
   2014        182000                  30940                212940
   2015        182000                  30940                212940
   2016        182000                  30940                212940

zvýšení DPH v r. 2012 - 2016 mi přinese výdaje o 58240Kč vyšší proti 5 letům v dnešních cenách.                         -"-
2) Abych to pouze kompenzoval NEZDANĚNÝMI výnosy za 5 let, musím při průměrném výnosu dluhopisů 2,5%/rok investovat nyní přibližně necelých 450tis Kč.
Normální banka vám dá úrok 4-5%/rok, jestliže na uložené peníze 4 roky nesáhnete. Takže ze stejného základu získáte za 4 roky přibližně nezdaněných 87tis.
Tohle snad o "vynikající" investici do dluhopisů přesvědčí :-D

Shark dne 21.9.2011 v 19:08 napsal(a):

Proč jste tohle počítal?! K čemu to je?
Někdo vám tvrdil, že výnosy z jakéhokoli investičního produktu vám srovnají nějaký vaše deficity?
Proč srovnáváte nějaký investiční instrument s vaším pseudovýhledem na DPH na 5 let dopředu.

Když už jste tohle "počítal", kde máte rozlišení základní sazbu a snížené?
U potravin totiž nebude automaticky cena vyšší o rozdíl sazeb, v potravinách je velká konkurence a čeká se, že dopady nebudou v nominální výši, ale podstatně nižší. a i tak, nikdo neumí dělat cenové prognozy 5 let dopředu, ceny potravin jsou volatilní, ovlivnitelné například vývojem počasí. Ted například jde nahoru vše s cukrem a kávou, zatímco brambory půjdou dolů, například. A nikdo to před rokem nemohl předpovídat, na 5 let to umíte jen vy. Ale mě už to nepřekvapuje, už vás znám.

Vy si radši přečtěte tohle, zjistíte, že dluhopis má 1-letý kupon ve výši 2% , tedy nemusíte si pořizovat 5ti letý, ten nevidím výhodný.
http://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/nabizene-typy-dluhopisu.html

A 2% úrok je momentálně spíš nadprůměrný
http://finexpert.e15.cz/kam-s-usporami-v-roce-2011.

Takže mi nahoďte banku, kde jste viděl ty vaše 4-5%, to bych moc rád viděl. Momentálně nejlepší nabídka na trhu je 6-ti měsíční vklad u Zuno bank s 3,5% úrokem p.a., a to je akce, která končí v září.
Tu vaší banku s 4-5% úrokem mi sem dejte, ať se poučím.

Martin Šťovíček dne 27.9.2011 v 23:08 napsal(a):

Nebudu se s vámi hádat o 1,5% úroků v bance. Město zatím během 12 měsíců zdražuje plošný nájem o víc jak 36%. (od 1.4.2011 o 18% a od 1.1.2012 zase o 18%) Tak běžte už konečně s obhajobou dluhopisů k šípku. I s tou jednoroční 2% "kuponovkou".
Stále nechápete, že hlavně ukazuju na nesmyslnost dluhopisu pro normální lidi? Chápu to jako rozumnou stabilizační investici právnických subjektů. Můj první příspěvek na tohle téma vznikl právě na popud informace, že tentokrát budou přístupné státní dluhopisy i pro normální občany. Jděte k šípku s nějakou základní a sníženou sazbou. Od r.2013 bude pravděpodobně jen jedna 17,5%! S konkurencí u potravin to asi nebude tak slavné jak tvrdíte. Zdraží pravděpodobně všichni byť ne o celou nominální hodnotu DPH, protože zdraží voda elektřina plyn, rozvodné sítě... Pošta už se chystá zdražit o 20%. A klidně se vsadím, že výše zmíněné subjekty zdraží o celou nominální hodnotu zvýšené sazby DPH. Jestli doufáte, že během těch následujících 5 let zlevní tyto komodity dlouhodobě o více než 1-2%, doporučuji vám konzultaci u lékaře. Ale možná že nezdraží kvůli konkurenci jenom vám. Budiž vám to přáno. A jestli někde na internetu najdete, že bude nájem voda elktřina nebo plyn či pošta o více jak 2% zlevňovat, máte u mě flašku. Moje nabídka platí během následujících 5 let.

A to já se hádat budu, protože jestliže je v současnosti nabídka někdo kolem 1,75 % p.a.( A TO UŽ JE TA LEPŠÍ NABÍDKA !) a vy klidně tvrdíte, že vám nějaká banka dá 4-5% tak sorry, ale vy vůbec tyhle produkty a jejich aktuální stav neznáte a klidně nabízíte 3-násobek , ještě kus a budete jak Viktor Kožený.

Nechtěl byste nám vysvětlit, proč spojujete nějaká zvýšení cen s hodnocením
investičních produktů. !? Že vám zdražej uhlí, tak je nějakej dluhopis špatnej? Jakou to má logiku?
Asi jen vy víte, jakou to má spojitost, ale já tedy skutečně netuším.
Moje rada:
Pokud vám zdražej bydlení, tak byste se měl zajímat o to, zda by hypotéka a vlastnické bydlení nestálo podobně, ne?! Vás baví platit nájem?

Právě pro normálního investora je dluhopis vhodný, zejména proto, že není závislý na nějakém hospodaření jakéhosi družstva. Tím jste to tedy skutečně vyzdobil, vy byste strčil svoje peníze kdejakému družstvu jen proto, že jste našel výhodnější nabídku? Vy jste tedy hospodář exot. Zajímalo by mne kolik pádů výhodných nabídek jste už zažil, vás tipuju na horkýho kandidáta.

Jaká bude sazba DPH v roce 2013 určitě neví ani ministerstvo financí, to víte jen vy, protože jen vy víte, jak bude vypadat bilance státního rozpočtu v tom roce a tím se bude výše DPH řídit. My to nevíme, ale vy jo.

U potravin se v každém případě nebude konat nárůst o nominál, protože český trh potravin je konkurenční a skutečně se řídí poptávkou. Krom toho tyhle komodity jsou silně volatilní,například brambory jsou letos někde na 50% loňské ceny
Nevím, jaké DPH platíte u plynu a elektřiny vy, ale já 20%, takže nečekám nárůst nominálu.Vy možná platíte nějaké jiné, vy máte všechno jinak. A že cena energií v časové ose spíš roste a poroste , to není pro mne překvapení. A pokud by došlo k útlumu hospodářského růstu v Evropě, tak očekávám zlevnění plynu na zimu někde na hranici 5%, pokud se vývoj nezhorší, dojde spíš k nárůstu, ale nejsou k dispozici zatím nová čísla a záleží například u PHM i na tom, jaký je stav zásob v USA. Vzhledem k tomu, že se uvolní Libye, lze předpokládat uklidnění trhu a pokles cen PHM na zimu.

A pokud chcete dobře investovat, tak moje investiční rada zní: kupte akcie některé české firmy, která pravidelně vyplácí dividendu, přehled máte zde:
http://www.investicniweb.cz/trhy/akcie-cr/2011/4/28/clanky/burza-praha-prehled-vyplacenych-ocekavanych-dividend-v-roce-2011/
jak vidíte, tak například tabák vydělává 12% brutto ročně a kyslik 9,5%, a tihle dva to vyplácí pravidelně každej rok, momentálně kyslik koupíte za 388 za papír a vyplácí za něj obvykle 40, to je víc než 10% roční výnos . Počkat si ovšem musíte u kysliku na září 2012, kdy bude rozhodný den a u tabáku na květen 2012
https://cz.brokerjet.com/markets/details/indices/single/sortp/?notation=.PX

Naposledy upraveno 30.09.2011 - 20:52

ItHaz
Počet příspěvků: 133
Hlavně pro: Všechny
29.9.2011 - 15:19

na to nemusím čekat 5 let abych zjistil, že se v ekonomice ne úplně vyznáte a bojíte se to přiznat :-)
Já osobně si dluhopisy nekoupím, nejsou pro mě v mé současné situaci zajímavý. Ale mít řekněme 200tisíc určených k investování, tak nad tímto způsobem zhodocení velice přemýšlím :)

Martin Šťovíček

OSVČ

Počet příspěvků: 28
Hlavně pro: ItHaz
28.9.2011 - 14:12

Zobrazit související předchozí příspěvky

ItHaz dne 7.9.2011 v 11:27 napsal(a):

líbí se mi místní debata :) shark více teorie, martin více praxe, zdá se na první pohled. Ale rád bych jen dodal, že efektivita práce, či produktivita, nejde ruku v ruce s pracovní dobou. Je pravda, že jsou firmy v německu, kde člověk 4 hodiny pracuje a 5 hodin se fláká, ale takové jsou i v české republice. Český dělník může pracovat tvrději, český stroj může pracovat déle a rychleji, ale ve výsledku je výstup firmy horší, neboť jsou zde ztráty, které na západě nejsou, či ne v takovém velkém množství.

Nobody dne 7.9.2011 v 12:09 napsal(a):

Ano , ty ztráty jsou například poměrem řídících pracovníků a výrobních, Produktivitu ale nelze zjistit pohledem do tovární haly, je třeba mít spousta dat, o počtu pracovních sil, produktivních, neproduktivních , o pracovní době.

Martin Šťovíček dne 8.9.2011 v 23:28 napsal(a):

Souhlasím. Ale nakonec lze celý výpočet jednoduše převést na 1) jednu pracovní dobu, 2) velikost vyprodukované práce za tuto dobu a 3) sečíst náklady na mzdy (všech lidí zainteresovaných do výroby - THP, ředitele, uklízečky, úkolovou mzdu...), materiál, energii atd. Vyjdou tři podstatné veličiny. Pracovní doba (stejná v obou případech), množství práce (výrobků) a vynaložené peníze pro výrobu daného množství za jednotku času. Ostatní veličiny jsou jen podpůrné a upřesňující a jen rozpitvávají ty tři základní veličiny. Ty ztráty (prostoje atd) snižují počet výrobků za časový úsek. Takže žádný problém se spoustou dat v tom posledním jednoduchém vzorci. Podle mne přece logicky efektivita a produktivita jde ruku v ruce ve stejné úměrnosti. Roste-li produktivita, roste i produkce (stále uvažuji konstatntní pracovní dobu).
V tom uvedeném případě jsem uvažoval cenu výrobní, nikoliv prodejní! Ale jak známo, ceny energií i materiálu jsou u nás i na "západě" +/- srovnatelné. Jen cena práce se liší v desítkách procent (a opět uvažuji euro - nic nepřepočítávám. Kdyby byla cena práce v obou případech stejná, pak pochopím, že se někdo může točit na naší nižší produktivitě. Ale tu jsem zohlednil menším počtem výrobků (prostoje, administrativa ?...) A ve vzorci by to pak také tak vyšlo - že jsme o 40% méně produktivní. Ale protože máme k "dobru" nižší mzdové náklady, není to zaostávání v produktivitě podle mne takové, jak ho líčí Shark a jeho autority. HOWGH! :-)

Shark dne 9.9.2011 v 18:59 napsal(a):

Poslouchejte , kdyby byl pořad o ekonomickým kutilství, tak byste mohl dělat moderátora.
Připomenu , co jsme probrali.
Vyzval jsem vás, abyste tedy našel alespoň jeden názor podobný vašemu, samozřejmě od ekonoma.
Kde nic tu nic, nedivím se tomu, na těch výsledcích je totiž shoda ekonomů, zleva doprava, a dokonce i politiků zleva doprava.
Jelikož nenajdete žádnou oporu, uchylíte se k následujícmu, typickému kroku.
Když nejde zpochybnit výsledek nominálně, zpochybníme postup. ( což je opravdu úžasné, protože srovnávací tabulky respektují nejen EU, ale i všechny státy OECD)
A co víc, vymyslíte tedy vlastní..
A to:
1.vyfabulujete nesmyslně zadaný příklad
2. zadáte špatný parametry
3.správně ho vypočtete
4. výsledné rozdílné hodnoty podrobíte zdrcující kritice
Jste se asi začetl do Jiráska, ne? Proti všem.

Nevymýšlejte blbosti, diskuze s vámi ztrácí smysl, protože se tím kutilstvím zesměšňujete. Zakmile totiž argumentujete slovy..." Podle mne přece ", tak se nikam nedostaneme.
PROSÍM, nepočítaj to podle vás.

Martin Šťovíček dne 10.9.2011 v 15:01 napsal(a):

Zajímalo by mě, co víte o ekonomice kromě toho, že si o ní něco přečtete a mně přirovnáváte ke kutilovi? 30 let nedělám nic jiného, než ve strojírenských fabrikách i v malých firmách řeším dílčí úkoly, aby ty firmy dělaly víc práce za méně peněz a s méně lidma, jsem nucen to číselně vyjadřovat v jednotkách kusů, hodin a finančních nákladech s přihlédnutím k zachované kvalitě opracování a často i předkládat výsledky vedení firmy. Jsou to čísla, která si můžete ověřit na hodinách a v bedně plné výrobků,.Vím přibližně, kolik lidí se na tom podílí. Můžu to porovnat (pravda jen) s několika fabrikami v zahraničí ale zase i tam jsem v té fabrice osobně. A vy proti mně argumentujete přečtenými čísly, které vypočítala zahraniční kapacita zase na základě čísel, které jí dal zase někdo jiný, který je zase vypočítal na základě jiných čísel, které mu dal někdo jiný... Můžete mi říci, kdo z nás dvou se blíží realitě? Vy tady máváte papírovými statistikami, které vyjadřují hospodářské výsledky od uklízečky přes prodavačku, instalatéra, zemědělský podnik, česačku chmele, opravnu traktorů, čističku vod , Českých drah až po automobilku, které vypočítala kapacita ve statistickém úřadu EU, OECD a v Americké hospodářské komoře. Nepochybuji ani ve snu, že ty výpočty jsou správné. Ale jste odborník přes všechny tyto obory? Může sebevětší kapacita v ekonomii a ve statistice reálně posoudit pravdivost stovek čísel ze stovek oborů, které dostane na stůl? Já se celou dobu bavím o výrobě v jednom odvětví, tedy o tom, čemu rozumím a co osobně znám. Jestliže jsem se něco dověděl o ekonomii a statistice, tak přinejmenším i to, že existuje vždy několik metod, jak se dobrat určitého výsledku a každá metoda svůj výsledek nemusí interpretovat stejně. Proto já o voze (sám ho tlačím a vím co váží) a vy o koze (o které si přečtete zleva doprava a od shora dolů v hospovářských statistikách - pochopitelně se musí mnohdy také přibližně shodovat, protože je to jedna koza). Můžete vy svá citovaná tvrzení dokázat? Můžete si ověřit, že v ČR upeklo vloni 14 tisíc pekařů 10 milionů rohlíků a spotřebovalo při tom 9MW el.energie? Pro vás je podstatné tomu věřit a mávat s tím. Já vám mohu předložit desítky zpracovaných konkrétních případů, na kterých jsem se podílel. Spočítat minuty a náklady chodu stroje a výsledek jeho práce a práce jeho obsluhy. Vím, že dva technologové u nás musí umět to, co v Německu 6 technologů (o platech ani nemluvím) a pod. Pokud byste měl možnost navštívit srovnatelné firmy u nás a v Německu, žasl byste, jak velké zázemí má jejich technický a ekonomický úsek proti našim firmám. Jestli jsem ochoten něco podrobit zdrcující kritice, tak to není samotná statistika nebo ekonomie ale přítel Ferdy Mravence ve vašich reakcích.
Jestli jsem udělal ve svých úvahách něco špatně, tak že jsem dal pomyslné skororovnítko mezi naším strojírenstvím a naším celkovým hospodářstvím. A to opravdu není stejné.
No to jsme se ale dostali HODNĚ daleko od dluhopisu :-DDD

Shark dne 11.9.2011 v 01:53 napsal(a):

K dluhopisu se tedy ještě vrátím.
Vy jste totiž napsal:

3) Vracím se k původnímu tématu. Ano, stát mi vyplatí po 5 letech se 100% garancí 2-3% z ceny dluhopisů. Ale když hospodaří s takovou ztrátou rozpočtu, tak se při výplatě zase zadluží

I na tomhle textu si vůbec nejsem jist, zda víte o čem je řeč.
Jednak jste vyspekuloval výši kuponu, který dodnes není znám a za druhé i tady jste blbě počítal.

