Diskuze na www.slansko.cz

Nobody
Počet příspěvků: 724
Hlavně pro: ItHaz
22.9.2011 - 11:02

Zobrazit související předchozí příspěvky

ItHaz dne 7.9.2011 v 11:27 napsal(a):

líbí se mi místní debata :) shark více teorie, martin více praxe, zdá se na první pohled. Ale rád bych jen dodal, že efektivita práce, či produktivita, nejde ruku v ruce s pracovní dobou. Je pravda, že jsou firmy v německu, kde člověk 4 hodiny pracuje a 5 hodin se fláká, ale takové jsou i v české republice. Český dělník může pracovat tvrději, český stroj může pracovat déle a rychleji, ale ve výsledku je výstup firmy horší, neboť jsou zde ztráty, které na západě nejsou, či ne v takovém velkém množství.

Nobody dne 7.9.2011 v 12:09 napsal(a):

Ano , ty ztráty jsou například poměrem řídících pracovníků a výrobních, Produktivitu ale nelze zjistit pohledem do tovární haly, je třeba mít spousta dat, o počtu pracovních sil, produktivních, neproduktivních , o pracovní době.

Martin Šťovíček dne 8.9.2011 v 23:28 napsal(a):

Souhlasím. Ale nakonec lze celý výpočet jednoduše převést na 1) jednu pracovní dobu, 2) velikost vyprodukované práce za tuto dobu a 3) sečíst náklady na mzdy (všech lidí zainteresovaných do výroby - THP, ředitele, uklízečky, úkolovou mzdu...), materiál, energii atd. Vyjdou tři podstatné veličiny. Pracovní doba (stejná v obou případech), množství práce (výrobků) a vynaložené peníze pro výrobu daného množství za jednotku času. Ostatní veličiny jsou jen podpůrné a upřesňující a jen rozpitvávají ty tři základní veličiny. Ty ztráty (prostoje atd) snižují počet výrobků za časový úsek. Takže žádný problém se spoustou dat v tom posledním jednoduchém vzorci. Podle mne přece logicky efektivita a produktivita jde ruku v ruce ve stejné úměrnosti. Roste-li produktivita, roste i produkce (stále uvažuji konstatntní pracovní dobu).
V tom uvedeném případě jsem uvažoval cenu výrobní, nikoliv prodejní! Ale jak známo, ceny energií i materiálu jsou u nás i na "západě" +/- srovnatelné. Jen cena práce se liší v desítkách procent (a opět uvažuji euro - nic nepřepočítávám. Kdyby byla cena práce v obou případech stejná, pak pochopím, že se někdo může točit na naší nižší produktivitě. Ale tu jsem zohlednil menším počtem výrobků (prostoje, administrativa ?...) A ve vzorci by to pak také tak vyšlo - že jsme o 40% méně produktivní. Ale protože máme k "dobru" nižší mzdové náklady, není to zaostávání v produktivitě podle mne takové, jak ho líčí Shark a jeho autority. HOWGH! :-)

Shark dne 9.9.2011 v 18:59 napsal(a):

Poslouchejte , kdyby byl pořad o ekonomickým kutilství, tak byste mohl dělat moderátora.
Připomenu , co jsme probrali.
Vyzval jsem vás, abyste tedy našel alespoň jeden názor podobný vašemu, samozřejmě od ekonoma.
Kde nic tu nic, nedivím se tomu, na těch výsledcích je totiž shoda ekonomů, zleva doprava, a dokonce i politiků zleva doprava.
Jelikož nenajdete žádnou oporu, uchylíte se k následujícmu, typickému kroku.
Když nejde zpochybnit výsledek nominálně, zpochybníme postup. ( což je opravdu úžasné, protože srovnávací tabulky respektují nejen EU, ale i všechny státy OECD)
A co víc, vymyslíte tedy vlastní..
A to:
1.vyfabulujete nesmyslně zadaný příklad
2. zadáte špatný parametry
3.správně ho vypočtete
4. výsledné rozdílné hodnoty podrobíte zdrcující kritice
Jste se asi začetl do Jiráska, ne? Proti všem.

Nevymýšlejte blbosti, diskuze s vámi ztrácí smysl, protože se tím kutilstvím zesměšňujete. Zakmile totiž argumentujete slovy..." Podle mne přece ", tak se nikam nedostaneme.
PROSÍM, nepočítaj to podle vás.

Martin Šťovíček dne 10.9.2011 v 15:01 napsal(a):

Zajímalo by mě, co víte o ekonomice kromě toho, že si o ní něco přečtete a mně přirovnáváte ke kutilovi? 30 let nedělám nic jiného, než ve strojírenských fabrikách i v malých firmách řeším dílčí úkoly, aby ty firmy dělaly víc práce za méně peněz a s méně lidma, jsem nucen to číselně vyjadřovat v jednotkách kusů, hodin a finančních nákladech s přihlédnutím k zachované kvalitě opracování a často i předkládat výsledky vedení firmy. Jsou to čísla, která si můžete ověřit na hodinách a v bedně plné výrobků,.Vím přibližně, kolik lidí se na tom podílí. Můžu to porovnat (pravda jen) s několika fabrikami v zahraničí ale zase i tam jsem v té fabrice osobně. A vy proti mně argumentujete přečtenými čísly, které vypočítala zahraniční kapacita zase na základě čísel, které jí dal zase někdo jiný, který je zase vypočítal na základě jiných čísel, které mu dal někdo jiný... Můžete mi říci, kdo z nás dvou se blíží realitě? Vy tady máváte papírovými statistikami, které vyjadřují hospodářské výsledky od uklízečky přes prodavačku, instalatéra, zemědělský podnik, česačku chmele, opravnu traktorů, čističku vod , Českých drah až po automobilku, které vypočítala kapacita ve statistickém úřadu EU, OECD a v Americké hospodářské komoře. Nepochybuji ani ve snu, že ty výpočty jsou správné. Ale jste odborník přes všechny tyto obory? Může sebevětší kapacita v ekonomii a ve statistice reálně posoudit pravdivost stovek čísel ze stovek oborů, které dostane na stůl? Já se celou dobu bavím o výrobě v jednom odvětví, tedy o tom, čemu rozumím a co osobně znám. Jestliže jsem se něco dověděl o ekonomii a statistice, tak přinejmenším i to, že existuje vždy několik metod, jak se dobrat určitého výsledku a každá metoda svůj výsledek nemusí interpretovat stejně. Proto já o voze (sám ho tlačím a vím co váží) a vy o koze (o které si přečtete zleva doprava a od shora dolů v hospovářských statistikách - pochopitelně se musí mnohdy také přibližně shodovat, protože je to jedna koza). Můžete vy svá citovaná tvrzení dokázat? Můžete si ověřit, že v ČR upeklo vloni 14 tisíc pekařů 10 milionů rohlíků a spotřebovalo při tom 9MW el.energie? Pro vás je podstatné tomu věřit a mávat s tím. Já vám mohu předložit desítky zpracovaných konkrétních případů, na kterých jsem se podílel. Spočítat minuty a náklady chodu stroje a výsledek jeho práce a práce jeho obsluhy. Vím, že dva technologové u nás musí umět to, co v Německu 6 technologů (o platech ani nemluvím) a pod. Pokud byste měl možnost navštívit srovnatelné firmy u nás a v Německu, žasl byste, jak velké zázemí má jejich technický a ekonomický úsek proti našim firmám. Jestli jsem ochoten něco podrobit zdrcující kritice, tak to není samotná statistika nebo ekonomie ale přítel Ferdy Mravence ve vašich reakcích.
Jestli jsem udělal ve svých úvahách něco špatně, tak že jsem dal pomyslné skororovnítko mezi naším strojírenstvím a naším celkovým hospodářstvím. A to opravdu není stejné.
No to jsme se ale dostali HODNĚ daleko od dluhopisu :-DDD

Shark dne 11.9.2011 v 01:53 napsal(a):

K dluhopisu se tedy ještě vrátím.
Vy jste totiž napsal:

3) Vracím se k původnímu tématu. Ano, stát mi vyplatí po 5 letech se 100% garancí 2-3% z ceny dluhopisů. Ale když hospodaří s takovou ztrátou rozpočtu, tak se při výplatě zase zadluží

I na tomhle textu si vůbec nejsem jist, zda víte o čem je řeč.
Jednak jste vyspekuloval výši kuponu, který dodnes není znám a za druhé i tady jste blbě počítal.

Stát vám totiž , podle vašeho zadání, vyplatí po 5 letech nikoli 2-3%, ale 10 -15 % výše vaší investice do nominálu dluhopisu. Je-li výše kuponu 2-3 % p.a., pak po 5 letech to je 10 -15%.nominálního vkladu.

Stranou ponecháme skutečnost, že se zadluží tímto způsobem ménně, než obvyklým komerčním úvěrem, který takjakotak musí na svoje vydání uzavřít.

Martin Šťovíček dne 21.9.2011 v 00:20 napsal(a):

Dal jsem si práci s detailní výpočtem.
Aby byly tedy počty puntičkářsky a krystalicky jasné i pro vás Sharku:
dnes mám výdaje 200tis/rok.
1)                zákl.DPH                DPH 10%           celkem
    Dnes      182000                  18200                 200200
                                                   DPH 14%
   2012        182000                  25480                207480
                                                   DPH 17%
   2013        182000                  30940                212940
   2014        182000                  30940                212940
   2015        182000                  30940                212940
   2016        182000                  30940                212940

zvýšení DPH v r. 2012 - 2016 mi přinese výdaje o 58240Kč vyšší proti 5 letům v dnešních cenách.                         -"-
2) Abych to pouze kompenzoval NEZDANĚNÝMI výnosy za 5 let, musím při průměrném výnosu dluhopisů 2,5%/rok investovat nyní přibližně necelých 450tis Kč.
Normální banka vám dá úrok 4-5%/rok, jestliže na uložené peníze 4 roky nesáhnete. Takže ze stejného základu získáte za 4 roky přibližně nezdaněných 87tis.
Tohle snad o "vynikající" investici do dluhopisů přesvědčí :-D

Shark dne 21.9.2011 v 19:08 napsal(a):

Proč jste tohle počítal?! K čemu to je?
Někdo vám tvrdil, že výnosy z jakéhokoli investičního produktu vám srovnají nějaký vaše deficity?
Proč srovnáváte nějaký investiční instrument s vaším pseudovýhledem na DPH na 5 let dopředu.

Když už jste tohle "počítal", kde máte rozlišení základní sazbu a snížené?
U potravin totiž nebude automaticky cena vyšší o rozdíl sazeb, v potravinách je velká konkurence a čeká se, že dopady nebudou v nominální výši, ale podstatně nižší. a i tak, nikdo neumí dělat cenové prognozy 5 let dopředu, ceny potravin jsou volatilní, ovlivnitelné například vývojem počasí. Ted například jde nahoru vše s cukrem a kávou, zatímco brambory půjdou dolů, například. A nikdo to před rokem nemohl předpovídat, na 5 let to umíte jen vy. Ale mě už to nepřekvapuje, už vás znám.

Vy si radši přečtěte tohle, zjistíte, že dluhopis má 1-letý kupon ve výši 2% , tedy nemusíte si pořizovat 5ti letý, ten nevidím výhodný.
http://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/nabizene-typy-dluhopisu.html

A 2% úrok je momentálně spíš nadprůměrný
http://finexpert.e15.cz/kam-s-usporami-v-roce-2011.

Takže mi nahoďte banku, kde jste viděl ty vaše 4-5%, to bych moc rád viděl. Momentálně nejlepší nabídka na trhu je 6-ti měsíční vklad u Zuno bank s 3,5% úrokem p.a., a to je akce, která končí v září.
Tu vaší banku s 4-5% úrokem mi sem dejte, ať se poučím.

ItHaz dne 22.9.2011 v 09:38 napsal(a):

myslím že s tou čtyřletou fixací peněz tyhle úroky nejsou nereálný....resp. mi to nedávno nějaká banka nabízela...

Hm, zaujímavý, tak hledám
http://www.finance.cz/bankovnictvi/sporici-ucty/srovnani/
/a nenacházím ani s dlouhou fixací , výnos je omezen výší vkladu, tak třeba ČSPO má v tomhle výčtu 3,2 % jako nejlepší nabídka na trhu, ale musíte tam vložit mezi 250 až 300 tis. ne míň a ne víc. Podobně to má Unicredit. Družstva vynechávám, tam bych to nedal a 4-letá fixace je pitomost, nevíte , jak se vyvine inflace. U jednoletý nabídky to zcela jistě neexistuje

ItHaz
Počet příspěvků: 133
Hlavně pro: Shark
22.9.2011 - 09:38

Zobrazit související předchozí příspěvky

ItHaz dne 7.9.2011 v 11:27 napsal(a):

líbí se mi místní debata :) shark více teorie, martin více praxe, zdá se na první pohled. Ale rád bych jen dodal, že efektivita práce, či produktivita, nejde ruku v ruce s pracovní dobou. Je pravda, že jsou firmy v německu, kde člověk 4 hodiny pracuje a 5 hodin se fláká, ale takové jsou i v české republice. Český dělník může pracovat tvrději, český stroj může pracovat déle a rychleji, ale ve výsledku je výstup firmy horší, neboť jsou zde ztráty, které na západě nejsou, či ne v takovém velkém množství.

Nobody dne 7.9.2011 v 12:09 napsal(a):

Ano , ty ztráty jsou například poměrem řídících pracovníků a výrobních, Produktivitu ale nelze zjistit pohledem do tovární haly, je třeba mít spousta dat, o počtu pracovních sil, produktivních, neproduktivních , o pracovní době.

Martin Šťovíček dne 8.9.2011 v 23:28 napsal(a):

Souhlasím. Ale nakonec lze celý výpočet jednoduše převést na 1) jednu pracovní dobu, 2) velikost vyprodukované práce za tuto dobu a 3) sečíst náklady na mzdy (všech lidí zainteresovaných do výroby - THP, ředitele, uklízečky, úkolovou mzdu...), materiál, energii atd. Vyjdou tři podstatné veličiny. Pracovní doba (stejná v obou případech), množství práce (výrobků) a vynaložené peníze pro výrobu daného množství za jednotku času. Ostatní veličiny jsou jen podpůrné a upřesňující a jen rozpitvávají ty tři základní veličiny. Ty ztráty (prostoje atd) snižují počet výrobků za časový úsek. Takže žádný problém se spoustou dat v tom posledním jednoduchém vzorci. Podle mne přece logicky efektivita a produktivita jde ruku v ruce ve stejné úměrnosti. Roste-li produktivita, roste i produkce (stále uvažuji konstatntní pracovní dobu).
V tom uvedeném případě jsem uvažoval cenu výrobní, nikoliv prodejní! Ale jak známo, ceny energií i materiálu jsou u nás i na "západě" +/- srovnatelné. Jen cena práce se liší v desítkách procent (a opět uvažuji euro - nic nepřepočítávám. Kdyby byla cena práce v obou případech stejná, pak pochopím, že se někdo může točit na naší nižší produktivitě. Ale tu jsem zohlednil menším počtem výrobků (prostoje, administrativa ?...) A ve vzorci by to pak také tak vyšlo - že jsme o 40% méně produktivní. Ale protože máme k "dobru" nižší mzdové náklady, není to zaostávání v produktivitě podle mne takové, jak ho líčí Shark a jeho autority. HOWGH! :-)

Shark dne 9.9.2011 v 18:59 napsal(a):

Poslouchejte , kdyby byl pořad o ekonomickým kutilství, tak byste mohl dělat moderátora.
Připomenu , co jsme probrali.
Vyzval jsem vás, abyste tedy našel alespoň jeden názor podobný vašemu, samozřejmě od ekonoma.
Kde nic tu nic, nedivím se tomu, na těch výsledcích je totiž shoda ekonomů, zleva doprava, a dokonce i politiků zleva doprava.
Jelikož nenajdete žádnou oporu, uchylíte se k následujícmu, typickému kroku.
Když nejde zpochybnit výsledek nominálně, zpochybníme postup. ( což je opravdu úžasné, protože srovnávací tabulky respektují nejen EU, ale i všechny státy OECD)
A co víc, vymyslíte tedy vlastní..
A to:
1.vyfabulujete nesmyslně zadaný příklad
2. zadáte špatný parametry
3.správně ho vypočtete
4. výsledné rozdílné hodnoty podrobíte zdrcující kritice
Jste se asi začetl do Jiráska, ne? Proti všem.

Nevymýšlejte blbosti, diskuze s vámi ztrácí smysl, protože se tím kutilstvím zesměšňujete. Zakmile totiž argumentujete slovy..." Podle mne přece ", tak se nikam nedostaneme.
PROSÍM, nepočítaj to podle vás.

Martin Šťovíček dne 10.9.2011 v 15:01 napsal(a):

Zajímalo by mě, co víte o ekonomice kromě toho, že si o ní něco přečtete a mně přirovnáváte ke kutilovi? 30 let nedělám nic jiného, než ve strojírenských fabrikách i v malých firmách řeším dílčí úkoly, aby ty firmy dělaly víc práce za méně peněz a s méně lidma, jsem nucen to číselně vyjadřovat v jednotkách kusů, hodin a finančních nákladech s přihlédnutím k zachované kvalitě opracování a často i předkládat výsledky vedení firmy. Jsou to čísla, která si můžete ověřit na hodinách a v bedně plné výrobků,.Vím přibližně, kolik lidí se na tom podílí. Můžu to porovnat (pravda jen) s několika fabrikami v zahraničí ale zase i tam jsem v té fabrice osobně. A vy proti mně argumentujete přečtenými čísly, které vypočítala zahraniční kapacita zase na základě čísel, které jí dal zase někdo jiný, který je zase vypočítal na základě jiných čísel, které mu dal někdo jiný... Můžete mi říci, kdo z nás dvou se blíží realitě? Vy tady máváte papírovými statistikami, které vyjadřují hospodářské výsledky od uklízečky přes prodavačku, instalatéra, zemědělský podnik, česačku chmele, opravnu traktorů, čističku vod , Českých drah až po automobilku, které vypočítala kapacita ve statistickém úřadu EU, OECD a v Americké hospodářské komoře. Nepochybuji ani ve snu, že ty výpočty jsou správné. Ale jste odborník přes všechny tyto obory? Může sebevětší kapacita v ekonomii a ve statistice reálně posoudit pravdivost stovek čísel ze stovek oborů, které dostane na stůl? Já se celou dobu bavím o výrobě v jednom odvětví, tedy o tom, čemu rozumím a co osobně znám. Jestliže jsem se něco dověděl o ekonomii a statistice, tak přinejmenším i to, že existuje vždy několik metod, jak se dobrat určitého výsledku a každá metoda svůj výsledek nemusí interpretovat stejně. Proto já o voze (sám ho tlačím a vím co váží) a vy o koze (o které si přečtete zleva doprava a od shora dolů v hospovářských statistikách - pochopitelně se musí mnohdy také přibližně shodovat, protože je to jedna koza). Můžete vy svá citovaná tvrzení dokázat? Můžete si ověřit, že v ČR upeklo vloni 14 tisíc pekařů 10 milionů rohlíků a spotřebovalo při tom 9MW el.energie? Pro vás je podstatné tomu věřit a mávat s tím. Já vám mohu předložit desítky zpracovaných konkrétních případů, na kterých jsem se podílel. Spočítat minuty a náklady chodu stroje a výsledek jeho práce a práce jeho obsluhy. Vím, že dva technologové u nás musí umět to, co v Německu 6 technologů (o platech ani nemluvím) a pod. Pokud byste měl možnost navštívit srovnatelné firmy u nás a v Německu, žasl byste, jak velké zázemí má jejich technický a ekonomický úsek proti našim firmám. Jestli jsem ochoten něco podrobit zdrcující kritice, tak to není samotná statistika nebo ekonomie ale přítel Ferdy Mravence ve vašich reakcích.
Jestli jsem udělal ve svých úvahách něco špatně, tak že jsem dal pomyslné skororovnítko mezi naším strojírenstvím a naším celkovým hospodářstvím. A to opravdu není stejné.
No to jsme se ale dostali HODNĚ daleko od dluhopisu :-DDD

Shark dne 11.9.2011 v 01:53 napsal(a):

K dluhopisu se tedy ještě vrátím.
Vy jste totiž napsal:

3) Vracím se k původnímu tématu. Ano, stát mi vyplatí po 5 letech se 100% garancí 2-3% z ceny dluhopisů. Ale když hospodaří s takovou ztrátou rozpočtu, tak se při výplatě zase zadluží

I na tomhle textu si vůbec nejsem jist, zda víte o čem je řeč.
Jednak jste vyspekuloval výši kuponu, který dodnes není znám a za druhé i tady jste blbě počítal.

Stát vám totiž , podle vašeho zadání, vyplatí po 5 letech nikoli 2-3%, ale 10 -15 % výše vaší investice do nominálu dluhopisu. Je-li výše kuponu 2-3 % p.a., pak po 5 letech to je 10 -15%.nominálního vkladu.

Stranou ponecháme skutečnost, že se zadluží tímto způsobem ménně, než obvyklým komerčním úvěrem, který takjakotak musí na svoje vydání uzavřít.

Martin Šťovíček dne 21.9.2011 v 00:20 napsal(a):

Dal jsem si práci s detailní výpočtem.
Aby byly tedy počty puntičkářsky a krystalicky jasné i pro vás Sharku:
dnes mám výdaje 200tis/rok.
1)                zákl.DPH                DPH 10%           celkem
    Dnes      182000                  18200                 200200
                                                   DPH 14%
   2012        182000                  25480                207480
                                                   DPH 17%
   2013        182000                  30940                212940
   2014        182000                  30940                212940
   2015        182000                  30940                212940
   2016        182000                  30940                212940

zvýšení DPH v r. 2012 - 2016 mi přinese výdaje o 58240Kč vyšší proti 5 letům v dnešních cenách.                         -"-
2) Abych to pouze kompenzoval NEZDANĚNÝMI výnosy za 5 let, musím při průměrném výnosu dluhopisů 2,5%/rok investovat nyní přibližně necelých 450tis Kč.
Normální banka vám dá úrok 4-5%/rok, jestliže na uložené peníze 4 roky nesáhnete. Takže ze stejného základu získáte za 4 roky přibližně nezdaněných 87tis.
Tohle snad o "vynikající" investici do dluhopisů přesvědčí :-D

Shark dne 21.9.2011 v 19:08 napsal(a):

Proč jste tohle počítal?! K čemu to je?
Někdo vám tvrdil, že výnosy z jakéhokoli investičního produktu vám srovnají nějaký vaše deficity?
Proč srovnáváte nějaký investiční instrument s vaším pseudovýhledem na DPH na 5 let dopředu.

Když už jste tohle "počítal", kde máte rozlišení základní sazbu a snížené?
U potravin totiž nebude automaticky cena vyšší o rozdíl sazeb, v potravinách je velká konkurence a čeká se, že dopady nebudou v nominální výši, ale podstatně nižší. a i tak, nikdo neumí dělat cenové prognozy 5 let dopředu, ceny potravin jsou volatilní, ovlivnitelné například vývojem počasí. Ted například jde nahoru vše s cukrem a kávou, zatímco brambory půjdou dolů, například. A nikdo to před rokem nemohl předpovídat, na 5 let to umíte jen vy. Ale mě už to nepřekvapuje, už vás znám.

Vy si radši přečtěte tohle, zjistíte, že dluhopis má 1-letý kupon ve výši 2% , tedy nemusíte si pořizovat 5ti letý, ten nevidím výhodný.
http://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/nabizene-typy-dluhopisu.html

A 2% úrok je momentálně spíš nadprůměrný
http://finexpert.e15.cz/kam-s-usporami-v-roce-2011.

Takže mi nahoďte banku, kde jste viděl ty vaše 4-5%, to bych moc rád viděl. Momentálně nejlepší nabídka na trhu je 6-ti měsíční vklad u Zuno bank s 3,5% úrokem p.a., a to je akce, která končí v září.
Tu vaší banku s 4-5% úrokem mi sem dejte, ať se poučím.

myslím že s tou čtyřletou fixací peněz tyhle úroky nejsou nereálný....resp. mi to nedávno nějaká banka nabízela...

Shark
Počet příspěvků: 5231
Hlavně pro: Martin Šťovíček
21.9.2011 - 19:08

Zobrazit související předchozí příspěvky

ItHaz dne 7.9.2011 v 11:27 napsal(a):

líbí se mi místní debata :) shark více teorie, martin více praxe, zdá se na první pohled. Ale rád bych jen dodal, že efektivita práce, či produktivita, nejde ruku v ruce s pracovní dobou. Je pravda, že jsou firmy v německu, kde člověk 4 hodiny pracuje a 5 hodin se fláká, ale takové jsou i v české republice. Český dělník může pracovat tvrději, český stroj může pracovat déle a rychleji, ale ve výsledku je výstup firmy horší, neboť jsou zde ztráty, které na západě nejsou, či ne v takovém velkém množství.

Nobody dne 7.9.2011 v 12:09 napsal(a):

Ano , ty ztráty jsou například poměrem řídících pracovníků a výrobních, Produktivitu ale nelze zjistit pohledem do tovární haly, je třeba mít spousta dat, o počtu pracovních sil, produktivních, neproduktivních , o pracovní době.

Martin Šťovíček dne 8.9.2011 v 23:28 napsal(a):

Souhlasím. Ale nakonec lze celý výpočet jednoduše převést na 1) jednu pracovní dobu, 2) velikost vyprodukované práce za tuto dobu a 3) sečíst náklady na mzdy (všech lidí zainteresovaných do výroby - THP, ředitele, uklízečky, úkolovou mzdu...), materiál, energii atd. Vyjdou tři podstatné veličiny. Pracovní doba (stejná v obou případech), množství práce (výrobků) a vynaložené peníze pro výrobu daného množství za jednotku času. Ostatní veličiny jsou jen podpůrné a upřesňující a jen rozpitvávají ty tři základní veličiny. Ty ztráty (prostoje atd) snižují počet výrobků za časový úsek. Takže žádný problém se spoustou dat v tom posledním jednoduchém vzorci. Podle mne přece logicky efektivita a produktivita jde ruku v ruce ve stejné úměrnosti. Roste-li produktivita, roste i produkce (stále uvažuji konstatntní pracovní dobu).
V tom uvedeném případě jsem uvažoval cenu výrobní, nikoliv prodejní! Ale jak známo, ceny energií i materiálu jsou u nás i na "západě" +/- srovnatelné. Jen cena práce se liší v desítkách procent (a opět uvažuji euro - nic nepřepočítávám. Kdyby byla cena práce v obou případech stejná, pak pochopím, že se někdo může točit na naší nižší produktivitě. Ale tu jsem zohlednil menším počtem výrobků (prostoje, administrativa ?...) A ve vzorci by to pak také tak vyšlo - že jsme o 40% méně produktivní. Ale protože máme k "dobru" nižší mzdové náklady, není to zaostávání v produktivitě podle mne takové, jak ho líčí Shark a jeho autority. HOWGH! :-)

Shark dne 9.9.2011 v 18:59 napsal(a):

Poslouchejte , kdyby byl pořad o ekonomickým kutilství, tak byste mohl dělat moderátora.
Připomenu , co jsme probrali.
Vyzval jsem vás, abyste tedy našel alespoň jeden názor podobný vašemu, samozřejmě od ekonoma.
Kde nic tu nic, nedivím se tomu, na těch výsledcích je totiž shoda ekonomů, zleva doprava, a dokonce i politiků zleva doprava.
Jelikož nenajdete žádnou oporu, uchylíte se k následujícmu, typickému kroku.
Když nejde zpochybnit výsledek nominálně, zpochybníme postup. ( což je opravdu úžasné, protože srovnávací tabulky respektují nejen EU, ale i všechny státy OECD)
A co víc, vymyslíte tedy vlastní..
A to:
1.vyfabulujete nesmyslně zadaný příklad
2. zadáte špatný parametry
3.správně ho vypočtete
4. výsledné rozdílné hodnoty podrobíte zdrcující kritice
Jste se asi začetl do Jiráska, ne? Proti všem.

Nevymýšlejte blbosti, diskuze s vámi ztrácí smysl, protože se tím kutilstvím zesměšňujete. Zakmile totiž argumentujete slovy..." Podle mne přece ", tak se nikam nedostaneme.
PROSÍM, nepočítaj to podle vás.

Martin Šťovíček dne 10.9.2011 v 15:01 napsal(a):

Zajímalo by mě, co víte o ekonomice kromě toho, že si o ní něco přečtete a mně přirovnáváte ke kutilovi? 30 let nedělám nic jiného, než ve strojírenských fabrikách i v malých firmách řeším dílčí úkoly, aby ty firmy dělaly víc práce za méně peněz a s méně lidma, jsem nucen to číselně vyjadřovat v jednotkách kusů, hodin a finančních nákladech s přihlédnutím k zachované kvalitě opracování a často i předkládat výsledky vedení firmy. Jsou to čísla, která si můžete ověřit na hodinách a v bedně plné výrobků,.Vím přibližně, kolik lidí se na tom podílí. Můžu to porovnat (pravda jen) s několika fabrikami v zahraničí ale zase i tam jsem v té fabrice osobně. A vy proti mně argumentujete přečtenými čísly, které vypočítala zahraniční kapacita zase na základě čísel, které jí dal zase někdo jiný, který je zase vypočítal na základě jiných čísel, které mu dal někdo jiný... Můžete mi říci, kdo z nás dvou se blíží realitě? Vy tady máváte papírovými statistikami, které vyjadřují hospodářské výsledky od uklízečky přes prodavačku, instalatéra, zemědělský podnik, česačku chmele, opravnu traktorů, čističku vod , Českých drah až po automobilku, které vypočítala kapacita ve statistickém úřadu EU, OECD a v Americké hospodářské komoře. Nepochybuji ani ve snu, že ty výpočty jsou správné. Ale jste odborník přes všechny tyto obory? Může sebevětší kapacita v ekonomii a ve statistice reálně posoudit pravdivost stovek čísel ze stovek oborů, které dostane na stůl? Já se celou dobu bavím o výrobě v jednom odvětví, tedy o tom, čemu rozumím a co osobně znám. Jestliže jsem se něco dověděl o ekonomii a statistice, tak přinejmenším i to, že existuje vždy několik metod, jak se dobrat určitého výsledku a každá metoda svůj výsledek nemusí interpretovat stejně. Proto já o voze (sám ho tlačím a vím co váží) a vy o koze (o které si přečtete zleva doprava a od shora dolů v hospovářských statistikách - pochopitelně se musí mnohdy také přibližně shodovat, protože je to jedna koza). Můžete vy svá citovaná tvrzení dokázat? Můžete si ověřit, že v ČR upeklo vloni 14 tisíc pekařů 10 milionů rohlíků a spotřebovalo při tom 9MW el.energie? Pro vás je podstatné tomu věřit a mávat s tím. Já vám mohu předložit desítky zpracovaných konkrétních případů, na kterých jsem se podílel. Spočítat minuty a náklady chodu stroje a výsledek jeho práce a práce jeho obsluhy. Vím, že dva technologové u nás musí umět to, co v Německu 6 technologů (o platech ani nemluvím) a pod. Pokud byste měl možnost navštívit srovnatelné firmy u nás a v Německu, žasl byste, jak velké zázemí má jejich technický a ekonomický úsek proti našim firmám. Jestli jsem ochoten něco podrobit zdrcující kritice, tak to není samotná statistika nebo ekonomie ale přítel Ferdy Mravence ve vašich reakcích.
Jestli jsem udělal ve svých úvahách něco špatně, tak že jsem dal pomyslné skororovnítko mezi naším strojírenstvím a naším celkovým hospodářstvím. A to opravdu není stejné.
No to jsme se ale dostali HODNĚ daleko od dluhopisu :-DDD

Shark dne 11.9.2011 v 01:53 napsal(a):

K dluhopisu se tedy ještě vrátím.
Vy jste totiž napsal:

3) Vracím se k původnímu tématu. Ano, stát mi vyplatí po 5 letech se 100% garancí 2-3% z ceny dluhopisů. Ale když hospodaří s takovou ztrátou rozpočtu, tak se při výplatě zase zadluží

I na tomhle textu si vůbec nejsem jist, zda víte o čem je řeč.
Jednak jste vyspekuloval výši kuponu, který dodnes není znám a za druhé i tady jste blbě počítal.