Stát vám totiž , podle vašeho zadání, vyplatí po 5 letech nikoli 2-3%, ale 10 -15 % výše vaší investice do nominálu dluhopisu. Je-li výše kuponu 2-3 % p.a., pak po 5 letech to je 10 -15%.nominálního vkladu.

Stranou ponecháme skutečnost, že se zadluží tímto způsobem ménně, než obvyklým komerčním úvěrem, který takjakotak musí na svoje vydání uzavřít.

Martin Šťovíček dne 21.9.2011 v 00:20 napsal(a):

Dal jsem si práci s detailní výpočtem.
Aby byly tedy počty puntičkářsky a krystalicky jasné i pro vás Sharku:
dnes mám výdaje 200tis/rok.
1)                zákl.DPH                DPH 10%           celkem
    Dnes      182000                  18200                 200200
                                                   DPH 14%
   2012        182000                  25480                207480
                                                   DPH 17%
   2013        182000                  30940                212940
   2014        182000                  30940                212940
   2015        182000                  30940                212940
   2016        182000                  30940                212940

zvýšení DPH v r. 2012 - 2016 mi přinese výdaje o 58240Kč vyšší proti 5 letům v dnešních cenách.                         -"-
2) Abych to pouze kompenzoval NEZDANĚNÝMI výnosy za 5 let, musím při průměrném výnosu dluhopisů 2,5%/rok investovat nyní přibližně necelých 450tis Kč.
Normální banka vám dá úrok 4-5%/rok, jestliže na uložené peníze 4 roky nesáhnete. Takže ze stejného základu získáte za 4 roky přibližně nezdaněných 87tis.
Tohle snad o "vynikající" investici do dluhopisů přesvědčí :-D

Shark dne 21.9.2011 v 19:08 napsal(a):

Proč jste tohle počítal?! K čemu to je?
Někdo vám tvrdil, že výnosy z jakéhokoli investičního produktu vám srovnají nějaký vaše deficity?
Proč srovnáváte nějaký investiční instrument s vaším pseudovýhledem na DPH na 5 let dopředu.

Když už jste tohle "počítal", kde máte rozlišení základní sazbu a snížené?
U potravin totiž nebude automaticky cena vyšší o rozdíl sazeb, v potravinách je velká konkurence a čeká se, že dopady nebudou v nominální výši, ale podstatně nižší. a i tak, nikdo neumí dělat cenové prognozy 5 let dopředu, ceny potravin jsou volatilní, ovlivnitelné například vývojem počasí. Ted například jde nahoru vše s cukrem a kávou, zatímco brambory půjdou dolů, například. A nikdo to před rokem nemohl předpovídat, na 5 let to umíte jen vy. Ale mě už to nepřekvapuje, už vás znám.

Vy si radši přečtěte tohle, zjistíte, že dluhopis má 1-letý kupon ve výši 2% , tedy nemusíte si pořizovat 5ti letý, ten nevidím výhodný.
http://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/nabizene-typy-dluhopisu.html

A 2% úrok je momentálně spíš nadprůměrný
http://finexpert.e15.cz/kam-s-usporami-v-roce-2011.

Takže mi nahoďte banku, kde jste viděl ty vaše 4-5%, to bych moc rád viděl. Momentálně nejlepší nabídka na trhu je 6-ti měsíční vklad u Zuno bank s 3,5% úrokem p.a., a to je akce, která končí v září.
Tu vaší banku s 4-5% úrokem mi sem dejte, ať se poučím.

Martin Šťovíček dne 27.9.2011 v 23:08 napsal(a):

Nebudu se s vámi hádat o 1,5% úroků v bance. Město zatím během 12 měsíců zdražuje plošný nájem o víc jak 36%. (od 1.4.2011 o 18% a od 1.1.2012 zase o 18%) Tak běžte už konečně s obhajobou dluhopisů k šípku. I s tou jednoroční 2% "kuponovkou".
Stále nechápete, že hlavně ukazuju na nesmyslnost dluhopisu pro normální lidi? Chápu to jako rozumnou stabilizační investici právnických subjektů. Můj první příspěvek na tohle téma vznikl právě na popud informace, že tentokrát budou přístupné státní dluhopisy i pro normální občany. Jděte k šípku s nějakou základní a sníženou sazbou. Od r.2013 bude pravděpodobně jen jedna 17,5%! S konkurencí u potravin to asi nebude tak slavné jak tvrdíte. Zdraží pravděpodobně všichni byť ne o celou nominální hodnotu DPH, protože zdraží voda elektřina plyn, rozvodné sítě... Pošta už se chystá zdražit o 20%. A klidně se vsadím, že výše zmíněné subjekty zdraží o celou nominální hodnotu zvýšené sazby DPH. Jestli doufáte, že během těch následujících 5 let zlevní tyto komodity dlouhodobě o více než 1-2%, doporučuji vám konzultaci u lékaře. Ale možná že nezdraží kvůli konkurenci jenom vám. Budiž vám to přáno. A jestli někde na internetu najdete, že bude nájem voda elktřina nebo plyn či pošta o více jak 2% zlevňovat, máte u mě flašku. Moje nabídka platí během následujících 5 let.

ItHaz dne 28.9.2011 v 08:45 napsal(a):

já také stále nechápu váš argument, proč dluhopisy ne. Zdá se, a nejsem sám, že ekonomice moc nerozumíte. Nebo nevíte, co to vlastně dluhopisy jsou

Respektuji váš názor. Klidně si je kupte! A kdo z nás lépe rozumí ekonomice, nebo lépe investoval, o tom si můžeme popovídat za rok či za 5 let.

ItHaz
Počet příspěvků: 133
Hlavně pro: Martin Šťovíček
28.9.2011 - 08:45

Zobrazit související předchozí příspěvky

ItHaz dne 7.9.2011 v 11:27 napsal(a):

líbí se mi místní debata :) shark více teorie, martin více praxe, zdá se na první pohled. Ale rád bych jen dodal, že efektivita práce, či produktivita, nejde ruku v ruce s pracovní dobou. Je pravda, že jsou firmy v německu, kde člověk 4 hodiny pracuje a 5 hodin se fláká, ale takové jsou i v české republice. Český dělník může pracovat tvrději, český stroj může pracovat déle a rychleji, ale ve výsledku je výstup firmy horší, neboť jsou zde ztráty, které na západě nejsou, či ne v takovém velkém množství.

Nobody dne 7.9.2011 v 12:09 napsal(a):

Ano , ty ztráty jsou například poměrem řídících pracovníků a výrobních, Produktivitu ale nelze zjistit pohledem do tovární haly, je třeba mít spousta dat, o počtu pracovních sil, produktivních, neproduktivních , o pracovní době.

Martin Šťovíček dne 8.9.2011 v 23:28 napsal(a):

Souhlasím. Ale nakonec lze celý výpočet jednoduše převést na 1) jednu pracovní dobu, 2) velikost vyprodukované práce za tuto dobu a 3) sečíst náklady na mzdy (všech lidí zainteresovaných do výroby - THP, ředitele, uklízečky, úkolovou mzdu...), materiál, energii atd. Vyjdou tři podstatné veličiny. Pracovní doba (stejná v obou případech), množství práce (výrobků) a vynaložené peníze pro výrobu daného množství za jednotku času. Ostatní veličiny jsou jen podpůrné a upřesňující a jen rozpitvávají ty tři základní veličiny. Ty ztráty (prostoje atd) snižují počet výrobků za časový úsek. Takže žádný problém se spoustou dat v tom posledním jednoduchém vzorci. Podle mne přece logicky efektivita a produktivita jde ruku v ruce ve stejné úměrnosti. Roste-li produktivita, roste i produkce (stále uvažuji konstatntní pracovní dobu).
V tom uvedeném případě jsem uvažoval cenu výrobní, nikoliv prodejní! Ale jak známo, ceny energií i materiálu jsou u nás i na "západě" +/- srovnatelné. Jen cena práce se liší v desítkách procent (a opět uvažuji euro - nic nepřepočítávám. Kdyby byla cena práce v obou případech stejná, pak pochopím, že se někdo může točit na naší nižší produktivitě. Ale tu jsem zohlednil menším počtem výrobků (prostoje, administrativa ?...) A ve vzorci by to pak také tak vyšlo - že jsme o 40% méně produktivní. Ale protože máme k "dobru" nižší mzdové náklady, není to zaostávání v produktivitě podle mne takové, jak ho líčí Shark a jeho autority. HOWGH! :-)

Shark dne 9.9.2011 v 18:59 napsal(a):

Poslouchejte , kdyby byl pořad o ekonomickým kutilství, tak byste mohl dělat moderátora.
Připomenu , co jsme probrali.
Vyzval jsem vás, abyste tedy našel alespoň jeden názor podobný vašemu, samozřejmě od ekonoma.
Kde nic tu nic, nedivím se tomu, na těch výsledcích je totiž shoda ekonomů, zleva doprava, a dokonce i politiků zleva doprava.
Jelikož nenajdete žádnou oporu, uchylíte se k následujícmu, typickému kroku.
Když nejde zpochybnit výsledek nominálně, zpochybníme postup. ( což je opravdu úžasné, protože srovnávací tabulky respektují nejen EU, ale i všechny státy OECD)
A co víc, vymyslíte tedy vlastní..
A to:
1.vyfabulujete nesmyslně zadaný příklad
2. zadáte špatný parametry
3.správně ho vypočtete
4. výsledné rozdílné hodnoty podrobíte zdrcující kritice
Jste se asi začetl do Jiráska, ne? Proti všem.

Nevymýšlejte blbosti, diskuze s vámi ztrácí smysl, protože se tím kutilstvím zesměšňujete. Zakmile totiž argumentujete slovy..." Podle mne přece ", tak se nikam nedostaneme.
PROSÍM, nepočítaj to podle vás.

Martin Šťovíček dne 10.9.2011 v 15:01 napsal(a):

Zajímalo by mě, co víte o ekonomice kromě toho, že si o ní něco přečtete a mně přirovnáváte ke kutilovi? 30 let nedělám nic jiného, než ve strojírenských fabrikách i v malých firmách řeším dílčí úkoly, aby ty firmy dělaly víc práce za méně peněz a s méně lidma, jsem nucen to číselně vyjadřovat v jednotkách kusů, hodin a finančních nákladech s přihlédnutím k zachované kvalitě opracování a často i předkládat výsledky vedení firmy. Jsou to čísla, která si můžete ověřit na hodinách a v bedně plné výrobků,.Vím přibližně, kolik lidí se na tom podílí. Můžu to porovnat (pravda jen) s několika fabrikami v zahraničí ale zase i tam jsem v té fabrice osobně. A vy proti mně argumentujete přečtenými čísly, které vypočítala zahraniční kapacita zase na základě čísel, které jí dal zase někdo jiný, který je zase vypočítal na základě jiných čísel, které mu dal někdo jiný... Můžete mi říci, kdo z nás dvou se blíží realitě? Vy tady máváte papírovými statistikami, které vyjadřují hospodářské výsledky od uklízečky přes prodavačku, instalatéra, zemědělský podnik, česačku chmele, opravnu traktorů, čističku vod , Českých drah až po automobilku, které vypočítala kapacita ve statistickém úřadu EU, OECD a v Americké hospodářské komoře. Nepochybuji ani ve snu, že ty výpočty jsou správné. Ale jste odborník přes všechny tyto obory? Může sebevětší kapacita v ekonomii a ve statistice reálně posoudit pravdivost stovek čísel ze stovek oborů, které dostane na stůl? Já se celou dobu bavím o výrobě v jednom odvětví, tedy o tom, čemu rozumím a co osobně znám. Jestliže jsem se něco dověděl o ekonomii a statistice, tak přinejmenším i to, že existuje vždy několik metod, jak se dobrat určitého výsledku a každá metoda svůj výsledek nemusí interpretovat stejně. Proto já o voze (sám ho tlačím a vím co váží) a vy o koze (o které si přečtete zleva doprava a od shora dolů v hospovářských statistikách - pochopitelně se musí mnohdy také přibližně shodovat, protože je to jedna koza). Můžete vy svá citovaná tvrzení dokázat? Můžete si ověřit, že v ČR upeklo vloni 14 tisíc pekařů 10 milionů rohlíků a spotřebovalo při tom 9MW el.energie? Pro vás je podstatné tomu věřit a mávat s tím. Já vám mohu předložit desítky zpracovaných konkrétních případů, na kterých jsem se podílel. Spočítat minuty a náklady chodu stroje a výsledek jeho práce a práce jeho obsluhy. Vím, že dva technologové u nás musí umět to, co v Německu 6 technologů (o platech ani nemluvím) a pod. Pokud byste měl možnost navštívit srovnatelné firmy u nás a v Německu, žasl byste, jak velké zázemí má jejich technický a ekonomický úsek proti našim firmám. Jestli jsem ochoten něco podrobit zdrcující kritice, tak to není samotná statistika nebo ekonomie ale přítel Ferdy Mravence ve vašich reakcích.
Jestli jsem udělal ve svých úvahách něco špatně, tak že jsem dal pomyslné skororovnítko mezi naším strojírenstvím a naším celkovým hospodářstvím. A to opravdu není stejné.
No to jsme se ale dostali HODNĚ daleko od dluhopisu :-DDD

Shark dne 11.9.2011 v 01:53 napsal(a):

K dluhopisu se tedy ještě vrátím.
Vy jste totiž napsal:

3) Vracím se k původnímu tématu. Ano, stát mi vyplatí po 5 letech se 100% garancí 2-3% z ceny dluhopisů. Ale když hospodaří s takovou ztrátou rozpočtu, tak se při výplatě zase zadluží

I na tomhle textu si vůbec nejsem jist, zda víte o čem je řeč.
Jednak jste vyspekuloval výši kuponu, který dodnes není znám a za druhé i tady jste blbě počítal.

Stát vám totiž , podle vašeho zadání, vyplatí po 5 letech nikoli 2-3%, ale 10 -15 % výše vaší investice do nominálu dluhopisu. Je-li výše kuponu 2-3 % p.a., pak po 5 letech to je 10 -15%.nominálního vkladu.

Stranou ponecháme skutečnost, že se zadluží tímto způsobem ménně, než obvyklým komerčním úvěrem, který takjakotak musí na svoje vydání uzavřít.

Martin Šťovíček dne 21.9.2011 v 00:20 napsal(a):

Dal jsem si práci s detailní výpočtem.
Aby byly tedy počty puntičkářsky a krystalicky jasné i pro vás Sharku:
dnes mám výdaje 200tis/rok.
1)                zákl.DPH                DPH 10%           celkem
    Dnes      182000                  18200                 200200
                                                   DPH 14%
   2012        182000                  25480                207480
                                                   DPH 17%
   2013        182000                  30940                212940
   2014        182000                  30940                212940
   2015        182000                  30940                212940
   2016        182000                  30940                212940

zvýšení DPH v r. 2012 - 2016 mi přinese výdaje o 58240Kč vyšší proti 5 letům v dnešních cenách.                         -"-
2) Abych to pouze kompenzoval NEZDANĚNÝMI výnosy za 5 let, musím při průměrném výnosu dluhopisů 2,5%/rok investovat nyní přibližně necelých 450tis Kč.
Normální banka vám dá úrok 4-5%/rok, jestliže na uložené peníze 4 roky nesáhnete. Takže ze stejného základu získáte za 4 roky přibližně nezdaněných 87tis.
Tohle snad o "vynikající" investici do dluhopisů přesvědčí :-D

Shark dne 21.9.2011 v 19:08 napsal(a):

Proč jste tohle počítal?! K čemu to je?
Někdo vám tvrdil, že výnosy z jakéhokoli investičního produktu vám srovnají nějaký vaše deficity?
Proč srovnáváte nějaký investiční instrument s vaším pseudovýhledem na DPH na 5 let dopředu.