Stát vám totiž , podle vašeho zadání, vyplatí po 5 letech nikoli 2-3%, ale 10 -15 % výše vaší investice do nominálu dluhopisu. Je-li výše kuponu 2-3 % p.a., pak po 5 letech to je 10 -15%.nominálního vkladu.

Stranou ponecháme skutečnost, že se zadluží tímto způsobem ménně, než obvyklým komerčním úvěrem, který takjakotak musí na svoje vydání uzavřít.

Martin Šťovíček dne 21.9.2011 v 00:20 napsal(a):

Dal jsem si práci s detailní výpočtem.
Aby byly tedy počty puntičkářsky a krystalicky jasné i pro vás Sharku:
dnes mám výdaje 200tis/rok.
1)                zákl.DPH                DPH 10%           celkem
    Dnes      182000                  18200                 200200
                                                   DPH 14%
   2012        182000                  25480                207480
                                                   DPH 17%
   2013        182000                  30940                212940
   2014        182000                  30940                212940
   2015        182000                  30940                212940
   2016        182000                  30940                212940

zvýšení DPH v r. 2012 - 2016 mi přinese výdaje o 58240Kč vyšší proti 5 letům v dnešních cenách.                         -"-
2) Abych to pouze kompenzoval NEZDANĚNÝMI výnosy za 5 let, musím při průměrném výnosu dluhopisů 2,5%/rok investovat nyní přibližně necelých 450tis Kč.
Normální banka vám dá úrok 4-5%/rok, jestliže na uložené peníze 4 roky nesáhnete. Takže ze stejného základu získáte za 4 roky přibližně nezdaněných 87tis.
Tohle snad o "vynikající" investici do dluhopisů přesvědčí :-D

Proč jste tohle počítal?! K čemu to je?
Někdo vám tvrdil, že výnosy z jakéhokoli investičního produktu vám srovnají nějaký vaše deficity?
Proč srovnáváte nějaký investiční instrument s vaším pseudovýhledem na DPH na 5 let dopředu.

Když už jste tohle "počítal", kde máte rozlišení základní sazbu a snížené?
U potravin totiž nebude automaticky cena vyšší o rozdíl sazeb, v potravinách je velká konkurence a čeká se, že dopady nebudou v nominální výši, ale podstatně nižší. a i tak, nikdo neumí dělat cenové prognozy 5 let dopředu, ceny potravin jsou volatilní, ovlivnitelné například vývojem počasí. Ted například jde nahoru vše s cukrem a kávou, zatímco brambory půjdou dolů, například. A nikdo to před rokem nemohl předpovídat, na 5 let to umíte jen vy. Ale mě už to nepřekvapuje, už vás znám.

Vy si radši přečtěte tohle, zjistíte, že dluhopis má 1-letý kupon ve výši 2% , tedy nemusíte si pořizovat 5ti letý, ten nevidím výhodný.
http://www.sporicidluhopisycr.cz/cs/nabizene-typy-dluhopisu.html

A 2% úrok je momentálně spíš nadprůměrný
http://finexpert.e15.cz/kam-s-usporami-v-roce-2011.

Takže mi nahoďte banku, kde jste viděl ty vaše 4-5%, to bych moc rád viděl. Momentálně nejlepší nabídka na trhu je 6-ti měsíční vklad u Zuno bank s 3,5% úrokem p.a., a to je akce, která končí v září.
Tu vaší banku s 4-5% úrokem mi sem dejte, ať se poučím.

L.Sch.
Počet příspěvků: 5422
Hlavně pro: Martin Šťovíček
21.9.2011 - 13:26

Zobrazit související předchozí příspěvky

Reakce na 20.9.,22:52 :
Upravit příspěvek můžete vždy i teď - stačí jen kliknout na modrý nápis "upravit příspěvek" a můžete opravovat.
Jen mě tak napadá - neznáte-li takovouto trivialitu (i když s finančnictvím nesouvisející) - jsou-li Vaše poučky a vývody správné a vyznáte-li se vůbec v dané problematice?! Mám silný pocit, že nikoli.

Naposledy upraveno 21.09.2011 - 13:38

Nobody
Počet příspěvků: 724
Hlavně pro: Martin Šťovíček
21.9.2011 - 09:57

Zobrazit související předchozí příspěvky

ItHaz dne 7.9.2011 v 11:27 napsal(a):

líbí se mi místní debata :) shark více teorie, martin více praxe, zdá se na první pohled. Ale rád bych jen dodal, že efektivita práce, či produktivita, nejde ruku v ruce s pracovní dobou. Je pravda, že jsou firmy v německu, kde člověk 4 hodiny pracuje a 5 hodin se fláká, ale takové jsou i v české republice. Český dělník může pracovat tvrději, český stroj může pracovat déle a rychleji, ale ve výsledku je výstup firmy horší, neboť jsou zde ztráty, které na západě nejsou, či ne v takovém velkém množství.

Nobody dne 7.9.2011 v 12:09 napsal(a):

Ano , ty ztráty jsou například poměrem řídících pracovníků a výrobních, Produktivitu ale nelze zjistit pohledem do tovární haly, je třeba mít spousta dat, o počtu pracovních sil, produktivních, neproduktivních , o pracovní době.

Martin Šťovíček dne 8.9.2011 v 23:28 napsal(a):

Souhlasím. Ale nakonec lze celý výpočet jednoduše převést na 1) jednu pracovní dobu, 2) velikost vyprodukované práce za tuto dobu a 3) sečíst náklady na mzdy (všech lidí zainteresovaných do výroby - THP, ředitele, uklízečky, úkolovou mzdu...), materiál, energii atd. Vyjdou tři podstatné veličiny. Pracovní doba (stejná v obou případech), množství práce (výrobků) a vynaložené peníze pro výrobu daného množství za jednotku času. Ostatní veličiny jsou jen podpůrné a upřesňující a jen rozpitvávají ty tři základní veličiny. Ty ztráty (prostoje atd) snižují počet výrobků za časový úsek. Takže žádný problém se spoustou dat v tom posledním jednoduchém vzorci. Podle mne přece logicky efektivita a produktivita jde ruku v ruce ve stejné úměrnosti. Roste-li produktivita, roste i produkce (stále uvažuji konstatntní pracovní dobu).
V tom uvedeném případě jsem uvažoval cenu výrobní, nikoliv prodejní! Ale jak známo, ceny energií i materiálu jsou u nás i na "západě" +/- srovnatelné. Jen cena práce se liší v desítkách procent (a opět uvažuji euro - nic nepřepočítávám. Kdyby byla cena práce v obou případech stejná, pak pochopím, že se někdo může točit na naší nižší produktivitě. Ale tu jsem zohlednil menším počtem výrobků (prostoje, administrativa ?...) A ve vzorci by to pak také tak vyšlo - že jsme o 40% méně produktivní. Ale protože máme k "dobru" nižší mzdové náklady, není to zaostávání v produktivitě podle mne takové, jak ho líčí Shark a jeho autority. HOWGH! :-)

Shark dne 9.9.2011 v 18:59 napsal(a):

Poslouchejte , kdyby byl pořad o ekonomickým kutilství, tak byste mohl dělat moderátora.
Připomenu , co jsme probrali.
Vyzval jsem vás, abyste tedy našel alespoň jeden názor podobný vašemu, samozřejmě od ekonoma.
Kde nic tu nic, nedivím se tomu, na těch výsledcích je totiž shoda ekonomů, zleva doprava, a dokonce i politiků zleva doprava.
Jelikož nenajdete žádnou oporu, uchylíte se k následujícmu, typickému kroku.
Když nejde zpochybnit výsledek nominálně, zpochybníme postup. ( což je opravdu úžasné, protože srovnávací tabulky respektují nejen EU, ale i všechny státy OECD)
A co víc, vymyslíte tedy vlastní..
A to:
1.vyfabulujete nesmyslně zadaný příklad
2. zadáte špatný parametry
3.správně ho vypočtete
4. výsledné rozdílné hodnoty podrobíte zdrcující kritice
Jste se asi začetl do Jiráska, ne? Proti všem.

Nevymýšlejte blbosti, diskuze s vámi ztrácí smysl, protože se tím kutilstvím zesměšňujete. Zakmile totiž argumentujete slovy..." Podle mne přece ", tak se nikam nedostaneme.
PROSÍM, nepočítaj to podle vás.

Martin Šťovíček dne 10.9.2011 v 15:01 napsal(a):

Zajímalo by mě, co víte o ekonomice kromě toho, že si o ní něco přečtete a mně přirovnáváte ke kutilovi? 30 let nedělám nic jiného, než ve strojírenských fabrikách i v malých firmách řeším dílčí úkoly, aby ty firmy dělaly víc práce za méně peněz a s méně lidma, jsem nucen to číselně vyjadřovat v jednotkách kusů, hodin a finančních nákladech s přihlédnutím k zachované kvalitě opracování a často i předkládat výsledky vedení firmy. Jsou to čísla, která si můžete ověřit na hodinách a v bedně plné výrobků,.Vím přibližně, kolik lidí se na tom podílí. Můžu to porovnat (pravda jen) s několika fabrikami v zahraničí ale zase i tam jsem v té fabrice osobně. A vy proti mně argumentujete přečtenými čísly, které vypočítala zahraniční kapacita zase na základě čísel, které jí dal zase někdo jiný, který je zase vypočítal na základě jiných čísel, které mu dal někdo jiný... Můžete mi říci, kdo z nás dvou se blíží realitě? Vy tady máváte papírovými statistikami, které vyjadřují hospodářské výsledky od uklízečky přes prodavačku, instalatéra, zemědělský podnik, česačku chmele, opravnu traktorů, čističku vod , Českých drah až po automobilku, které vypočítala kapacita ve statistickém úřadu EU, OECD a v Americké hospodářské komoře. Nepochybuji ani ve snu, že ty výpočty jsou správné. Ale jste odborník přes všechny tyto obory? Může sebevětší kapacita v ekonomii a ve statistice reálně posoudit pravdivost stovek čísel ze stovek oborů, které dostane na stůl? Já se celou dobu bavím o výrobě v jednom odvětví, tedy o tom, čemu rozumím a co osobně znám. Jestliže jsem se něco dověděl o ekonomii a statistice, tak přinejmenším i to, že existuje vždy několik metod, jak se dobrat určitého výsledku a každá metoda svůj výsledek nemusí interpretovat stejně. Proto já o voze (sám ho tlačím a vím co váží) a vy o koze (o které si přečtete zleva doprava a od shora dolů v hospovářských statistikách - pochopitelně se musí mnohdy také přibližně shodovat, protože je to jedna koza). Můžete vy svá citovaná tvrzení dokázat? Můžete si ověřit, že v ČR upeklo vloni 14 tisíc pekařů 10 milionů rohlíků a spotřebovalo při tom 9MW el.energie? Pro vás je podstatné tomu věřit a mávat s tím. Já vám mohu předložit desítky zpracovaných konkrétních případů, na kterých jsem se podílel. Spočítat minuty a náklady chodu stroje a výsledek jeho práce a práce jeho obsluhy. Vím, že dva technologové u nás musí umět to, co v Německu 6 technologů (o platech ani nemluvím) a pod. Pokud byste měl možnost navštívit srovnatelné firmy u nás a v Německu, žasl byste, jak velké zázemí má jejich technický a ekonomický úsek proti našim firmám. Jestli jsem ochoten něco podrobit zdrcující kritice, tak to není samotná statistika nebo ekonomie ale přítel Ferdy Mravence ve vašich reakcích.
Jestli jsem udělal ve svých úvahách něco špatně, tak že jsem dal pomyslné skororovnítko mezi naším strojírenstvím a naším celkovým hospodářstvím. A to opravdu není stejné.
No to jsme se ale dostali HODNĚ daleko od dluhopisu :-DDD

Shark dne 11.9.2011 v 01:53 napsal(a):

K dluhopisu se tedy ještě vrátím.
Vy jste totiž napsal:

3) Vracím se k původnímu tématu. Ano, stát mi vyplatí po 5 letech se 100% garancí 2-3% z ceny dluhopisů. Ale když hospodaří s takovou ztrátou rozpočtu, tak se při výplatě zase zadluží

I na tomhle textu si vůbec nejsem jist, zda víte o čem je řeč.
Jednak jste vyspekuloval výši kuponu, který dodnes není znám a za druhé i tady jste blbě počítal.

Stát vám totiž , podle vašeho zadání, vyplatí po 5 letech nikoli 2-3%, ale 10 -15 % výše vaší investice do nominálu dluhopisu. Je-li výše kuponu 2-3 % p.a., pak po 5 letech to je 10 -15%.nominálního vkladu.

Stranou ponecháme skutečnost, že se zadluží tímto způsobem ménně, než obvyklým komerčním úvěrem, který takjakotak musí na svoje vydání uzavřít.

Martin Šťovíček dne 21.9.2011 v 00:20 napsal(a):

Dal jsem si práci s detailní výpočtem.
Aby byly tedy počty puntičkářsky a krystalicky jasné i pro vás Sharku:
dnes mám výdaje 200tis/rok.
1)                zákl.DPH                DPH 10%           celkem
    Dnes      182000                  18200                 200200
                                                   DPH 14%
   2012        182000                  25480                207480
                                                   DPH 17%
   2013        182000                  30940                212940
   2014        182000                  30940                212940
   2015        182000                  30940                212940
   2016        182000                  30940                212940

zvýšení DPH v r. 2012 - 2016 mi přinese výdaje o 58240Kč vyšší proti 5 letům v dnešních cenách.                         -"-
2) Abych to pouze kompenzoval NEZDANĚNÝMI výnosy za 5 let, musím při průměrném výnosu dluhopisů 2,5%/rok investovat nyní přibližně necelých 450tis Kč.
Normální banka vám dá úrok 4-5%/rok, jestliže na uložené peníze 4 roky nesáhnete. Takže ze stejného základu získáte za 4 roky přibližně nezdaněných 87tis.
Tohle snad o "vynikající" investici do dluhopisů přesvědčí :-D

Člověče, co to tady předvádíte? Jaký účel má srovnávat dopady DPH se způsobem investování do státních dluhopisu? Vy že máte nějakou vysokou školu? Vy jste ilustrativní případ české finanční negramotnosti.

ItHaz
Počet příspěvků: 133
Hlavně pro: Martin Šťovíček
21.9.2011 - 09:49

Zobrazit související předchozí příspěvky

ItHaz dne 7.9.2011 v 11:27 napsal(a):

líbí se mi místní debata :) shark více teorie, martin více praxe, zdá se na první pohled. Ale rád bych jen dodal, že efektivita práce, či produktivita, nejde ruku v ruce s pracovní dobou. Je pravda, že jsou firmy v německu, kde člověk 4 hodiny pracuje a 5 hodin se fláká, ale takové jsou i v české republice. Český dělník může pracovat tvrději, český stroj může pracovat déle a rychleji, ale ve výsledku je výstup firmy horší, neboť jsou zde ztráty, které na západě nejsou, či ne v takovém velkém množství.

Nobody dne 7.9.2011 v 12:09 napsal(a):

Ano , ty ztráty jsou například poměrem řídících pracovníků a výrobních, Produktivitu ale nelze zjistit pohledem do tovární haly, je třeba mít spousta dat, o počtu pracovních sil, produktivních, neproduktivních , o pracovní době.