Když už jste tohle "počítal", kde máte rozlišení základní sazbu a snížené?
U potravin totiž nebude automaticky cena vyšší o rozdíl sazeb, v potravinách je velká konkurence a čeká se, že dopady nebudou v nominální výši, ale podstatně nižší. a i tak, nikdo neumí dělat cenové prognozy 5 let dopředu, ceny potravin jsou volatilní, ovlivnitelné například vývojem počasí. Ted například jde nahoru vše s cukrem a kávou, zatímco brambory půjdou dolů, například. A nikdo to před rokem nemohl předpovídat, na 5 let to umíte jen vy. Ale mě už to nepřekvapuje, už vás znám.

Vy si radši přečtěte tohle, zjistíte, že dluhopis má 1-letý kupon ve výši 2% , tedy nemusíte si pořizovat 5ti letý, ten nevidím výhodný.
http://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/nabizene-typy-dluhopisu.html

A 2% úrok je momentálně spíš nadprůměrný
http://finexpert.e15.cz/kam-s-usporami-v-roce-2011.

Takže mi nahoďte banku, kde jste viděl ty vaše 4-5%, to bych moc rád viděl. Momentálně nejlepší nabídka na trhu je 6-ti měsíční vklad u Zuno bank s 3,5% úrokem p.a., a to je akce, která končí v září.
Tu vaší banku s 4-5% úrokem mi sem dejte, ať se poučím.

Martin Šťovíček dne 27.9.2011 v 23:08 napsal(a):

Nebudu se s vámi hádat o 1,5% úroků v bance. Město zatím během 12 měsíců zdražuje plošný nájem o víc jak 36%. (od 1.4.2011 o 18% a od 1.1.2012 zase o 18%) Tak běžte už konečně s obhajobou dluhopisů k šípku. I s tou jednoroční 2% "kuponovkou".
Stále nechápete, že hlavně ukazuju na nesmyslnost dluhopisu pro normální lidi? Chápu to jako rozumnou stabilizační investici právnických subjektů. Můj první příspěvek na tohle téma vznikl právě na popud informace, že tentokrát budou přístupné státní dluhopisy i pro normální občany. Jděte k šípku s nějakou základní a sníženou sazbou. Od r.2013 bude pravděpodobně jen jedna 17,5%! S konkurencí u potravin to asi nebude tak slavné jak tvrdíte. Zdraží pravděpodobně všichni byť ne o celou nominální hodnotu DPH, protože zdraží voda elektřina plyn, rozvodné sítě... Pošta už se chystá zdražit o 20%. A klidně se vsadím, že výše zmíněné subjekty zdraží o celou nominální hodnotu zvýšené sazby DPH. Jestli doufáte, že během těch následujících 5 let zlevní tyto komodity dlouhodobě o více než 1-2%, doporučuji vám konzultaci u lékaře. Ale možná že nezdraží kvůli konkurenci jenom vám. Budiž vám to přáno. A jestli někde na internetu najdete, že bude nájem voda elktřina nebo plyn či pošta o více jak 2% zlevňovat, máte u mě flašku. Moje nabídka platí během následujících 5 let.

já také stále nechápu váš argument, proč dluhopisy ne. Zdá se, a nejsem sám, že ekonomice moc nerozumíte. Nebo nevíte, co to vlastně dluhopisy jsou

ItHaz
Počet příspěvků: 133
Hlavně pro: Martin Šťovíček
28.9.2011 - 08:44

Zobrazit související předchozí příspěvky

ItHaz dne 7.9.2011 v 11:27 napsal(a):

líbí se mi místní debata :) shark více teorie, martin více praxe, zdá se na první pohled. Ale rád bych jen dodal, že efektivita práce, či produktivita, nejde ruku v ruce s pracovní dobou. Je pravda, že jsou firmy v německu, kde člověk 4 hodiny pracuje a 5 hodin se fláká, ale takové jsou i v české republice. Český dělník může pracovat tvrději, český stroj může pracovat déle a rychleji, ale ve výsledku je výstup firmy horší, neboť jsou zde ztráty, které na západě nejsou, či ne v takovém velkém množství.

Nobody dne 7.9.2011 v 12:09 napsal(a):

Ano , ty ztráty jsou například poměrem řídících pracovníků a výrobních, Produktivitu ale nelze zjistit pohledem do tovární haly, je třeba mít spousta dat, o počtu pracovních sil, produktivních, neproduktivních , o pracovní době.

Martin Šťovíček dne 8.9.2011 v 23:28 napsal(a):

Souhlasím. Ale nakonec lze celý výpočet jednoduše převést na 1) jednu pracovní dobu, 2) velikost vyprodukované práce za tuto dobu a 3) sečíst náklady na mzdy (všech lidí zainteresovaných do výroby - THP, ředitele, uklízečky, úkolovou mzdu...), materiál, energii atd. Vyjdou tři podstatné veličiny. Pracovní doba (stejná v obou případech), množství práce (výrobků) a vynaložené peníze pro výrobu daného množství za jednotku času. Ostatní veličiny jsou jen podpůrné a upřesňující a jen rozpitvávají ty tři základní veličiny. Ty ztráty (prostoje atd) snižují počet výrobků za časový úsek. Takže žádný problém se spoustou dat v tom posledním jednoduchém vzorci. Podle mne přece logicky efektivita a produktivita jde ruku v ruce ve stejné úměrnosti. Roste-li produktivita, roste i produkce (stále uvažuji konstatntní pracovní dobu).
V tom uvedeném případě jsem uvažoval cenu výrobní, nikoliv prodejní! Ale jak známo, ceny energií i materiálu jsou u nás i na "západě" +/- srovnatelné. Jen cena práce se liší v desítkách procent (a opět uvažuji euro - nic nepřepočítávám. Kdyby byla cena práce v obou případech stejná, pak pochopím, že se někdo může točit na naší nižší produktivitě. Ale tu jsem zohlednil menším počtem výrobků (prostoje, administrativa ?...) A ve vzorci by to pak také tak vyšlo - že jsme o 40% méně produktivní. Ale protože máme k "dobru" nižší mzdové náklady, není to zaostávání v produktivitě podle mne takové, jak ho líčí Shark a jeho autority. HOWGH! :-)

Shark dne 9.9.2011 v 18:59 napsal(a):

Poslouchejte , kdyby byl pořad o ekonomickým kutilství, tak byste mohl dělat moderátora.
Připomenu , co jsme probrali.
Vyzval jsem vás, abyste tedy našel alespoň jeden názor podobný vašemu, samozřejmě od ekonoma.
Kde nic tu nic, nedivím se tomu, na těch výsledcích je totiž shoda ekonomů, zleva doprava, a dokonce i politiků zleva doprava.
Jelikož nenajdete žádnou oporu, uchylíte se k následujícmu, typickému kroku.
Když nejde zpochybnit výsledek nominálně, zpochybníme postup. ( což je opravdu úžasné, protože srovnávací tabulky respektují nejen EU, ale i všechny státy OECD)
A co víc, vymyslíte tedy vlastní..
A to:
1.vyfabulujete nesmyslně zadaný příklad
2. zadáte špatný parametry
3.správně ho vypočtete
4. výsledné rozdílné hodnoty podrobíte zdrcující kritice
Jste se asi začetl do Jiráska, ne? Proti všem.

Nevymýšlejte blbosti, diskuze s vámi ztrácí smysl, protože se tím kutilstvím zesměšňujete. Zakmile totiž argumentujete slovy..." Podle mne přece ", tak se nikam nedostaneme.
PROSÍM, nepočítaj to podle vás.

Martin Šťovíček dne 10.9.2011 v 15:01 napsal(a):

Zajímalo by mě, co víte o ekonomice kromě toho, že si o ní něco přečtete a mně přirovnáváte ke kutilovi? 30 let nedělám nic jiného, než ve strojírenských fabrikách i v malých firmách řeším dílčí úkoly, aby ty firmy dělaly víc práce za méně peněz a s méně lidma, jsem nucen to číselně vyjadřovat v jednotkách kusů, hodin a finančních nákladech s přihlédnutím k zachované kvalitě opracování a často i předkládat výsledky vedení firmy. Jsou to čísla, která si můžete ověřit na hodinách a v bedně plné výrobků,.Vím přibližně, kolik lidí se na tom podílí. Můžu to porovnat (pravda jen) s několika fabrikami v zahraničí ale zase i tam jsem v té fabrice osobně. A vy proti mně argumentujete přečtenými čísly, které vypočítala zahraniční kapacita zase na základě čísel, které jí dal zase někdo jiný, který je zase vypočítal na základě jiných čísel, které mu dal někdo jiný... Můžete mi říci, kdo z nás dvou se blíží realitě? Vy tady máváte papírovými statistikami, které vyjadřují hospodářské výsledky od uklízečky přes prodavačku, instalatéra, zemědělský podnik, česačku chmele, opravnu traktorů, čističku vod , Českých drah až po automobilku, které vypočítala kapacita ve statistickém úřadu EU, OECD a v Americké hospodářské komoře. Nepochybuji ani ve snu, že ty výpočty jsou správné. Ale jste odborník přes všechny tyto obory? Může sebevětší kapacita v ekonomii a ve statistice reálně posoudit pravdivost stovek čísel ze stovek oborů, které dostane na stůl? Já se celou dobu bavím o výrobě v jednom odvětví, tedy o tom, čemu rozumím a co osobně znám. Jestliže jsem se něco dověděl o ekonomii a statistice, tak přinejmenším i to, že existuje vždy několik metod, jak se dobrat určitého výsledku a každá metoda svůj výsledek nemusí interpretovat stejně. Proto já o voze (sám ho tlačím a vím co váží) a vy o koze (o které si přečtete zleva doprava a od shora dolů v hospovářských statistikách - pochopitelně se musí mnohdy také přibližně shodovat, protože je to jedna koza). Můžete vy svá citovaná tvrzení dokázat? Můžete si ověřit, že v ČR upeklo vloni 14 tisíc pekařů 10 milionů rohlíků a spotřebovalo při tom 9MW el.energie? Pro vás je podstatné tomu věřit a mávat s tím. Já vám mohu předložit desítky zpracovaných konkrétních případů, na kterých jsem se podílel. Spočítat minuty a náklady chodu stroje a výsledek jeho práce a práce jeho obsluhy. Vím, že dva technologové u nás musí umět to, co v Německu 6 technologů (o platech ani nemluvím) a pod. Pokud byste měl možnost navštívit srovnatelné firmy u nás a v Německu, žasl byste, jak velké zázemí má jejich technický a ekonomický úsek proti našim firmám. Jestli jsem ochoten něco podrobit zdrcující kritice, tak to není samotná statistika nebo ekonomie ale přítel Ferdy Mravence ve vašich reakcích.
Jestli jsem udělal ve svých úvahách něco špatně, tak že jsem dal pomyslné skororovnítko mezi naším strojírenstvím a naším celkovým hospodářstvím. A to opravdu není stejné.
No to jsme se ale dostali HODNĚ daleko od dluhopisu :-DDD

Shark dne 11.9.2011 v 01:53 napsal(a):

K dluhopisu se tedy ještě vrátím.
Vy jste totiž napsal:

3) Vracím se k původnímu tématu. Ano, stát mi vyplatí po 5 letech se 100% garancí 2-3% z ceny dluhopisů. Ale když hospodaří s takovou ztrátou rozpočtu, tak se při výplatě zase zadluží

I na tomhle textu si vůbec nejsem jist, zda víte o čem je řeč.
Jednak jste vyspekuloval výši kuponu, který dodnes není znám a za druhé i tady jste blbě počítal.

Stát vám totiž , podle vašeho zadání, vyplatí po 5 letech nikoli 2-3%, ale 10 -15 % výše vaší investice do nominálu dluhopisu. Je-li výše kuponu 2-3 % p.a., pak po 5 letech to je 10 -15%.nominálního vkladu.

Stranou ponecháme skutečnost, že se zadluží tímto způsobem ménně, než obvyklým komerčním úvěrem, který takjakotak musí na svoje vydání uzavřít.

Martin Šťovíček dne 21.9.2011 v 00:20 napsal(a):

Dal jsem si práci s detailní výpočtem.
Aby byly tedy počty puntičkářsky a krystalicky jasné i pro vás Sharku:
dnes mám výdaje 200tis/rok.
1)                zákl.DPH                DPH 10%           celkem
    Dnes      182000                  18200                 200200
                                                   DPH 14%
   2012        182000                  25480                207480
                                                   DPH 17%
   2013        182000                  30940                212940
   2014        182000                  30940                212940
   2015        182000                  30940                212940
   2016        182000                  30940                212940

zvýšení DPH v r. 2012 - 2016 mi přinese výdaje o 58240Kč vyšší proti 5 letům v dnešních cenách.                         -"-
2) Abych to pouze kompenzoval NEZDANĚNÝMI výnosy za 5 let, musím při průměrném výnosu dluhopisů 2,5%/rok investovat nyní přibližně necelých 450tis Kč.
Normální banka vám dá úrok 4-5%/rok, jestliže na uložené peníze 4 roky nesáhnete. Takže ze stejného základu získáte za 4 roky přibližně nezdaněných 87tis.
Tohle snad o "vynikající" investici do dluhopisů přesvědčí :-D

Shark dne 21.9.2011 v 19:08 napsal(a):

Proč jste tohle počítal?! K čemu to je?
Někdo vám tvrdil, že výnosy z jakéhokoli investičního produktu vám srovnají nějaký vaše deficity?
Proč srovnáváte nějaký investiční instrument s vaším pseudovýhledem na DPH na 5 let dopředu.

Když už jste tohle "počítal", kde máte rozlišení základní sazbu a snížené?
U potravin totiž nebude automaticky cena vyšší o rozdíl sazeb, v potravinách je velká konkurence a čeká se, že dopady nebudou v nominální výši, ale podstatně nižší. a i tak, nikdo neumí dělat cenové prognozy 5 let dopředu, ceny potravin jsou volatilní, ovlivnitelné například vývojem počasí. Ted například jde nahoru vše s cukrem a kávou, zatímco brambory půjdou dolů, například. A nikdo to před rokem nemohl předpovídat, na 5 let to umíte jen vy. Ale mě už to nepřekvapuje, už vás znám.

Vy si radši přečtěte tohle, zjistíte, že dluhopis má 1-letý kupon ve výši 2% , tedy nemusíte si pořizovat 5ti letý, ten nevidím výhodný.
http://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/nabizene-typy-dluhopisu.html

A 2% úrok je momentálně spíš nadprůměrný
http://finexpert.e15.cz/kam-s-usporami-v-roce-2011.

Takže mi nahoďte banku, kde jste viděl ty vaše 4-5%, to bych moc rád viděl. Momentálně nejlepší nabídka na trhu je 6-ti měsíční vklad u Zuno bank s 3,5% úrokem p.a., a to je akce, která končí v září.
Tu vaší banku s 4-5% úrokem mi sem dejte, ať se poučím.

ItHaz dne 22.9.2011 v 09:38 napsal(a):

myslím že s tou čtyřletou fixací peněz tyhle úroky nejsou nereálný....resp. mi to nedávno nějaká banka nabízela...

Nobody dne 22.9.2011 v 11:02 napsal(a):

Hm, zaujímavý, tak hledám
http://www.finance.cz/bankovnictvi/sporici-ucty/srovnani/
/a nenacházím ani s dlouhou fixací , výnos je omezen výší vkladu, tak třeba ČSPO má v tomhle výčtu 3,2 % jako nejlepší nabídka na trhu, ale musíte tam vložit mezi 250 až 300 tis. ne míň a ne víc. Podobně to má Unicredit. Družstva vynechávám, tam bych to nedal a 4-letá fixace je pitomost, nevíte , jak se vyvine inflace. U jednoletý nabídky to zcela jistě neexistuje

ItHaz dne 23.9.2011 v 11:38 napsal(a):

tak jsem po tom pátral, někdo mi 4% úrok nabízel, ale ten produkt už si nemapatuju... :)
i když vzpomínám, že mi to nějak nesedělo a nakonec jsem odmítl, protože jsem zjistil že je to spíš marketingová hra paní poradkyně, než-li seriozni produkt

however, našel jsem po krátkém hledání 3% p.a. u modré pyramidy, kdy je první vklad uročen 3%, poté 2%. To docela jde, spolu s příspěvkem od státu. Bohužel, je tam fixace

Martin Šťovíček dne 27.9.2011 v 23:20 napsal(a):

Bez záruky reality, ale když už každý hází webovkami tak tady jedna nabídka:
http://www.finance.akcenta.eu/terminovany-vklad-acko.html?gclid=CL3Jp6GsvqsCFUe-zAodd2g3rw
Ale i kdyby to splnili, stát vám to stejně zdaní.

pardon, ale nabídka nějakého pochybného neznámého "družstva" mi solidní nepřijde...

Martin Šťovíček

OSVČ

Počet příspěvků: 28
Hlavně pro: ItHaz
27.9.2011 - 23:20

Zobrazit související předchozí příspěvky

ItHaz dne 7.9.2011 v 11:27 napsal(a):

líbí se mi místní debata :) shark více teorie, martin více praxe, zdá se na první pohled. Ale rád bych jen dodal, že efektivita práce, či produktivita, nejde ruku v ruce s pracovní dobou. Je pravda, že jsou firmy v německu, kde člověk 4 hodiny pracuje a 5 hodin se fláká, ale takové jsou i v české republice. Český dělník může pracovat tvrději, český stroj může pracovat déle a rychleji, ale ve výsledku je výstup firmy horší, neboť jsou zde ztráty, které na západě nejsou, či ne v takovém velkém množství.

Nobody dne 7.9.2011 v 12:09 napsal(a):

Ano , ty ztráty jsou například poměrem řídících pracovníků a výrobních, Produktivitu ale nelze zjistit pohledem do tovární haly, je třeba mít spousta dat, o počtu pracovních sil, produktivních, neproduktivních , o pracovní době.

Martin Šťovíček dne 8.9.2011 v 23:28 napsal(a):

Souhlasím. Ale nakonec lze celý výpočet jednoduše převést na 1) jednu pracovní dobu, 2) velikost vyprodukované práce za tuto dobu a 3) sečíst náklady na mzdy (všech lidí zainteresovaných do výroby - THP, ředitele, uklízečky, úkolovou mzdu...), materiál, energii atd. Vyjdou tři podstatné veličiny. Pracovní doba (stejná v obou případech), množství práce (výrobků) a vynaložené peníze pro výrobu daného množství za jednotku času. Ostatní veličiny jsou jen podpůrné a upřesňující a jen rozpitvávají ty tři základní veličiny. Ty ztráty (prostoje atd) snižují počet výrobků za časový úsek. Takže žádný problém se spoustou dat v tom posledním jednoduchém vzorci. Podle mne přece logicky efektivita a produktivita jde ruku v ruce ve stejné úměrnosti. Roste-li produktivita, roste i produkce (stále uvažuji konstatntní pracovní dobu).
V tom uvedeném případě jsem uvažoval cenu výrobní, nikoliv prodejní! Ale jak známo, ceny energií i materiálu jsou u nás i na "západě" +/- srovnatelné. Jen cena práce se liší v desítkách procent (a opět uvažuji euro - nic nepřepočítávám. Kdyby byla cena práce v obou případech stejná, pak pochopím, že se někdo může točit na naší nižší produktivitě. Ale tu jsem zohlednil menším počtem výrobků (prostoje, administrativa ?...) A ve vzorci by to pak také tak vyšlo - že jsme o 40% méně produktivní. Ale protože máme k "dobru" nižší mzdové náklady, není to zaostávání v produktivitě podle mne takové, jak ho líčí Shark a jeho autority. HOWGH! :-)

Shark dne 9.9.2011 v 18:59 napsal(a):

Poslouchejte , kdyby byl pořad o ekonomickým kutilství, tak byste mohl dělat moderátora.
Připomenu , co jsme probrali.
Vyzval jsem vás, abyste tedy našel alespoň jeden názor podobný vašemu, samozřejmě od ekonoma.
Kde nic tu nic, nedivím se tomu, na těch výsledcích je totiž shoda ekonomů, zleva doprava, a dokonce i politiků zleva doprava.
Jelikož nenajdete žádnou oporu, uchylíte se k následujícmu, typickému kroku.
Když nejde zpochybnit výsledek nominálně, zpochybníme postup. ( což je opravdu úžasné, protože srovnávací tabulky respektují nejen EU, ale i všechny státy OECD)
A co víc, vymyslíte tedy vlastní..
A to:
1.vyfabulujete nesmyslně zadaný příklad
2. zadáte špatný parametry
3.správně ho vypočtete
4. výsledné rozdílné hodnoty podrobíte zdrcující kritice
Jste se asi začetl do Jiráska, ne? Proti všem.

Nevymýšlejte blbosti, diskuze s vámi ztrácí smysl, protože se tím kutilstvím zesměšňujete. Zakmile totiž argumentujete slovy..." Podle mne přece ", tak se nikam nedostaneme.
PROSÍM, nepočítaj to podle vás.

Martin Šťovíček dne 10.9.2011 v 15:01 napsal(a):

Zajímalo by mě, co víte o ekonomice kromě toho, že si o ní něco přečtete a mně přirovnáváte ke kutilovi? 30 let nedělám nic jiného, než ve strojírenských fabrikách i v malých firmách řeším dílčí úkoly, aby ty firmy dělaly víc práce za méně peněz a s méně lidma, jsem nucen to číselně vyjadřovat v jednotkách kusů, hodin a finančních nákladech s přihlédnutím k zachované kvalitě opracování a často i předkládat výsledky vedení firmy. Jsou to čísla, která si můžete ověřit na hodinách a v bedně plné výrobků,.Vím přibližně, kolik lidí se na tom podílí. Můžu to porovnat (pravda jen) s několika fabrikami v zahraničí ale zase i tam jsem v té fabrice osobně. A vy proti mně argumentujete přečtenými čísly, které vypočítala zahraniční kapacita zase na základě čísel, které jí dal zase někdo jiný, který je zase vypočítal na základě jiných čísel, které mu dal někdo jiný... Můžete mi říci, kdo z nás dvou se blíží realitě? Vy tady máváte papírovými statistikami, které vyjadřují hospodářské výsledky od uklízečky přes prodavačku, instalatéra, zemědělský podnik, česačku chmele, opravnu traktorů, čističku vod , Českých drah až po automobilku, které vypočítala kapacita ve statistickém úřadu EU, OECD a v Americké hospodářské komoře. Nepochybuji ani ve snu, že ty výpočty jsou správné. Ale jste odborník přes všechny tyto obory? Může sebevětší kapacita v ekonomii a ve statistice reálně posoudit pravdivost stovek čísel ze stovek oborů, které dostane na stůl? Já se celou dobu bavím o výrobě v jednom odvětví, tedy o tom, čemu rozumím a co osobně znám. Jestliže jsem se něco dověděl o ekonomii a statistice, tak přinejmenším i to, že existuje vždy několik metod, jak se dobrat určitého výsledku a každá metoda svůj výsledek nemusí interpretovat stejně. Proto já o voze (sám ho tlačím a vím co váží) a vy o koze (o které si přečtete zleva doprava a od shora dolů v hospovářských statistikách - pochopitelně se musí mnohdy také přibližně shodovat, protože je to jedna koza). Můžete vy svá citovaná tvrzení dokázat? Můžete si ověřit, že v ČR upeklo vloni 14 tisíc pekařů 10 milionů rohlíků a spotřebovalo při tom 9MW el.energie? Pro vás je podstatné tomu věřit a mávat s tím. Já vám mohu předložit desítky zpracovaných konkrétních případů, na kterých jsem se podílel. Spočítat minuty a náklady chodu stroje a výsledek jeho práce a práce jeho obsluhy. Vím, že dva technologové u nás musí umět to, co v Německu 6 technologů (o platech ani nemluvím) a pod. Pokud byste měl možnost navštívit srovnatelné firmy u nás a v Německu, žasl byste, jak velké zázemí má jejich technický a ekonomický úsek proti našim firmám. Jestli jsem ochoten něco podrobit zdrcující kritice, tak to není samotná statistika nebo ekonomie ale přítel Ferdy Mravence ve vašich reakcích.
Jestli jsem udělal ve svých úvahách něco špatně, tak že jsem dal pomyslné skororovnítko mezi naším strojírenstvím a naším celkovým hospodářstvím. A to opravdu není stejné.
No to jsme se ale dostali HODNĚ daleko od dluhopisu :-DDD

Shark dne 11.9.2011 v 01:53 napsal(a):

K dluhopisu se tedy ještě vrátím.
Vy jste totiž napsal:

3) Vracím se k původnímu tématu. Ano, stát mi vyplatí po 5 letech se 100% garancí 2-3% z ceny dluhopisů. Ale když hospodaří s takovou ztrátou rozpočtu, tak se při výplatě zase zadluží

I na tomhle textu si vůbec nejsem jist, zda víte o čem je řeč.
Jednak jste vyspekuloval výši kuponu, který dodnes není znám a za druhé i tady jste blbě počítal.

Stát vám totiž , podle vašeho zadání, vyplatí po 5 letech nikoli 2-3%, ale 10 -15 % výše vaší investice do nominálu dluhopisu. Je-li výše kuponu 2-3 % p.a., pak po 5 letech to je 10 -15%.nominálního vkladu.

Stranou ponecháme skutečnost, že se zadluží tímto způsobem ménně, než obvyklým komerčním úvěrem, který takjakotak musí na svoje vydání uzavřít.

Martin Šťovíček dne 21.9.2011 v 00:20 napsal(a):

Dal jsem si práci s detailní výpočtem.
Aby byly tedy počty puntičkářsky a krystalicky jasné i pro vás Sharku:
dnes mám výdaje 200tis/rok.
1)                zákl.DPH                DPH 10%           celkem
    Dnes      182000                  18200                 200200
                                                   DPH 14%
   2012        182000                  25480                207480
                                                   DPH 17%
   2013        182000                  30940                212940
   2014        182000                  30940                212940
   2015        182000                  30940                212940
   2016        182000                  30940                212940

zvýšení DPH v r. 2012 - 2016 mi přinese výdaje o 58240Kč vyšší proti 5 letům v dnešních cenách.                         -"-
2) Abych to pouze kompenzoval NEZDANĚNÝMI výnosy za 5 let, musím při průměrném výnosu dluhopisů 2,5%/rok investovat nyní přibližně necelých 450tis Kč.
Normální banka vám dá úrok 4-5%/rok, jestliže na uložené peníze 4 roky nesáhnete. Takže ze stejného základu získáte za 4 roky přibližně nezdaněných 87tis.
Tohle snad o "vynikající" investici do dluhopisů přesvědčí :-D

Shark dne 21.9.2011 v 19:08 napsal(a):

Proč jste tohle počítal?! K čemu to je?
Někdo vám tvrdil, že výnosy z jakéhokoli investičního produktu vám srovnají nějaký vaše deficity?
Proč srovnáváte nějaký investiční instrument s vaším pseudovýhledem na DPH na 5 let dopředu.

Když už jste tohle "počítal", kde máte rozlišení základní sazbu a snížené?
U potravin totiž nebude automaticky cena vyšší o rozdíl sazeb, v potravinách je velká konkurence a čeká se, že dopady nebudou v nominální výši, ale podstatně nižší. a i tak, nikdo neumí dělat cenové prognozy 5 let dopředu, ceny potravin jsou volatilní, ovlivnitelné například vývojem počasí. Ted například jde nahoru vše s cukrem a kávou, zatímco brambory půjdou dolů, například. A nikdo to před rokem nemohl předpovídat, na 5 let to umíte jen vy. Ale mě už to nepřekvapuje, už vás znám.

Vy si radši přečtěte tohle, zjistíte, že dluhopis má 1-letý kupon ve výši 2% , tedy nemusíte si pořizovat 5ti letý, ten nevidím výhodný.
http://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/nabizene-typy-dluhopisu.html

A 2% úrok je momentálně spíš nadprůměrný
http://finexpert.e15.cz/kam-s-usporami-v-roce-2011.

Takže mi nahoďte banku, kde jste viděl ty vaše 4-5%, to bych moc rád viděl. Momentálně nejlepší nabídka na trhu je 6-ti měsíční vklad u Zuno bank s 3,5% úrokem p.a., a to je akce, která končí v září.
Tu vaší banku s 4-5% úrokem mi sem dejte, ať se poučím.

ItHaz dne 22.9.2011 v 09:38 napsal(a):

myslím že s tou čtyřletou fixací peněz tyhle úroky nejsou nereálný....resp. mi to nedávno nějaká banka nabízela...

Nobody dne 22.9.2011 v 11:02 napsal(a):

Hm, zaujímavý, tak hledám
http://www.finance.cz/bankovnictvi/sporici-ucty/srovnani/
/a nenacházím ani s dlouhou fixací , výnos je omezen výší vkladu, tak třeba ČSPO má v tomhle výčtu 3,2 % jako nejlepší nabídka na trhu, ale musíte tam vložit mezi 250 až 300 tis. ne míň a ne víc. Podobně to má Unicredit. Družstva vynechávám, tam bych to nedal a 4-letá fixace je pitomost, nevíte , jak se vyvine inflace. U jednoletý nabídky to zcela jistě neexistuje

ItHaz dne 23.9.2011 v 11:38 napsal(a):

tak jsem po tom pátral, někdo mi 4% úrok nabízel, ale ten produkt už si nemapatuju... :)
i když vzpomínám, že mi to nějak nesedělo a nakonec jsem odmítl, protože jsem zjistil že je to spíš marketingová hra paní poradkyně, než-li seriozni produkt

however, našel jsem po krátkém hledání 3% p.a. u modré pyramidy, kdy je první vklad uročen 3%, poté 2%. To docela jde, spolu s příspěvkem od státu. Bohužel, je tam fixace

Bez záruky reality, ale když už každý hází webovkami tak tady jedna nabídka:
http://www.finance.akcenta.eu/terminovany-vklad-acko.html?gclid=CL3Jp6GsvqsCFUe-zAodd2g3rw
Ale i kdyby to splnili, stát vám to stejně zdaní.

Martin Šťovíček

OSVČ

Počet příspěvků: 28
Hlavně pro: Shark
27.9.2011 - 23:08

Zobrazit související předchozí příspěvky

ItHaz dne 7.9.2011 v 11:27 napsal(a):

líbí se mi místní debata :) shark více teorie, martin více praxe, zdá se na první pohled. Ale rád bych jen dodal, že efektivita práce, či produktivita, nejde ruku v ruce s pracovní dobou. Je pravda, že jsou firmy v německu, kde člověk 4 hodiny pracuje a 5 hodin se fláká, ale takové jsou i v české republice. Český dělník může pracovat tvrději, český stroj může pracovat déle a rychleji, ale ve výsledku je výstup firmy horší, neboť jsou zde ztráty, které na západě nejsou, či ne v takovém velkém množství.

Nobody dne 7.9.2011 v 12:09 napsal(a):

Ano , ty ztráty jsou například poměrem řídících pracovníků a výrobních, Produktivitu ale nelze zjistit pohledem do tovární haly, je třeba mít spousta dat, o počtu pracovních sil, produktivních, neproduktivních , o pracovní době.