Martin Šťovíček dne 8.9.2011 v 23:28 napsal(a):

Souhlasím. Ale nakonec lze celý výpočet jednoduše převést na 1) jednu pracovní dobu, 2) velikost vyprodukované práce za tuto dobu a 3) sečíst náklady na mzdy (všech lidí zainteresovaných do výroby - THP, ředitele, uklízečky, úkolovou mzdu...), materiál, energii atd. Vyjdou tři podstatné veličiny. Pracovní doba (stejná v obou případech), množství práce (výrobků) a vynaložené peníze pro výrobu daného množství za jednotku času. Ostatní veličiny jsou jen podpůrné a upřesňující a jen rozpitvávají ty tři základní veličiny. Ty ztráty (prostoje atd) snižují počet výrobků za časový úsek. Takže žádný problém se spoustou dat v tom posledním jednoduchém vzorci. Podle mne přece logicky efektivita a produktivita jde ruku v ruce ve stejné úměrnosti. Roste-li produktivita, roste i produkce (stále uvažuji konstatntní pracovní dobu).
V tom uvedeném případě jsem uvažoval cenu výrobní, nikoliv prodejní! Ale jak známo, ceny energií i materiálu jsou u nás i na "západě" +/- srovnatelné. Jen cena práce se liší v desítkách procent (a opět uvažuji euro - nic nepřepočítávám. Kdyby byla cena práce v obou případech stejná, pak pochopím, že se někdo může točit na naší nižší produktivitě. Ale tu jsem zohlednil menším počtem výrobků (prostoje, administrativa ?...) A ve vzorci by to pak také tak vyšlo - že jsme o 40% méně produktivní. Ale protože máme k "dobru" nižší mzdové náklady, není to zaostávání v produktivitě podle mne takové, jak ho líčí Shark a jeho autority. HOWGH! :-)

Shark dne 9.9.2011 v 18:59 napsal(a):

Poslouchejte , kdyby byl pořad o ekonomickým kutilství, tak byste mohl dělat moderátora.
Připomenu , co jsme probrali.
Vyzval jsem vás, abyste tedy našel alespoň jeden názor podobný vašemu, samozřejmě od ekonoma.
Kde nic tu nic, nedivím se tomu, na těch výsledcích je totiž shoda ekonomů, zleva doprava, a dokonce i politiků zleva doprava.
Jelikož nenajdete žádnou oporu, uchylíte se k následujícmu, typickému kroku.
Když nejde zpochybnit výsledek nominálně, zpochybníme postup. ( což je opravdu úžasné, protože srovnávací tabulky respektují nejen EU, ale i všechny státy OECD)
A co víc, vymyslíte tedy vlastní..
A to:
1.vyfabulujete nesmyslně zadaný příklad
2. zadáte špatný parametry
3.správně ho vypočtete
4. výsledné rozdílné hodnoty podrobíte zdrcující kritice
Jste se asi začetl do Jiráska, ne? Proti všem.

Nevymýšlejte blbosti, diskuze s vámi ztrácí smysl, protože se tím kutilstvím zesměšňujete. Zakmile totiž argumentujete slovy..." Podle mne přece ", tak se nikam nedostaneme.
PROSÍM, nepočítaj to podle vás.

Martin Šťovíček dne 10.9.2011 v 15:01 napsal(a):

Zajímalo by mě, co víte o ekonomice kromě toho, že si o ní něco přečtete a mně přirovnáváte ke kutilovi? 30 let nedělám nic jiného, než ve strojírenských fabrikách i v malých firmách řeším dílčí úkoly, aby ty firmy dělaly víc práce za méně peněz a s méně lidma, jsem nucen to číselně vyjadřovat v jednotkách kusů, hodin a finančních nákladech s přihlédnutím k zachované kvalitě opracování a často i předkládat výsledky vedení firmy. Jsou to čísla, která si můžete ověřit na hodinách a v bedně plné výrobků,.Vím přibližně, kolik lidí se na tom podílí. Můžu to porovnat (pravda jen) s několika fabrikami v zahraničí ale zase i tam jsem v té fabrice osobně. A vy proti mně argumentujete přečtenými čísly, které vypočítala zahraniční kapacita zase na základě čísel, které jí dal zase někdo jiný, který je zase vypočítal na základě jiných čísel, které mu dal někdo jiný... Můžete mi říci, kdo z nás dvou se blíží realitě? Vy tady máváte papírovými statistikami, které vyjadřují hospodářské výsledky od uklízečky přes prodavačku, instalatéra, zemědělský podnik, česačku chmele, opravnu traktorů, čističku vod , Českých drah až po automobilku, které vypočítala kapacita ve statistickém úřadu EU, OECD a v Americké hospodářské komoře. Nepochybuji ani ve snu, že ty výpočty jsou správné. Ale jste odborník přes všechny tyto obory? Může sebevětší kapacita v ekonomii a ve statistice reálně posoudit pravdivost stovek čísel ze stovek oborů, které dostane na stůl? Já se celou dobu bavím o výrobě v jednom odvětví, tedy o tom, čemu rozumím a co osobně znám. Jestliže jsem se něco dověděl o ekonomii a statistice, tak přinejmenším i to, že existuje vždy několik metod, jak se dobrat určitého výsledku a každá metoda svůj výsledek nemusí interpretovat stejně. Proto já o voze (sám ho tlačím a vím co váží) a vy o koze (o které si přečtete zleva doprava a od shora dolů v hospovářských statistikách - pochopitelně se musí mnohdy také přibližně shodovat, protože je to jedna koza). Můžete vy svá citovaná tvrzení dokázat? Můžete si ověřit, že v ČR upeklo vloni 14 tisíc pekařů 10 milionů rohlíků a spotřebovalo při tom 9MW el.energie? Pro vás je podstatné tomu věřit a mávat s tím. Já vám mohu předložit desítky zpracovaných konkrétních případů, na kterých jsem se podílel. Spočítat minuty a náklady chodu stroje a výsledek jeho práce a práce jeho obsluhy. Vím, že dva technologové u nás musí umět to, co v Německu 6 technologů (o platech ani nemluvím) a pod. Pokud byste měl možnost navštívit srovnatelné firmy u nás a v Německu, žasl byste, jak velké zázemí má jejich technický a ekonomický úsek proti našim firmám. Jestli jsem ochoten něco podrobit zdrcující kritice, tak to není samotná statistika nebo ekonomie ale přítel Ferdy Mravence ve vašich reakcích.
Jestli jsem udělal ve svých úvahách něco špatně, tak že jsem dal pomyslné skororovnítko mezi naším strojírenstvím a naším celkovým hospodářstvím. A to opravdu není stejné.
No to jsme se ale dostali HODNĚ daleko od dluhopisu :-DDD

Shark dne 11.9.2011 v 01:53 napsal(a):

K dluhopisu se tedy ještě vrátím.
Vy jste totiž napsal:

3) Vracím se k původnímu tématu. Ano, stát mi vyplatí po 5 letech se 100% garancí 2-3% z ceny dluhopisů. Ale když hospodaří s takovou ztrátou rozpočtu, tak se při výplatě zase zadluží

I na tomhle textu si vůbec nejsem jist, zda víte o čem je řeč.
Jednak jste vyspekuloval výši kuponu, který dodnes není znám a za druhé i tady jste blbě počítal.

Stát vám totiž , podle vašeho zadání, vyplatí po 5 letech nikoli 2-3%, ale 10 -15 % výše vaší investice do nominálu dluhopisu. Je-li výše kuponu 2-3 % p.a., pak po 5 letech to je 10 -15%.nominálního vkladu.

Stranou ponecháme skutečnost, že se zadluží tímto způsobem ménně, než obvyklým komerčním úvěrem, který takjakotak musí na svoje vydání uzavřít.

Martin Šťovíček dne 21.9.2011 v 00:20 napsal(a):

Dal jsem si práci s detailní výpočtem.
Aby byly tedy počty puntičkářsky a krystalicky jasné i pro vás Sharku:
dnes mám výdaje 200tis/rok.
1)                zákl.DPH                DPH 10%           celkem
    Dnes      182000                  18200                 200200
                                                   DPH 14%
   2012        182000                  25480                207480
                                                   DPH 17%
   2013        182000                  30940                212940
   2014        182000                  30940                212940
   2015        182000                  30940                212940
   2016        182000                  30940                212940

zvýšení DPH v r. 2012 - 2016 mi přinese výdaje o 58240Kč vyšší proti 5 letům v dnešních cenách.                         -"-
2) Abych to pouze kompenzoval NEZDANĚNÝMI výnosy za 5 let, musím při průměrném výnosu dluhopisů 2,5%/rok investovat nyní přibližně necelých 450tis Kč.
Normální banka vám dá úrok 4-5%/rok, jestliže na uložené peníze 4 roky nesáhnete. Takže ze stejného základu získáte za 4 roky přibližně nezdaněných 87tis.
Tohle snad o "vynikající" investici do dluhopisů přesvědčí :-D

Martine,
1) zvýšené DPH si vykompenzujete do výstupu, tj. vašich prodejních cen
2) nemůžete porovnávat dluhopisy se spořícím účtem. Jde o dva rozdílné fin.produkty s jinýma vlastnostma.

Martin Šťovíček

OSVČ

Počet příspěvků: 28
Hlavně pro: Shark
21.9.2011 - 00:20

Zobrazit související předchozí příspěvky

ItHaz dne 7.9.2011 v 11:27 napsal(a):

líbí se mi místní debata :) shark více teorie, martin více praxe, zdá se na první pohled. Ale rád bych jen dodal, že efektivita práce, či produktivita, nejde ruku v ruce s pracovní dobou. Je pravda, že jsou firmy v německu, kde člověk 4 hodiny pracuje a 5 hodin se fláká, ale takové jsou i v české republice. Český dělník může pracovat tvrději, český stroj může pracovat déle a rychleji, ale ve výsledku je výstup firmy horší, neboť jsou zde ztráty, které na západě nejsou, či ne v takovém velkém množství.

Nobody dne 7.9.2011 v 12:09 napsal(a):

Ano , ty ztráty jsou například poměrem řídících pracovníků a výrobních, Produktivitu ale nelze zjistit pohledem do tovární haly, je třeba mít spousta dat, o počtu pracovních sil, produktivních, neproduktivních , o pracovní době.

Martin Šťovíček dne 8.9.2011 v 23:28 napsal(a):

Souhlasím. Ale nakonec lze celý výpočet jednoduše převést na 1) jednu pracovní dobu, 2) velikost vyprodukované práce za tuto dobu a 3) sečíst náklady na mzdy (všech lidí zainteresovaných do výroby - THP, ředitele, uklízečky, úkolovou mzdu...), materiál, energii atd. Vyjdou tři podstatné veličiny. Pracovní doba (stejná v obou případech), množství práce (výrobků) a vynaložené peníze pro výrobu daného množství za jednotku času. Ostatní veličiny jsou jen podpůrné a upřesňující a jen rozpitvávají ty tři základní veličiny. Ty ztráty (prostoje atd) snižují počet výrobků za časový úsek. Takže žádný problém se spoustou dat v tom posledním jednoduchém vzorci. Podle mne přece logicky efektivita a produktivita jde ruku v ruce ve stejné úměrnosti. Roste-li produktivita, roste i produkce (stále uvažuji konstatntní pracovní dobu).
V tom uvedeném případě jsem uvažoval cenu výrobní, nikoliv prodejní! Ale jak známo, ceny energií i materiálu jsou u nás i na "západě" +/- srovnatelné. Jen cena práce se liší v desítkách procent (a opět uvažuji euro - nic nepřepočítávám. Kdyby byla cena práce v obou případech stejná, pak pochopím, že se někdo může točit na naší nižší produktivitě. Ale tu jsem zohlednil menším počtem výrobků (prostoje, administrativa ?...) A ve vzorci by to pak také tak vyšlo - že jsme o 40% méně produktivní. Ale protože máme k "dobru" nižší mzdové náklady, není to zaostávání v produktivitě podle mne takové, jak ho líčí Shark a jeho autority. HOWGH! :-)

Shark dne 9.9.2011 v 18:59 napsal(a):

Poslouchejte , kdyby byl pořad o ekonomickým kutilství, tak byste mohl dělat moderátora.
Připomenu , co jsme probrali.
Vyzval jsem vás, abyste tedy našel alespoň jeden názor podobný vašemu, samozřejmě od ekonoma.
Kde nic tu nic, nedivím se tomu, na těch výsledcích je totiž shoda ekonomů, zleva doprava, a dokonce i politiků zleva doprava.
Jelikož nenajdete žádnou oporu, uchylíte se k následujícmu, typickému kroku.
Když nejde zpochybnit výsledek nominálně, zpochybníme postup. ( což je opravdu úžasné, protože srovnávací tabulky respektují nejen EU, ale i všechny státy OECD)
A co víc, vymyslíte tedy vlastní..
A to:
1.vyfabulujete nesmyslně zadaný příklad
2. zadáte špatný parametry
3.správně ho vypočtete
4. výsledné rozdílné hodnoty podrobíte zdrcující kritice
Jste se asi začetl do Jiráska, ne? Proti všem.

Nevymýšlejte blbosti, diskuze s vámi ztrácí smysl, protože se tím kutilstvím zesměšňujete. Zakmile totiž argumentujete slovy..." Podle mne přece ", tak se nikam nedostaneme.
PROSÍM, nepočítaj to podle vás.

Martin Šťovíček dne 10.9.2011 v 15:01 napsal(a):

Zajímalo by mě, co víte o ekonomice kromě toho, že si o ní něco přečtete a mně přirovnáváte ke kutilovi? 30 let nedělám nic jiného, než ve strojírenských fabrikách i v malých firmách řeším dílčí úkoly, aby ty firmy dělaly víc práce za méně peněz a s méně lidma, jsem nucen to číselně vyjadřovat v jednotkách kusů, hodin a finančních nákladech s přihlédnutím k zachované kvalitě opracování a často i předkládat výsledky vedení firmy. Jsou to čísla, která si můžete ověřit na hodinách a v bedně plné výrobků,.Vím přibližně, kolik lidí se na tom podílí. Můžu to porovnat (pravda jen) s několika fabrikami v zahraničí ale zase i tam jsem v té fabrice osobně. A vy proti mně argumentujete přečtenými čísly, které vypočítala zahraniční kapacita zase na základě čísel, které jí dal zase někdo jiný, který je zase vypočítal na základě jiných čísel, které mu dal někdo jiný... Můžete mi říci, kdo z nás dvou se blíží realitě? Vy tady máváte papírovými statistikami, které vyjadřují hospodářské výsledky od uklízečky přes prodavačku, instalatéra, zemědělský podnik, česačku chmele, opravnu traktorů, čističku vod , Českých drah až po automobilku, které vypočítala kapacita ve statistickém úřadu EU, OECD a v Americké hospodářské komoře. Nepochybuji ani ve snu, že ty výpočty jsou správné. Ale jste odborník přes všechny tyto obory? Může sebevětší kapacita v ekonomii a ve statistice reálně posoudit pravdivost stovek čísel ze stovek oborů, které dostane na stůl? Já se celou dobu bavím o výrobě v jednom odvětví, tedy o tom, čemu rozumím a co osobně znám. Jestliže jsem se něco dověděl o ekonomii a statistice, tak přinejmenším i to, že existuje vždy několik metod, jak se dobrat určitého výsledku a každá metoda svůj výsledek nemusí interpretovat stejně. Proto já o voze (sám ho tlačím a vím co váží) a vy o koze (o které si přečtete zleva doprava a od shora dolů v hospovářských statistikách - pochopitelně se musí mnohdy také přibližně shodovat, protože je to jedna koza). Můžete vy svá citovaná tvrzení dokázat? Můžete si ověřit, že v ČR upeklo vloni 14 tisíc pekařů 10 milionů rohlíků a spotřebovalo při tom 9MW el.energie? Pro vás je podstatné tomu věřit a mávat s tím. Já vám mohu předložit desítky zpracovaných konkrétních případů, na kterých jsem se podílel. Spočítat minuty a náklady chodu stroje a výsledek jeho práce a práce jeho obsluhy. Vím, že dva technologové u nás musí umět to, co v Německu 6 technologů (o platech ani nemluvím) a pod. Pokud byste měl možnost navštívit srovnatelné firmy u nás a v Německu, žasl byste, jak velké zázemí má jejich technický a ekonomický úsek proti našim firmám. Jestli jsem ochoten něco podrobit zdrcující kritice, tak to není samotná statistika nebo ekonomie ale přítel Ferdy Mravence ve vašich reakcích.
Jestli jsem udělal ve svých úvahách něco špatně, tak že jsem dal pomyslné skororovnítko mezi naším strojírenstvím a naším celkovým hospodářstvím. A to opravdu není stejné.
No to jsme se ale dostali HODNĚ daleko od dluhopisu :-DDD

Shark dne 11.9.2011 v 01:53 napsal(a):

K dluhopisu se tedy ještě vrátím.
Vy jste totiž napsal:

3) Vracím se k původnímu tématu. Ano, stát mi vyplatí po 5 letech se 100% garancí 2-3% z ceny dluhopisů. Ale když hospodaří s takovou ztrátou rozpočtu, tak se při výplatě zase zadluží

I na tomhle textu si vůbec nejsem jist, zda víte o čem je řeč.
Jednak jste vyspekuloval výši kuponu, který dodnes není znám a za druhé i tady jste blbě počítal.