Martin Šťovíček dne 8.9.2011 v 23:28 napsal(a):

Souhlasím. Ale nakonec lze celý výpočet jednoduše převést na 1) jednu pracovní dobu, 2) velikost vyprodukované práce za tuto dobu a 3) sečíst náklady na mzdy (všech lidí zainteresovaných do výroby - THP, ředitele, uklízečky, úkolovou mzdu...), materiál, energii atd. Vyjdou tři podstatné veličiny. Pracovní doba (stejná v obou případech), množství práce (výrobků) a vynaložené peníze pro výrobu daného množství za jednotku času. Ostatní veličiny jsou jen podpůrné a upřesňující a jen rozpitvávají ty tři základní veličiny. Ty ztráty (prostoje atd) snižují počet výrobků za časový úsek. Takže žádný problém se spoustou dat v tom posledním jednoduchém vzorci. Podle mne přece logicky efektivita a produktivita jde ruku v ruce ve stejné úměrnosti. Roste-li produktivita, roste i produkce (stále uvažuji konstatntní pracovní dobu).
V tom uvedeném případě jsem uvažoval cenu výrobní, nikoliv prodejní! Ale jak známo, ceny energií i materiálu jsou u nás i na "západě" +/- srovnatelné. Jen cena práce se liší v desítkách procent (a opět uvažuji euro - nic nepřepočítávám. Kdyby byla cena práce v obou případech stejná, pak pochopím, že se někdo může točit na naší nižší produktivitě. Ale tu jsem zohlednil menším počtem výrobků (prostoje, administrativa ?...) A ve vzorci by to pak také tak vyšlo - že jsme o 40% méně produktivní. Ale protože máme k "dobru" nižší mzdové náklady, není to zaostávání v produktivitě podle mne takové, jak ho líčí Shark a jeho autority. HOWGH! :-)

Shark dne 9.9.2011 v 18:59 napsal(a):

Poslouchejte , kdyby byl pořad o ekonomickým kutilství, tak byste mohl dělat moderátora.
Připomenu , co jsme probrali.
Vyzval jsem vás, abyste tedy našel alespoň jeden názor podobný vašemu, samozřejmě od ekonoma.
Kde nic tu nic, nedivím se tomu, na těch výsledcích je totiž shoda ekonomů, zleva doprava, a dokonce i politiků zleva doprava.
Jelikož nenajdete žádnou oporu, uchylíte se k následujícmu, typickému kroku.
Když nejde zpochybnit výsledek nominálně, zpochybníme postup. ( což je opravdu úžasné, protože srovnávací tabulky respektují nejen EU, ale i všechny státy OECD)
A co víc, vymyslíte tedy vlastní..
A to:
1.vyfabulujete nesmyslně zadaný příklad
2. zadáte špatný parametry
3.správně ho vypočtete
4. výsledné rozdílné hodnoty podrobíte zdrcující kritice
Jste se asi začetl do Jiráska, ne? Proti všem.

Nevymýšlejte blbosti, diskuze s vámi ztrácí smysl, protože se tím kutilstvím zesměšňujete. Zakmile totiž argumentujete slovy..." Podle mne přece ", tak se nikam nedostaneme.
PROSÍM, nepočítaj to podle vás.

Martin Šťovíček dne 10.9.2011 v 15:01 napsal(a):

Zajímalo by mě, co víte o ekonomice kromě toho, že si o ní něco přečtete a mně přirovnáváte ke kutilovi? 30 let nedělám nic jiného, než ve strojírenských fabrikách i v malých firmách řeším dílčí úkoly, aby ty firmy dělaly víc práce za méně peněz a s méně lidma, jsem nucen to číselně vyjadřovat v jednotkách kusů, hodin a finančních nákladech s přihlédnutím k zachované kvalitě opracování a často i předkládat výsledky vedení firmy. Jsou to čísla, která si můžete ověřit na hodinách a v bedně plné výrobků,.Vím přibližně, kolik lidí se na tom podílí. Můžu to porovnat (pravda jen) s několika fabrikami v zahraničí ale zase i tam jsem v té fabrice osobně. A vy proti mně argumentujete přečtenými čísly, které vypočítala zahraniční kapacita zase na základě čísel, které jí dal zase někdo jiný, který je zase vypočítal na základě jiných čísel, které mu dal někdo jiný... Můžete mi říci, kdo z nás dvou se blíží realitě? Vy tady máváte papírovými statistikami, které vyjadřují hospodářské výsledky od uklízečky přes prodavačku, instalatéra, zemědělský podnik, česačku chmele, opravnu traktorů, čističku vod , Českých drah až po automobilku, které vypočítala kapacita ve statistickém úřadu EU, OECD a v Americké hospodářské komoře. Nepochybuji ani ve snu, že ty výpočty jsou správné. Ale jste odborník přes všechny tyto obory? Může sebevětší kapacita v ekonomii a ve statistice reálně posoudit pravdivost stovek čísel ze stovek oborů, které dostane na stůl? Já se celou dobu bavím o výrobě v jednom odvětví, tedy o tom, čemu rozumím a co osobně znám. Jestliže jsem se něco dověděl o ekonomii a statistice, tak přinejmenším i to, že existuje vždy několik metod, jak se dobrat určitého výsledku a každá metoda svůj výsledek nemusí interpretovat stejně. Proto já o voze (sám ho tlačím a vím co váží) a vy o koze (o které si přečtete zleva doprava a od shora dolů v hospovářských statistikách - pochopitelně se musí mnohdy také přibližně shodovat, protože je to jedna koza). Můžete vy svá citovaná tvrzení dokázat? Můžete si ověřit, že v ČR upeklo vloni 14 tisíc pekařů 10 milionů rohlíků a spotřebovalo při tom 9MW el.energie? Pro vás je podstatné tomu věřit a mávat s tím. Já vám mohu předložit desítky zpracovaných konkrétních případů, na kterých jsem se podílel. Spočítat minuty a náklady chodu stroje a výsledek jeho práce a práce jeho obsluhy. Vím, že dva technologové u nás musí umět to, co v Německu 6 technologů (o platech ani nemluvím) a pod. Pokud byste měl možnost navštívit srovnatelné firmy u nás a v Německu, žasl byste, jak velké zázemí má jejich technický a ekonomický úsek proti našim firmám. Jestli jsem ochoten něco podrobit zdrcující kritice, tak to není samotná statistika nebo ekonomie ale přítel Ferdy Mravence ve vašich reakcích.
Jestli jsem udělal ve svých úvahách něco špatně, tak že jsem dal pomyslné skororovnítko mezi naším strojírenstvím a naším celkovým hospodářstvím. A to opravdu není stejné.
No to jsme se ale dostali HODNĚ daleko od dluhopisu :-DDD

Shark dne 11.9.2011 v 01:53 napsal(a):

K dluhopisu se tedy ještě vrátím.
Vy jste totiž napsal:

3) Vracím se k původnímu tématu. Ano, stát mi vyplatí po 5 letech se 100% garancí 2-3% z ceny dluhopisů. Ale když hospodaří s takovou ztrátou rozpočtu, tak se při výplatě zase zadluží

I na tomhle textu si vůbec nejsem jist, zda víte o čem je řeč.
Jednak jste vyspekuloval výši kuponu, který dodnes není znám a za druhé i tady jste blbě počítal.

Stát vám totiž , podle vašeho zadání, vyplatí po 5 letech nikoli 2-3%, ale 10 -15 % výše vaší investice do nominálu dluhopisu. Je-li výše kuponu 2-3 % p.a., pak po 5 letech to je 10 -15%.nominálního vkladu.

Stranou ponecháme skutečnost, že se zadluží tímto způsobem ménně, než obvyklým komerčním úvěrem, který takjakotak musí na svoje vydání uzavřít.

Martin Šťovíček dne 21.9.2011 v 00:20 napsal(a):

Dal jsem si práci s detailní výpočtem.
Aby byly tedy počty puntičkářsky a krystalicky jasné i pro vás Sharku:
dnes mám výdaje 200tis/rok.
1)                zákl.DPH                DPH 10%           celkem
    Dnes      182000                  18200                 200200
                                                   DPH 14%
   2012        182000                  25480                207480
                                                   DPH 17%
   2013        182000                  30940                212940
   2014        182000                  30940                212940
   2015        182000                  30940                212940
   2016        182000                  30940                212940

zvýšení DPH v r. 2012 - 2016 mi přinese výdaje o 58240Kč vyšší proti 5 letům v dnešních cenách.                         -"-
2) Abych to pouze kompenzoval NEZDANĚNÝMI výnosy za 5 let, musím při průměrném výnosu dluhopisů 2,5%/rok investovat nyní přibližně necelých 450tis Kč.
Normální banka vám dá úrok 4-5%/rok, jestliže na uložené peníze 4 roky nesáhnete. Takže ze stejného základu získáte za 4 roky přibližně nezdaněných 87tis.
Tohle snad o "vynikající" investici do dluhopisů přesvědčí :-D

Shark dne 21.9.2011 v 19:08 napsal(a):

Proč jste tohle počítal?! K čemu to je?
Někdo vám tvrdil, že výnosy z jakéhokoli investičního produktu vám srovnají nějaký vaše deficity?
Proč srovnáváte nějaký investiční instrument s vaším pseudovýhledem na DPH na 5 let dopředu.

Když už jste tohle "počítal", kde máte rozlišení základní sazbu a snížené?
U potravin totiž nebude automaticky cena vyšší o rozdíl sazeb, v potravinách je velká konkurence a čeká se, že dopady nebudou v nominální výši, ale podstatně nižší. a i tak, nikdo neumí dělat cenové prognozy 5 let dopředu, ceny potravin jsou volatilní, ovlivnitelné například vývojem počasí. Ted například jde nahoru vše s cukrem a kávou, zatímco brambory půjdou dolů, například. A nikdo to před rokem nemohl předpovídat, na 5 let to umíte jen vy. Ale mě už to nepřekvapuje, už vás znám.

Vy si radši přečtěte tohle, zjistíte, že dluhopis má 1-letý kupon ve výši 2% , tedy nemusíte si pořizovat 5ti letý, ten nevidím výhodný.
http://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/nabizene-typy-dluhopisu.html

A 2% úrok je momentálně spíš nadprůměrný
http://finexpert.e15.cz/kam-s-usporami-v-roce-2011.

Takže mi nahoďte banku, kde jste viděl ty vaše 4-5%, to bych moc rád viděl. Momentálně nejlepší nabídka na trhu je 6-ti měsíční vklad u Zuno bank s 3,5% úrokem p.a., a to je akce, která končí v září.
Tu vaší banku s 4-5% úrokem mi sem dejte, ať se poučím.

Nebudu se s vámi hádat o 1,5% úroků v bance. Město zatím během 12 měsíců zdražuje plošný nájem o víc jak 36%. (od 1.4.2011 o 18% a od 1.1.2012 zase o 18%) Tak běžte už konečně s obhajobou dluhopisů k šípku. I s tou jednoroční 2% "kuponovkou".
Stále nechápete, že hlavně ukazuju na nesmyslnost dluhopisu pro normální lidi? Chápu to jako rozumnou stabilizační investici právnických subjektů. Můj první příspěvek na tohle téma vznikl právě na popud informace, že tentokrát budou přístupné státní dluhopisy i pro normální občany. Jděte k šípku s nějakou základní a sníženou sazbou. Od r.2013 bude pravděpodobně jen jedna 17,5%! S konkurencí u potravin to asi nebude tak slavné jak tvrdíte. Zdraží pravděpodobně všichni byť ne o celou nominální hodnotu DPH, protože zdraží voda elektřina plyn, rozvodné sítě... Pošta už se chystá zdražit o 20%. A klidně se vsadím, že výše zmíněné subjekty zdraží o celou nominální hodnotu zvýšené sazby DPH. Jestli doufáte, že během těch následujících 5 let zlevní tyto komodity dlouhodobě o více než 1-2%, doporučuji vám konzultaci u lékaře. Ale možná že nezdraží kvůli konkurenci jenom vám. Budiž vám to přáno. A jestli někde na internetu najdete, že bude nájem voda elktřina nebo plyn či pošta o více jak 2% zlevňovat, máte u mě flašku. Moje nabídka platí během následujících 5 let.

Naposledy upraveno 27.09.2011 - 23:10

Martin Šťovíček

OSVČ

Počet příspěvků: 28
Hlavně pro: ItHaz
27.9.2011 - 22:15

Zobrazit související předchozí příspěvky

ItHaz dne 7.9.2011 v 11:27 napsal(a):

líbí se mi místní debata :) shark více teorie, martin více praxe, zdá se na první pohled. Ale rád bych jen dodal, že efektivita práce, či produktivita, nejde ruku v ruce s pracovní dobou. Je pravda, že jsou firmy v německu, kde člověk 4 hodiny pracuje a 5 hodin se fláká, ale takové jsou i v české republice. Český dělník může pracovat tvrději, český stroj může pracovat déle a rychleji, ale ve výsledku je výstup firmy horší, neboť jsou zde ztráty, které na západě nejsou, či ne v takovém velkém množství.

Nobody dne 7.9.2011 v 12:09 napsal(a):

Ano , ty ztráty jsou například poměrem řídících pracovníků a výrobních, Produktivitu ale nelze zjistit pohledem do tovární haly, je třeba mít spousta dat, o počtu pracovních sil, produktivních, neproduktivních , o pracovní době.

Martin Šťovíček dne 8.9.2011 v 23:28 napsal(a):

Souhlasím. Ale nakonec lze celý výpočet jednoduše převést na 1) jednu pracovní dobu, 2) velikost vyprodukované práce za tuto dobu a 3) sečíst náklady na mzdy (všech lidí zainteresovaných do výroby - THP, ředitele, uklízečky, úkolovou mzdu...), materiál, energii atd. Vyjdou tři podstatné veličiny. Pracovní doba (stejná v obou případech), množství práce (výrobků) a vynaložené peníze pro výrobu daného množství za jednotku času. Ostatní veličiny jsou jen podpůrné a upřesňující a jen rozpitvávají ty tři základní veličiny. Ty ztráty (prostoje atd) snižují počet výrobků za časový úsek. Takže žádný problém se spoustou dat v tom posledním jednoduchém vzorci. Podle mne přece logicky efektivita a produktivita jde ruku v ruce ve stejné úměrnosti. Roste-li produktivita, roste i produkce (stále uvažuji konstatntní pracovní dobu).
V tom uvedeném případě jsem uvažoval cenu výrobní, nikoliv prodejní! Ale jak známo, ceny energií i materiálu jsou u nás i na "západě" +/- srovnatelné. Jen cena práce se liší v desítkách procent (a opět uvažuji euro - nic nepřepočítávám. Kdyby byla cena práce v obou případech stejná, pak pochopím, že se někdo může točit na naší nižší produktivitě. Ale tu jsem zohlednil menším počtem výrobků (prostoje, administrativa ?...) A ve vzorci by to pak také tak vyšlo - že jsme o 40% méně produktivní. Ale protože máme k "dobru" nižší mzdové náklady, není to zaostávání v produktivitě podle mne takové, jak ho líčí Shark a jeho autority. HOWGH! :-)

Shark dne 9.9.2011 v 18:59 napsal(a):

Poslouchejte , kdyby byl pořad o ekonomickým kutilství, tak byste mohl dělat moderátora.
Připomenu , co jsme probrali.
Vyzval jsem vás, abyste tedy našel alespoň jeden názor podobný vašemu, samozřejmě od ekonoma.
Kde nic tu nic, nedivím se tomu, na těch výsledcích je totiž shoda ekonomů, zleva doprava, a dokonce i politiků zleva doprava.
Jelikož nenajdete žádnou oporu, uchylíte se k následujícmu, typickému kroku.
Když nejde zpochybnit výsledek nominálně, zpochybníme postup. ( což je opravdu úžasné, protože srovnávací tabulky respektují nejen EU, ale i všechny státy OECD)
A co víc, vymyslíte tedy vlastní..
A to:
1.vyfabulujete nesmyslně zadaný příklad
2. zadáte špatný parametry
3.správně ho vypočtete
4. výsledné rozdílné hodnoty podrobíte zdrcující kritice
Jste se asi začetl do Jiráska, ne? Proti všem.

Nevymýšlejte blbosti, diskuze s vámi ztrácí smysl, protože se tím kutilstvím zesměšňujete. Zakmile totiž argumentujete slovy..." Podle mne přece ", tak se nikam nedostaneme.
PROSÍM, nepočítaj to podle vás.