Stát vám totiž , podle vašeho zadání, vyplatí po 5 letech nikoli 2-3%, ale 10 -15 % výše vaší investice do nominálu dluhopisu. Je-li výše kuponu 2-3 % p.a., pak po 5 letech to je 10 -15%.nominálního vkladu.

Stranou ponecháme skutečnost, že se zadluží tímto způsobem ménně, než obvyklým komerčním úvěrem, který takjakotak musí na svoje vydání uzavřít.

Dal jsem si práci s detailní výpočtem.
Aby byly tedy počty puntičkářsky a krystalicky jasné i pro vás Sharku:
dnes mám výdaje 200tis/rok.
1)                zákl.DPH                DPH 10%           celkem
    Dnes      182000                  18200                 200200
                                                   DPH 14%
   2012        182000                  25480                207480
                                                   DPH 17%
   2013        182000                  30940                212940
   2014        182000                  30940                212940
   2015        182000                  30940                212940
   2016        182000                  30940                212940

zvýšení DPH v r. 2012 - 2016 mi přinese výdaje o 58240Kč vyšší proti 5 letům v dnešních cenách.                         -"-
2) Abych to pouze kompenzoval NEZDANĚNÝMI výnosy za 5 let, musím při průměrném výnosu dluhopisů 2,5%/rok investovat nyní přibližně necelých 450tis Kč.
Normální banka vám dá úrok 4-5%/rok, jestliže na uložené peníze 4 roky nesáhnete. Takže ze stejného základu získáte za 4 roky přibližně nezdaněných 87tis.
Tohle snad o "vynikající" investici do dluhopisů přesvědčí :-D

Martin Šťovíček

OSVČ

Počet příspěvků: 28
Hlavně pro: všechny
20.9.2011 - 22:52

Omlouvám se za "výnosi". Už bylo pozdě to opravit. Samozřejmě tam patří "výnosy" :-D

Martin Šťovíček

OSVČ

Počet příspěvků: 28
Hlavně pro: ItHaz
20.9.2011 - 22:48

Zobrazit související předchozí příspěvky

Dávám vám za pravdu! :-D

Martin Šťovíček

OSVČ

Počet příspěvků: 28
Hlavně pro: Shark
20.9.2011 - 22:47

Zobrazit související předchozí příspěvky

ItHaz dne 7.9.2011 v 11:27 napsal(a):

líbí se mi místní debata :) shark více teorie, martin více praxe, zdá se na první pohled. Ale rád bych jen dodal, že efektivita práce, či produktivita, nejde ruku v ruce s pracovní dobou. Je pravda, že jsou firmy v německu, kde člověk 4 hodiny pracuje a 5 hodin se fláká, ale takové jsou i v české republice. Český dělník může pracovat tvrději, český stroj může pracovat déle a rychleji, ale ve výsledku je výstup firmy horší, neboť jsou zde ztráty, které na západě nejsou, či ne v takovém velkém množství.

Nobody dne 7.9.2011 v 12:09 napsal(a):

Ano , ty ztráty jsou například poměrem řídících pracovníků a výrobních, Produktivitu ale nelze zjistit pohledem do tovární haly, je třeba mít spousta dat, o počtu pracovních sil, produktivních, neproduktivních , o pracovní době.

Martin Šťovíček dne 8.9.2011 v 23:28 napsal(a):

Souhlasím. Ale nakonec lze celý výpočet jednoduše převést na 1) jednu pracovní dobu, 2) velikost vyprodukované práce za tuto dobu a 3) sečíst náklady na mzdy (všech lidí zainteresovaných do výroby - THP, ředitele, uklízečky, úkolovou mzdu...), materiál, energii atd. Vyjdou tři podstatné veličiny. Pracovní doba (stejná v obou případech), množství práce (výrobků) a vynaložené peníze pro výrobu daného množství za jednotku času. Ostatní veličiny jsou jen podpůrné a upřesňující a jen rozpitvávají ty tři základní veličiny. Ty ztráty (prostoje atd) snižují počet výrobků za časový úsek. Takže žádný problém se spoustou dat v tom posledním jednoduchém vzorci. Podle mne přece logicky efektivita a produktivita jde ruku v ruce ve stejné úměrnosti. Roste-li produktivita, roste i produkce (stále uvažuji konstatntní pracovní dobu).
V tom uvedeném případě jsem uvažoval cenu výrobní, nikoliv prodejní! Ale jak známo, ceny energií i materiálu jsou u nás i na "západě" +/- srovnatelné. Jen cena práce se liší v desítkách procent (a opět uvažuji euro - nic nepřepočítávám. Kdyby byla cena práce v obou případech stejná, pak pochopím, že se někdo může točit na naší nižší produktivitě. Ale tu jsem zohlednil menším počtem výrobků (prostoje, administrativa ?...) A ve vzorci by to pak také tak vyšlo - že jsme o 40% méně produktivní. Ale protože máme k "dobru" nižší mzdové náklady, není to zaostávání v produktivitě podle mne takové, jak ho líčí Shark a jeho autority. HOWGH! :-)

Shark dne 9.9.2011 v 18:59 napsal(a):

Poslouchejte , kdyby byl pořad o ekonomickým kutilství, tak byste mohl dělat moderátora.
Připomenu , co jsme probrali.
Vyzval jsem vás, abyste tedy našel alespoň jeden názor podobný vašemu, samozřejmě od ekonoma.
Kde nic tu nic, nedivím se tomu, na těch výsledcích je totiž shoda ekonomů, zleva doprava, a dokonce i politiků zleva doprava.
Jelikož nenajdete žádnou oporu, uchylíte se k následujícmu, typickému kroku.
Když nejde zpochybnit výsledek nominálně, zpochybníme postup. ( což je opravdu úžasné, protože srovnávací tabulky respektují nejen EU, ale i všechny státy OECD)
A co víc, vymyslíte tedy vlastní..
A to:
1.vyfabulujete nesmyslně zadaný příklad
2. zadáte špatný parametry
3.správně ho vypočtete
4. výsledné rozdílné hodnoty podrobíte zdrcující kritice
Jste se asi začetl do Jiráska, ne? Proti všem.

Nevymýšlejte blbosti, diskuze s vámi ztrácí smysl, protože se tím kutilstvím zesměšňujete. Zakmile totiž argumentujete slovy..." Podle mne přece ", tak se nikam nedostaneme.
PROSÍM, nepočítaj to podle vás.

Martin Šťovíček dne 10.9.2011 v 15:01 napsal(a):

Zajímalo by mě, co víte o ekonomice kromě toho, že si o ní něco přečtete a mně přirovnáváte ke kutilovi? 30 let nedělám nic jiného, než ve strojírenských fabrikách i v malých firmách řeším dílčí úkoly, aby ty firmy dělaly víc práce za méně peněz a s méně lidma, jsem nucen to číselně vyjadřovat v jednotkách kusů, hodin a finančních nákladech s přihlédnutím k zachované kvalitě opracování a často i předkládat výsledky vedení firmy. Jsou to čísla, která si můžete ověřit na hodinách a v bedně plné výrobků,.Vím přibližně, kolik lidí se na tom podílí. Můžu to porovnat (pravda jen) s několika fabrikami v zahraničí ale zase i tam jsem v té fabrice osobně. A vy proti mně argumentujete přečtenými čísly, které vypočítala zahraniční kapacita zase na základě čísel, které jí dal zase někdo jiný, který je zase vypočítal na základě jiných čísel, které mu dal někdo jiný... Můžete mi říci, kdo z nás dvou se blíží realitě? Vy tady máváte papírovými statistikami, které vyjadřují hospodářské výsledky od uklízečky přes prodavačku, instalatéra, zemědělský podnik, česačku chmele, opravnu traktorů, čističku vod , Českých drah až po automobilku, které vypočítala kapacita ve statistickém úřadu EU, OECD a v Americké hospodářské komoře. Nepochybuji ani ve snu, že ty výpočty jsou správné. Ale jste odborník přes všechny tyto obory? Může sebevětší kapacita v ekonomii a ve statistice reálně posoudit pravdivost stovek čísel ze stovek oborů, které dostane na stůl? Já se celou dobu bavím o výrobě v jednom odvětví, tedy o tom, čemu rozumím a co osobně znám. Jestliže jsem se něco dověděl o ekonomii a statistice, tak přinejmenším i to, že existuje vždy několik metod, jak se dobrat určitého výsledku a každá metoda svůj výsledek nemusí interpretovat stejně. Proto já o voze (sám ho tlačím a vím co váží) a vy o koze (o které si přečtete zleva doprava a od shora dolů v hospovářských statistikách - pochopitelně se musí mnohdy také přibližně shodovat, protože je to jedna koza). Můžete vy svá citovaná tvrzení dokázat? Můžete si ověřit, že v ČR upeklo vloni 14 tisíc pekařů 10 milionů rohlíků a spotřebovalo při tom 9MW el.energie? Pro vás je podstatné tomu věřit a mávat s tím. Já vám mohu předložit desítky zpracovaných konkrétních případů, na kterých jsem se podílel. Spočítat minuty a náklady chodu stroje a výsledek jeho práce a práce jeho obsluhy. Vím, že dva technologové u nás musí umět to, co v Německu 6 technologů (o platech ani nemluvím) a pod. Pokud byste měl možnost navštívit srovnatelné firmy u nás a v Německu, žasl byste, jak velké zázemí má jejich technický a ekonomický úsek proti našim firmám. Jestli jsem ochoten něco podrobit zdrcující kritice, tak to není samotná statistika nebo ekonomie ale přítel Ferdy Mravence ve vašich reakcích.
Jestli jsem udělal ve svých úvahách něco špatně, tak že jsem dal pomyslné skororovnítko mezi naším strojírenstvím a naším celkovým hospodářstvím. A to opravdu není stejné.
No to jsme se ale dostali HODNĚ daleko od dluhopisu :-DDD

Shark dne 11.9.2011 v 01:53 napsal(a):

K dluhopisu se tedy ještě vrátím.
Vy jste totiž napsal:

3) Vracím se k původnímu tématu. Ano, stát mi vyplatí po 5 letech se 100% garancí 2-3% z ceny dluhopisů. Ale když hospodaří s takovou ztrátou rozpočtu, tak se při výplatě zase zadluží

I na tomhle textu si vůbec nejsem jist, zda víte o čem je řeč.
Jednak jste vyspekuloval výši kuponu, který dodnes není znám a za druhé i tady jste blbě počítal.

Stát vám totiž , podle vašeho zadání, vyplatí po 5 letech nikoli 2-3%, ale 10 -15 % výše vaší investice do nominálu dluhopisu. Je-li výše kuponu 2-3 % p.a., pak po 5 letech to je 10 -15%.nominálního vkladu.

Stranou ponecháme skutečnost, že se zadluží tímto způsobem ménně, než obvyklým komerčním úvěrem, který takjakotak musí na svoje vydání uzavřít.

I když jsem prapůvodní článek o úrocích zamýšlených Kalouskových dluhopiusů nenašel, ukázalo se, že jsem měl pravdu a tvé pochybnosti o jejich úročení a osočování, že jsem si to vymyslel, když to nikdo neví, byly liché. Už mi věříš že neblafu nesmysly? Vidíš - já to věděl dřív než ty:-D
Ať si Kalousek strčí ty papíry kam patří. Sharku, čumím, jak počítáš a uvažuješ při své nepochybné inteligenci. Když mi zvýší DPH pro věci (potraviny) a služby (vodu, elektřinu, plyn...) denní potřeby od r.2012 o 4% a další rok o další 3% a od r.2013 mi zlevní auto o 3% (pokud to projde senátem a prezidentem), tak ty dluhopisy můžu koupit jen z opravdového vlastenectví. Já bych ty peníze Kalouskovi na umoření dluhu vlastně věnoval:-) Přestože já státní dluh neudělal ani jsem se na něm jakkoliv nepodílel. Myslím, že státní pokladnu vybílili úplně jiní lumpové a ti se teď jen smějí a za ukradené státní peníze si koupí dluhopisů ty peníze jen krásně vyperou.
Tak postav proti sobě příští rok 2-3% roční výnos a +4%DPH, od r.2013 2-3% výnos a další +3%DPH! Takže já počítám líp! Mně vychází moje současná roční spotřeba pro rodinu jen na bydlení a jídlo cca 200tis/rok = 1mil/5let. Takže aby mi každoroční výnos 2-3% za těch 5 let (při současných cenách při dnešním DPH!) pokryl ty výdaje za stejnou dobu, musel bych koupit dluhopisy za víc jak 7milionů:-D A to nepočítám, že mi výnosi ještě zdaní:-(

ItHaz
Počet příspěvků: 133
Hlavně pro: Všechny
12.9.2011 - 12:12

ty průzkumy o ekonomické negramotnosti čechů opravdu nelžou :)))

Shark
Počet příspěvků: 5231
Hlavně pro: Martin Šťovíček
11.9.2011 - 01:53

Zobrazit související předchozí příspěvky

ItHaz dne 7.9.2011 v 11:27 napsal(a):

líbí se mi místní debata :) shark více teorie, martin více praxe, zdá se na první pohled. Ale rád bych jen dodal, že efektivita práce, či produktivita, nejde ruku v ruce s pracovní dobou. Je pravda, že jsou firmy v německu, kde člověk 4 hodiny pracuje a 5 hodin se fláká, ale takové jsou i v české republice. Český dělník může pracovat tvrději, český stroj může pracovat déle a rychleji, ale ve výsledku je výstup firmy horší, neboť jsou zde ztráty, které na západě nejsou, či ne v takovém velkém množství.

Nobody dne 7.9.2011 v 12:09 napsal(a):

Ano , ty ztráty jsou například poměrem řídících pracovníků a výrobních, Produktivitu ale nelze zjistit pohledem do tovární haly, je třeba mít spousta dat, o počtu pracovních sil, produktivních, neproduktivních , o pracovní době.