Martin Šťovíček dne 10.9.2011 v 15:01 napsal(a):

Zajímalo by mě, co víte o ekonomice kromě toho, že si o ní něco přečtete a mně přirovnáváte ke kutilovi? 30 let nedělám nic jiného, než ve strojírenských fabrikách i v malých firmách řeším dílčí úkoly, aby ty firmy dělaly víc práce za méně peněz a s méně lidma, jsem nucen to číselně vyjadřovat v jednotkách kusů, hodin a finančních nákladech s přihlédnutím k zachované kvalitě opracování a často i předkládat výsledky vedení firmy. Jsou to čísla, která si můžete ověřit na hodinách a v bedně plné výrobků,.Vím přibližně, kolik lidí se na tom podílí. Můžu to porovnat (pravda jen) s několika fabrikami v zahraničí ale zase i tam jsem v té fabrice osobně. A vy proti mně argumentujete přečtenými čísly, které vypočítala zahraniční kapacita zase na základě čísel, které jí dal zase někdo jiný, který je zase vypočítal na základě jiných čísel, které mu dal někdo jiný... Můžete mi říci, kdo z nás dvou se blíží realitě? Vy tady máváte papírovými statistikami, které vyjadřují hospodářské výsledky od uklízečky přes prodavačku, instalatéra, zemědělský podnik, česačku chmele, opravnu traktorů, čističku vod , Českých drah až po automobilku, které vypočítala kapacita ve statistickém úřadu EU, OECD a v Americké hospodářské komoře. Nepochybuji ani ve snu, že ty výpočty jsou správné. Ale jste odborník přes všechny tyto obory? Může sebevětší kapacita v ekonomii a ve statistice reálně posoudit pravdivost stovek čísel ze stovek oborů, které dostane na stůl? Já se celou dobu bavím o výrobě v jednom odvětví, tedy o tom, čemu rozumím a co osobně znám. Jestliže jsem se něco dověděl o ekonomii a statistice, tak přinejmenším i to, že existuje vždy několik metod, jak se dobrat určitého výsledku a každá metoda svůj výsledek nemusí interpretovat stejně. Proto já o voze (sám ho tlačím a vím co váží) a vy o koze (o které si přečtete zleva doprava a od shora dolů v hospovářských statistikách - pochopitelně se musí mnohdy také přibližně shodovat, protože je to jedna koza). Můžete vy svá citovaná tvrzení dokázat? Můžete si ověřit, že v ČR upeklo vloni 14 tisíc pekařů 10 milionů rohlíků a spotřebovalo při tom 9MW el.energie? Pro vás je podstatné tomu věřit a mávat s tím. Já vám mohu předložit desítky zpracovaných konkrétních případů, na kterých jsem se podílel. Spočítat minuty a náklady chodu stroje a výsledek jeho práce a práce jeho obsluhy. Vím, že dva technologové u nás musí umět to, co v Německu 6 technologů (o platech ani nemluvím) a pod. Pokud byste měl možnost navštívit srovnatelné firmy u nás a v Německu, žasl byste, jak velké zázemí má jejich technický a ekonomický úsek proti našim firmám. Jestli jsem ochoten něco podrobit zdrcující kritice, tak to není samotná statistika nebo ekonomie ale přítel Ferdy Mravence ve vašich reakcích.
Jestli jsem udělal ve svých úvahách něco špatně, tak že jsem dal pomyslné skororovnítko mezi naším strojírenstvím a naším celkovým hospodářstvím. A to opravdu není stejné.
No to jsme se ale dostali HODNĚ daleko od dluhopisu :-DDD

Shark dne 11.9.2011 v 01:53 napsal(a):

K dluhopisu se tedy ještě vrátím.
Vy jste totiž napsal:

3) Vracím se k původnímu tématu. Ano, stát mi vyplatí po 5 letech se 100% garancí 2-3% z ceny dluhopisů. Ale když hospodaří s takovou ztrátou rozpočtu, tak se při výplatě zase zadluží

I na tomhle textu si vůbec nejsem jist, zda víte o čem je řeč.
Jednak jste vyspekuloval výši kuponu, který dodnes není znám a za druhé i tady jste blbě počítal.

Stát vám totiž , podle vašeho zadání, vyplatí po 5 letech nikoli 2-3%, ale 10 -15 % výše vaší investice do nominálu dluhopisu. Je-li výše kuponu 2-3 % p.a., pak po 5 letech to je 10 -15%.nominálního vkladu.

Stranou ponecháme skutečnost, že se zadluží tímto způsobem ménně, než obvyklým komerčním úvěrem, který takjakotak musí na svoje vydání uzavřít.

Martin Šťovíček dne 21.9.2011 v 00:20 napsal(a):

Dal jsem si práci s detailní výpočtem.
Aby byly tedy počty puntičkářsky a krystalicky jasné i pro vás Sharku:
dnes mám výdaje 200tis/rok.
1)                zákl.DPH                DPH 10%           celkem
    Dnes      182000                  18200                 200200
                                                   DPH 14%
   2012        182000                  25480                207480
                                                   DPH 17%
   2013        182000                  30940                212940
   2014        182000                  30940                212940
   2015        182000                  30940                212940
   2016        182000                  30940                212940

zvýšení DPH v r. 2012 - 2016 mi přinese výdaje o 58240Kč vyšší proti 5 letům v dnešních cenách.                         -"-
2) Abych to pouze kompenzoval NEZDANĚNÝMI výnosy za 5 let, musím při průměrném výnosu dluhopisů 2,5%/rok investovat nyní přibližně necelých 450tis Kč.
Normální banka vám dá úrok 4-5%/rok, jestliže na uložené peníze 4 roky nesáhnete. Takže ze stejného základu získáte za 4 roky přibližně nezdaněných 87tis.
Tohle snad o "vynikající" investici do dluhopisů přesvědčí :-D

ItHaz dne 21.9.2011 v 09:49 napsal(a):

Martine,
1) zvýšené DPH si vykompenzujete do výstupu, tj. vašich prodejních cen
2) nemůžete porovnávat dluhopisy se spořícím účtem. Jde o dva rozdílné fin.produkty s jinýma vlastnostma.

Souhlasím. Neporovnávám. Jen nechápu jejich ekonomický význam pro normální lidi.

ItHaz
Počet příspěvků: 133
Hlavně pro: Lojza
27.9.2011 - 07:10

Zobrazit související předchozí příspěvky

A mají obyčejní občané představu jak si vlastně oni jakožto obyčejní občasné žijí? Nebo je to česká vlastnost si na všechno neustále stěžovat a nevidět, že se vlastně máme ještě velmi dobře? (vzhledem k situaci ve vychodní a střední evropě).

Všechny bych poslal do maďarska, polska nebo slovenska, aby viděli, kam jsme se dostali my a kde jsou oni. To by se pak každej ještě rád vrátil zpět a všem politikům by líbal **píp**e, že nás dotáhli tam, kde jsme.
Čímž nepopírám, že bych nenašel pár poslanců, ministrů nebo předsedů stran, kteří opravdu myslí jen na sebe a své politické body

Lojza
Počet příspěvků: 4211
Hlavně pro: ItHaz
27.9.2011 - 00:26

Zobrazit související předchozí příspěvky

Nevím jestli jste to myslel ironicky nebo vážně, ale národ není žádná lůza. Naši poslanci totiž někdy nemají páru z čeho a jak žije průměrný občan. O vzdělání tady nemluvte.

Nobody
Počet příspěvků: 724
Hlavně pro: ItHaz
26.9.2011 - 11:10

Zobrazit související předchozí příspěvky

Víte, oni si vůbec neuvědomují, v jak příznivých poměrech žijí, nechápou to. Tohle není první zpráva toho druhu, už byla podobná o kvalitě český měny. Raději se držej těch blábolů o spálený vytunelovaný zemi, což je verbální dílo jistých politků

ItHaz
Počet příspěvků: 133
Hlavně pro: Všechny
26.9.2011 - 08:36

potěšilo po ránu. Konečně první ministr financí, který něco dělá a nebojí se dělat kroky které česká lůza nechápe, protože nemá ekonomické vzdělání a chce po státu jen dávat a dávat...

http://www.novinky.cz/diskuse?id=252026&articleId=/ekonomika/245618-cesko-muze-byt-svycarskem-vychodni-evropy-pise-cnbc.html%3Fref%3Dstalo-se&sectionId=5

Lojza
Počet příspěvků: 4211
Hlavně pro: ItHaz
24.9.2011 - 06:59

Zobrazit související předchozí příspěvky

ItHaz dne 7.9.2011 v 11:27 napsal(a):

líbí se mi místní debata :) shark více teorie, martin více praxe, zdá se na první pohled. Ale rád bych jen dodal, že efektivita práce, či produktivita, nejde ruku v ruce s pracovní dobou. Je pravda, že jsou firmy v německu, kde člověk 4 hodiny pracuje a 5 hodin se fláká, ale takové jsou i v české republice. Český dělník může pracovat tvrději, český stroj může pracovat déle a rychleji, ale ve výsledku je výstup firmy horší, neboť jsou zde ztráty, které na západě nejsou, či ne v takovém velkém množství.

Nobody dne 7.9.2011 v 12:09 napsal(a):

Ano , ty ztráty jsou například poměrem řídících pracovníků a výrobních, Produktivitu ale nelze zjistit pohledem do tovární haly, je třeba mít spousta dat, o počtu pracovních sil, produktivních, neproduktivních , o pracovní době.

Martin Šťovíček dne 8.9.2011 v 23:28 napsal(a):

Souhlasím. Ale nakonec lze celý výpočet jednoduše převést na 1) jednu pracovní dobu, 2) velikost vyprodukované práce za tuto dobu a 3) sečíst náklady na mzdy (všech lidí zainteresovaných do výroby - THP, ředitele, uklízečky, úkolovou mzdu...), materiál, energii atd. Vyjdou tři podstatné veličiny. Pracovní doba (stejná v obou případech), množství práce (výrobků) a vynaložené peníze pro výrobu daného množství za jednotku času. Ostatní veličiny jsou jen podpůrné a upřesňující a jen rozpitvávají ty tři základní veličiny. Ty ztráty (prostoje atd) snižují počet výrobků za časový úsek. Takže žádný problém se spoustou dat v tom posledním jednoduchém vzorci. Podle mne přece logicky efektivita a produktivita jde ruku v ruce ve stejné úměrnosti. Roste-li produktivita, roste i produkce (stále uvažuji konstatntní pracovní dobu).
V tom uvedeném případě jsem uvažoval cenu výrobní, nikoliv prodejní! Ale jak známo, ceny energií i materiálu jsou u nás i na "západě" +/- srovnatelné. Jen cena práce se liší v desítkách procent (a opět uvažuji euro - nic nepřepočítávám. Kdyby byla cena práce v obou případech stejná, pak pochopím, že se někdo může točit na naší nižší produktivitě. Ale tu jsem zohlednil menším počtem výrobků (prostoje, administrativa ?...) A ve vzorci by to pak také tak vyšlo - že jsme o 40% méně produktivní. Ale protože máme k "dobru" nižší mzdové náklady, není to zaostávání v produktivitě podle mne takové, jak ho líčí Shark a jeho autority. HOWGH! :-)

Shark dne 9.9.2011 v 18:59 napsal(a):

Poslouchejte , kdyby byl pořad o ekonomickým kutilství, tak byste mohl dělat moderátora.
Připomenu , co jsme probrali.
Vyzval jsem vás, abyste tedy našel alespoň jeden názor podobný vašemu, samozřejmě od ekonoma.
Kde nic tu nic, nedivím se tomu, na těch výsledcích je totiž shoda ekonomů, zleva doprava, a dokonce i politiků zleva doprava.
Jelikož nenajdete žádnou oporu, uchylíte se k následujícmu, typickému kroku.
Když nejde zpochybnit výsledek nominálně, zpochybníme postup. ( což je opravdu úžasné, protože srovnávací tabulky respektují nejen EU, ale i všechny státy OECD)
A co víc, vymyslíte tedy vlastní..
A to:
1.vyfabulujete nesmyslně zadaný příklad
2. zadáte špatný parametry
3.správně ho vypočtete
4. výsledné rozdílné hodnoty podrobíte zdrcující kritice
Jste se asi začetl do Jiráska, ne? Proti všem.

Nevymýšlejte blbosti, diskuze s vámi ztrácí smysl, protože se tím kutilstvím zesměšňujete. Zakmile totiž argumentujete slovy..." Podle mne přece ", tak se nikam nedostaneme.
PROSÍM, nepočítaj to podle vás.

Martin Šťovíček dne 10.9.2011 v 15:01 napsal(a):

Zajímalo by mě, co víte o ekonomice kromě toho, že si o ní něco přečtete a mně přirovnáváte ke kutilovi? 30 let nedělám nic jiného, než ve strojírenských fabrikách i v malých firmách řeším dílčí úkoly, aby ty firmy dělaly víc práce za méně peněz a s méně lidma, jsem nucen to číselně vyjadřovat v jednotkách kusů, hodin a finančních nákladech s přihlédnutím k zachované kvalitě opracování a často i předkládat výsledky vedení firmy. Jsou to čísla, která si můžete ověřit na hodinách a v bedně plné výrobků,.Vím přibližně, kolik lidí se na tom podílí. Můžu to porovnat (pravda jen) s několika fabrikami v zahraničí ale zase i tam jsem v té fabrice osobně. A vy proti mně argumentujete přečtenými čísly, které vypočítala zahraniční kapacita zase na základě čísel, které jí dal zase někdo jiný, který je zase vypočítal na základě jiných čísel, které mu dal někdo jiný... Můžete mi říci, kdo z nás dvou se blíží realitě? Vy tady máváte papírovými statistikami, které vyjadřují hospodářské výsledky od uklízečky přes prodavačku, instalatéra, zemědělský podnik, česačku chmele, opravnu traktorů, čističku vod , Českých drah až po automobilku, které vypočítala kapacita ve statistickém úřadu EU, OECD a v Americké hospodářské komoře. Nepochybuji ani ve snu, že ty výpočty jsou správné. Ale jste odborník přes všechny tyto obory? Může sebevětší kapacita v ekonomii a ve statistice reálně posoudit pravdivost stovek čísel ze stovek oborů, které dostane na stůl? Já se celou dobu bavím o výrobě v jednom odvětví, tedy o tom, čemu rozumím a co osobně znám. Jestliže jsem se něco dověděl o ekonomii a statistice, tak přinejmenším i to, že existuje vždy několik metod, jak se dobrat určitého výsledku a každá metoda svůj výsledek nemusí interpretovat stejně. Proto já o voze (sám ho tlačím a vím co váží) a vy o koze (o které si přečtete zleva doprava a od shora dolů v hospovářských statistikách - pochopitelně se musí mnohdy také přibližně shodovat, protože je to jedna koza). Můžete vy svá citovaná tvrzení dokázat? Můžete si ověřit, že v ČR upeklo vloni 14 tisíc pekařů 10 milionů rohlíků a spotřebovalo při tom 9MW el.energie? Pro vás je podstatné tomu věřit a mávat s tím. Já vám mohu předložit desítky zpracovaných konkrétních případů, na kterých jsem se podílel. Spočítat minuty a náklady chodu stroje a výsledek jeho práce a práce jeho obsluhy. Vím, že dva technologové u nás musí umět to, co v Německu 6 technologů (o platech ani nemluvím) a pod. Pokud byste měl možnost navštívit srovnatelné firmy u nás a v Německu, žasl byste, jak velké zázemí má jejich technický a ekonomický úsek proti našim firmám. Jestli jsem ochoten něco podrobit zdrcující kritice, tak to není samotná statistika nebo ekonomie ale přítel Ferdy Mravence ve vašich reakcích.
Jestli jsem udělal ve svých úvahách něco špatně, tak že jsem dal pomyslné skororovnítko mezi naším strojírenstvím a naším celkovým hospodářstvím. A to opravdu není stejné.
No to jsme se ale dostali HODNĚ daleko od dluhopisu :-DDD

Shark dne 11.9.2011 v 01:53 napsal(a):

K dluhopisu se tedy ještě vrátím.
Vy jste totiž napsal:

3) Vracím se k původnímu tématu. Ano, stát mi vyplatí po 5 letech se 100% garancí 2-3% z ceny dluhopisů. Ale když hospodaří s takovou ztrátou rozpočtu, tak se při výplatě zase zadluží

I na tomhle textu si vůbec nejsem jist, zda víte o čem je řeč.
Jednak jste vyspekuloval výši kuponu, který dodnes není znám a za druhé i tady jste blbě počítal.

Stát vám totiž , podle vašeho zadání, vyplatí po 5 letech nikoli 2-3%, ale 10 -15 % výše vaší investice do nominálu dluhopisu. Je-li výše kuponu 2-3 % p.a., pak po 5 letech to je 10 -15%.nominálního vkladu.

Stranou ponecháme skutečnost, že se zadluží tímto způsobem ménně, než obvyklým komerčním úvěrem, který takjakotak musí na svoje vydání uzavřít.

Martin Šťovíček dne 21.9.2011 v 00:20 napsal(a):

Dal jsem si práci s detailní výpočtem.
Aby byly tedy počty puntičkářsky a krystalicky jasné i pro vás Sharku:
dnes mám výdaje 200tis/rok.
1)                zákl.DPH                DPH 10%           celkem
    Dnes      182000                  18200                 200200
                                                   DPH 14%
   2012        182000                  25480                207480
                                                   DPH 17%
   2013        182000                  30940                212940
   2014        182000                  30940                212940
   2015        182000                  30940                212940
   2016        182000                  30940                212940

zvýšení DPH v r. 2012 - 2016 mi přinese výdaje o 58240Kč vyšší proti 5 letům v dnešních cenách.                         -"-
2) Abych to pouze kompenzoval NEZDANĚNÝMI výnosy za 5 let, musím při průměrném výnosu dluhopisů 2,5%/rok investovat nyní přibližně necelých 450tis Kč.
Normální banka vám dá úrok 4-5%/rok, jestliže na uložené peníze 4 roky nesáhnete. Takže ze stejného základu získáte za 4 roky přibližně nezdaněných 87tis.
Tohle snad o "vynikající" investici do dluhopisů přesvědčí :-D

Shark dne 21.9.2011 v 19:08 napsal(a):

Proč jste tohle počítal?! K čemu to je?
Někdo vám tvrdil, že výnosy z jakéhokoli investičního produktu vám srovnají nějaký vaše deficity?
Proč srovnáváte nějaký investiční instrument s vaším pseudovýhledem na DPH na 5 let dopředu.

Když už jste tohle "počítal", kde máte rozlišení základní sazbu a snížené?
U potravin totiž nebude automaticky cena vyšší o rozdíl sazeb, v potravinách je velká konkurence a čeká se, že dopady nebudou v nominální výši, ale podstatně nižší. a i tak, nikdo neumí dělat cenové prognozy 5 let dopředu, ceny potravin jsou volatilní, ovlivnitelné například vývojem počasí. Ted například jde nahoru vše s cukrem a kávou, zatímco brambory půjdou dolů, například. A nikdo to před rokem nemohl předpovídat, na 5 let to umíte jen vy. Ale mě už to nepřekvapuje, už vás znám.

Vy si radši přečtěte tohle, zjistíte, že dluhopis má 1-letý kupon ve výši 2% , tedy nemusíte si pořizovat 5ti letý, ten nevidím výhodný.
http://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/nabizene-typy-dluhopisu.html

A 2% úrok je momentálně spíš nadprůměrný
http://finexpert.e15.cz/kam-s-usporami-v-roce-2011.

Takže mi nahoďte banku, kde jste viděl ty vaše 4-5%, to bych moc rád viděl. Momentálně nejlepší nabídka na trhu je 6-ti měsíční vklad u Zuno bank s 3,5% úrokem p.a., a to je akce, která končí v září.
Tu vaší banku s 4-5% úrokem mi sem dejte, ať se poučím.

ItHaz dne 22.9.2011 v 09:38 napsal(a):

myslím že s tou čtyřletou fixací peněz tyhle úroky nejsou nereálný....resp. mi to nedávno nějaká banka nabízela...

Nobody dne 22.9.2011 v 11:02 napsal(a):

Hm, zaujímavý, tak hledám
http://www.finance.cz/bankovnictvi/sporici-ucty/srovnani/
/a nenacházím ani s dlouhou fixací , výnos je omezen výší vkladu, tak třeba ČSPO má v tomhle výčtu 3,2 % jako nejlepší nabídka na trhu, ale musíte tam vložit mezi 250 až 300 tis. ne míň a ne víc. Podobně to má Unicredit. Družstva vynechávám, tam bych to nedal a 4-letá fixace je pitomost, nevíte , jak se vyvine inflace. U jednoletý nabídky to zcela jistě neexistuje

ItHaz dne 23.9.2011 v 11:38 napsal(a):

tak jsem po tom pátral, někdo mi 4% úrok nabízel, ale ten produkt už si nemapatuju... :)
i když vzpomínám, že mi to nějak nesedělo a nakonec jsem odmítl, protože jsem zjistil že je to spíš marketingová hra paní poradkyně, než-li seriozni produkt

however, našel jsem po krátkém hledání 3% p.a. u modré pyramidy, kdy je první vklad uročen 3%, poté 2%. To docela jde, spolu s příspěvkem od státu. Bohužel, je tam fixace

Není tohle náhodou fórum Kalouskův dluhopis? Založte si fórum kdo má většího pinďoura, nebo pokračujte, co by se stalo kdyby někdo nafackoval Kalouskovi...ať je větší sranda.

Naposledy upraveno 24.09.2011 - 07:01

Shark
Počet příspěvků: 5231
Hlavně pro: ItHaz
23.9.2011 - 15:33

Zobrazit související předchozí příspěvky

ItHaz dne 7.9.2011 v 11:27 napsal(a):

líbí se mi místní debata :) shark více teorie, martin více praxe, zdá se na první pohled. Ale rád bych jen dodal, že efektivita práce, či produktivita, nejde ruku v ruce s pracovní dobou. Je pravda, že jsou firmy v německu, kde člověk 4 hodiny pracuje a 5 hodin se fláká, ale takové jsou i v české republice. Český dělník může pracovat tvrději, český stroj může pracovat déle a rychleji, ale ve výsledku je výstup firmy horší, neboť jsou zde ztráty, které na západě nejsou, či ne v takovém velkém množství.

Nobody dne 7.9.2011 v 12:09 napsal(a):

Ano , ty ztráty jsou například poměrem řídících pracovníků a výrobních, Produktivitu ale nelze zjistit pohledem do tovární haly, je třeba mít spousta dat, o počtu pracovních sil, produktivních, neproduktivních , o pracovní době.

Martin Šťovíček dne 8.9.2011 v 23:28 napsal(a):

Souhlasím. Ale nakonec lze celý výpočet jednoduše převést na 1) jednu pracovní dobu, 2) velikost vyprodukované práce za tuto dobu a 3) sečíst náklady na mzdy (všech lidí zainteresovaných do výroby - THP, ředitele, uklízečky, úkolovou mzdu...), materiál, energii atd. Vyjdou tři podstatné veličiny. Pracovní doba (stejná v obou případech), množství práce (výrobků) a vynaložené peníze pro výrobu daného množství za jednotku času. Ostatní veličiny jsou jen podpůrné a upřesňující a jen rozpitvávají ty tři základní veličiny. Ty ztráty (prostoje atd) snižují počet výrobků za časový úsek. Takže žádný problém se spoustou dat v tom posledním jednoduchém vzorci. Podle mne přece logicky efektivita a produktivita jde ruku v ruce ve stejné úměrnosti. Roste-li produktivita, roste i produkce (stále uvažuji konstatntní pracovní dobu).
V tom uvedeném případě jsem uvažoval cenu výrobní, nikoliv prodejní! Ale jak známo, ceny energií i materiálu jsou u nás i na "západě" +/- srovnatelné. Jen cena práce se liší v desítkách procent (a opět uvažuji euro - nic nepřepočítávám. Kdyby byla cena práce v obou případech stejná, pak pochopím, že se někdo může točit na naší nižší produktivitě. Ale tu jsem zohlednil menším počtem výrobků (prostoje, administrativa ?...) A ve vzorci by to pak také tak vyšlo - že jsme o 40% méně produktivní. Ale protože máme k "dobru" nižší mzdové náklady, není to zaostávání v produktivitě podle mne takové, jak ho líčí Shark a jeho autority. HOWGH! :-)

Shark dne 9.9.2011 v 18:59 napsal(a):

Poslouchejte , kdyby byl pořad o ekonomickým kutilství, tak byste mohl dělat moderátora.
Připomenu , co jsme probrali.
Vyzval jsem vás, abyste tedy našel alespoň jeden názor podobný vašemu, samozřejmě od ekonoma.
Kde nic tu nic, nedivím se tomu, na těch výsledcích je totiž shoda ekonomů, zleva doprava, a dokonce i politiků zleva doprava.
Jelikož nenajdete žádnou oporu, uchylíte se k následujícmu, typickému kroku.
Když nejde zpochybnit výsledek nominálně, zpochybníme postup. ( což je opravdu úžasné, protože srovnávací tabulky respektují nejen EU, ale i všechny státy OECD)
A co víc, vymyslíte tedy vlastní..
A to:
1.vyfabulujete nesmyslně zadaný příklad
2. zadáte špatný parametry
3.správně ho vypočtete
4. výsledné rozdílné hodnoty podrobíte zdrcující kritice
Jste se asi začetl do Jiráska, ne? Proti všem.

Nevymýšlejte blbosti, diskuze s vámi ztrácí smysl, protože se tím kutilstvím zesměšňujete. Zakmile totiž argumentujete slovy..." Podle mne přece ", tak se nikam nedostaneme.
PROSÍM, nepočítaj to podle vás.

Martin Šťovíček dne 10.9.2011 v 15:01 napsal(a):

Zajímalo by mě, co víte o ekonomice kromě toho, že si o ní něco přečtete a mně přirovnáváte ke kutilovi? 30 let nedělám nic jiného, než ve strojírenských fabrikách i v malých firmách řeším dílčí úkoly, aby ty firmy dělaly víc práce za méně peněz a s méně lidma, jsem nucen to číselně vyjadřovat v jednotkách kusů, hodin a finančních nákladech s přihlédnutím k zachované kvalitě opracování a často i předkládat výsledky vedení firmy. Jsou to čísla, která si můžete ověřit na hodinách a v bedně plné výrobků,.Vím přibližně, kolik lidí se na tom podílí. Můžu to porovnat (pravda jen) s několika fabrikami v zahraničí ale zase i tam jsem v té fabrice osobně. A vy proti mně argumentujete přečtenými čísly, které vypočítala zahraniční kapacita zase na základě čísel, které jí dal zase někdo jiný, který je zase vypočítal na základě jiných čísel, které mu dal někdo jiný... Můžete mi říci, kdo z nás dvou se blíží realitě? Vy tady máváte papírovými statistikami, které vyjadřují hospodářské výsledky od uklízečky přes prodavačku, instalatéra, zemědělský podnik, česačku chmele, opravnu traktorů, čističku vod , Českých drah až po automobilku, které vypočítala kapacita ve statistickém úřadu EU, OECD a v Americké hospodářské komoře. Nepochybuji ani ve snu, že ty výpočty jsou správné. Ale jste odborník přes všechny tyto obory? Může sebevětší kapacita v ekonomii a ve statistice reálně posoudit pravdivost stovek čísel ze stovek oborů, které dostane na stůl? Já se celou dobu bavím o výrobě v jednom odvětví, tedy o tom, čemu rozumím a co osobně znám. Jestliže jsem se něco dověděl o ekonomii a statistice, tak přinejmenším i to, že existuje vždy několik metod, jak se dobrat určitého výsledku a každá metoda svůj výsledek nemusí interpretovat stejně. Proto já o voze (sám ho tlačím a vím co váží) a vy o koze (o které si přečtete zleva doprava a od shora dolů v hospovářských statistikách - pochopitelně se musí mnohdy také přibližně shodovat, protože je to jedna koza). Můžete vy svá citovaná tvrzení dokázat? Můžete si ověřit, že v ČR upeklo vloni 14 tisíc pekařů 10 milionů rohlíků a spotřebovalo při tom 9MW el.energie? Pro vás je podstatné tomu věřit a mávat s tím. Já vám mohu předložit desítky zpracovaných konkrétních případů, na kterých jsem se podílel. Spočítat minuty a náklady chodu stroje a výsledek jeho práce a práce jeho obsluhy. Vím, že dva technologové u nás musí umět to, co v Německu 6 technologů (o platech ani nemluvím) a pod. Pokud byste měl možnost navštívit srovnatelné firmy u nás a v Německu, žasl byste, jak velké zázemí má jejich technický a ekonomický úsek proti našim firmám. Jestli jsem ochoten něco podrobit zdrcující kritice, tak to není samotná statistika nebo ekonomie ale přítel Ferdy Mravence ve vašich reakcích.
Jestli jsem udělal ve svých úvahách něco špatně, tak že jsem dal pomyslné skororovnítko mezi naším strojírenstvím a naším celkovým hospodářstvím. A to opravdu není stejné.
No to jsme se ale dostali HODNĚ daleko od dluhopisu :-DDD

Shark dne 11.9.2011 v 01:53 napsal(a):

K dluhopisu se tedy ještě vrátím.
Vy jste totiž napsal:

3) Vracím se k původnímu tématu. Ano, stát mi vyplatí po 5 letech se 100% garancí 2-3% z ceny dluhopisů. Ale když hospodaří s takovou ztrátou rozpočtu, tak se při výplatě zase zadluží

I na tomhle textu si vůbec nejsem jist, zda víte o čem je řeč.
Jednak jste vyspekuloval výši kuponu, který dodnes není znám a za druhé i tady jste blbě počítal.

Stát vám totiž , podle vašeho zadání, vyplatí po 5 letech nikoli 2-3%, ale 10 -15 % výše vaší investice do nominálu dluhopisu. Je-li výše kuponu 2-3 % p.a., pak po 5 letech to je 10 -15%.nominálního vkladu.

Stranou ponecháme skutečnost, že se zadluží tímto způsobem ménně, než obvyklým komerčním úvěrem, který takjakotak musí na svoje vydání uzavřít.

Martin Šťovíček dne 21.9.2011 v 00:20 napsal(a):

Dal jsem si práci s detailní výpočtem.
Aby byly tedy počty puntičkářsky a krystalicky jasné i pro vás Sharku:
dnes mám výdaje 200tis/rok.
1)                zákl.DPH                DPH 10%           celkem
    Dnes      182000                  18200                 200200
                                                   DPH 14%
   2012        182000                  25480                207480
                                                   DPH 17%
   2013        182000                  30940                212940
   2014        182000                  30940                212940
   2015        182000                  30940                212940
   2016        182000                  30940                212940

zvýšení DPH v r. 2012 - 2016 mi přinese výdaje o 58240Kč vyšší proti 5 letům v dnešních cenách.                         -"-
2) Abych to pouze kompenzoval NEZDANĚNÝMI výnosy za 5 let, musím při průměrném výnosu dluhopisů 2,5%/rok investovat nyní přibližně necelých 450tis Kč.
Normální banka vám dá úrok 4-5%/rok, jestliže na uložené peníze 4 roky nesáhnete. Takže ze stejného základu získáte za 4 roky přibližně nezdaněných 87tis.
Tohle snad o "vynikající" investici do dluhopisů přesvědčí :-D

Shark dne 21.9.2011 v 19:08 napsal(a):

Proč jste tohle počítal?! K čemu to je?
Někdo vám tvrdil, že výnosy z jakéhokoli investičního produktu vám srovnají nějaký vaše deficity?
Proč srovnáváte nějaký investiční instrument s vaším pseudovýhledem na DPH na 5 let dopředu.