Martin Šťovíček dne 8.9.2011 v 23:28 napsal(a):

Souhlasím. Ale nakonec lze celý výpočet jednoduše převést na 1) jednu pracovní dobu, 2) velikost vyprodukované práce za tuto dobu a 3) sečíst náklady na mzdy (všech lidí zainteresovaných do výroby - THP, ředitele, uklízečky, úkolovou mzdu...), materiál, energii atd. Vyjdou tři podstatné veličiny. Pracovní doba (stejná v obou případech), množství práce (výrobků) a vynaložené peníze pro výrobu daného množství za jednotku času. Ostatní veličiny jsou jen podpůrné a upřesňující a jen rozpitvávají ty tři základní veličiny. Ty ztráty (prostoje atd) snižují počet výrobků za časový úsek. Takže žádný problém se spoustou dat v tom posledním jednoduchém vzorci. Podle mne přece logicky efektivita a produktivita jde ruku v ruce ve stejné úměrnosti. Roste-li produktivita, roste i produkce (stále uvažuji konstatntní pracovní dobu).
V tom uvedeném případě jsem uvažoval cenu výrobní, nikoliv prodejní! Ale jak známo, ceny energií i materiálu jsou u nás i na "západě" +/- srovnatelné. Jen cena práce se liší v desítkách procent (a opět uvažuji euro - nic nepřepočítávám. Kdyby byla cena práce v obou případech stejná, pak pochopím, že se někdo může točit na naší nižší produktivitě. Ale tu jsem zohlednil menším počtem výrobků (prostoje, administrativa ?...) A ve vzorci by to pak také tak vyšlo - že jsme o 40% méně produktivní. Ale protože máme k "dobru" nižší mzdové náklady, není to zaostávání v produktivitě podle mne takové, jak ho líčí Shark a jeho autority. HOWGH! :-)

Shark dne 9.9.2011 v 18:59 napsal(a):

Poslouchejte , kdyby byl pořad o ekonomickým kutilství, tak byste mohl dělat moderátora.
Připomenu , co jsme probrali.
Vyzval jsem vás, abyste tedy našel alespoň jeden názor podobný vašemu, samozřejmě od ekonoma.
Kde nic tu nic, nedivím se tomu, na těch výsledcích je totiž shoda ekonomů, zleva doprava, a dokonce i politiků zleva doprava.
Jelikož nenajdete žádnou oporu, uchylíte se k následujícmu, typickému kroku.
Když nejde zpochybnit výsledek nominálně, zpochybníme postup. ( což je opravdu úžasné, protože srovnávací tabulky respektují nejen EU, ale i všechny státy OECD)
A co víc, vymyslíte tedy vlastní..
A to:
1.vyfabulujete nesmyslně zadaný příklad
2. zadáte špatný parametry
3.správně ho vypočtete
4. výsledné rozdílné hodnoty podrobíte zdrcující kritice
Jste se asi začetl do Jiráska, ne? Proti všem.

Nevymýšlejte blbosti, diskuze s vámi ztrácí smysl, protože se tím kutilstvím zesměšňujete. Zakmile totiž argumentujete slovy..." Podle mne přece ", tak se nikam nedostaneme.
PROSÍM, nepočítaj to podle vás.

Martin Šťovíček dne 10.9.2011 v 15:01 napsal(a):

Zajímalo by mě, co víte o ekonomice kromě toho, že si o ní něco přečtete a mně přirovnáváte ke kutilovi? 30 let nedělám nic jiného, než ve strojírenských fabrikách i v malých firmách řeším dílčí úkoly, aby ty firmy dělaly víc práce za méně peněz a s méně lidma, jsem nucen to číselně vyjadřovat v jednotkách kusů, hodin a finančních nákladech s přihlédnutím k zachované kvalitě opracování a často i předkládat výsledky vedení firmy. Jsou to čísla, která si můžete ověřit na hodinách a v bedně plné výrobků,.Vím přibližně, kolik lidí se na tom podílí. Můžu to porovnat (pravda jen) s několika fabrikami v zahraničí ale zase i tam jsem v té fabrice osobně. A vy proti mně argumentujete přečtenými čísly, které vypočítala zahraniční kapacita zase na základě čísel, které jí dal zase někdo jiný, který je zase vypočítal na základě jiných čísel, které mu dal někdo jiný... Můžete mi říci, kdo z nás dvou se blíží realitě? Vy tady máváte papírovými statistikami, které vyjadřují hospodářské výsledky od uklízečky přes prodavačku, instalatéra, zemědělský podnik, česačku chmele, opravnu traktorů, čističku vod , Českých drah až po automobilku, které vypočítala kapacita ve statistickém úřadu EU, OECD a v Americké hospodářské komoře. Nepochybuji ani ve snu, že ty výpočty jsou správné. Ale jste odborník přes všechny tyto obory? Může sebevětší kapacita v ekonomii a ve statistice reálně posoudit pravdivost stovek čísel ze stovek oborů, které dostane na stůl? Já se celou dobu bavím o výrobě v jednom odvětví, tedy o tom, čemu rozumím a co osobně znám. Jestliže jsem se něco dověděl o ekonomii a statistice, tak přinejmenším i to, že existuje vždy několik metod, jak se dobrat určitého výsledku a každá metoda svůj výsledek nemusí interpretovat stejně. Proto já o voze (sám ho tlačím a vím co váží) a vy o koze (o které si přečtete zleva doprava a od shora dolů v hospovářských statistikách - pochopitelně se musí mnohdy také přibližně shodovat, protože je to jedna koza). Můžete vy svá citovaná tvrzení dokázat? Můžete si ověřit, že v ČR upeklo vloni 14 tisíc pekařů 10 milionů rohlíků a spotřebovalo při tom 9MW el.energie? Pro vás je podstatné tomu věřit a mávat s tím. Já vám mohu předložit desítky zpracovaných konkrétních případů, na kterých jsem se podílel. Spočítat minuty a náklady chodu stroje a výsledek jeho práce a práce jeho obsluhy. Vím, že dva technologové u nás musí umět to, co v Německu 6 technologů (o platech ani nemluvím) a pod. Pokud byste měl možnost navštívit srovnatelné firmy u nás a v Německu, žasl byste, jak velké zázemí má jejich technický a ekonomický úsek proti našim firmám. Jestli jsem ochoten něco podrobit zdrcující kritice, tak to není samotná statistika nebo ekonomie ale přítel Ferdy Mravence ve vašich reakcích.
Jestli jsem udělal ve svých úvahách něco špatně, tak že jsem dal pomyslné skororovnítko mezi naším strojírenstvím a naším celkovým hospodářstvím. A to opravdu není stejné.
No to jsme se ale dostali HODNĚ daleko od dluhopisu :-DDD

K dluhopisu se tedy ještě vrátím.
Vy jste totiž napsal:

3) Vracím se k původnímu tématu. Ano, stát mi vyplatí po 5 letech se 100% garancí 2-3% z ceny dluhopisů. Ale když hospodaří s takovou ztrátou rozpočtu, tak se při výplatě zase zadluží

I na tomhle textu si vůbec nejsem jist, zda víte o čem je řeč.
Jednak jste vyspekuloval výši kuponu, který dodnes není znám a za druhé i tady jste blbě počítal.

Stát vám totiž , podle vašeho zadání, vyplatí po 5 letech nikoli 2-3%, ale 10 -15 % výše vaší investice do nominálu dluhopisu. Je-li výše kuponu 2-3 % p.a., pak po 5 letech to je 10 -15%.nominálního vkladu.

Stranou ponecháme skutečnost, že se zadluží tímto způsobem ménně, než obvyklým komerčním úvěrem, který takjakotak musí na svoje vydání uzavřít.

Shark
Počet příspěvků: 5231
Hlavně pro: Martin Šťovíček
11.9.2011 - 01:31

Zobrazit související předchozí příspěvky

ItHaz dne 7.9.2011 v 11:27 napsal(a):

líbí se mi místní debata :) shark více teorie, martin více praxe, zdá se na první pohled. Ale rád bych jen dodal, že efektivita práce, či produktivita, nejde ruku v ruce s pracovní dobou. Je pravda, že jsou firmy v německu, kde člověk 4 hodiny pracuje a 5 hodin se fláká, ale takové jsou i v české republice. Český dělník může pracovat tvrději, český stroj může pracovat déle a rychleji, ale ve výsledku je výstup firmy horší, neboť jsou zde ztráty, které na západě nejsou, či ne v takovém velkém množství.

Nobody dne 7.9.2011 v 12:09 napsal(a):

Ano , ty ztráty jsou například poměrem řídících pracovníků a výrobních, Produktivitu ale nelze zjistit pohledem do tovární haly, je třeba mít spousta dat, o počtu pracovních sil, produktivních, neproduktivních , o pracovní době.

Martin Šťovíček dne 8.9.2011 v 23:28 napsal(a):

Souhlasím. Ale nakonec lze celý výpočet jednoduše převést na 1) jednu pracovní dobu, 2) velikost vyprodukované práce za tuto dobu a 3) sečíst náklady na mzdy (všech lidí zainteresovaných do výroby - THP, ředitele, uklízečky, úkolovou mzdu...), materiál, energii atd. Vyjdou tři podstatné veličiny. Pracovní doba (stejná v obou případech), množství práce (výrobků) a vynaložené peníze pro výrobu daného množství za jednotku času. Ostatní veličiny jsou jen podpůrné a upřesňující a jen rozpitvávají ty tři základní veličiny. Ty ztráty (prostoje atd) snižují počet výrobků za časový úsek. Takže žádný problém se spoustou dat v tom posledním jednoduchém vzorci. Podle mne přece logicky efektivita a produktivita jde ruku v ruce ve stejné úměrnosti. Roste-li produktivita, roste i produkce (stále uvažuji konstatntní pracovní dobu).
V tom uvedeném případě jsem uvažoval cenu výrobní, nikoliv prodejní! Ale jak známo, ceny energií i materiálu jsou u nás i na "západě" +/- srovnatelné. Jen cena práce se liší v desítkách procent (a opět uvažuji euro - nic nepřepočítávám. Kdyby byla cena práce v obou případech stejná, pak pochopím, že se někdo může točit na naší nižší produktivitě. Ale tu jsem zohlednil menším počtem výrobků (prostoje, administrativa ?...) A ve vzorci by to pak také tak vyšlo - že jsme o 40% méně produktivní. Ale protože máme k "dobru" nižší mzdové náklady, není to zaostávání v produktivitě podle mne takové, jak ho líčí Shark a jeho autority. HOWGH! :-)

Shark dne 9.9.2011 v 18:59 napsal(a):

Poslouchejte , kdyby byl pořad o ekonomickým kutilství, tak byste mohl dělat moderátora.
Připomenu , co jsme probrali.
Vyzval jsem vás, abyste tedy našel alespoň jeden názor podobný vašemu, samozřejmě od ekonoma.
Kde nic tu nic, nedivím se tomu, na těch výsledcích je totiž shoda ekonomů, zleva doprava, a dokonce i politiků zleva doprava.
Jelikož nenajdete žádnou oporu, uchylíte se k následujícmu, typickému kroku.
Když nejde zpochybnit výsledek nominálně, zpochybníme postup. ( což je opravdu úžasné, protože srovnávací tabulky respektují nejen EU, ale i všechny státy OECD)
A co víc, vymyslíte tedy vlastní..
A to:
1.vyfabulujete nesmyslně zadaný příklad
2. zadáte špatný parametry
3.správně ho vypočtete
4. výsledné rozdílné hodnoty podrobíte zdrcující kritice
Jste se asi začetl do Jiráska, ne? Proti všem.

Nevymýšlejte blbosti, diskuze s vámi ztrácí smysl, protože se tím kutilstvím zesměšňujete. Zakmile totiž argumentujete slovy..." Podle mne přece ", tak se nikam nedostaneme.
PROSÍM, nepočítaj to podle vás.

Martin Šťovíček dne 10.9.2011 v 15:01 napsal(a):

Zajímalo by mě, co víte o ekonomice kromě toho, že si o ní něco přečtete a mně přirovnáváte ke kutilovi? 30 let nedělám nic jiného, než ve strojírenských fabrikách i v malých firmách řeším dílčí úkoly, aby ty firmy dělaly víc práce za méně peněz a s méně lidma, jsem nucen to číselně vyjadřovat v jednotkách kusů, hodin a finančních nákladech s přihlédnutím k zachované kvalitě opracování a často i předkládat výsledky vedení firmy. Jsou to čísla, která si můžete ověřit na hodinách a v bedně plné výrobků,.Vím přibližně, kolik lidí se na tom podílí. Můžu to porovnat (pravda jen) s několika fabrikami v zahraničí ale zase i tam jsem v té fabrice osobně. A vy proti mně argumentujete přečtenými čísly, které vypočítala zahraniční kapacita zase na základě čísel, které jí dal zase někdo jiný, který je zase vypočítal na základě jiných čísel, které mu dal někdo jiný... Můžete mi říci, kdo z nás dvou se blíží realitě? Vy tady máváte papírovými statistikami, které vyjadřují hospodářské výsledky od uklízečky přes prodavačku, instalatéra, zemědělský podnik, česačku chmele, opravnu traktorů, čističku vod , Českých drah až po automobilku, které vypočítala kapacita ve statistickém úřadu EU, OECD a v Americké hospodářské komoře. Nepochybuji ani ve snu, že ty výpočty jsou správné. Ale jste odborník přes všechny tyto obory? Může sebevětší kapacita v ekonomii a ve statistice reálně posoudit pravdivost stovek čísel ze stovek oborů, které dostane na stůl? Já se celou dobu bavím o výrobě v jednom odvětví, tedy o tom, čemu rozumím a co osobně znám. Jestliže jsem se něco dověděl o ekonomii a statistice, tak přinejmenším i to, že existuje vždy několik metod, jak se dobrat určitého výsledku a každá metoda svůj výsledek nemusí interpretovat stejně. Proto já o voze (sám ho tlačím a vím co váží) a vy o koze (o které si přečtete zleva doprava a od shora dolů v hospovářských statistikách - pochopitelně se musí mnohdy také přibližně shodovat, protože je to jedna koza). Můžete vy svá citovaná tvrzení dokázat? Můžete si ověřit, že v ČR upeklo vloni 14 tisíc pekařů 10 milionů rohlíků a spotřebovalo při tom 9MW el.energie? Pro vás je podstatné tomu věřit a mávat s tím. Já vám mohu předložit desítky zpracovaných konkrétních případů, na kterých jsem se podílel. Spočítat minuty a náklady chodu stroje a výsledek jeho práce a práce jeho obsluhy. Vím, že dva technologové u nás musí umět to, co v Německu 6 technologů (o platech ani nemluvím) a pod. Pokud byste měl možnost navštívit srovnatelné firmy u nás a v Německu, žasl byste, jak velké zázemí má jejich technický a ekonomický úsek proti našim firmám. Jestli jsem ochoten něco podrobit zdrcující kritice, tak to není samotná statistika nebo ekonomie ale přítel Ferdy Mravence ve vašich reakcích.
Jestli jsem udělal ve svých úvahách něco špatně, tak že jsem dal pomyslné skororovnítko mezi naším strojírenstvím a naším celkovým hospodářstvím. A to opravdu není stejné.
No to jsme se ale dostali HODNĚ daleko od dluhopisu :-DDD

Přirovnávat vás ke kutolvi budu tehdy, když budete kutit na poli ekonomiky, to jest budte-li si svoje vymyšlené příklady počítat po svém. A to mohu stále, neboť v tom pokračujete.
Ostatně, jsem rád, že víte přibližně, kolik lidí se na tom podílí lidí. (Vím přibližně, kolik lidí se na tom podílí)
To mě skutečně uklidnilo. A zejména proto, že od tohoto stavu vědění pak dedukujute celkový výsledek za celou českou ekonomiku.
Vám není blbý produkovat takový texty a zároveň zpochybňovat práci jiných lidí, jejichž to je každodenní pracovní náplň a nikdo, krom vás,tu jejich práci nezpochybňuje?

Jestli jsem já odborník přes tyto obory? Ne , nejsem statistik. Nepotřebuji jím být, mám uznávaný zdroj. A stejně tak jako všichni ekonomové a politici se obracím ke zdroji takových dat bez těch vašich nesmyslných kalkulací. Za celou dobu jste nehnul **píp**í, abyste se podíval alespoň na metodiku, která se používá, ten úřad ji zveřejňuje.
Místo toho vymýšlíte další pitomosti.
Asi vám budu muset otevřít oči, vy jste schopen dělat dalekosáhlý závěry z toho, že vidíte pár strojírenských provozů. Nevím, jak je možné, že si myslíte, že to určuje trend.
Nepoužíl jsem osobní zkušenosti typu ..."tam jsem viděl, znám několik provozů." protože to není vůbec objektivní, nikdo nemůže vidět všechny aktivní ekonomické subjekty a jejich výsledky,dokonce ani v tak malym městě jako je Slaný a dělat z toho nějaké závěry.
Byl jsem účastníkem prohlídky jedný americký mléčný farmy, byli tam i nějací družstevnící z Moravy. Když se vrátili, šokovani suše konstatovali: na tenhle rozsah výroby zaměstnáváme 10x tolik lidí.
Jen pro vás, zjednudušeně řečeno, jejich srovnání je svědectvím o 10 % výši produktivity práce v českém zemědělství oproti nabyté zkušenosti. Dělat z toho závěry ale nehodlám, protože respektuji,na rozdíl od vás, že i tohle je součástí toho globálního českého čísla.
Možná vás, alespoň do Vánoc, trkne, že i ve Slaném je například pošta, nádraží, zdravotnická zařízení, obchody, autoservisy, restaurace, stavební firmy, dopravci a třeba uklízečky a prodejci uhlí. Všichni tihle, a desítky dalších profesí, jsou součástí toho číselnýho výsledku.
Doufám, že se tady nedočtu, že jste už viděl několik německých poštovních úřadů a máte na to svůj osobitý pohled.