Když už jste tohle "počítal", kde máte rozlišení základní sazbu a snížené?
U potravin totiž nebude automaticky cena vyšší o rozdíl sazeb, v potravinách je velká konkurence a čeká se, že dopady nebudou v nominální výši, ale podstatně nižší. a i tak, nikdo neumí dělat cenové prognozy 5 let dopředu, ceny potravin jsou volatilní, ovlivnitelné například vývojem počasí. Ted například jde nahoru vše s cukrem a kávou, zatímco brambory půjdou dolů, například. A nikdo to před rokem nemohl předpovídat, na 5 let to umíte jen vy. Ale mě už to nepřekvapuje, už vás znám.

Vy si radši přečtěte tohle, zjistíte, že dluhopis má 1-letý kupon ve výši 2% , tedy nemusíte si pořizovat 5ti letý, ten nevidím výhodný.
http://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/nabizene-typy-dluhopisu.html

A 2% úrok je momentálně spíš nadprůměrný
http://finexpert.e15.cz/kam-s-usporami-v-roce-2011.

Takže mi nahoďte banku, kde jste viděl ty vaše 4-5%, to bych moc rád viděl. Momentálně nejlepší nabídka na trhu je 6-ti měsíční vklad u Zuno bank s 3,5% úrokem p.a., a to je akce, která končí v září.
Tu vaší banku s 4-5% úrokem mi sem dejte, ať se poučím.

ItHaz dne 22.9.2011 v 09:38 napsal(a):

myslím že s tou čtyřletou fixací peněz tyhle úroky nejsou nereálný....resp. mi to nedávno nějaká banka nabízela...

Nobody dne 22.9.2011 v 11:02 napsal(a):

Hm, zaujímavý, tak hledám
http://www.finance.cz/bankovnictvi/sporici-ucty/srovnani/
/a nenacházím ani s dlouhou fixací , výnos je omezen výší vkladu, tak třeba ČSPO má v tomhle výčtu 3,2 % jako nejlepší nabídka na trhu, ale musíte tam vložit mezi 250 až 300 tis. ne míň a ne víc. Podobně to má Unicredit. Družstva vynechávám, tam bych to nedal a 4-letá fixace je pitomost, nevíte , jak se vyvine inflace. U jednoletý nabídky to zcela jistě neexistuje

ItHaz dne 23.9.2011 v 11:38 napsal(a):

tak jsem po tom pátral, někdo mi 4% úrok nabízel, ale ten produkt už si nemapatuju... :)
i když vzpomínám, že mi to nějak nesedělo a nakonec jsem odmítl, protože jsem zjistil že je to spíš marketingová hra paní poradkyně, než-li seriozni produkt

however, našel jsem po krátkém hledání 3% p.a. u modré pyramidy, kdy je první vklad uročen 3%, poté 2%. To docela jde, spolu s příspěvkem od státu. Bohužel, je tam fixace

Hoši, Česká pojišťovna nabízí takový produkt, 4%, je to ovšem spíš slib, právě že ty fixace to hodně stahujou dolu. Nejlepší je teď ZUNO

ItHaz
Počet příspěvků: 133
Hlavně pro: Nobody
23.9.2011 - 11:38

Zobrazit související předchozí příspěvky

ItHaz dne 7.9.2011 v 11:27 napsal(a):

líbí se mi místní debata :) shark více teorie, martin více praxe, zdá se na první pohled. Ale rád bych jen dodal, že efektivita práce, či produktivita, nejde ruku v ruce s pracovní dobou. Je pravda, že jsou firmy v německu, kde člověk 4 hodiny pracuje a 5 hodin se fláká, ale takové jsou i v české republice. Český dělník může pracovat tvrději, český stroj může pracovat déle a rychleji, ale ve výsledku je výstup firmy horší, neboť jsou zde ztráty, které na západě nejsou, či ne v takovém velkém množství.

Nobody dne 7.9.2011 v 12:09 napsal(a):

Ano , ty ztráty jsou například poměrem řídících pracovníků a výrobních, Produktivitu ale nelze zjistit pohledem do tovární haly, je třeba mít spousta dat, o počtu pracovních sil, produktivních, neproduktivních , o pracovní době.

Martin Šťovíček dne 8.9.2011 v 23:28 napsal(a):

Souhlasím. Ale nakonec lze celý výpočet jednoduše převést na 1) jednu pracovní dobu, 2) velikost vyprodukované práce za tuto dobu a 3) sečíst náklady na mzdy (všech lidí zainteresovaných do výroby - THP, ředitele, uklízečky, úkolovou mzdu...), materiál, energii atd. Vyjdou tři podstatné veličiny. Pracovní doba (stejná v obou případech), množství práce (výrobků) a vynaložené peníze pro výrobu daného množství za jednotku času. Ostatní veličiny jsou jen podpůrné a upřesňující a jen rozpitvávají ty tři základní veličiny. Ty ztráty (prostoje atd) snižují počet výrobků za časový úsek. Takže žádný problém se spoustou dat v tom posledním jednoduchém vzorci. Podle mne přece logicky efektivita a produktivita jde ruku v ruce ve stejné úměrnosti. Roste-li produktivita, roste i produkce (stále uvažuji konstatntní pracovní dobu).
V tom uvedeném případě jsem uvažoval cenu výrobní, nikoliv prodejní! Ale jak známo, ceny energií i materiálu jsou u nás i na "západě" +/- srovnatelné. Jen cena práce se liší v desítkách procent (a opět uvažuji euro - nic nepřepočítávám. Kdyby byla cena práce v obou případech stejná, pak pochopím, že se někdo může točit na naší nižší produktivitě. Ale tu jsem zohlednil menším počtem výrobků (prostoje, administrativa ?...) A ve vzorci by to pak také tak vyšlo - že jsme o 40% méně produktivní. Ale protože máme k "dobru" nižší mzdové náklady, není to zaostávání v produktivitě podle mne takové, jak ho líčí Shark a jeho autority. HOWGH! :-)

Shark dne 9.9.2011 v 18:59 napsal(a):

Poslouchejte , kdyby byl pořad o ekonomickým kutilství, tak byste mohl dělat moderátora.
Připomenu , co jsme probrali.
Vyzval jsem vás, abyste tedy našel alespoň jeden názor podobný vašemu, samozřejmě od ekonoma.
Kde nic tu nic, nedivím se tomu, na těch výsledcích je totiž shoda ekonomů, zleva doprava, a dokonce i politiků zleva doprava.
Jelikož nenajdete žádnou oporu, uchylíte se k následujícmu, typickému kroku.
Když nejde zpochybnit výsledek nominálně, zpochybníme postup. ( což je opravdu úžasné, protože srovnávací tabulky respektují nejen EU, ale i všechny státy OECD)
A co víc, vymyslíte tedy vlastní..
A to:
1.vyfabulujete nesmyslně zadaný příklad
2. zadáte špatný parametry
3.správně ho vypočtete
4. výsledné rozdílné hodnoty podrobíte zdrcující kritice
Jste se asi začetl do Jiráska, ne? Proti všem.

Nevymýšlejte blbosti, diskuze s vámi ztrácí smysl, protože se tím kutilstvím zesměšňujete. Zakmile totiž argumentujete slovy..." Podle mne přece ", tak se nikam nedostaneme.
PROSÍM, nepočítaj to podle vás.

Martin Šťovíček dne 10.9.2011 v 15:01 napsal(a):

Zajímalo by mě, co víte o ekonomice kromě toho, že si o ní něco přečtete a mně přirovnáváte ke kutilovi? 30 let nedělám nic jiného, než ve strojírenských fabrikách i v malých firmách řeším dílčí úkoly, aby ty firmy dělaly víc práce za méně peněz a s méně lidma, jsem nucen to číselně vyjadřovat v jednotkách kusů, hodin a finančních nákladech s přihlédnutím k zachované kvalitě opracování a často i předkládat výsledky vedení firmy. Jsou to čísla, která si můžete ověřit na hodinách a v bedně plné výrobků,.Vím přibližně, kolik lidí se na tom podílí. Můžu to porovnat (pravda jen) s několika fabrikami v zahraničí ale zase i tam jsem v té fabrice osobně. A vy proti mně argumentujete přečtenými čísly, které vypočítala zahraniční kapacita zase na základě čísel, které jí dal zase někdo jiný, který je zase vypočítal na základě jiných čísel, které mu dal někdo jiný... Můžete mi říci, kdo z nás dvou se blíží realitě? Vy tady máváte papírovými statistikami, které vyjadřují hospodářské výsledky od uklízečky přes prodavačku, instalatéra, zemědělský podnik, česačku chmele, opravnu traktorů, čističku vod , Českých drah až po automobilku, které vypočítala kapacita ve statistickém úřadu EU, OECD a v Americké hospodářské komoře. Nepochybuji ani ve snu, že ty výpočty jsou správné. Ale jste odborník přes všechny tyto obory? Může sebevětší kapacita v ekonomii a ve statistice reálně posoudit pravdivost stovek čísel ze stovek oborů, které dostane na stůl? Já se celou dobu bavím o výrobě v jednom odvětví, tedy o tom, čemu rozumím a co osobně znám. Jestliže jsem se něco dověděl o ekonomii a statistice, tak přinejmenším i to, že existuje vždy několik metod, jak se dobrat určitého výsledku a každá metoda svůj výsledek nemusí interpretovat stejně. Proto já o voze (sám ho tlačím a vím co váží) a vy o koze (o které si přečtete zleva doprava a od shora dolů v hospovářských statistikách - pochopitelně se musí mnohdy také přibližně shodovat, protože je to jedna koza). Můžete vy svá citovaná tvrzení dokázat? Můžete si ověřit, že v ČR upeklo vloni 14 tisíc pekařů 10 milionů rohlíků a spotřebovalo při tom 9MW el.energie? Pro vás je podstatné tomu věřit a mávat s tím. Já vám mohu předložit desítky zpracovaných konkrétních případů, na kterých jsem se podílel. Spočítat minuty a náklady chodu stroje a výsledek jeho práce a práce jeho obsluhy. Vím, že dva technologové u nás musí umět to, co v Německu 6 technologů (o platech ani nemluvím) a pod. Pokud byste měl možnost navštívit srovnatelné firmy u nás a v Německu, žasl byste, jak velké zázemí má jejich technický a ekonomický úsek proti našim firmám. Jestli jsem ochoten něco podrobit zdrcující kritice, tak to není samotná statistika nebo ekonomie ale přítel Ferdy Mravence ve vašich reakcích.
Jestli jsem udělal ve svých úvahách něco špatně, tak že jsem dal pomyslné skororovnítko mezi naším strojírenstvím a naším celkovým hospodářstvím. A to opravdu není stejné.
No to jsme se ale dostali HODNĚ daleko od dluhopisu :-DDD

Shark dne 11.9.2011 v 01:53 napsal(a):

K dluhopisu se tedy ještě vrátím.
Vy jste totiž napsal:

3) Vracím se k původnímu tématu. Ano, stát mi vyplatí po 5 letech se 100% garancí 2-3% z ceny dluhopisů. Ale když hospodaří s takovou ztrátou rozpočtu, tak se při výplatě zase zadluží

I na tomhle textu si vůbec nejsem jist, zda víte o čem je řeč.
Jednak jste vyspekuloval výši kuponu, který dodnes není znám a za druhé i tady jste blbě počítal.

Stát vám totiž , podle vašeho zadání, vyplatí po 5 letech nikoli 2-3%, ale 10 -15 % výše vaší investice do nominálu dluhopisu. Je-li výše kuponu 2-3 % p.a., pak po 5 letech to je 10 -15%.nominálního vkladu.

Stranou ponecháme skutečnost, že se zadluží tímto způsobem ménně, než obvyklým komerčním úvěrem, který takjakotak musí na svoje vydání uzavřít.

Martin Šťovíček dne 21.9.2011 v 00:20 napsal(a):

Dal jsem si práci s detailní výpočtem.
Aby byly tedy počty puntičkářsky a krystalicky jasné i pro vás Sharku:
dnes mám výdaje 200tis/rok.
1)                zákl.DPH                DPH 10%           celkem
    Dnes      182000                  18200                 200200
                                                   DPH 14%
   2012        182000                  25480                207480
                                                   DPH 17%
   2013        182000                  30940                212940
   2014        182000                  30940                212940
   2015        182000                  30940                212940
   2016        182000                  30940                212940

zvýšení DPH v r. 2012 - 2016 mi přinese výdaje o 58240Kč vyšší proti 5 letům v dnešních cenách.                         -"-
2) Abych to pouze kompenzoval NEZDANĚNÝMI výnosy za 5 let, musím při průměrném výnosu dluhopisů 2,5%/rok investovat nyní přibližně necelých 450tis Kč.
Normální banka vám dá úrok 4-5%/rok, jestliže na uložené peníze 4 roky nesáhnete. Takže ze stejného základu získáte za 4 roky přibližně nezdaněných 87tis.
Tohle snad o "vynikající" investici do dluhopisů přesvědčí :-D

Shark dne 21.9.2011 v 19:08 napsal(a):

Proč jste tohle počítal?! K čemu to je?
Někdo vám tvrdil, že výnosy z jakéhokoli investičního produktu vám srovnají nějaký vaše deficity?
Proč srovnáváte nějaký investiční instrument s vaším pseudovýhledem na DPH na 5 let dopředu.

Když už jste tohle "počítal", kde máte rozlišení základní sazbu a snížené?
U potravin totiž nebude automaticky cena vyšší o rozdíl sazeb, v potravinách je velká konkurence a čeká se, že dopady nebudou v nominální výši, ale podstatně nižší. a i tak, nikdo neumí dělat cenové prognozy 5 let dopředu, ceny potravin jsou volatilní, ovlivnitelné například vývojem počasí. Ted například jde nahoru vše s cukrem a kávou, zatímco brambory půjdou dolů, například. A nikdo to před rokem nemohl předpovídat, na 5 let to umíte jen vy. Ale mě už to nepřekvapuje, už vás znám.

Vy si radši přečtěte tohle, zjistíte, že dluhopis má 1-letý kupon ve výši 2% , tedy nemusíte si pořizovat 5ti letý, ten nevidím výhodný.
http://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/nabizene-typy-dluhopisu.html

A 2% úrok je momentálně spíš nadprůměrný
http://finexpert.e15.cz/kam-s-usporami-v-roce-2011.

Takže mi nahoďte banku, kde jste viděl ty vaše 4-5%, to bych moc rád viděl. Momentálně nejlepší nabídka na trhu je 6-ti měsíční vklad u Zuno bank s 3,5% úrokem p.a., a to je akce, která končí v září.
Tu vaší banku s 4-5% úrokem mi sem dejte, ať se poučím.

ItHaz dne 22.9.2011 v 09:38 napsal(a):

myslím že s tou čtyřletou fixací peněz tyhle úroky nejsou nereálný....resp. mi to nedávno nějaká banka nabízela...

Nobody dne 22.9.2011 v 11:02 napsal(a):

Hm, zaujímavý, tak hledám
http://www.finance.cz/bankovnictvi/sporici-ucty/srovnani/
/a nenacházím ani s dlouhou fixací , výnos je omezen výší vkladu, tak třeba ČSPO má v tomhle výčtu 3,2 % jako nejlepší nabídka na trhu, ale musíte tam vložit mezi 250 až 300 tis. ne míň a ne víc. Podobně to má Unicredit. Družstva vynechávám, tam bych to nedal a 4-letá fixace je pitomost, nevíte , jak se vyvine inflace. U jednoletý nabídky to zcela jistě neexistuje

tak jsem po tom pátral, někdo mi 4% úrok nabízel, ale ten produkt už si nemapatuju... :)
i když vzpomínám, že mi to nějak nesedělo a nakonec jsem odmítl, protože jsem zjistil že je to spíš marketingová hra paní poradkyně, než-li seriozni produkt

however, našel jsem po krátkém hledání 3% p.a. u modré pyramidy, kdy je první vklad uročen 3%, poté 2%. To docela jde, spolu s příspěvkem od státu. Bohužel, je tam fixace

Naposledy upraveno 23.09.2011 - 11:47