Nobody
Počet příspěvků: 724
Hlavně pro: Martin Šťovíček
10.9.2011 - 22:50

Zobrazit související předchozí příspěvky

ItHaz dne 7.9.2011 v 11:27 napsal(a):

líbí se mi místní debata :) shark více teorie, martin více praxe, zdá se na první pohled. Ale rád bych jen dodal, že efektivita práce, či produktivita, nejde ruku v ruce s pracovní dobou. Je pravda, že jsou firmy v německu, kde člověk 4 hodiny pracuje a 5 hodin se fláká, ale takové jsou i v české republice. Český dělník může pracovat tvrději, český stroj může pracovat déle a rychleji, ale ve výsledku je výstup firmy horší, neboť jsou zde ztráty, které na západě nejsou, či ne v takovém velkém množství.

Nobody dne 7.9.2011 v 12:09 napsal(a):

Ano , ty ztráty jsou například poměrem řídících pracovníků a výrobních, Produktivitu ale nelze zjistit pohledem do tovární haly, je třeba mít spousta dat, o počtu pracovních sil, produktivních, neproduktivních , o pracovní době.

Martin Šťovíček dne 8.9.2011 v 23:28 napsal(a):

Souhlasím. Ale nakonec lze celý výpočet jednoduše převést na 1) jednu pracovní dobu, 2) velikost vyprodukované práce za tuto dobu a 3) sečíst náklady na mzdy (všech lidí zainteresovaných do výroby - THP, ředitele, uklízečky, úkolovou mzdu...), materiál, energii atd. Vyjdou tři podstatné veličiny. Pracovní doba (stejná v obou případech), množství práce (výrobků) a vynaložené peníze pro výrobu daného množství za jednotku času. Ostatní veličiny jsou jen podpůrné a upřesňující a jen rozpitvávají ty tři základní veličiny. Ty ztráty (prostoje atd) snižují počet výrobků za časový úsek. Takže žádný problém se spoustou dat v tom posledním jednoduchém vzorci. Podle mne přece logicky efektivita a produktivita jde ruku v ruce ve stejné úměrnosti. Roste-li produktivita, roste i produkce (stále uvažuji konstatntní pracovní dobu).
V tom uvedeném případě jsem uvažoval cenu výrobní, nikoliv prodejní! Ale jak známo, ceny energií i materiálu jsou u nás i na "západě" +/- srovnatelné. Jen cena práce se liší v desítkách procent (a opět uvažuji euro - nic nepřepočítávám. Kdyby byla cena práce v obou případech stejná, pak pochopím, že se někdo může točit na naší nižší produktivitě. Ale tu jsem zohlednil menším počtem výrobků (prostoje, administrativa ?...) A ve vzorci by to pak také tak vyšlo - že jsme o 40% méně produktivní. Ale protože máme k "dobru" nižší mzdové náklady, není to zaostávání v produktivitě podle mne takové, jak ho líčí Shark a jeho autority. HOWGH! :-)

Shark dne 9.9.2011 v 18:59 napsal(a):

Poslouchejte , kdyby byl pořad o ekonomickým kutilství, tak byste mohl dělat moderátora.
Připomenu , co jsme probrali.
Vyzval jsem vás, abyste tedy našel alespoň jeden názor podobný vašemu, samozřejmě od ekonoma.
Kde nic tu nic, nedivím se tomu, na těch výsledcích je totiž shoda ekonomů, zleva doprava, a dokonce i politiků zleva doprava.
Jelikož nenajdete žádnou oporu, uchylíte se k následujícmu, typickému kroku.
Když nejde zpochybnit výsledek nominálně, zpochybníme postup. ( což je opravdu úžasné, protože srovnávací tabulky respektují nejen EU, ale i všechny státy OECD)
A co víc, vymyslíte tedy vlastní..
A to:
1.vyfabulujete nesmyslně zadaný příklad
2. zadáte špatný parametry
3.správně ho vypočtete
4. výsledné rozdílné hodnoty podrobíte zdrcující kritice
Jste se asi začetl do Jiráska, ne? Proti všem.

Nevymýšlejte blbosti, diskuze s vámi ztrácí smysl, protože se tím kutilstvím zesměšňujete. Zakmile totiž argumentujete slovy..." Podle mne přece ", tak se nikam nedostaneme.
PROSÍM, nepočítaj to podle vás.

Martin Šťovíček dne 10.9.2011 v 15:01 napsal(a):

Zajímalo by mě, co víte o ekonomice kromě toho, že si o ní něco přečtete a mně přirovnáváte ke kutilovi? 30 let nedělám nic jiného, než ve strojírenských fabrikách i v malých firmách řeším dílčí úkoly, aby ty firmy dělaly víc práce za méně peněz a s méně lidma, jsem nucen to číselně vyjadřovat v jednotkách kusů, hodin a finančních nákladech s přihlédnutím k zachované kvalitě opracování a často i předkládat výsledky vedení firmy. Jsou to čísla, která si můžete ověřit na hodinách a v bedně plné výrobků,.Vím přibližně, kolik lidí se na tom podílí. Můžu to porovnat (pravda jen) s několika fabrikami v zahraničí ale zase i tam jsem v té fabrice osobně. A vy proti mně argumentujete přečtenými čísly, které vypočítala zahraniční kapacita zase na základě čísel, které jí dal zase někdo jiný, který je zase vypočítal na základě jiných čísel, které mu dal někdo jiný... Můžete mi říci, kdo z nás dvou se blíží realitě? Vy tady máváte papírovými statistikami, které vyjadřují hospodářské výsledky od uklízečky přes prodavačku, instalatéra, zemědělský podnik, česačku chmele, opravnu traktorů, čističku vod , Českých drah až po automobilku, které vypočítala kapacita ve statistickém úřadu EU, OECD a v Americké hospodářské komoře. Nepochybuji ani ve snu, že ty výpočty jsou správné. Ale jste odborník přes všechny tyto obory? Může sebevětší kapacita v ekonomii a ve statistice reálně posoudit pravdivost stovek čísel ze stovek oborů, které dostane na stůl? Já se celou dobu bavím o výrobě v jednom odvětví, tedy o tom, čemu rozumím a co osobně znám. Jestliže jsem se něco dověděl o ekonomii a statistice, tak přinejmenším i to, že existuje vždy několik metod, jak se dobrat určitého výsledku a každá metoda svůj výsledek nemusí interpretovat stejně. Proto já o voze (sám ho tlačím a vím co váží) a vy o koze (o které si přečtete zleva doprava a od shora dolů v hospovářských statistikách - pochopitelně se musí mnohdy také přibližně shodovat, protože je to jedna koza). Můžete vy svá citovaná tvrzení dokázat? Můžete si ověřit, že v ČR upeklo vloni 14 tisíc pekařů 10 milionů rohlíků a spotřebovalo při tom 9MW el.energie? Pro vás je podstatné tomu věřit a mávat s tím. Já vám mohu předložit desítky zpracovaných konkrétních případů, na kterých jsem se podílel. Spočítat minuty a náklady chodu stroje a výsledek jeho práce a práce jeho obsluhy. Vím, že dva technologové u nás musí umět to, co v Německu 6 technologů (o platech ani nemluvím) a pod. Pokud byste měl možnost navštívit srovnatelné firmy u nás a v Německu, žasl byste, jak velké zázemí má jejich technický a ekonomický úsek proti našim firmám. Jestli jsem ochoten něco podrobit zdrcující kritice, tak to není samotná statistika nebo ekonomie ale přítel Ferdy Mravence ve vašich reakcích.
Jestli jsem udělal ve svých úvahách něco špatně, tak že jsem dal pomyslné skororovnítko mezi naším strojírenstvím a naším celkovým hospodářstvím. A to opravdu není stejné.
No to jsme se ale dostali HODNĚ daleko od dluhopisu :-DDD

Vas bavi za kazdou cenu oponovat oboru, kteremu jini zasvetili celej zivot? Mohl byste misto tech vecnejch spekulaci ,podle mne a podobne, najit nekoho, kdo ma stejny nazor jako vy a je to odbornik?

L.Sch.
Počet příspěvků: 5422
Hlavně pro: Všechny
10.9.2011 - 22:40

Tak, při těchto víceméně odborných debatách, já mohu jen šoupat nohama, proto se nevměšuji. Ale přecejen mi vrtá hlavou, když se někdo věnuje léta zvyšování produktivity práce - nemělo by to být někde znát? Věřím, že uváděný způsob výpočtů i čísla jsou správné, ale tím se asi ta produktivita práce příliš nezvedne, že? Zdá se, z této debaty, býti nepochybným, že dovedeme výpočty a následnými čísly dojít k "překvapivému" závěru, že produktivita práce v ČR je oproti některým jiným zemím značně nižší. Pravdou je, že jsme to docela i tušili, že? Otázka zní - lze se z této prekérní situace dostat výpočty nebo se bude muset začít více makat - ať už se stávajícím počtem pracovníků či menším?

Martin Šťovíček

OSVČ

Počet příspěvků: 28
Hlavně pro: Shark
10.9.2011 - 15:01

Zobrazit související předchozí příspěvky

ItHaz dne 7.9.2011 v 11:27 napsal(a):

líbí se mi místní debata :) shark více teorie, martin více praxe, zdá se na první pohled. Ale rád bych jen dodal, že efektivita práce, či produktivita, nejde ruku v ruce s pracovní dobou. Je pravda, že jsou firmy v německu, kde člověk 4 hodiny pracuje a 5 hodin se fláká, ale takové jsou i v české republice. Český dělník může pracovat tvrději, český stroj může pracovat déle a rychleji, ale ve výsledku je výstup firmy horší, neboť jsou zde ztráty, které na západě nejsou, či ne v takovém velkém množství.

Nobody dne 7.9.2011 v 12:09 napsal(a):

Ano , ty ztráty jsou například poměrem řídících pracovníků a výrobních, Produktivitu ale nelze zjistit pohledem do tovární haly, je třeba mít spousta dat, o počtu pracovních sil, produktivních, neproduktivních , o pracovní době.

Martin Šťovíček dne 8.9.2011 v 23:28 napsal(a):

Souhlasím. Ale nakonec lze celý výpočet jednoduše převést na 1) jednu pracovní dobu, 2) velikost vyprodukované práce za tuto dobu a 3) sečíst náklady na mzdy (všech lidí zainteresovaných do výroby - THP, ředitele, uklízečky, úkolovou mzdu...), materiál, energii atd. Vyjdou tři podstatné veličiny. Pracovní doba (stejná v obou případech), množství práce (výrobků) a vynaložené peníze pro výrobu daného množství za jednotku času. Ostatní veličiny jsou jen podpůrné a upřesňující a jen rozpitvávají ty tři základní veličiny. Ty ztráty (prostoje atd) snižují počet výrobků za časový úsek. Takže žádný problém se spoustou dat v tom posledním jednoduchém vzorci. Podle mne přece logicky efektivita a produktivita jde ruku v ruce ve stejné úměrnosti. Roste-li produktivita, roste i produkce (stále uvažuji konstatntní pracovní dobu).
V tom uvedeném případě jsem uvažoval cenu výrobní, nikoliv prodejní! Ale jak známo, ceny energií i materiálu jsou u nás i na "západě" +/- srovnatelné. Jen cena práce se liší v desítkách procent (a opět uvažuji euro - nic nepřepočítávám. Kdyby byla cena práce v obou případech stejná, pak pochopím, že se někdo může točit na naší nižší produktivitě. Ale tu jsem zohlednil menším počtem výrobků (prostoje, administrativa ?...) A ve vzorci by to pak také tak vyšlo - že jsme o 40% méně produktivní. Ale protože máme k "dobru" nižší mzdové náklady, není to zaostávání v produktivitě podle mne takové, jak ho líčí Shark a jeho autority. HOWGH! :-)

Shark dne 9.9.2011 v 18:59 napsal(a):

Poslouchejte , kdyby byl pořad o ekonomickým kutilství, tak byste mohl dělat moderátora.
Připomenu , co jsme probrali.
Vyzval jsem vás, abyste tedy našel alespoň jeden názor podobný vašemu, samozřejmě od ekonoma.
Kde nic tu nic, nedivím se tomu, na těch výsledcích je totiž shoda ekonomů, zleva doprava, a dokonce i politiků zleva doprava.
Jelikož nenajdete žádnou oporu, uchylíte se k následujícmu, typickému kroku.
Když nejde zpochybnit výsledek nominálně, zpochybníme postup. ( což je opravdu úžasné, protože srovnávací tabulky respektují nejen EU, ale i všechny státy OECD)
A co víc, vymyslíte tedy vlastní..
A to:
1.vyfabulujete nesmyslně zadaný příklad
2. zadáte špatný parametry
3.správně ho vypočtete
4. výsledné rozdílné hodnoty podrobíte zdrcující kritice
Jste se asi začetl do Jiráska, ne? Proti všem.

Nevymýšlejte blbosti, diskuze s vámi ztrácí smysl, protože se tím kutilstvím zesměšňujete. Zakmile totiž argumentujete slovy..." Podle mne přece ", tak se nikam nedostaneme.
PROSÍM, nepočítaj to podle vás.

Zajímalo by mě, co víte o ekonomice kromě toho, že si o ní něco přečtete a mně přirovnáváte ke kutilovi? 30 let nedělám nic jiného, než ve strojírenských fabrikách i v malých firmách řeším dílčí úkoly, aby ty firmy dělaly víc práce za méně peněz a s méně lidma, jsem nucen to číselně vyjadřovat v jednotkách kusů, hodin a finančních nákladech s přihlédnutím k zachované kvalitě opracování a často i předkládat výsledky vedení firmy. Jsou to čísla, která si můžete ověřit na hodinách a v bedně plné výrobků,.Vím přibližně, kolik lidí se na tom podílí. Můžu to porovnat (pravda jen) s několika fabrikami v zahraničí ale zase i tam jsem v té fabrice osobně. A vy proti mně argumentujete přečtenými čísly, které vypočítala zahraniční kapacita zase na základě čísel, které jí dal zase někdo jiný, který je zase vypočítal na základě jiných čísel, které mu dal někdo jiný... Můžete mi říci, kdo z nás dvou se blíží realitě? Vy tady máváte papírovými statistikami, které vyjadřují hospodářské výsledky od uklízečky přes prodavačku, instalatéra, zemědělský podnik, česačku chmele, opravnu traktorů, čističku vod , Českých drah až po automobilku, které vypočítala kapacita ve statistickém úřadu EU, OECD a v Americké hospodářské komoře. Nepochybuji ani ve snu, že ty výpočty jsou správné. Ale jste odborník přes všechny tyto obory? Může sebevětší kapacita v ekonomii a ve statistice reálně posoudit pravdivost stovek čísel ze stovek oborů, které dostane na stůl? Já se celou dobu bavím o výrobě v jednom odvětví, tedy o tom, čemu rozumím a co osobně znám. Jestliže jsem se něco dověděl o ekonomii a statistice, tak přinejmenším i to, že existuje vždy několik metod, jak se dobrat určitého výsledku a každá metoda svůj výsledek nemusí interpretovat stejně. Proto já o voze (sám ho tlačím a vím co váží) a vy o koze (o které si přečtete zleva doprava a od shora dolů v hospovářských statistikách - pochopitelně se musí mnohdy také přibližně shodovat, protože je to jedna koza). Můžete vy svá citovaná tvrzení dokázat? Můžete si ověřit, že v ČR upeklo vloni 14 tisíc pekařů 10 milionů rohlíků a spotřebovalo při tom 9MW el.energie? Pro vás je podstatné tomu věřit a mávat s tím. Já vám mohu předložit desítky zpracovaných konkrétních případů, na kterých jsem se podílel. Spočítat minuty a náklady chodu stroje a výsledek jeho práce a práce jeho obsluhy. Vím, že dva technologové u nás musí umět to, co v Německu 6 technologů (o platech ani nemluvím) a pod. Pokud byste měl možnost navštívit srovnatelné firmy u nás a v Německu, žasl byste, jak velké zázemí má jejich technický a ekonomický úsek proti našim firmám. Jestli jsem ochoten něco podrobit zdrcující kritice, tak to není samotná statistika nebo ekonomie ale přítel Ferdy Mravence ve vašich reakcích.
Jestli jsem udělal ve svých úvahách něco špatně, tak že jsem dal pomyslné skororovnítko mezi naším strojírenstvím a naším celkovým hospodářstvím. A to opravdu není stejné.
No to jsme se ale dostali HODNĚ daleko od dluhopisu :-DDD

Martin Šťovíček

OSVČ

Počet příspěvků: 28
Hlavně pro: Shark
10.9.2011 - 11:06

Zobrazit související předchozí příspěvky

ItHaz dne 7.9.2011 v 11:27 napsal(a):

líbí se mi místní debata :) shark více teorie, martin více praxe, zdá se na první pohled. Ale rád bych jen dodal, že efektivita práce, či produktivita, nejde ruku v ruce s pracovní dobou. Je pravda, že jsou firmy v německu, kde člověk 4 hodiny pracuje a 5 hodin se fláká, ale takové jsou i v české republice. Český dělník může pracovat tvrději, český stroj může pracovat déle a rychleji, ale ve výsledku je výstup firmy horší, neboť jsou zde ztráty, které na západě nejsou, či ne v takovém velkém množství.

Nobody dne 7.9.2011 v 12:09 napsal(a):

Ano , ty ztráty jsou například poměrem řídících pracovníků a výrobních, Produktivitu ale nelze zjistit pohledem do tovární haly, je třeba mít spousta dat, o počtu pracovních sil, produktivních, neproduktivních , o pracovní době.

Martin Šťovíček dne 8.9.2011 v 23:28 napsal(a):

Souhlasím. Ale nakonec lze celý výpočet jednoduše převést na 1) jednu pracovní dobu, 2) velikost vyprodukované práce za tuto dobu a 3) sečíst náklady na mzdy (všech lidí zainteresovaných do výroby - THP, ředitele, uklízečky, úkolovou mzdu...), materiál, energii atd. Vyjdou tři podstatné veličiny. Pracovní doba (stejná v obou případech), množství práce (výrobků) a vynaložené peníze pro výrobu daného množství za jednotku času. Ostatní veličiny jsou jen podpůrné a upřesňující a jen rozpitvávají ty tři základní veličiny. Ty ztráty (prostoje atd) snižují počet výrobků za časový úsek. Takže žádný problém se spoustou dat v tom posledním jednoduchém vzorci. Podle mne přece logicky efektivita a produktivita jde ruku v ruce ve stejné úměrnosti. Roste-li produktivita, roste i produkce (stále uvažuji konstatntní pracovní dobu).
V tom uvedeném případě jsem uvažoval cenu výrobní, nikoliv prodejní! Ale jak známo, ceny energií i materiálu jsou u nás i na "západě" +/- srovnatelné. Jen cena práce se liší v desítkách procent (a opět uvažuji euro - nic nepřepočítávám. Kdyby byla cena práce v obou případech stejná, pak pochopím, že se někdo může točit na naší nižší produktivitě. Ale tu jsem zohlednil menším počtem výrobků (prostoje, administrativa ?...) A ve vzorci by to pak také tak vyšlo - že jsme o 40% méně produktivní. Ale protože máme k "dobru" nižší mzdové náklady, není to zaostávání v produktivitě podle mne takové, jak ho líčí Shark a jeho autority. HOWGH! :-)

Shark dne 9.9.2011 v 18:59 napsal(a):

Poslouchejte , kdyby byl pořad o ekonomickým kutilství, tak byste mohl dělat moderátora.
Připomenu , co jsme probrali.
Vyzval jsem vás, abyste tedy našel alespoň jeden názor podobný vašemu, samozřejmě od ekonoma.
Kde nic tu nic, nedivím se tomu, na těch výsledcích je totiž shoda ekonomů, zleva doprava, a dokonce i politiků zleva doprava.
Jelikož nenajdete žádnou oporu, uchylíte se k následujícmu, typickému kroku.
Když nejde zpochybnit výsledek nominálně, zpochybníme postup. ( což je opravdu úžasné, protože srovnávací tabulky respektují nejen EU, ale i všechny státy OECD)
A co víc, vymyslíte tedy vlastní..
A to:
1.vyfabulujete nesmyslně zadaný příklad
2. zadáte špatný parametry
3.správně ho vypočtete
4. výsledné rozdílné hodnoty podrobíte zdrcující kritice
Jste se asi začetl do Jiráska, ne? Proti všem.

Nevymýšlejte blbosti, diskuze s vámi ztrácí smysl, protože se tím kutilstvím zesměšňujete. Zakmile totiž argumentujete slovy..." Podle mne přece ", tak se nikam nedostaneme.
PROSÍM, nepočítaj to podle vás.

Myslím, že kdyby byl pořad "vypni rozum, zavři oči, zacpi uši a listuj na internetu, cituj kapacity a porozumíš vesmíru", asi byste byl jasným vítězem vy.
Souhalsím jen s tím, že oba mluvíme o voze a o koze. Já nikdy nezpochybnil vaše citace, jen poukazuji na to, že čísla (byť od kapacit) a realita nevypovídají stejně o tomtéž.

Shark
Počet příspěvků: 5231
Hlavně pro: Martin Šťovíček
9.9.2011 - 18:59

Zobrazit související předchozí příspěvky

ItHaz dne 7.9.2011 v 11:27 napsal(a):

líbí se mi místní debata :) shark více teorie, martin více praxe, zdá se na první pohled. Ale rád bych jen dodal, že efektivita práce, či produktivita, nejde ruku v ruce s pracovní dobou. Je pravda, že jsou firmy v německu, kde člověk 4 hodiny pracuje a 5 hodin se fláká, ale takové jsou i v české republice. Český dělník může pracovat tvrději, český stroj může pracovat déle a rychleji, ale ve výsledku je výstup firmy horší, neboť jsou zde ztráty, které na západě nejsou, či ne v takovém velkém množství.

Nobody dne 7.9.2011 v 12:09 napsal(a):

Ano , ty ztráty jsou například poměrem řídících pracovníků a výrobních, Produktivitu ale nelze zjistit pohledem do tovární haly, je třeba mít spousta dat, o počtu pracovních sil, produktivních, neproduktivních , o pracovní době.

Martin Šťovíček dne 8.9.2011 v 23:28 napsal(a):

Souhlasím. Ale nakonec lze celý výpočet jednoduše převést na 1) jednu pracovní dobu, 2) velikost vyprodukované práce za tuto dobu a 3) sečíst náklady na mzdy (všech lidí zainteresovaných do výroby - THP, ředitele, uklízečky, úkolovou mzdu...), materiál, energii atd. Vyjdou tři podstatné veličiny. Pracovní doba (stejná v obou případech), množství práce (výrobků) a vynaložené peníze pro výrobu daného množství za jednotku času. Ostatní veličiny jsou jen podpůrné a upřesňující a jen rozpitvávají ty tři základní veličiny. Ty ztráty (prostoje atd) snižují počet výrobků za časový úsek. Takže žádný problém se spoustou dat v tom posledním jednoduchém vzorci. Podle mne přece logicky efektivita a produktivita jde ruku v ruce ve stejné úměrnosti. Roste-li produktivita, roste i produkce (stále uvažuji konstatntní pracovní dobu).
V tom uvedeném případě jsem uvažoval cenu výrobní, nikoliv prodejní! Ale jak známo, ceny energií i materiálu jsou u nás i na "západě" +/- srovnatelné. Jen cena práce se liší v desítkách procent (a opět uvažuji euro - nic nepřepočítávám. Kdyby byla cena práce v obou případech stejná, pak pochopím, že se někdo může točit na naší nižší produktivitě. Ale tu jsem zohlednil menším počtem výrobků (prostoje, administrativa ?...) A ve vzorci by to pak také tak vyšlo - že jsme o 40% méně produktivní. Ale protože máme k "dobru" nižší mzdové náklady, není to zaostávání v produktivitě podle mne takové, jak ho líčí Shark a jeho autority. HOWGH! :-)

Poslouchejte , kdyby byl pořad o ekonomickým kutilství, tak byste mohl dělat moderátora.
Připomenu , co jsme probrali.
Vyzval jsem vás, abyste tedy našel alespoň jeden názor podobný vašemu, samozřejmě od ekonoma.
Kde nic tu nic, nedivím se tomu, na těch výsledcích je totiž shoda ekonomů, zleva doprava, a dokonce i politiků zleva doprava.
Jelikož nenajdete žádnou oporu, uchylíte se k následujícmu, typickému kroku.
Když nejde zpochybnit výsledek nominálně, zpochybníme postup. ( což je opravdu úžasné, protože srovnávací tabulky respektují nejen EU, ale i všechny státy OECD)
A co víc, vymyslíte tedy vlastní..
A to:
1.vyfabulujete nesmyslně zadaný příklad
2. zadáte špatný parametry
3.správně ho vypočtete
4. výsledné rozdílné hodnoty podrobíte zdrcující kritice
Jste se asi začetl do Jiráska, ne? Proti všem.

Nevymýšlejte blbosti, diskuze s vámi ztrácí smysl, protože se tím kutilstvím zesměšňujete. Zakmile totiž argumentujete slovy..." Podle mne přece ", tak se nikam nedostaneme.
PROSÍM, nepočítaj to podle vás.

Nobody
Počet příspěvků: 724
Hlavně pro: Martin Šťovíček
9.9.2011 - 11:16

Zobrazit související předchozí příspěvky

ItHaz dne 7.9.2011 v 11:27 napsal(a):

líbí se mi místní debata :) shark více teorie, martin více praxe, zdá se na první pohled. Ale rád bych jen dodal, že efektivita práce, či produktivita, nejde ruku v ruce s pracovní dobou. Je pravda, že jsou firmy v německu, kde člověk 4 hodiny pracuje a 5 hodin se fláká, ale takové jsou i v české republice. Český dělník může pracovat tvrději, český stroj může pracovat déle a rychleji, ale ve výsledku je výstup firmy horší, neboť jsou zde ztráty, které na západě nejsou, či ne v takovém velkém množství.

Nobody dne 7.9.2011 v 12:09 napsal(a):

Ano , ty ztráty jsou například poměrem řídících pracovníků a výrobních, Produktivitu ale nelze zjistit pohledem do tovární haly, je třeba mít spousta dat, o počtu pracovních sil, produktivních, neproduktivních , o pracovní době.

Martin Šťovíček dne 8.9.2011 v 23:28 napsal(a):

Souhlasím. Ale nakonec lze celý výpočet jednoduše převést na 1) jednu pracovní dobu, 2) velikost vyprodukované práce za tuto dobu a 3) sečíst náklady na mzdy (všech lidí zainteresovaných do výroby - THP, ředitele, uklízečky, úkolovou mzdu...), materiál, energii atd. Vyjdou tři podstatné veličiny. Pracovní doba (stejná v obou případech), množství práce (výrobků) a vynaložené peníze pro výrobu daného množství za jednotku času. Ostatní veličiny jsou jen podpůrné a upřesňující a jen rozpitvávají ty tři základní veličiny. Ty ztráty (prostoje atd) snižují počet výrobků za časový úsek. Takže žádný problém se spoustou dat v tom posledním jednoduchém vzorci. Podle mne přece logicky efektivita a produktivita jde ruku v ruce ve stejné úměrnosti. Roste-li produktivita, roste i produkce (stále uvažuji konstatntní pracovní dobu).
V tom uvedeném případě jsem uvažoval cenu výrobní, nikoliv prodejní! Ale jak známo, ceny energií i materiálu jsou u nás i na "západě" +/- srovnatelné. Jen cena práce se liší v desítkách procent (a opět uvažuji euro - nic nepřepočítávám. Kdyby byla cena práce v obou případech stejná, pak pochopím, že se někdo může točit na naší nižší produktivitě. Ale tu jsem zohlednil menším počtem výrobků (prostoje, administrativa ?...) A ve vzorci by to pak také tak vyšlo - že jsme o 40% méně produktivní. Ale protože máme k "dobru" nižší mzdové náklady, není to zaostávání v produktivitě podle mne takové, jak ho líčí Shark a jeho autority. HOWGH! :-)

Nesmysl.
- Roste-li produktivita, roste i produkce (stále uvažuji konstatntní pracovní dobu)-
Stoupá-li počet pracovníků při konstantní výrobě, klesá produktivita práce, českej problém spočívá zejména v neefektivním řízení, může být nakrásně vysoká produktivita provozu, ale spolu s dalšími provozy, sklady a dopravou se dostanem tam, kde jsme, na polovině Západu. A to tady ještě nezaznělo zemědělství.A srovnáváte nesrovnatelné, metodika Evropské unie je postavena tak,aby bylo možno srovnávat nejvyspělejší Lucembursko s nejhoršímu oblastmi třeba Albánie, k tomu nelze použít přepočet kurzem, vymýšlíte tak nesmysly. Nic nepočítejte, jsou naprostý nepoužitelný blbosti, motáte dohromady odlišný makrodata, nákladovost a další . Nechápu, proč se do toho pouštíte, když vám musí být jasný, že to akceptují všichni zúčastnění

Martin Šťovíček

OSVČ

Počet příspěvků: 28
Hlavně pro: Nobody a ItHaze
8.9.2011 - 23:28

Zobrazit související předchozí příspěvky

Souhlasím. Ale nakonec lze celý výpočet jednoduše převést na 1) jednu pracovní dobu, 2) velikost vyprodukované práce za tuto dobu a 3) sečíst náklady na mzdy (všech lidí zainteresovaných do výroby - THP, ředitele, uklízečky, úkolovou mzdu...), materiál, energii atd. Vyjdou tři podstatné veličiny. Pracovní doba (stejná v obou případech), množství práce (výrobků) a vynaložené peníze pro výrobu daného množství za jednotku času. Ostatní veličiny jsou jen podpůrné a upřesňující a jen rozpitvávají ty tři základní veličiny. Ty ztráty (prostoje atd) snižují počet výrobků za časový úsek. Takže žádný problém se spoustou dat v tom posledním jednoduchém vzorci. Podle mne přece logicky efektivita a produktivita jde ruku v ruce ve stejné úměrnosti. Roste-li produktivita, roste i produkce (stále uvažuji konstatntní pracovní dobu).
V tom uvedeném případě jsem uvažoval cenu výrobní, nikoliv prodejní! Ale jak známo, ceny energií i materiálu jsou u nás i na "západě" +/- srovnatelné. Jen cena práce se liší v desítkách procent (a opět uvažuji euro - nic nepřepočítávám. Kdyby byla cena práce v obou případech stejná, pak pochopím, že se někdo může točit na naší nižší produktivitě. Ale tu jsem zohlednil menším počtem výrobků (prostoje, administrativa ?...) A ve vzorci by to pak také tak vyšlo - že jsme o 40% méně produktivní. Ale protože máme k "dobru" nižší mzdové náklady, není to zaostávání v produktivitě podle mne takové, jak ho líčí Shark a jeho autority. HOWGH! :-)

Kalouskův dluhopis